§ 1.
Všechny předpisy o poplatku z obchodních a
živnostenských knih se zrušují.
Předpisy o poplatku z repertorií, vedených
o notářských jednáních, a z
protestních protokolů (saz. pol. 29/74, věta
prvá poplatkového zákona) a o poplatku z
jednací knihy, knihy protestů a depositní
knihy veřejných notářů [saz.
pol, 24/65, písm. g) poplatkových pravidel] se zrušují.
Ustanovení §§ 1 a 2 se vztahují také
na knihy, u nichž vznikla poplatková povinnost podle
dosavadních předpisů v době od 1.
ledna 1947 do dne, kdy tento zákon nabývá
účinnosti. Zapravené poplatky se nevrátí.
Předpisy o poplatku z výpisů z obchodních
a živnostenských knih (§ 8, odst. 6 a 7 zákona
ze dne 19. února 1946, č. 32 Sb., o sjednocení
a úpravě některých poplatkových
předpisů) zůstávají v platnosti.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.
Vládním nařízením ze dne 9.
srpna 1943, č. 237 Sb., kterým se zrušují
poplatky z některých obchodních písemností,
byla mimo jiné zrušena ustanovení o poplatcích
z obchodních a živnostenských knih, jakož
i z notářských repertorií a protestních
protokolů. Zákonem ze dne 19. února 1946,
č. 32 Sb., o sjednocení a úpravě některých
poplatkových předpisů, byla v podstatě
obnovena výlučná platnost právních
předpisů československého státu,
vydaných do 29. září 1938, a tím
byly v zemích České a Moravskoslezské
obnoveny také poplatky z uvedených knih. Při
obnovení těchto poplatků převládaly
důvody rozpočtové. Současně
byla poplatková ustanovení o obchodních a
živnostenských knihách soustředěna
a sjednocena (§ 8 -cit. zák.).
Poplatky z obchodních knih jsou ekvivalentem za ochranu
a zabezpečení práv, poskytovaných
státem poplatkovým subjektům za řádné
vedení obchodních a živnostenských knih,
jež byly průkazními písemnostmi podle
předpisů obchodních zákonů.
Tyto předpisy byly změněny zákonem
ze dne 25. října 1946, č 204 Sb., kterým
se mění některé předpisy o
obchodních knihách, tak, že také u řádně
vedených knih platí zcela zásada volného
uvažování důkazů. I za tohoto
stavu zvyšovala by se nesporně dosavadním způsobem
vybírání poplatků průkaznost
těchto písemností. Avšak o řádné
vedení obchodních a živnostenských knih
k účelům v zákoně vyznačeným
je postaráno zákonem ze dne 16. května 1946,
č. 116 Sb., o jednotné organisaci podnikového
početnictví, a předpisy podle něho
vydanými. Třeba poznamenati, že stále
se vyvíjející systémy moderního
účetnictví vyvolávají obtíže
při aplikaci předpisů o poplatku z obchodních
knih, čímž se administrativa zdražuje.
Finanční správa vzdává se tohoto
pramene státního příjmu také
z toho důvodu, aby poplatkový předpis nebyl
na překážku vývoji a organisaci moderního
účetnictví.
Tímto ustanovením zrušují se všechna
ustanovení poplatkového zákona a poplatkových
pravidel, jakož i předpisy je doplňující,
pokud se týkají poplatku z obchodních a živnostenských
knih.
Písemnosti tam uvedené slouží obdobnému
účelu jako obchodní a živnostenské
knihy. Také způsob vybírání
poplatků řídí se předpisy platnými
pro obchodní a živnostenské knihy.
Ustanovení toto bylo nutno zařaditi proto, že
jinak by zrušení poplatku z obchodních a živnostenských
knih pozbylo pro rok 1947 z větší části
významu. Poplatky již zapravené však nehodlá
finanční správa vrátit, poněvadž
zatížení administrativy vracením poměrně
malých poplatků nebylo by úměrné
hospodářskému prospěchu jednotlivých
poplatníků.
Tímto ustanovením se výslovně zachovává
poplatek z výpisů z obchodních a živnostenských
knih, upravený společně s poplatkem z obchodních
a živnostenských knih v § 8 zákona ze
dne 19. února 1946, č. 32 Sb. pod společným
nadpisem "Poplatek z obchodních a živnostenských
knih".
Úbytek příjmů státní
pokladny z osnovy vyplývající nelze přesně
vyčísliti, poněvadž poplatek se z části
vybírá kolkovou známkou; lze však jej
odhadnouti asi na 10 mil. Kčs.
Klement Gottwald v. r. | Dr. Dolanský v. r. |