Jmenované výbory projednaly ve svých schůzích
a na společné schůzi předsedů,
zapisovatelů a zpravodajů těchto výborů
uvedený vládní návrh, a po přijatých
změnách a doplňcích předkládají
tento vládní návrh zákona ústavodárnému
Národnímu shromáždění
ke schválení.
Současně byly doporučeny k přijetí
připojené resoluce.
V dotčené společné schůzi bylo
usneseno, aby generálním a jediným zpravodajem
byl posl. Dr. Chytil.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) K zabezpečení snížení
cen některého zboží lidové potřeby
a k ustálení cen jiných důležitých
statků se použije výtěžků
cenových vyrovnávacích částek,
které jsou podnikatelé povinni odváděti
podle dalších ustanovení tohoto zákona
ze své hrubé tržby za dodávky a výkony
provedené počínajíc 1. dubnem 1947.
(2) Cenové vyrovnávací částky
podle odstavce 1 činí:
a) u podniků průmyslových | 4%, |
b) u výrobních podniků řemeslných | 0.5%, |
c) u podniků velkoobchodních | 2%, |
d) u komisionářů | 2%, |
e) u podniků maloobchodních | 0.5%, |
vesměs z dosažené hrubé tržby za
dodávky a výkony,
f) u jednatelů | 5% |
z hrubých úplat do 80.000 Kčs, dosažených
prováděním jednatelských výkonů
a 10% z hrubých úplat nad 80.000 Kčs.
(3) Dodává-li průmyslový
výrobce přímo spotřebiteli, platí
cenovou vyrovnávací částku ve výši
4.5% z hrubé tržby za dodávky, t. j. 4% jako
výrobce [odstavec 2, písm. a)] a 0.5% jako maloobchodník
[odstavec 2, písm. e)].
(4) Ministr financí stanoví v dohodě
s ostatními příslušnými ministry
a za účasti nejvyššího úřadu
cenového, na Slovensku ministr financí v dohodě
s ostatními příslušnými ministry
prostřednictvím pověřence financí
a ostatních příslušných pověřenců
vyhláškou co se rozumí podniky uvedenými
v odst. 2. Při tom může případně
stanoviti, že při zařazení rozhoduje
výše docíleného obratu, členství
(příslušnost) k hospodářské
organisaci nebo jiné skutečnosti.
(1) Povinnost stanovená v § 1 se až
na další nevztahuje na tyto výrobky:
1. ani u podniků výrobních, ani u podniků
obchodních na:
zemědělské výrobky kromě květin,
mlýnské výrobky,
pekařské výrobky,
sýry a všechny jiné mléčné
výrobky,
jedlé rostlinné tuky,
umělé jedlé tuky,
maso a masné výrobky,
těstoviny,
cukr a vedlejší výrobky při výrobě
cukru,
sůl,
tabákové výrobky,
výrobky průmyslu báňského,
elektřinu, plyn, páru, vodu,
cement;
2. toliko u podniků výrobních na:
výrobky průmyslu hutního,
výrobky průmyslu a řemesel kovozpracujících
včetně výrobků elektrotechnických,
avšak kromě kovové bižuterie, ozdobného
zboží kovového, zboží z ušlechtilých
kovů, alpaky a double,
láhve na mléko, limonádu, sodovku, pivo a
minerální vody,
tankové dříví, jehličnaté
a listnaté řezivo, pražce, měrné
dříví a lyžiny, dřevitou vlnu,
bedny;
3. toliko u podniků obchodních na:
potraviny, poživatiny a pochutiny nejmenované pod
č. 1,
umělá sladidla, výbušniny,
líh, pokud je předmětem státního
finančního monopolu,
losy státních loterií a provise prodejen
z jich rozprodeje,
staré železo a staré kovy.
(2) Pokud splnění účelu
tohoto zákona to dovoluje, může vláda
nařízením vyjmouti další výrobky
nebo výkony z povinnosti stanovené v § 1, po
případě stanoviti, že tato povinnost
se vztahuje i na výrobky uvedené v odstavci 1.
(3) Vláda podrobně určí,
co se rozumí výrobky, na něž se vztahují
výjimky podle odstavců 1 a 2; přitom může
jednotlivé výrobky vymeziti podle jejich celně-sazební
příslušnosti.
(4) Vláda může dále na návrh
ministra zahraničního obchodu vyjmouti z povinnosti
stanovené v § 1 některé výrobky
určené pro vyvoz.
(1) Cenové vyrovnávací částky
nesmějí podnikatelé započtením
do ceny (úplaty) ani jiným způsobem přesunouti
na příjemce dodávky nebo výkonu.
(2) Cenové vyrovnávací částky,
které odvede podle § 1 poplatník daně
důchodové, všeobecné daně výdělkové
nebo zvláštní daně výdělkové,
jsou odčitatelnou položkou při zjištění
základu těchto daní.
(3) Částky, přijaté z všeobecného
cenového vyrovnávacího fondu (§ 6, odst.
1), jsou u příjemců součástí
dani podrobeného důchodu a výtěžku
na příslušný berní rok; jsou
též součástí úplaty podle
§ 9, odst. 1 zákona ze dne 21. února 1946,
č. 31 Sb., o dani z obratu.
(1) Dodávkami a výkony, uvedenými
v § 1, odst. 1, se rozumějí dodávky
a výkony, na něž se vztahují ustanovení
§§ 1, 2 a 3 zákona o dani z obratu. Cenové
vyrovnávací částky se platí
z hrubé tržby za tyto dodávky a výkony
bez ohledu na to, zda tyto dodávky a výkony jsou
osvobozeny od daně z obratu, či zda jsou této
dani podrobeny.
(2) Hrubou tržbou (§ 1, odst. 2) se rozumí
úplata podle § 9, odst. 1 zákona o dani z obratu,
jakož i souhrn těchto úplat. Ustanovení
§ 9, odst. 3 až 6 zákona o dani z obratu platí
obdobně.
(3) Pro pojem podnikatele, pokud padá v úvahu
podle ustanovení § 1, odst. 2 tohoto zákona,
platí ustanovení § 6 zákona o dani z
obratu.
(1) Ustanovení oddílů I, IV a
V, jakož i ustanovení § 22 vládního
nařízení ze dne 29. května 1941, č.
297 Sb., o záznamních povinnostech pro účely
daňové a provozní, se použije v zemích
České a Moravskoslezské i pro hrubou tržbu,
ze které jsou podnikatelé povinni odváděti
cenové vyrovnávací částky.
(2) Podnikatelé jsou povinni odváděti
cenové vyrovnávací částky ještě
před jejich vyměřením bez úřední
výzvy ve čtvrtletních splátkách,
splatných dvacátého dne po uplynutí
každého kalendářního čtvrtletí,
a to z hrubé tržby (§ 4, odst. 2) za uplynulé
kalendářní čtvrtletí. Cenové
vyrovnávací částky se platí
a účtují u berního úřadu,
který je u podnikatele, povinného platiti cenové
vyrovnávací částky, místně
příslušný pro obor daně z obratu.
V případě prodlení se použije
obdobně ustanovení § 20, odst. 6 a 7 zákona
o dani z obratu. Podrobnosti způsobu placení stanoví
ministerstvo financí vyhláškou v Úředním
listě.
(3) Podnikatel je povinen do 14. února každého
roku podati berní správě, která je
u něho místně příslušná
pro obor daně z obratu, za minulý kalendářní
rok zvláštní sestavení, obsahující
údaje, potřebné pro zjištění
základů k vyměření cenových
vyrovnávacích částek za minulý
kalendářní rok, rozčleněné
podle jednotlivých kalendářních čtvrtletí.
Vzorec tohoto sestavení vydá ministerstvo financí
v dohodě s nejvyšším úřadem
cenovým po slyšení pověřenectva
financí a příslušného cenového
orgánu na Slovensku. Podnikatel je povinen přesně
a určitě vyplniti veškeré rubriky zvláštního
sestavení, připojiti předepsané doklady
a podepsati zvláštní sestavení, prohlašuje
zároveň, že veškeré údaje
učinil podle svého nejlepšího vědomí
a svědomí. Pro toto zvláštní
sestavení platí obdobně ustanovení
§ 17, odst. 2, 3, 5 a 6 zákona o dani z obratu.
(4) Jinak platí pro cenové vyrovnávací
částky podle tohoto zákona obdobně
ustanovení §§ 5, 8, 11, 13, 14, 16, § 17,
odst. 7, §§ 18, 19, § 20, odst. 3, 4, 8, 9 a 10
a §§ 21, 23 až 31 zákona o dani z obratu,
avšak s výjimkou ustanovení, která se
vztahují na vlastní spotřebu a dovoz; přitom
jsou přestupky zkrácení, zatajení
nebo ohrožení cenových vyrovnávacích
částek samostatnými trestnými činy.
Trestní řízení o těchto přestupcích
může však býti spojeno s trestním
řízením pro přestupky v oboru daně
z obratu. Peněžité pokuty vyměřené
v oboru cenových vyrovnávacích částek
plynou do všeobecného cenového vyrovnávacího
fondu (§ 6, odst. 1). Ve stejném rozsahu platí
obdobně ustanovení vládního nařízení
ze dne 10. prosince 1946, č. 233 Sb., jímž
se provádí zákon ze dne 21. února
1946, č. 31 Sb., o dani z obratu. Povolení, udělená
podle § 17, odst. 7 zákona o dani z obratu, platí
i pro cenové vyrovnávací částky.
(1) Cenové vyrovnávací částky,
zaplacené podle § 5, odst. 2, plynou do všeobecného
cenového vyrovnávacího fondu, který
se zřizuje u ministerstva financí. Fond je veden
účetně odděleně od ostatního
státního hospodářství. Účetní
závěrka fondu se zprávou ministra financí
o hospodaření fondu bude přílohou
státního závěrečného
účtu.
(2) Vláda stanoví, které další
prostředky určené nebo sloužící
k účelům, jež jsou podobné účelům
uvedeným v § 1, odst. 1, tvoří příjem
tohoto fondu a k jakým dalším účelům
hospodářské politiky může býti
takto získaných prostředků fondu používáno
(pokud jich použití není určeno zákonem).
(3) O použití prostředků
všeobecného cenového vyrovnávacího
fondu k účelům uvedeným v § 1,
odst. 1 a v § 6, odst. 2 rozhoduje vláda; k provedení
svého rozhodnutí vydá směrnice.
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby
z pokladní hotovosti, v případě potřeby
úvěrovými operacemi, opatřil prostředky
na poskytnutí záloh všeobecnému cenovému
vyrovnávacímu fondu, potřebných k
dosažení účelů, stanovených
v § 1, odst. 1.
(2) Prostředky takto poskytnuté jest,
jakmile to poměry fondu dovolí, vrátiti státní
pokladně, a pokud byly opatřeny úvěrovými
operacemi, i s příslušnými úroky.
Zásadní opatření vlády jakož
i jednotlivých ministrů podle tohoto zákona
(zejména opatření podle § 1, odst. 4
a § 2, odst. 3 a 4) mohou býti učiněna
po slyšení příslušných vrcholných
zájmových organisací.
Vláda může nařízením stanoviti
podrobnosti k provedení tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. dubna 1947; provedou jej předseda vlády
a ministr financí v dohodě se zúčastněnými
ministry.
Vládě se ukládá, aby nejpozději
do 2 měsíců po vydání zákona
předložila výborům parlamentu k přezkoumání
návrh vládního nařízení,
jímž se doplňuje seznam odvětví,
vyňatých ze zatížení vyrovnávacími
dávkami a odvětví, pro něž budou
stanoveny nižší dávky se zřetelem
k jejich hospodářským poměrům.
1. Vládě se ukládá, aby současně
s prováděním tohoto zákona zahájila
a urychleně prováděla revisi cen zboží
všeho druhu, především cen statků
denní potřeby. Při tom budiž vyrovnána
disparita cen výrobků průmyslových
a zemědělských.
2. Při této revisi cen budiž zdokonalena soustava
mezd a platů se zřetelem ke spravedlivějšímu
hodnocení práce a výkonu. Je nutno odstranit
některé křiklavé rozdíly v
hodnocení zásluhy a práce, ať fysické,
či duševní.
3. Vláda nechť působí dále všemi
svými prostředky, aby ve všech oborech hospodářské
činnosti bylo dosaženo nejvyšší úspornosti,
zejména vymýcením nadbytečné
administrativy. Trvalé snížení cen může
být zabezpečeno jen zvýšením
výkonu a snížením neproduktivní
režie všech odvětví hospodářských.
4. Ústřední plánovací komise
nechť vypracuje co nejrychleji plán pro hromadnou
výrobu standardisovaného zboží denní
spotřeby v dobré kvalitě a v cenách
snížených tím, že některé
složky těchto cen budou v podnicích přesunuty
do cen zboží výběrového.
5. Ústřední plánovací komise
nechť připraví návrh novely zákona
o dvouletém hospodářském plánu,
jímž by dosavadní plánování
pouhých množství bylo doplněno plánováním
jakosti a cen. Dnešní stav zaručuje sice kvantitu,
nezajišťuje však, že bude vždy dbáno
dokonalosti a láce výrobků.
6. Vládě se ukládá, aby urychlila
co nejdříve provádění těch
bodů vládního programu, které směřují
ke zhospodárnění veřejné správy
v oblasti správy státní, samosprávy
územní i hospodářské a aby
využila všech návrhů, které jsou
již připraveny, anebo které jí budou
doporučeny parlamentní kontrolní a úspornou
komisí.
7. Vláda nechť přikročí k dokončení
měnové reformy, zejména vytvořením
měnového fondu a zajištěním všech
hodnot a zdrojů z konfiskovaného majetku tak, aby
bylo možno uvolnit v nejkratší době vázané
vklady alespoň nejpotřebnějších
vkladatelů.
Zemědělský výbor, projednávaje
vládní osnovu zákona, kterým se zabezpečuje
snížení cen některého zboží
lidové potřeby a ustálení cen jiných
důležitých statků, vítá
tento vládní návrh, který ve svých
důsledcích se projeví v tom, že při
zachování cen za zemědělské
výrobky sníží se citelně ceny
těch věcí, které také zemědělec
kupuje.
Rád konstatuje, že bylo vyhověno některým
usnesením zemědělského výboru
a oceňuje tento čin vlády jako další
krok k zlepšení hospodářské situace
našich rolníků.
1. Zásobovací výbor ukládá
vládě, aby ve smyslu § 1, odst. 4 a 5 zkoumala
kalkulace výrobních nákladů pivovarů
se zvláštním zřetelem na daň
z piva a aby v těch případech, kde se to
ukáže hospodářsky nutné, byly
vyrovnávací částky podle § 1,
odst. 2 a) sníženy.
2. Vládě se ukládá, aby provedla všechna
opatření k dalšímu snižování
cen zkoumáním výrobních kalkulací
a určením jednotných zásad kalkulačních.
Rovněž se ukládá vládě,
aby reformou daní a úsporami ve veřejné
správě pomohla ku zvýšení kupní
síly spotřebitelů.
Zásobovací výbor žádá
dále provedení revise cen do šesti měsíců
a provedení plánování pro kvalitu
výrobků a zavedení standartisace výroby
v zájmu jejího zlevnění.