Podepsaní navrhují: Ústavodárné
Národní shromáždění republiky
Československé rač se usnésti:
Zaměstnancům úřadu ochrany práce
se přiznávají zvláštní
služební přídavky.
Zvláštní služební přídavky
příslušejí:
a) zaměstnancům, pro něž platí
zákon ze dne 24, června 1926, č. 103 Sb.
z. a n. (platový zákon);
b) zaměstnancům, jejichž služební
a platové poměry jsou upraveny předpisy,
vydanými podle § 210, odst. 1 zákona ze dne
24. června 1926, č. 103 Sb, z. a n. (platový
zákon);
c) zaměstnancům, jejichž služební
a platové poměry jsou upraveny služební
smlouvou obdobně podle předpisů uvedených
ad a) a b).
Zvláštní služební přídavek
nepřísluší zaměstnancům:
a) suspendovaným, po dobu suspense;
b) jimž byly uloženy disciplinární tresty
po dobu jejich trvání;
c) kteří byli odsouzeni podle dekretu presidenta
republiky ze dne 27, října 1945, čís.
138 Sb., o potrestání některých provinění
proti národní cti, nebo byli uznáni vinnými
nálezem podle dekretu presidenta republiky ze dne 4. října
1945, č. 105 Sb., o očistných komisích
pro přezkoumání činnosti veřejných
zaměstnanců, po příp. podle nařízení
Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945,
č. 99 Sb. n. SNR, o úpravě služebního
poměru státních a veřejných
zaměstnanců a to po dobu trvání trestu,
příp. jeho následků;
d) jejichž kvalifikační popis i dílčí
nezní alespoň "dobře" a to po dobu,
pokud nedojde ke změně kvalifikačního
popisu.
Zvláštní služební přídavky
jsou splatny se služným, nepodléhají
dani důchodové a nejsou započitatelné
pro nárok a výměru odpočivných
a zaopatřovacích platů
Zvláštní služební přídavky
činí ročně:
u přednostů úřadů, přednostů inspektorátů práce a lékařů úřadů ochrany práce | Kčs | 12.000.- |
u vedoucích oddělení, poboček a dozorčích úředníků inspektorátů práce | Kčs | 7.200 |
u referentů | Kčs | 6.000.- |
u pomocných referentů | Kčs | 4.800.- |
u kancelářských zaměstnanců a zřízenců | Kčs | 3.600.- |
Tento zákon nabývá účinnosti
prvním dnem měsíce následujícího
po vyhlášení. Provede jej ministr sociální
péče v dohodě s ministrem financí.
Vládním nařízením ze dne 4.
června 1945, č, 13/1945 Sb., byly zřízeny
úřady ochrany práce jakožto úřady
s důležitými úkoly hospodářsko-politickými
i sociálně-politickými. Důležitost
těchto úkolů vyniká zvláště
při hospodářské výstavbě
státu a při provádění úkolů
dvouletého plánu.
Aby tyto úřady mohly řádně
plnit úkoly, které jim byly citovaným vládním
nařízením uloženy a které jim
připadají v dvouletém plánu, je zapotřebí,
aby byly řádně vybaveny personálně,
a to nejen kvantitativně, ale především
kvalitativně. Provádění řádné
distribuce pracovních sil, jejich přeřazování
do jiných odvětví, přesunů
územních, klade při používání
prostředků demokratických na zaměstnance
úřadů ochrany práce zvlášť
velké nároky. Dosavadní osobní stav
těchto úřadů neodpovídá
těmto nárokům ani po stránce kvantitativní,
tím méně pak po stránce kvalitativní,
Toho si byla již vědoma vláda, když usnesením
ze dne 16. července 1946 uložila ministru sociální
péče, aby předložil návrh na
řádné vybudování úřadů
ochrany práce.
Úřady ochrany práce jsou úřady
novými, obsazenými zaměstnanci s platy nejnižších
platových stupnic a stupňů. Je to patrno
již z toho, že průměrný měsíční
příjem připadající na jednoho
zaměstnance činí asi 2.250.- Kčs,
kdežto u jiných resortů s kádrem zaměstnanců
starších činí tento průměr
2.800.- až 3.000.- Kčs.
K tomu přistupují ještě další
nesrovnalosti. Převážná část
zaměstnanců jsou zaměstnanci smluvní
(asi 3/4), kteří mají
všechny nevýhody t. zv. zaměstnanců
pragmatikálních (nízké platy), aniž
by byli účastni na případných
výhodách (trvalost služebního poměru
a lepší pensijní podmínky).
Tyto okolnosti vedou k tomu, že dosavadní neutěšený
personální stav úřadů se ještě
zhoršuje odchodem zaměstnanců do služeb
soukromých a to zvláště zaměstnanců
schopných a kvalifikovaných. Nelze přehlédnouti,
že zaměstnanci úřadů ochrany
práce mají při svém služebním
působení naprostý přehled o volných
místech, tudíž i o místech velmi dobře
placených ve svém obvodě a že prakse
získaná u úřadů ochrany práce
je soukromými zaměstnavateli zvlášť
oceňována a tudíž i honorována.
Navrhovaným zákonem má být alespoň
částečně vyrovnána disparita
mezi platy zaměstnanců úřadů
ochrany práce podle platných platových předpisů
a platy v soukromých službách hodnocených
podle mzdových vyhlášek a tak zabráněno
odlivu schopných sil, který by měl za následek
úplné rozrušení dnešní organisační
sítě úřadů a který by
znemožnil řádné plnění
hospodářsky a politicky velmi citlivých úkolů.
Mimořádnost navrhovaného zákona je
plně odůvodněna mimořádně
obtížnou povahou úkolů a prací,
pro které jest velmi těžko získati vhodné
a kvalifikované síly.
Po stránce kvantitativní jeví se v osobních
stavech úřadů ochrany práce značný
nedostatek. Proti předpokládanému stavu úřadů
v zemích českých 4.360 zaměstnanců
mají úřady ochrany práce pouze 3.701
zaměstnance, z nichž 388 službu nekoná
(vojenská služba, onemocnění trvalého
rázu atd.). V důsledku toho jest nutno klásti
na zbývající zaměstnance mimořádné
požadavky, které nemohou být však za dosavadního
právního stavu spravedlivě odměněny.
Tímto ustanovením stanoví se okruh osob,
kterým se má dostati výhod tohoto zákona.
Podle navržené textace jsou vyloučeni z účasti
zaměstnanci pracující manuálně,
jejichž plat je upraven podle mzdové vyhlášky
č. 627/ 1945 Ú. l.
Kromě charakteru funkčního mají míti
zvláštní přídavky i charakter
odměny za mimořádnou obtížnost
práce, proto vylučují.se zde osoby, jejichž
služební výkon nelze považovati alespoň
za průměrný (bod d).
Samozřejmě nemohou být účastni
výhod tohoto zákona ani osoby, které v době
zvýšeného ohrožení republiky se
dopustily činů, jsoucích na úkor jejich
národní a politické spolehlivosti, resp.
osoby, které se dopustily nebo ještě dopustí
disciplinárních přestupků.
Se zřetelem k zvláštní povaze přídavků
je spravedlivé vyloučiti je ze základu pro
daň důchodovou.
Při stanovení výše služebních
přídavků přihlíží
se k funkčnímu hodnocení jednotlivých
míst. Za referenty se pokládají:
a) u okresních úřadů ochrany práce
a poboček osobní referent, odborné pokladenské
a účtárenské síly, vedoucí
referátu v oddělení pro včleňování,
skupinoví referenti, poradci pro volbu povolání,
statistikové, vedoucí referátů a vyměřovací
referenti v oddělení péče o zaměstnance,
mzdoví referenti v oddělení mzdové
politiky, sociální pracovnice, chemici a inspekční
úředníci II. služební třídy
u inspektorátů práce a samostatní
referenti v oddělení právním;
b) u zemských úřadů ochrany práce
samostatně pracující referenti všech
oddělení a odborní účetní
úředníci.
Provedení opatření, vyplývajících
z tohoto zákona vyžádalo by si v zemích
českých a na Slovensku při plném obsazení
úřadů nákladu asi 32,000.000 Kčs
ročně. Tento náklad však při
nynějším obsazení úřadů
bude značně nižší.
Úhrada nákladů vzniklých s provedením
této úpravy v roce 1947 budiž opatřena
a zajištěna v rámci rozpočtových
úspor ministerstva sociální péče.
Pro další léta platnosti zákona buďtež
výdaje pro tento účel zařazeny do
rozpočtu ministerstva sociální péče.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému
a rozpočtovému.