Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

504.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Koštejna, V. Davida, Paška a Pešáka (tisk 346)

ve věci protiprávního a protistátního postupu okresního soudu v Habrech.

Proti rozsudku okresního soudu v Habrech ze dne 22. listopadu 1946, č. j. C 9/46-12 v právní věci žalující strany Bohumila Růžičky, rolníka ve Spyticích čp. 13, proti žalované straně Honebnímu společenstvu ve Spyticích o dodržení honební smlouvy pachtovní, který dal k interpelaci podnět, podala žalovaná strana odvolání, o kterém bude rozhodovat krajský soud v Kutné Hoře. Za tohoto stavu nemohu se dobře, nechci-li předbíhat rozhodnutí příslušného soudu, zabývat do podrobností námitkami, které činí interpelace rozsudku a soudci, jenž jej vydal, zejména když se tyto námitky v podstatě kryjí s vývody odvolacího spisu.

Mohu však a musím odmítnout všeobecnou výtku, že se okresní soudce JUDr. Miroslav Kubát postavil protiprávně na stranu obhajovatelů nacistického pořádku. Pokud se tato výtka odůvodňuje tím, že soudce na jedné straně "přiznává platnost nařízení, vydaných za okupace mysliveckým úřadem, jsoucím pod německým komandem, na druhé straně neuznává výnosy a rozhodnutí místních a okresních národních výborů", upozorňuji jednak, že rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody zůstávají závazná v mezích čl. 6 a násl. úst. dekretu o obnovení právního pořádku ve znění zákona ze dne 14. prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946, jednak že nelze všeobecně tvrdit, že by soudce byl vázán veškerými akty vydanými národními výbory.

Odvolací soud posoudí otázku, zda soudce I. stolice v rozsudku nepřekročil meze své kompetence, a přezkoumá podle potřeby zjištění, která jsou v rozsudku učiněna na základě probraného průvodního materiálu. Zjišťuji však z obšírného rozsudku a z předchozích soudních spisů, že nic nenasvědčuje tomu, že by tu "hrál rozhodnější roli záměr porušit náš nový právní řád a jeho právní předpisy a zejména předpisy o pravomoci národních výborů". Proto také nesouhlasím se závěrem, že dr. Kubát nevzal na vědomí naše osvobození ze jha Německa a naši národní revoluci. Snad není nevhodné, upozorním-li v této souvislosti, že dr. Kubát sám byl obětí rasové persekuce, neboť byl podle okupantského vládního nařízení ze dne 9. dubna 1942, č. 137 Sb., přeložen do trvalé výslužby.

Z uvedených důvodů nevidím nutnost učinit stran okresního soudce dr. Kubáta nějaká opatření.

V Praze dne 7. března 1947.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Drtina v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP