Důvody, pro které bylo do prozatímních
jednacích řádů pro okresní
národní výbory, vyhlášených
ministrem vnitra dne 3. října 1946, (Úřední
list ze dne 11. října 1946, částka
183 běž. č. 1865) pojato ustanovení,
že "předseda hlasuje jako poslední a při
rovnosti hlasů je návrh považovati za přijatý,
hlasuje-li proň předseda", jsou tyto:
Předseda okresního národního výboru
je voleným členem tohoto sboru a musí míti
aspoň stejná práva jako ostatní jeho
členové. Je proto v souladu se zásadami demokracie,
že má zásadně hlasovací právo
jako ostatní členové okresního národního
výboru. Okolnost, že tomu bylo jinak v bývalých
okresních zastupitelstvech, vysvětluje se tím,
že zastupitelstvům předsedal okresní
hejtman, který byl úředníkem a nebyl
voleným členem sboru. Kdyby předseda nehlasoval
a byl pouze omezen na dirimování v případě
rovnosti hlasů, znamenalo by to, že jeho volební
skupina byla by prakticky zmenšena o jeden hlas, neboť
případ rovnosti hlasů vyskytuje se v praksi
pouze zřídka.
Pokud jde o řešení otázky, jak postupovati,
když nastane rovnost hlasů, vycházelo se z
těchto úvah: Při rovnosti hlasů vyslovuje
se rovný počet členů okresního
národního výboru oprávněných
k hlasování pro návrh i proti návrhu.
Zásadně se tu podává dvojí
řešení. Buď jednací řád
stanoví předem a pro všechny případy,
že v tomto případě jest považovati
návrh za přijatý, což znamená
neodůvodněnou přednost pro onu skupinu členů,
kteří hlasovali pro návrh, nebo stanoví
předem a pro všechny případy, že
návrh je považovati za zamítnutý, čímž
neodůvodněně preferuje skupinu členů,
kteří hlasovali proti návrhu. Ani jedno z
uvedených řešení nezdálo se býti
vhodným a bylo proto hledati řešení,
při němž by se vycházelo z kvalitního
rozlišení mezi oběma co do počtu rovnými
skupinami členů okresního národního
výboru, čímž bylo by se možno vyhnouti
neodůvodněnému apriornímu preferování
jedné z těchto skupin. Tu nutno uvážiti,
že předseda okresního národního
výboru representuje národní výbor
v očích veřejnosti a že mu přísluší
daleko větší míra odpovědnosti
než ostatním členům okresního
národního výboru. Kromě toho nutno
míti za to, že předseda má důvěru
většiny národního výboru a že
ji representuje. Vzhledem k těmto skutečnostem lze
najíti právě ve větším
významu hlasu předsedova onu skutečnost,
která usnadní řešení otázky,
jak kvalitně odlišiti dvě co do počtu
rovné skupiny hlasů členů okresního
národního výboru.
Vzhledem k tomu nestanovily jednací řády
apriorně, že v případě rovnosti
hlasů jest návrh považovati za zamítnutý
nebo za přijatý, nýbrž snažily
se vyřešiti tuto otázku tím, že
stanovily, že v případě rovnosti hlasů
jest návrh považovati za přijatý, hlasoval-li
proň předseda.
Při projednávání prozatímního
jednacího řádu pro statutární
města vyslovilo se pět ze zúčastněných
statutárních měst ve věci hlasování
předsedova pro shora uvedenou formulaci jednacích
řádů pro okresní národní
výbory. Pouze zástupci statutárního
města Liberce měli k tomuto bodu připomínky,
ustoupili však od nich po vysvětlení věcí.
Z uvedených důvodů nejeví se vhodným
měniti dotčená ustanovení jednacích
řádů pro okresní národní
výbory.