| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
|
|
|
| |||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A. Závěrečné státní zkoušky | |||||||||||||
Práva | 16782 | 15233 | 1549 | 1921/22-1933/34 | 9439 | 8864 | 575 | 1926/27-1938/39 | 1291 | 726 | 56,2 | 58,2 | 37,1 |
Filosofie | 6241 | 3603 | 2638 | 1921/22-1933/34 | 2024 | 1.030 | 994 | 1926/27-1938/39 | 480 | 156 | 32,4 | 28,6 | 37,7 |
Přírodní vědy | 2460 | 1847 | 613 | 1921/22-1933/34 | 1952 | 1555 | 397 | 1926/27-1938/39 | 189 | 150 | 79,3 | 84,2 | 64,8 |
Farmacie | 2392 | 1354 | 1038 | 1921/22-1936/37 | 1333 | 688 | 645 | 1922/23-1937/38 | 149 | 83 | 55,7 | 50,8 | 62,1 |
Zvěrolékařství | 964 | 958 | 6 | 1923/24-1932/33 | 545 | 545 | - | 1928/29-1937/38 | 96 | 54 | 56,5 | 56,9 | - |
Inženýrské stavitelství | 4005 | 3975 | 30 | 1921/22-1933/34 | 2503 | 2500 | 3 | 1926/27-1938/39 | 308 | 193 | 62,5 | 62,9 | - |
Architektura a pozemní stavitelství | 1587 | 1484 | 103 | 1921/22-1933/34 | 752 | 720 | 32 | 1926/27-1938/39 | 122 | 58 | 47,4 | 48,5 | 31,1 |
Strojní a elektrotechnické inž. | 6304 | 6282 | 22 | 1921/22-1933/34 | 2868 | 2856 | 12 | 1926/27-1938/39 | 485 | 221 | 45,5 | 45,5 | - |
Chemické inženýrství | 1720 | 1583 | 137 | 1921/22-1933/34 | 928 | 872 | 56 | 1926/27-1938/39 | 132 | 71 | 53,9 | 55,1 | 40,9 |
Zemědělské inženýrství | 1802 | 1696 | 106 | 1921/22-1933/34 | 1106 | 1038 | 68 | 1926/27-1938/39 | 139 | 85 | 61,4 | 61,2 | 64,1 |
Lesní inženýrství | 1302 | 1299 | 3 | 1921/22-1933/34 | 875 | 874 | 1 | 1926/27-1938/39 | 100 | 67 | 67,2 | 67,3 | - |
Obchodní vědy |
4868 | 4463 | 405 | 1921/22-1933/34 | 1419 | 1301 | 118 | 1926/27-1938/39 | 374 | 109 | 29,1 | 29,1 | 29,1 |
Hornictví | 617 | 617 | - | 1921/22-1933/34 | 418 | 418 | - | 1926/27-1938/39 | 47 | 32 | 67,7 | 67,7 | - |
Hutnictví | 259 | 259 | - | 1921/22-1933/34 | 199 | 199 | - | 1926/27-1938/39 | 20 | 15 | 76,8 | 76,8 | - |
Zeměměřičství | 1942 | 1918 | 24 | 1921/22-1933/34 | 1455 | 1444 | 11 | 1924/25-1937/38 | 149 | 104 | 74,9 | 75,3 | - |
Pojistná technika |
681 | 590 | 91 | 1921/22-1933/34 | 226 | 192 | 34 | 1923/24-1936/37 | 52 | 16 | 33,2 | 32,5 | - |
B. Doktoráty | |||||||||||||
Práva | 16782 | 15233 | 1549 | 1921/22-1933/34 | 7104 | 6597 | 507 | 1926/27-1938/39 | 1291 | 546 | 42,3 | 43,3 | 32,7 |
Lékařství | 8916 | 7216 | 1700 | 1921/22-1933/34 | 5156 | 4027 | 1129 | 1926/27-1938/39 | 686 | 397 | 57,8 | 55,8 | 66,4 |
Filosofie | 6241 | 3603 | 2638 | 1921/22-1933/34 | 845 | 586 | 259 | 1926/27-1938/39 | 480 | 65 | 13,5 | 16,3 | 7,2 |
Přírodní vědy | 2460 | 1847 | 613 | 1921/22-1933/34 | 972 | 797 | 175 | 1926/27-1938/39 | 189 | 75 | 39,5 | 43,1 | 28,5 |
Zvěrolékařství | 1128 | 1122 | 6 | 1921/22-1933/34 | 714 | 713 | 1 | 1926/27-1938/39 | 87 | 55 | 63,3 | 63,5 | - |
Technické odbory celkem | 25087 | 24166 | 921 | 1921/22-1933/34 | 845 | 832 | 13 | 1926/27-1938/39 | 1930 | 65 | 3,4 | 3,4 | 1,4 |
Ze statistik je zřejmé přetížení čs. vysokých škol posluchačstvem. Nejde tu o zjev typicky československý, nýbrž o zjev světový. Příliv posluchačů na vysokých školách stoupá po řadu desítiletí. Již před poslední válkou v roce 1937 byl tento zjev předmětem důkladných úvah na mezinárodní konferenci vysokého školství v Paříži. Při srovnávání počtu posluchačů na vysokých školách z roku 1913 a léty 1932 a 1934 bylo tu ve statistice 24 většinou evropských států prokazováno zvýšení posluchačů na vysokých školách v létech 1932 a 1934 na př.
v Anglii o 83% a 82,6%,
ve Francii o 101,4% a 112,3%,
v ČSR o 135,9% a 123,3%,
v USA o 197,5%,
v Polsku o 240,5% a 226,2%,
v Rumunsku o 558,1% a 568,9%,
v Japonsku o 634,6% a 636,5%.
Mezinárodní konference v Paříži,
chtíc řešiti tento nezdravý zjev, doporučila
kromě celé řady jiných opatření
též zpřísnění výběru
při přijímání posluchačů
na vysoké školy.
Zabývajíc se v jiné komisi otázkou
přijímání posluchačů
na vysoké školy, konstatovala zmíněná
mezinárodní konference v Paříži,
že střední školy zpravidla nepřipravují
dostatečně studenty pro vysoké školy
a doporučila organisovat přijímací
zkoušky na vysoké školy, které by měly
hleděti jak k inteligenci, tak k vědomostem uchazečů;
a konečně doporučila, aby další
selekce byla prováděna buď ve speciálním
přípravném roce na vysokých školách
nebo v prvém roce vysokoškolského studia.
Poválečné přeplnění
českých vysokých škol - jednak v důsledku
uzavření českých vysokých škol
po dobu 6 let, jednak v důsledku dalšího pravidelného
stoupání počtu posluchačů vstupujících
do 1. ročníku - vedly nově se ustavivší
rektorskou radu čs. vysokých škol k tomu, aby
se dopisem ze dne 15. listopadu 1946 obrátila přímo
na ústavodárné Národní shromáždění
s těmito požadavky:
1. aby přechod žáků na vyšší
střední školu byl výběrový
a studium na ní bylo zaměřeno na vysokoškolské
studium jako příprava;
2. aby maturitní zkoušky byly zpřísněny,
a aby byly skutečným obrazem zralosti pro studium
vysokoškolské;
3. maturitní vysvědčení samo o sobě
by nezakládalo nároku na přijetí na
vysoké školy, nýbrž pouze maturitní
vysvědčení určitým způsobem
kvalifikované, při čem by se přihlíželo
i ke kvalifikaci jinak prokázané;
4. kdo se nemůže takovýmto maturitním
vysvědčením prokázati, bude povinen
se podrobiti zkoušce přijímací;
5. první rok vysokoškolského studia je rokem
zkušebním: kdo neobstojí v tomto roce, vylučuje
se ze studia tohoto oboru, pokud ovšem přísnější
předpisy již platné nestanoví zkušební
dobu kratší.
Také vláda svým usnesením ze dne 16.
července 1946, v rámci vládního opatření
k provádění budovatelského programu,
vyslovila požadavek, aby příliv žactva
na odborně školy byl regulován s ohledem na
nadbytek sil v administrativě i na nedostatek dorostu v
průmyslu a v oborech produktivních vůbec.
Vysoké školy jsouce dotázány vyslovily
se pro regulaci přílivu posluchačů
na vysoké školy a téměř všechny
vyslovily se pro zavedení přijímacích
zkoušek.
Svrchu uvedená fakta svědčí o tom,
že je již obecně uznávaná potřeba
plánovati i ve výchově vysokoškolských
pracovníků. Dnešní neúměrně
vysoký stav posluchačů na vysokých
školách, na některých studijních
oborech, do značné míry znemožňuje
kvalitní výchovu vysokoškolských pracovníků
a zvlášť rapidně stoupající
křivka každoročně nově na vysoké
školy vstupujících posluchačů
vyvolává oprávněnou obavu, že
by vedly k jejich nadprodukci. Je nutno předcházeti
tomu, aby naše vysoké školy produkovaly nadměrný
počet absolventů, pro něž by pak nebylo
v našem hospodářském životě
umístění, jak se to ukázalo několikrát
v prvém dvacetiletí republiky. Výběrovou
regulací přílivu posluchačů
na vysoké školy se zlepší kvalita absolventů
vysokých škol, neboť výběrem zajistí
si vysoké školy nejschopnější uchazeče
a při zmenšeném počtu posluchačů
budou se moci lépe věnovati jejich důkladně
výchově. Tímto způsobem při
dalším sledování zahájené
sociální politiky (státní studijní
stipendia) umožní se, aby všichni schopní
uchazeči mohli studovati a aby z vysokých škol
vycházeli skutečně vysoce kvalifikovaní
absolventi, kteří se též vždy umístí;
umožní se tak, aby skutečně povolaní
lidé přišli na zvlášť kvalifikovaná
místa.
Předpokládaná osnova má zajistiti
možnost dokonalého školení na vysokých
školách; zajistiti, aby na vysoké školy
přicházeli uchazeči nejschopnější
a aby neúspěchem teprve ve vyšších
ročnících vysokoškolského studia
nebyly způsobovány značné hospodářské
ztráty. Osnova zákona se snaží o to,
aby její ustanovení byla pružná a aby
omezování s regulací spojená v tomto
případě nešla dále, než
je to nezbytně nutné, t. j. aby jimi byly odstraněny
zřejmě škodlivé návalové
špičky několikanásobného přeplnění
některých studijních oborů. Osnova
zákona nechce úzce navazovati jen na úředně
zjištěnou budoucí potřebu vysokoškolsky
vzdělaných pracovníků, protože
nikdy nemůže býti dobře zajištěno,
že tato potřeba bude správně odhadnuta,
a poněvadž omezení jen na úředně
zjištěnou potřebu mohlo by vyloučiti
z vysokoškolského studentstva i vysoce kvalifikované
uchazeče. Osnova proto připouští, aby
vysoké školy produkovaly vyšší počet
absolventů, než bude činiti úředně
zjištěná potřeba.
Absolventům středních škol s maturitní
zkouškou byl dosud zajištěn právní
nárok na zápis na vysokou školu. Tento nárok
byl zakotven ve všeobecném studijním řádu,
vyhlášeném na základě nejvyššího
rozhodnutí výnosem ze dne 1. října
1850, č. 370 ř. z., v "Návrhu organisace
gymnasií a reálek v Rakousku" podle zmocnění
uděleného ministru kultu a vyučování
císařským nařízením
ze dne 16. září 1849, č. 393 ř.
z., a v řadě ministerských nařízení
a později i výnosů, upravujících
zkoušky dospělosti a vydávaných vždy
v souvislosti s organisací středních škol.
Ze svrchu uvedených důvodů nárok tento
se odstraňuje a stanoví se, že za řádné
posluchače lze přijmouti jen ty uchazeče,
kteří prokazují vysokoškolskou způsobilost
jak s hlediska schopností (t. j. zvláště
schopností logického myšlení a úsudkové
pohotovosti), tak s hlediska vědomostí potřebných
pro zvolené vysokoškolské studium.
Způsobilost tato se prokazuje ve výběrovém
řízení před přijetím
na vysokou školu a ve zkušebním roce na vysoké
škole. Ustanovení o výběrovém
řízení (§§ 2 a 10), které
budou vydány po slyšení vysokých skol,
čs. ústavu práce, v němž bude
vybudována akademická poradna, a jiných interesovaných
činitelů, umožní, aby předpisy
o výběrovém řízení byly
zpracovány různě podle studijních
oborů tak, aby zjišťování způsobilosti
bylo přizpůsobeno zcela potřebám jednotlivých
studijních oborů. Přichází
tu v úvahu řada opatření v různých
modifikacích podle potřeb a povahy studia předběžného
i zvoleného studia vysokoškolského jako na
př. bodování, jímž by se zhodnocoval
středoškolským vysvědčením
prokázaný prospěch v prvé řadě
z předmětů nejvýznamnějších
pro zvolený studijní obor, dále posudek prof.
sboru střední školy, psychotechnické
vyšetření, které má sledovati
schopnosti uchazečovy a které by mohlo býti
prováděno již v VIII. třídě
střední školy, dále rozhovorová
zkouška na vysoké škole, která může
sledovati i vědomosti kandidátovy a konečně
i lékařské vysvědčení,
vydané zpravidla studentským zdravotním ústavem.
Přijímací zkoušky nejsou na vysokých
školách neobvyklé. Jsou zavedeny na př.
v USA, v Anglii, v SSSR a j. Také u nás na vysokých
školách uměleckého směru jsou
již dlouho vžity.
Ustanovení § 5, odst. 1-4 umožní profesorskému
sboru, aby provedl výběr nejschopnějších,
aniž by byl bezvýhradně vázán
na nějaké ztrnulé nepružné číslo.
Tato ustanovení chtějí býti práva
jak pravděpodobné potřebě vysokoškolsky
vzdělaných pracovníků, tak i provozním
možnostem vysoké školy, aby studium bylo opravdu
dokonalé.
Ustanovení odst. 4 je podloženo touto statistikou:
(Viz tabulku strana 12 a 13.)
Na základě výběrového řízem
bude tedy zpravidla na vysokou školu přijat značně
větší počet posluchačů,
než by připouštěla hospodářská
potřeba. Má proto další selekce mezi
nimi býti provedena v prvém zkušebním
roce vysokoškolském, který bude upraven tak,
aby tu konečným způsobem ihned v prvém
roce byla zjištěna způsobilost uchazečova
pro zvolený studijní obor. Teprve vyhoví-li
požadavkům předepsaným pro tento zkušební
rok, stane se zápis posluchače definitivním
a naopak nevyhovění bude míti za následek
vyloučení kandidáta ze studijního
oboru. Tím způsobem se mají vyloučiti
ztráty vyplývající dosud z částečného
studijního neúspěchu ve vyšších
ročnících na vysokých školách,
aby se neodnímalo hospodářskému životu
více sil, než je třeba.
K jednotlivým paragrafům poznamenává
se pak ještě:
Připuštění absolventů vyšších
škol odborných k výběrovému řízení
se upravuje poněkud odchylně od připouštění
absolventů středních skol proto, že
vyšší škola odborná poskytuje svým
absolventům ucelené odborné vzdělání
a připravuje je tak k přímému vstupu
do života. Na druhé straně pak zkušenosti
získané s absolventy vyšších škol
odborných při studiu na vysokých školách
ukázaly, že příprava jejich není
tak zaměřena ke studiu vysokoškolskému
a že jim proto pro studium toto v mnohém směru
chybí předpoklady. Zajišťuje se proto,
aby toliko absolventi vyšších škol odborných
se závěrečnou zkouškou, kteří
vykazují na této škole vynikající
prospěch, byli bez dalšího připuštěni
k výběrovému řízení.
Tato úprava je v podstatě obdobou úpravy
dosavadní (vládní nařízení
č. 512/1919 a 501/1919). Výjimka pro pedagogické
fakulty jest odůvodněna rovněž dosavadním
stavem vyplývajícím z toho, že pedagogické
fakulty ještě trpí nedostatkem posluchačů.
Společnou přijímací komisí
má býti dána možnost koordinovati po
případě různé výsledky
přijímacích zkušebních komisí
na různých vysokých školách.
Ustanovení tohoto paragrafu jsou nezbytná z toho
důvodu, že zákon musí býti povahy
rámcové a pružný, kdežto ustanovení
vydaná podle § 10 osnovy budou velmi rozmanitá
podle povahy studijního oboru i se zřením
k různosti předběžného studia.
Tyto předpisy budou míti povahu studijních
a zkušebních řádů, t. j. předpisů
ústavových, jež vydávati bylo ve všech
erekčních zákonech z posledních let
vyhrazeno ministru školství a osvěty.
Zkušenosti ukázaly, že na vysoké škole
dávají se zapsati - sledujíce sociální
výhody vyhrazené vysokoškolským posluchačům
i ti, kdož nemají vážného zájmu
o studium na vysoké škole. Instituce výběrového
řízení vyloučí je téměř
zcela z uchazečů o zápis na vysoké
škole.
Zákon se netýká vysokých škol
směru uměleckého, poněvadž na
těchto vysokých školách již platí
zásady zaváděné tímto zákonem
pro ostatní vysoké školy.
Zákon tento si nevyžádá zvýšení
finančního nákladu na vysoké školy,
nýbrž povede spíše k účelné
ekonomisaci, která daleko vyváží neveliký
náklad, jenž bude spojen s přijímacím
řízením na vysoké škole.