473.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........1947.

kterým se živnost foukače technického skla prohlašuje za řemeslnou.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost foukače technického skla se prohlašuje za řemeslnou s obmezeními vytčenými v § 1, odst. 5 živnostenského řádu (živnostenského zákona).

§ 2.

Od průkazu způsobilosti pro živnosti řemeslné jinak předepsaného (§ 14 živnostenského řádu, § 15 živnostenského zákona) jest osvobozen, kdo před účinností tohoto zákona

a) živnost foukače technického skla samostatně provozoval nebo

b) byl nejméně 5 let v živnosti foukače technického skla zaměstnán odbornými pracemi nebo

c) byl vůbec zaměstnán způsobem uvedeným pod písmenem b) a dokončil v tomto zaměstnání za účinnosti tohoto zákona celkovou pětiletou dobu zaměstnání.

§ 3.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, zůstávají ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) nedotčena.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr průmyslu,

Důvodová zpráva.

K § 1:

Foukačství technického skla je důležitým oborem sklářské výroby. Pod tímto označením rozumí se výroba chemického laboratorního skla, farmaceutického a skleněného nářadí, žárovek a neonů ze skleněných trubek nad kahanem foukáním a ohýbáním, spojováním a pod. Do této výroby zahrnuje se i výroba složitých fysikálních, chemických a lékařských přístrojů, teploměrů, výškoměrů, hustoměrů a vakuová technika. Jak nutnost rukodílné zručnosti, tak i ovládání teoretických podkladů pro zpracování speciálních skel vyžadují odborného vzdělání a praktického školení. Zvláště ve výrobě fysikálních, chemických a lékařských přístrojů, teploměrů, hustoměrů a přístrojů pro vakuovou techniku a ve výrobě neonové reklamy možno očekávati velký rozmach, jak tomu nasvědčují zkušenosti z ciziny, zejména ze Spojených států. Je proto nezbytné, aby také u nás byl pro tuto výrobu zajištěn potřebný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro výchovu dorostu, po případě pro zvýšení odborné kvalifikace zaměstnanců bude třeba vybudovati systém škol s učňovskou školou jako stupněm prvním, školu mistrovskou, po případě nižší i vyšší školu průmyslovou. Zatím navštěvují učni foukačství skla učňovskou školu, ovšem jen dobrovolně, poněvadž pokud tento obor výroby je svobodnou živností, není docházka do učňovské školy povinná. Učňové, kteří po absolvování školy vykonají zkoušku tovaryšskou, nemají možnost ve svém odborném vzdělání pokračovati, protože jejich obor není zřemeslněn a není také dán právní podklad pro zřízení školy mistrovské, případně škol průmyslových. Snahu po dalším odborném školení je viděti z toho, že ku příkladu v Železném Brodě a v Boru u České Lípy se někteří rodiče a učební páni učňů v posledním ročníku učňovské školy dožadovali, aby tito učňové mohli pokračovati v dalším studiu ve svém oboru na školách průmyslových. Pro nedostatek učitelských sil nebylo možno jim vyhověti. Získávání dorostu odborně školeného naráží tedy v tomto oboru na potíže, poněvadž mu není možno dáti školení, jak toho charakter práce technických sklářů bezpodmínečně vyžaduje. Zřemeslněním výroby technického skla má se těmto potížím odpomoci a má jím také býti odstraněna nesrovnalost v postavení foukačů technického skla, kteří přesto, že foukání technického skla je dosud živnost svobodná, se tomuto oboru dobrovolně tři léta řádně učili, navštěvovali učňovskou školu, složili zkoušku tovaryšskou a splnili ostatní předpoklady pro živnost řemeslnou, nemají však práv řádných řemeslníků.

K § 2:

Jde o ustanovení, které je při prohlašování živností svobodných za řemeslné obyklé, neboť jest nutné jednak v zájmu těch, kdož svobodnou živnost dosud samostatně provozovali, aby v provozování živnosti mohli pokračovati, jednak těch, kdož v ní byli alespoň pět let zaměstnáni, aby zřemeslněním nebyli ve svých existenčních možnostech poškozeni tím, že by se jim doba dosud v zaměstnání ztrávená do doby předepsané pro podání průkazu způsobilosti pro živnost řemeslnou nezapočítávala a museli se živnosti vyučiti a býti v ní znovu po celou předepsanou dobu prakticky zaměstnáni. Z těchže sociálních důvodů bylo pamatováno i na ty, kdož pětiletou dobu zaměstnání dosud nedokončili a budou po dobu zbývající do pěti let v zaměstnání pokračovati za účinnosti zákona.

V Praze dne 21. března 1947.

Předseda vlády:
Klement Gottwald v. r.
Ministr průmyslu:
Laušman v. r.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP