Zemědělský výbor projednal ve schůzích
dne 12., 18. a 25. března 1947 předloženou
osnovu vládního návrhu zákona o pomoci
rolníkům při uskutečňování
zemědělského výrobního plánu
a usnesl se schváliti tuto osnovu s těmito doplňky
a změnami:
§ 1, odst. 1 na řádce třetí slova
"za vzájemné spolupráce zemědělců
a za pomoci úřadů" nahradí se
větou "Za tím účelem bude všemi
příslušnými úřady a orgány
veřejné správy usilováno o opatření
dostatečného množství pracovních
sil, o opatření dostatečného množství
zemědělských strojů a jiných
provozovacích zařízení a o organisování
vzájemné spolupráce zemědělců,
jakož i pomoci příslušníků
jiných povolání."
V odst. 2 na řádce třetí za slovo
"rybníky" vsunou se slova "nejedná-li
se o přeměnění podle dvouletého
plánu" a dokončí se odst. 2 větou
tohoto znění: "který rozhodne na základě
doporučení okresního sdružení
příslušných jednotných svazů
zemědělců."
§ 3, odst. 1 v sedmé řádce za cifru
"3" vsune se slovo "hospodářských",
na řádce 11. za slovo "prostředky"
vsune se "zejména svými vlastními pracovními
silami" a odst. doplní se větou: "Při
přikázání povinného pachtu
budiž důsledně dbáno toho, aby jednotlivé
zemědělské závody nebyly pracovně
přetěžovány. Nebude-li možno přikázati
neobdělanou půdu do povinného pachtu, může
MNV převzíti tuto půdu do vlastního
hospodaření."
§ 5, na řádce třetí škrtne
se slovo "hospodářsky".
§ 7, v odst. 1, škrtne se věta první,
místo ní bude začátek odst. 1 zníti
následovně: "Nelze-li vystačiti s organisováním
dobrovolné sousedské výpomoci (§ 1,
odst. 1) a nestačí-li k obdělání
zemědělské půdy výpomoc zemědělských
strojních stanic a nemohou-li si vlastníci zemědělské
půdy opatřiti provozní zařízení
včas ani jiným způsobem, jsou držitelé
zemědělských provozních zařízení
(dále jen "zařízení"), na
př. nářadí, strojů a ve výjimečných
případech též koňských
a volských potahů, povinni, a to i když sami
nejsou zemědělci, podle vlastního rozhodnutí
buď přenechati tato zařízení
k použití jiným osobám k provedení
nutných zemědělských prací,
nebo sami tyto práce provésti; v každém
případě vlastník zařízení
určí osobu, která bude zařízení
obsluhovati."
Odstavec 2 se celý škrtá.
Odstavec třetí bude odstavcem druhým, a škrtají
se v něm slova "nebo nemohou práce podle odst.
2 vykonati bez újmy pro svůj podnik". Poslední
slova téhož odstavce budou zníti: "v předcházejícím
odstavci."
V § 9 škrtnou se odst. 2 a 3 úplně.
V § 10, na řádku třetím škrtnou
se slova "odst. 1 a 2". Na řádku pátém
za slovo "předpisů" vsune se dovětek:
"při čemž na návrh vlastníka
budiž náhrada stanovena v práci, může-li
býti pracovní výkon splněn."
§ 10 bude dokončen následovně: "Nebude-li
opraveného zařízení z jakéhokoliv
důvodu použito, jsou přece osoby, které
žádaly za použití, povinny přispěti
podle ustanovení předchozí věty; prodá-li
vlastník opravené zařízení
do dvou let od provedené opravy, je povinen těmto
osobám částky, které zaplatily, vrátit."
V § 11 škrtnou se slova: "a není-li námitek
z veterinárně-policejních důvodů,
na zemědělské stáje", jakož
i slova "popřípadě k chovu dobytka".
V § 14, na řádce 4, za slovem "zemědělců"
bude věta: "Nehodlá-li národní
výbor rozhodnouti podle návrhu příslušné
složky Jednotného svazu zemědělců,
předloží věc bez prodlení k rozhodnutí
nadřízenému národnímu výboru."
V § 15, v řádce 5 za slovy: "pokutou do"
bude místo "5.000 Kčs" "2.500 Kčs".
V řádce 8 místo "20.000 Kčs"
"10.000 Kčs". Celá poslední věta
téhož paragrafu je škrtnuta.
Výbor zemědělský přijal i změny
navržené výborem právním, zejména
trestní sankce v § 15 ve výši náhradního
trestu do 1 měsíce vězení.
Takto upravenou osnovu doporučuje výbor ústavodárnému
Národnímu shromáždění
ke schválení.
Právní výbor se zabýval vládním
návrhem zákona ve schůzi dne 25. března
1947 a přijal návrh zákona se změnami,
které v něm učinil výbor zemědělský.
Vedle oněch změn připojil právní
výbor ještě změny následující:
V poslední větě § 3, odst. 1 se slovo
"obhospodařování" zaměňuje
slovem "hospodaření".
V § 7, odst. 1 se v řádce páté
(textu zemědělského výboru) místo
slůvka "i" klade slůvko "ani",
v řádce desáté se slůvko "toto"
zaměňuje slovem "tato". Dále se
v § 7 za slovem "provésti" klade středník
místo tečky a písmeno velké "V"
se změní v písmeno malé "v".
Konečně pak na konec § 15 byla připojena
věta: "Pro případ nedobytnosti pokuty
budiž vyměřen náhradní trest
vězení podle míry zavinění
do jednoho měsíce."
S těmito změnami doporučuje právní
výbor osnovou zákona ústavodárnému
Národnímu shromáždění
ke schválení.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) V zájmu zabezpečení výživy
národa musí býti veškerá zemědělská
půda obdělána podle zemědělského
výrobního plánu. Za tím účelem
bude všemi příslušnými úřady
a orgány veřejné správy usilováno
o opatření dostatečného množství
pracovních sil, o opatření dostatečného
množství zemědělských strojů
a jiných provozovacích zařízení
a o organisování vzájemné spolupráce
zemědělců, jakož i pomoci příslušníků
jiných povolání.
(2) K trvalé přeměně orné
půdy na půdu jinak obhospodařovanou, na př.
na louky, pastviny, lesy nebo rybníky, nejedná-li
se o přeměnění podle dvouletého
plánu, je třeba souhlasu okresního národního
výboru, který rozhodne na základě
doporučení okresního sdružení
příslušných jednotných svazů
zemědělců.
Nemůže-li vlastník obdělati zemědělskou
půdu pro nedostatek pracovních sil nebo potřebných
provozních zařízení (na př.
živého nebo mrtvého inventáře),
takže musí věděti, že by zůstala
zcela nebo zčásti ležeti ladem, jest povinen
oznámiti to místnímu národnímu
výboru, v jehož obvodu tato půda leží,
se žádostí, aby mu byla poskytnuta vhodná
pomoc; oznámení jest povinen učiniti včas,
aby místní národní výbor mohl
zaříditi výpomoc při obdělávání.
Místní národní výbor přezkouší
oznámení a shledá-li je odůvodněným,
učiní neprodleně potřebná opatření,
a to především podle zásad dobrovolné
sousedské výpomoci, nebo podle ustanovení
části II.
(1) Neobstaral-li vlastník úmyslně
nebo z nedbalosti obdělání zemědělské
půdy zcela nebo zčásti, ač ji podle
svých osobních poměrů obdělati
mohl, zjedná místní národní
výbor z úřední moci výpomoc
podle ustanovení části II, nebo přikáže
neobdělanou zemědělskou půdu na dobu
3 hospodářských let jiným zemědělským
podnikatelům v obci do povinného pachtu; zemědělský
podnikatel jest povinen přijmouti zemědělskou
půdu do povinného pachtu v rozsahu, v jakém
ji může svými prostředky, zejména
svými vlastními pracovními silami, po případě
za použití ustanovení uvedených v části
II, obdělati a na ní řádně
hospodařiti bez újmy pro svůj vlastní
podnik. Při přikázání povinného
pachtu budiž důsledně dbáno toho, aby
jednotlivé zemědělské závody
nebyly pracovně přetěžovány.
Nebude-li možno přikázati neobdělanou
půdu do povinného pachtu, může místní
národní výbor převzíti tuto
půdu do vlastního hospodaření.
(2) Jinak může býti opatření
podle odstavce 1 učiněno, požádá-li
o to vlastník, který sám nemůže
obdělání zemědělské
půdy obstarati.
(1) Na návrh místního národního
výboru určí při přikázání
zemědělské půdy do povinného
pachtu (§ 3) okresní národní výbor
v mezích platných předpisu výši
ročního pachtovného a dobu jeho splatnosti.
Při tom uváží všechny okolnosti,
zejména stav půdy dané do povinného
pachtu, tak, aby jeho rozhodnutí odpovídalo zásadám
slušnosti, jak se zřetelem na povinného pachtýře,
tak i se zřetelem na osobu, jejíž majetek se
dává do povinného pachtu. Roční
pachtovné nelze však v žádném případě
stanoviti menší částkou, než kolik
činí u půdy, přikázané
do povinného pachtu, daň pozemková i s přirážkami
a obecní dávky v roce, který předcházel
rok, v němž se povinný pacht zřídí.
(2) Povinný pachtýř je povinen
pozemek, daný do povinného pachtu, obdělávati
a hospodařiti na něm. Jest povinen zejména
pozemek hnojiti podle pravidel obvyklého hospodařeni
a zjednati i ostatní předpoklady k řádnému
jeho užívání. Jest povinen dále
odváděti ve stanovenou dobu propachtovateli pachtovné,
které bylo určeno.
(3) Změny ve vlastnictví k zemědělské
půdě, dané do povinného pachtu, se
nedotýkají práv povinného pachtýře.
Je-li podle poměrů v obci možné, aby
i nezemědělské půdy, které
ani zemědělsky ani jiným způsobem
není využito (na př. stavební pozemky),
bylo využito k pěstování užitečných
rostlin, může místní národní
výbor po slyšení vlastníka dáti
takovouto půdu způsobilým osobám,
které to potřebují, na př. též
chovatelům drobného hospodářského
zvířectva, podle okolností i do bezplatného
užívání, při čemž
jeho dobu stanoví tak, aby užití pozemku k
původnímu účelu (na př. ke
stavbě) nebylo ztíženo.
Ustanovení §§ 1 až 4 o vlastníku
zemědělské půdy platí přiměřeně
i o poživatelích, pachtýřích
a jiných uživatelích zemědělské
půdy, jakož i o osobách, které jsou
za správu zemědělské půdy odpovědny.
(1) Nelze-li vystačiti s organisováním
dobrovolné sousedské výpomoci (§ 1,
odst. 1) a nestačí-li k obdělání
zemědělské půdy výpomoc zemědělských
strojních stanic a nemohou-li si vlastníci zemědělské
půdy opatřiti provozní zařízení
včas ani jiným způsobem, jsou držitelé
zemědělských provozních zařízení
(dále jen "zařízení"), na
př. nářadí, strojů a ve výjimečných
případech též koňských
a volských potahů, povinni, a to i když sami
nejsou zemědělci, podle vlastního rozhodnutí
buď přenechati tato zařízení
k použití jiným osobám k provedení
nutných zemědělských prací,
nebo sami tyto práce provésti; v každém
případě vlastník zařízení
určí osobu, která bude zařízení
obsluhovati. Tato povinnost se nevztahuje na držitele nových
zařízení, která jsou ve skladech výrobců
nebo obchodníků (včetně družstev),
a na držitele zemědělských strojních
stanic. Zemědělskými strojními stanicemi
podle tohoto zákona se rozumějí stanice,
zřízené ministerstvem zemědělství,
na Slovensku Ústavem pro mechanisaci zemědělské
výroby při pověřenectvu zemědělství
a pozemkové reformy.
(2) Pokud držitelé sami nutně potřebují
svých zařízení pro provoz vlastního
podniku, jsou zproštěni povinností stanovených
v předcházejícím odstavci.
Jsou-li zařízení v poškozeném
stavu, může místní národní
výbor naříditi jejich vlastníku, aby
je uvedl do stavu způsobilého k užívání.
Této povinnosti se může vlastník zbaviti,
nabídne-li poškozená zařízení
ke koupi za úřední cenu osobám, které
požádaly o jejich použití pro zemědělské
práce.
Vydávati rozhodnutí a činiti opatření
podle §§ 7 a 8 náleží místnímu
národnímu výboru obce, v níž
jsou zařízení.
Místní národní výbor stanoví
na návrh účastníků za přenechání
zařízení a za práce provedené
podle ustanovení § 7, náhradu v přiměřené
výši podle platných cenových a mzdových
předpisů, při čemž na návrh
vlastníka budiž náhrada stanovena v práci,
může-li býti pracovní výkon splněn.
Náklady, které vznikly uvedením zařízení
do stavu způsobilého k užívání
(§ 8), rozvrhne místní národní
výbor na návrh vlastníka přiměřeně
na vlastníka a na osoby, které žádaly
za použití, přihlížeje k hospodářskému
významu opravy pro všechny zúčastněné
a k rozsahu, v jakém těchto zařízení
bylo nebo bude jimi užíváno. Nebude-li opraveného
zařízení z jakéhokoliv důvodu
použito, jsou přece osoby, které žádaly
za použití, povinny přispěti podle ustanovení
předchozí věty; prodá-li vlastník
opravené zařízení do 2 let od provedené
opravy, je povinen těmto osobám částky,
které zaplatily, vrátit.
Ustanovení §§ 7 až 10 lze přiměřeně
použíti též na stodoly nebo jiná
zařízení určená k úschově
sklizené úrody, jestliže se těchto nemovitých
zařízení neužívá nebo,
užívá-li se jich k jinému než původnímu
účelu, jich není účelně
využito a jich užití ke sklizni, je se zřetelem
na splnění výrobního plánu
v obci nutné.
Právní poměry, které vzniknou prováděním
ustanovení §§ 3 až 5 a 7 až 11 jest
posuzovati, pokud není jinak stanoveno, přiměřeně
podle ustanovení obecného práva občanského.
Přikázání zemědělské
půdy, která jest již propachtována,
do povinného pachtu se však nedotýká
smluvního pachtovního poměru a povinnosti
pachtýře platiti pachtovné.
(1) Nedotčeny zůstávají
předpisy, podle nichž hospodaření na
zemědělské půdě nebo nakládání
s ní je podrobeno zvláštnímu dozoru
nebo schválení úřadů nebo veřejných
orgánů; zejména zůstávají
nedotčeny:
a) zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb., kterým
se podle § 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č.
215 Sb., vydávají ustanovení o přídělu
zabrané půdy a upravuje právní poměr
k přidělené půdě (zákon
přídělový),
b) zákon ze dne 27. května 1931, č. 93 Sb.,
kterým se mění a doplňují předpisy
o právním poměru k přidělené
půdě (malý zákon přídělový),
c) zákon ze dne 29. března 1940, č. 90 Sl.
z., o povinné úpravě společných
pastvin a o pastvinových kontech, a vládní
nařízení ze dne 4. října 1940,
č. 250 Sl. z., o úpravě povrchu a půdy
pastvin,
d) dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945,
č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení
zemědělského majetku Němců,
Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel
českého a slovenského národa, dekret
presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č.
28 Sb., o osídlení zemědělské
půdy Němců, Maďarů a jiných
nepřátel státu českými, slovenskými
a jinými slovanskými zemědělci, a
nařízení Slovenské národní
rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci
a urychleném rozdělení zemědělského
majetku Němců, Maďarů, jakož i
zrádců a nepřátel slovenského
národa, ve znění nařízení
ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR,
e) dekret presidenta republiky ze dne 25. října
1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského
majetku a Fondech národní obnovy.
(2) Národní výbory, vykonávajíce
svoji pravomoc podle ustanovení části I,
rozhodnou po schválení úřadu (orgánu),
kterému podle předpisů uvedených v
odstavci 1 náleží zvláštní
dozor nebo schvalování, pokud by tato pravomoc vydaným
rozhodnutím byla dotčena.
Při vydávání rozhodnutí a opatření
podle tohoto zákona postupují národní
výbory v součinnosti s příslušnými
složkami Jednotných svazů zemědělců.
Nehodlá-li národní výbor rozhodnouti
podle návrhu příslušné složky
Jednotného svazu zemědělců, předloží
věc bez prodlení k rozhodnutí nadřízenému
národnímu výboru. Přitom platí
na Slovensku přiměřeně vládní
nařízení ze dne 13. ledna 1928, č.
8 Sb., o řízení ve věcech náležejících
do působnosti politických úřadů
(správním řízení).
Kdo přemění bez souhlasu (§ 1, odst.
2) ornou půdu na půdu jinak obhospodařovanou,
nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 2,
bude potrestán pro správní přestupek
okresním národním výborem pokutou
do 2500 Kčs a v případě, že pachatel
byl již pro takový čin potrestán, nebo
že vzešla z jeho jednání značná
škoda, pokutou do 10.000 Kčs.
Pro případ nedobytnosti pokuty budiž vyměřen
náhradní trest vězení podle míry
zavinění do jednoho měsíce.
(1) Použivatelnost vládního nařízení
ze dne 22. února 1940, č. 140 Sb., o využití
pozemků k pěstování užitečných
rostlin, a vládního nařízení
ze dne 29. dubna 1940, č. 159 Sb., o zajištění
řádného provozu zemědělských
podniků, ve znění vládního
nařízení ze dne 25. ledna 1943, č.
41 Sb., se zrušuje.
(2) Nařízení s mocí zákona
ze dne 13. října 1942, č. 203 Sl. z., o povinnosti
řádně obdělávati zemědělskou
půdu, a opatření předsedy nejvyššího
úřadu pro zásobování ze dne
26. listopadu 1942, č. 526 Úr. n., kterým
se provádí nařízení č.
203/1942 Sl. z., se zrušují.
(3) Pravoplatná rozhodnutí, učiněná
podle předpisů uvedených v odstavci 1 nebo
2 před účinností tohoto zákona,
zůstávají nedotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti
7. dnem po vyhlášení a platí do 31.
prosince 1948; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými ministry.