Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustanovení §§ 46, 48 a 49 zákonů
o ubytování vojska, ve znění zákona
ze dne 7. dubna 1920, č. 248 Sb., znějí:
Za světnici pro vojenské gážisty se
zařízením, osvětlením a otopem
platí československá vojenská správa
18 Kčs za den.
Ubytovatel je povinen poskytnout osvětlení a v době
zimní také otop. Nemůže-li ubytovatel
osvětlení a otop poskytnouti, nebo nepožaduje-li
jich vojenská správa, srazí se ubytovateli
za nedodané topivo částka 6 Kčs a
za nedodané osvětlení 3 Kčs za den
a světnici.
Za zařízení, jež ubytovatel poskytne
pro ubytování členů rodiny vojenského
gážisty nad stanovenou potřebu ubytovaného,
nahradí se za osobu a den 1.50 Kčs.
Jsou-li při přechodném ubytování
poskytovány kanceláře, školní
světnice, světnice pro nemocné, skladiště,
vězení nebo podobné, platí československá
vojenská správa za místnost a den s osvětlením
a otopem 12 Kčs. Ubytovatel je povinen poskytnouti osvětlení
a v zimě také otop. Nemůže-li je ubytovatel
poskytnouti, nebo nepožaduje-li jich vojenská správa,
srazí se ubytovateli za nedodané topivo částka
4 Kčs a za nedodané osvětlení 2 Kčs
za místnost a den.
Je-li poskytnutá místnost větší
než 60 m2, platí se tento poplatek za každých
60 m2 ubytovací plochy, při čemž
se zbytek přes 30 m2 pokládá za
celou jednotku.
Za kůlnu na vozy a automobily platí československá
vojenská správa 1.50 Kčs za den a vozidlo.
Za řádně vybudovanou a vším příslušenstvím
vybavenou garáž se platí 7 Kčs za den
a oddělení (t. zv. "box").
Za garážování ve společné,
řádně vybudované a vybavené
síni (t. zv. "hale") se platí 5 Kčs
za motorové vozidlo a den.
Při přechodném ubytování mají
všichni vojenští gážisté bez
rozdílu hodnosti nárok pouze na jeden pokoj.
Za přechodné ubytování mužstva
platí československá vojenská správa
s otopem a osvětlením 1 Kčs za osobu a den.
Ubytovatel je povinen poskytnouti osvětlení a v
době zimní také otop. Nemůže-li
je ubytovatel poskytnouti, nebo nepožaduje-li jich vojenská
správa, srazí se ubytovateli za nedodané
topivo 20 haléřů a za nedodané osvětlení
10 haléřů za muže a den.
Vojenská správa může v případě
nutnosti požadovat, aby obec dodala potřebné
palivo, topivo a svítivo za ceny v místě
obvyklé.
Za přechodné ustájení koní
platí se 1 Kčs za koně a den bez ohledu na
to, zda jde o ustájení jednotlivé nebo společné.
Při přechodném jednotlivém ustájení
koní náleží ubytovateli, aby opatřil
stelivo, stájové nářadí a světlo.
Za dodanou slámu ke stlaní se platí 60 haléřů,
za listí nebo jiné stelivo obvyklé v místě
30 haléřů za koně a den. Hnůj
zůstává ubytovateli.
Při koncentraci vojska ke cvičení ve zbrani
opatří stelivo vojenská správa.
Vláda se zmocňuje, aby měnila podle potřeby
sazby náhrad a srážek při přechodném
ubytování podle zákonů o ubytování
vojska nařízením.
Tento zákon nabývá účinnosti
1. dnem měsíce následujícího
po vyhlášení; provedou jej ministři
národní obrany a vnitra v dohodě s ministrem
financí.
Sazby náhrad a srážek za přechodné
ubytování podle zákona o ubytování
vojska jsou stanoveny zákonem č. 248/1920 Sb., a
byly zvýšeny v zemích České a
Moravskoslezské vládním nařízením
č. 300/1942 Sb., na Slovensku nařízením
ze dne 16. února 1945, č. 38 Sl. z.
Aby zmíněné sazby odpovídaly průměrnému
cenovému indexu životních potřeb, vypracovalo
ministerstvo národní obrany osnovu dekretu presidenta
republiky, jímž se původní sazby zvyšují
o 300% resp. o 400%.
Po provedeném meziministerském připomínkovém
řízení byla osnova zmíněného
dekretu zaslána pod č. j. 51.779-IV/1. odděl.
1945 v dohodnutém znění pro schůzi
vlády.
Dříve než byla osnova vládou schválena,
byly ceny životních potřeb znovu zvýšeny,
takže navrhované sazby náhrad a srážek
za přechodné ubytování podle zákona
o ubytování vojska bylo nutno přizpůsobiti
novému zvýšení cenového indexu.
Byly proto sazby, navržené zmíněnou
osnovou zvýšeny o dalších 200% původních
sazeb osnovou č. j. 59.808-IV/1. odd. 1945. Tyto sazby
zůstávají nezměněny i v této
osnově.
Takto navržené sazby jsou přiměřené
dnešním hospodářským poměrům
a odpovídají intencím zákona o ubytování
vojska. Při stanovení sazeb podle jmenovaného
zákona, je totiž vycházeti ze zásady,
že ubytování vojska má býti poskytováno
v soukromých bytech. Pokud obce poskytují přechodné
ubytování v hotelích, přesunují
tím tuto zákonnou povinnost, aby zprostili příslušníky
obce od ubytovací povinnosti v soukromých domech.
Ubytování vojenských gážistů
v hotelích vyžaduje ovšem vyšších
nákladů, které však jsou způsobeny
zmíněným opatřením obcí.
Je proto správné, aby obce nesly rozdíl ubytovacích
nákladů v soukromých domech na jedné
straně a v hotelích na straně druhé.
Dále jest uvážiti, že přechodné
ubytování vojenských gážistů
je požadováno skoro výlučně v
obcích, kde je trvalá vojenská posádka.
Trvalé vojenské posádky přinášejí
obcím značný hospodářský
prospěch, jak dokazuje nejlépe skutečnost,
že četné obce se velmi usilovně ucházejí
o zřízení trvalé vojenské posádky.
Zmíněný hospodářský
prospěch obcí převažuje nesporně
mnohonásobně rozdíl, vznikající
obcím poskytováním přechodného
ubytování vojenských gážistů
v hotelích proti ubytování v soukromých
domech.
Do osnovy zákona jsou nově pojaty sazby náhrad
za garážování motorových vozidel
vojenské správy. Tyto sazby byly navrženy podle
zkušeností získaných v nejnovější
době a odpovídají průměrným
sazbám v podnicích toho druhu.
Navrhované zvýšení náhrad a srážek
při přechodném ubytování podle
zákona o ubytování vojska si vyžádá
nákladu asi 12,000.000 Kčs. Úhrada této
částky bude provedena v mezích prostředků
na ubytovací výdaje (pol. 31), tit. 2 rozpočtu
kap. 5 "Ministerstvo národní obrany" na
rok 1947. V případě, že by potřebná
částka nebyla uvedeným způsobem kryta,
bude úhrada nalezena podle § 8 zák. č.
234/1946 Sb.
V Praze dne 21. března 1947.