Ústavodárné národní shromáždění republiky Československé 1947.

2. zasedání

427.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...............1947,

jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb., a zákona ze dne 4. dubna 1935, č. 64 Sb.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb., a zákona ze dne 4. dubna 1935, č. 64 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 4, odst. 4, první větě se nahrazují slova "500 Kč" slovy "5000 Kčs".

2. V § 4 se vkládají za dosavadní odstavec 7 nové dva odstavce tohoto znění:

"(8) Za jednání a opominutí, uvedená v § 2, písm. b), na která příslušné předpisy stanoví trest na svobodě, jehož horní hranice sazby převyšuje 30 dnů, nebo peněžitý trest, jehož horní hranice sazby převyšuje 5000 Kčs, nebo jiné tresty, jsou přípustné jako kázeňské tresty pokuta nebo trest na svobodě nebo oba tyto tresty podle trestních sazeb stanovených v příslušných předpisech, jakož i ostatní tresty v nich uvedené. Ustanovení těchto předpisů o vyměření náhradního trestu na svobodě pro případ nedobytnosti peněžitého trestu platí obdobně.

(9) Trest na svobodě uložený podle předchozího odstavce se vykoná ve věznici příslušného vojenského soudu první stolice, a to pokud možno odděleně od vězňů odpykávajících tresty uložené soudy."

3. V § 5 se vkládá za dosavadní odstavec 3 nový odstavec tohoto znění:

"(4) Vojenská kázeňská pravomoc přísluší v případech uvedených v § 4, odst. 8 veliteli oblasti, a nepodléhá-li obviněný veliteli oblasti, ministru národní obrany."

4. V § 7 se vkládá za dosavadní odstavec 7 nový odstavec tohoto znění:

"(8) V případech uvedených v § 4, odst. 8 platí o přípustnosti stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu a o povolení odkladného účinku takové stížnosti příslušné předpisy."

Čl. II.

Ministr národní obrany se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejnil úplné znění zákona č. 154/1923 Sb., jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 55/1927 Sb., zákonem č. 64/1935 Sb., a tímto zákonem.

Čl. III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní obrany.

Důvodová zpráva.

Podle § 2, písm. b) zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění vyhlášky ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č. 65 Sb., vztahuje se vojenská kázeňská pravomoc na jednání a opominutí, jejichž stíhání jinak přísluší úřadům správním za podmínky, že v příslušném zákoně není výslovně stanoveno, že trestní pravomoci těchto úřadů podléhají i osoby podrobené vojenské kázeňské pravomoci. Jednání a opominutí právě uvedená se označují souhrnně jako správní kázeňské přestupky a o jejich trestání platí ustanovení shora uvedeného zákona.

Na některé správní přestupky byly stanoveny v poslední době příslušnými předpisy tresty na svobodě i peněžité tresty ve výměře podstatně zvýšené proti dřívějšímu stavu (na př. § 19 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. stanoví pokutu do 1,000.000 Kčs nebo vězení do jednoho roku nebo oba tyto tresty). Mimo to lze ukládati ve správním trestním řízení i jiné tresty než tresty na svobodě nebo pokuty; lze na př. prohlásiti věci, jimiž byl přestupek spáchán za propadlé ve prospěch státu (§ 5 dekretu č. 118/1945 Sb.).

Jiné tresty než trest na svobodě a pokutu nelze však - nehledě k pořádkovým trestům - podle zákona č. 154/1923 Sb., ukládat. Vládní návrh zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich, stanoví na přestupky tohoto zákona trest vězení do jednoho roku a peněžitý trest do 3 milionů Kčs. Jeví se proto nutným přizpůsobiti zákon č. 154/1923 Sb. těmto hmotným ustanovením správního práva. Proto vládní návrh zákona

1. zvyšuje částku pokuty stanovené v § 4, odst. 4 z 500 Kčs na 5000 Kčs;

2. stanoví, že při trestání kázeňských správních přestupků, na něž je stanoven příslušnými předpisy trest na svobodě, jehož horní hranice sazby převyšuje 30 dnů, nebo peněžitý trest, jehož horní hranice sazby převyšuje 5000 Kčs, nebo jiné tresty, jsou přípustné trest peněžitý, trest na svobodě nebo oba tyto tresty podle trestních sazeb příslušných předpisů, jakož i ostatní tresty v nich uvedené;

3. svěřuje vojenskou kázeňskou pravomoc k trestání těchto kázeňských správních přestupků veliteli oblasti, a u osob nepodléhajících tomuto veliteli, ministru národní obrany;

4. stanoví, že tresty na svobodě se vykonávají ve věznicích vojenských soudů první stolice, což je nutné z toho důvodu, že tyto tresty i způsob jejich odpykávání odpovídají trestům na svobodě a jejich výkonu uloženým osobám nepodléhajícím vojenské kázeňské pravomoci úřady správními. Mimo to jest nutno brát v úvahu, že jsou přípustné i tresty na svobodě ve výměře několika roků. Vojenská velitelství nemají ani zařízení pro výkon trestů takového trvání. Osoby, které odpykávají ve vojenských soudních věznicích tresty za správní přestupky, jest, pokud to poměry ve věznicích dovolují, odděliti od vězňů odpykávajících tresty soudní;

5. výjimkou z ustanovení § 7, odst. 7 zákona o vojenském kázeňském a kárném právu připouští v případech uvedených pod č. 2 osnovy stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, pokud je přípustná pro civilní osoby podle příslušných předpisů a za téže podmínky jí přiznává případný odkladný účinek. Toto ustanovení osnovy je navrženo proto, aby nevznikla bezdůvodná diskriminace vojenských osob proti osobám civilním, neboť tu jde o kázeňské přestupky správní, na něž příslušné předpisy stanoví velmi citelné tresty.

Těmito navrženými změnami zákona o vojenském kázeňském a kárném právu se docílí toho, že trestní sazby ve vojenském kázeňském řízení budou shodné se všeobecně platnými sazbami, a že kázeňské řízení o takových přestupcích se zřetelem k jejich závažnosti a k výši trestů na ně stanovených bude svěřeno kázeňskému představenému, jemuž jsou přiděleni právníci. Osnova řeší i otázku výkonu trestů na svobodě a otázku přípustnosti stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu a přiznání odkladného účinku této stížnosti tak, aby byly upraveny shodně s týmiž otázkami u osob potrestaných civilními úřady správními.

Podrobnosti se upraví v zákonných mezích služebními předpisy podle ustanovení § 11, odst. 1 zákona o vojenském kázeňském a kárném právu.

V Praze dne 11. února 1947.

Předseda vlády:

Klement Gottwald v. r.

Ministr národní obrany:

gen. Ludvík Svoboda v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP