Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

2. zasedání

447.

Interpelace

poslankyň Zeminové, Žáčkové-Batkové, Uhlířové, Šmejcové, dr. Horákové a Kleinerové

vládě republiky Československé

v záležitosti souborného lidového vydání spisů T. G. Masaryka v r. 1947

u příležitosti prvého desetiletí smrti presidenta-Osvoboditele.

Letos v září bude tomu 10 let, co slavný president Osvoboditel T. G. Masaryk rozloučil se v tichých Lánech s národem. Odešel, ale nezemřel. Jeho dílo - svobodná, demokratická Československá republika - je dílo věčné. Nedíval se dlouho na nás, od r. 1935, roku abdikace, děláme-li to dobře. Ale národ, jehož povahu a mravní charakter T. G. Masaryk po celá desetiletí ukovával, ukázal se ve svém celku hodným svého nesmrtelného učitele. Vytrval, umíral, bojoval a zvítězil konečně po dobách nejstrašnější zkoušky dějin.

Po světové válce zůstalo však v lidstvu přece jenom hodně stínů zlé minulosti. Je proto třeba, aby nabádavému a káravému hlasu presidenta-Budovatele dr. E. Beneše, přišel znovu na pomoc nesmrtelný duch T. G. Masaryka. A kde jinde k nám mluví jeho vysoké mravní, politické i sociologické ideály jasněji, než v jeho dílech? Již loni v únoru, když nár. soc. poslankyně podávaly návrh zákona, kterým se 7. březen navždy určuje státním svátkem, navrhovaly jsme lidové souborné vydání všech spisů presidenta-Osvoboditele nákladem státním. Republika je tímto pietním činem památce T. G. Masaryka povinna. Kulturní státy pravidelně vydávají souborná díla svých nejlepších pracovníků nákladem státu. Američané nazvali T. G. Masaryka "největším demokratem světa", Angličané (Wells) "největším mužem Evropy" a Francouzové poctili T. G. Masaryka titulem "světla Evropy a chlouby kulturního světa" ...

Nechtějme býti národem méně vděčným, než byla cizina. Mravní idee Masarykovy budou účinným lékem poválečného lidstva. A republice jen prospěje, rozletí-li se ve statisících lidové vydání jeho spisů po všech krajích. Po roce 1937 přišla příliš brzy nacistická povodeň zkázy a zápasů na život a na smrt v celé Evropě. Nyní se poměry uklidňují, ale právě velké, důležité úkoly: Hospodářská dvouletka, tvorba nové ústavy, mravní výchova mládeže, atd., potřebují mravní a politickou oporu v hlubokých dílech nesmrtelného T. G. Masaryka.

Podepsané poslankyně a poslanci čs. strany národně-socialistické táží se proto vlády republiky:

I. Uznává vláda Československé republiky nutnost souborného lidového vydání spisů T. G. Masaryka, presidenta-Osvoboditele?

II. Přikročí se k vydávání těchto nesmírně důležitých spisů nákladem státním, ještě letos, na kdy připadá prvé desetiletí úmrtí našeho národního a státního velikána?

V Praze dne 7. března 1947.

Zeminová, Žáčková-Batková, Uhlířová, Šmejcová, dr. Horáková, Kleinerová,

dr Hřebík, dr Šíp, Tichý, Nedoma, Klátil, dr Burian, Vandrovec, Přeučil, Urbánek, A. Jaroš, Děd, Rychtera, dr Jan Stránský, Hora, Langr, Deči.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP