Divadlo mladých pionýrů a Pražské
divadlo mládeže provozoval podle přání
Divadelní rady Svaz české mládeže
až do 31. prosince 1946. Tomuto provozovateli poskytlo ministerstvo
školství a osvěty pro rok 1946 státní
podporu v celkové částce 1,000.000 Kčs.
Z této částky bylo 300.000 Kčs proplaceno
do 30. června 1946 a zbytek, t. j. 700.000 Kčs,
po této době.
Ke konci roku 1946 rozhodl se Svaz české mládeže,
že nebude od 1. ledna 1947 tato divadla provozovat. Pražské
divadlo mládeže bylo převzato pražskou
obcí. Zaměstnanci a herci Divadla mladých
pionýrů utvořili družstvo, které
toto divadlo dále provozuje.
Trvání divadla Větrník bylo ohroženo
tím, že se jeho dosavadní provozovatel ÚRO
dnem 31. července 1946 rozhodla k tomu, že nebude
toto divadlo dále provozovat. Zaměstnanci divadla,
vedeni režisérem Šmídou, se snažili
utvořením družstva zaměstnanců
divadla, divadelních pracovníků a návštěvníků
udržet divadlo dále v provozu, přesto, že
toto družstvo nebylo schváleno zemským národním
výborem a nemělo provozní koncesi, odpovídající
platným předpisům. Jest nutno též
podotknout, že z původního souboru zůstala
necelá polovina, ke které byly přibrány
nové síly. Tito noví členové
ensemblu, jichž byla ostatně většina,
byli po výtce začátečníci.
Počet návštěvníků divadla
Větrník stále klesal, až došlo
k tomu, že veřejnost toto divadlo úplně
ignorovala (čtyři návštěvníci
v hledišti). Divadlo nemajíc žádný
příjem neplatilo mzdy, daně, sociální
dávky a nájemné.
Zástupci divadla odhadli částku potřebnou
k úhradě vzniklého schodku na 200.000 Kčs.
Ministerstvo školství a osvěty tuto částku
uhradilo. Krom toho uhradí ministerstvo školství
a osvěty z mimořádného úvěru
na sanaci divadel částku 76.491.30 Kčs, o
kterou skutečný schodek převyšoval částku
200.000 Kčs. Protože neexistovala žádná
fysická nebo právnická osoba ručící
za provoz divadla, musila být likvidace provedena prostřednictvím
Svazu českého herectva a dlužné částky
proplaceny prostřednictvím tohoto svazu.
Jak plyne z výše uvedeného, nepostupovalo ministerstvo
školství a osvěty proti divadlům uvedeným
v interpelaci ostrým způsobem, nýbrž
poskytlo jim naopak plnou podporu v rámci řádného
rozpočtu.
Ministerstvo školství a osvěty ve snaze sjednat
ve věci divadel nápravu a pomoci divadlům
z hospodářské krise, požádalo
vládu o povolení dodatečného mimořádného
úvěru na sanaci divadel ve výši 51,300.000
Kčs. Tento úvěr byl vládou povolen
pod podmínkou, že v roce 1947 musí ministerstvu
školství stačit pro podporu divadel řádně
povolené rozpočtové částky.
Pro rok 1947 jest v rozpočtu ministerstva školství
a osvěty pro tento účel preliminována
částka 50,000.000 Kčs. Ministerstvo školství
a osvěty se snaží, aby v nejbližší
době za účasti ministerstva financí
a NÚKÚ stanovilo maximální částky
státních podpor, se kterými by jednotlivá
divadla mohla pro tento rok najisto počítat.
Jest samozřejmé, že ministerstvo školství
a osvěty se musí starat především
o Národní divadlo, kterému je také
reservována pro subvenci táž částka
jako v předchozím roce. V druhé řadě
musí ministerstvo podporovat hlavní mimopražská
divadla, a ministerstvo musí dbát především
celostátních, nikoliv jen lokálních
zájmů.