Příslušnost ve stavebních věcech
byla vládním nařízením č.
109/1942 sb. (1. stavební novela) přenesena s obcí
na okresní úřady hlavně proto, aby
výkon této působnosti byl pod kontrolou okupantů.
Byla proto vyhláškou č. 110/1942 Sb. ponechána
působnost ve stavebních věcech jen oněm
obcím, kde měli okupanti správu zcela ve
svých rukou, ačkoli t. zv. protektorátní
úřady navrhly ponechání příslušnosti
daleko většímu počtu obcí.
Po osvobození, když nastoupily na místo okresních
úřadů okresní národní
výbory, tedy orgány lidovlády, odpadla námitka,
že tato působnost byla odňata územní
samosprávě a přenesena na úřady
státní.
Přesto považuje ministerstvo techniky za odůvodněnou
novou úpravu této otázky ve prospěch
obcí a řeší ji v osnově stavebního
řádu, která bude předložena na
jaře 1947. Ministerstvo techniky je si zejména též
vědomo toho, že nynější stavební
úřady by bez podstatného rozmnožení
personálu nemohly zvládnouti stavební agendu,
až nabude normálního rozsahu.
Zatím již vyhláškou ministra techniky
č. 175/1946 Sb. byl ve vnitřních oblastech
českých zemí značně rozmnožen
počet měst, jimž byla vrácena působnost
stavebního úřadu. Další vyhláškou
ministra techniky, která byla již odevzdána
ministerstvu vnitra k uveřejnění ve Sbírce
zákonů a nařízení, se vrací
tato působnost řadě měst v pohraničí.

