Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) K zajištění živočišné, rostlinné a lesní výroby - vyjma myslivost -, dále ke zvýšení výrobnosti a hospodárnosti v zemědělství a ke zlepšení jakosti zemědělských výrobků může ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády, při úpravách celostátních na Slovensku po vyjádření pověřence zemědělství a pozemkové reformy, činiti potřebná opatření, pokud jde o splnění úkolů, které pro zemědělství stanoví zákon ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, nebo opatření podle něho učiněná.

(²) Opatření všeobecné povahy, učiněná podle odstavce 1, vyhlásí ministr zemědělství, pokud se vztahují též na Slovensko, po vyjádření pověřence zemědělství a pozemkové reformy, v Úředním listě a uveřejní je také v Úředním věstníku; platí-li taková opatření pouze pro Slovensko, vyhlásí je v Úředním věstníku.

(³) Opatření podle odstavce 1 provádí na Slovensku ministr zemědělství zásadně prostřednictvím pověřence zemědělství a pozemkové reformy, který postupuje podle jeho směrnic.

(⁴) Na opatření, učiněná podle odstavce 1, se vztahuje ustanovení § 16, odst. 2 zák. č. 192/1946 Sb.

(¹) Ministr zemědělství může v dohodě se zúčastněnými členy vlády, na Slovensku po vyjádření pověřence zemědělství a pozemkové reformy, uložiti vyhláškou, uveřejněnou v Úředním listě, úřadům nebo orgánům veřejné správy nebo hospodářským nebo jiným organisacím, aby v mezích své působnosti prováděly opatření, učiněná podle § 1, odst. 1; úřady, orgány a organisace hradí náklady spojené s prováděním těchto opatření z vlastních prostředků.

(²) Úřady a orgány veřejné správy a hospodářské nebo jiné organisace jsou povinny v mezích své působnosti spolupůsobiti při provádění tohoto zákona a plniti úkoly jim uložené podle odstavce 1.

(¹) Opatření podle §§ 1 a 2, která svým finančním dosahem časově přesahují schválený státní rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují nebo by mohla zatěžovati rozpočty příští, může ministr zemědělství činiti vždy jen v dohodě s ministrem financí.

(²) Opatření podle §§ 1 a 2, která se vztahují na zemědělskou a lesní půdu spravovanou vojenskou správou, učiní ministr zemědělství vždy v dohodě s ministrem národní obrany. Ustanovení zákona ze dne 23. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisů podle něho vydaných zůstávají nedotčena.

(¹) Jednání a opominutí, příčící se opatřením učiněným podle tohoto zákona, trestá - nejde-li o čin trestný soudem - okresní národní výbor pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty buď zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem činiti více než 6 měsíců.

(²) Přestupky podle odstavce 1 se promlčují v době 6 měsíců ode dne, kdy byly spáchány. K promlčení se hledí z moci úřední.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

V § 16, odst. 2 zákona č. 192/1946 o dvouletém hospodářském plánu bylo potvrzeno zmocnění jednotlivých ministrů vydávati opatření hospodářské povahy, které bylo omezeno, jen pokud jde o provádění úkolů dvouletého plánu, schválením předsednictva vlády. Jde tu o zmocňovací předpisy vl. nař. č. 175/1943 Sb. o oběhu zboží a dekretů č. 109/1945 Sb. o řízení výroby, č. 113/1945 Sb. o úpravě, řízení a kontrole zahraničního obchodu a č. 118/1945 Sb. o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství.

Pro obor působnosti ministerstva zemědělství však takovýchto možností není, neboť ministerstvo zemědělství, nehledíme-li k použivatelnému okupačnímu předpisu vl. nař. č. 270/1940 Sb., které bylo ve značné míře dotčeno dekretem č. 118/1945 Sb. a dnes již nevyhovuje, žádné vyhovující zmocňovací normy nemá, ač jí velmi nutně potřebuje. Už ta okolnost, že ostatní hospodářská ministerstva mohou používati i k provádění dvouletého hospodářského plánu rychlejších opatření a okamžitých zásahů, staví ministerstvo zemědělství v provádění jeho úkolů do tísnivé situace, protože za daného stavu nemůže hladce koordinovati svoji činnost s činností oněch ministerstev. Avšak právě v zemědělské výrobě je třeba velmi častých rychlých zásahů. Může se na př. jednati o upravování osevního plánu, který byl již stanoven a který však jest odvislý též od vlivů přírodních, takže se může objeviti náhle nutnost jej pozměniti a přizpůsobiti nově vzniklým poměrům. Bude na př. nutno stanoviti, že na místo obilí, které vlivem přezimování vyhynulo, je třeba pro jarní osev učiniti vhodné opatření náhradní. Pro tato detailní opatření chybí ministerstvu zemědělství potřebný zákonný podklad. Potřeba podchytiti včas přirozené vegetační podmínky nepřipouští, aby takové okolnosti byly zachycovány zdlouhavějším procesem, jakým je projednávání zákonů nebo i vládních nařízení. Nedostatek takových možností vedl v minulosti vícekráte k tomu, že příslušné opatření vydalo na žádost ministerstva zemědělství, které bylo pro ně příslušné, nemělo však potřebné zmocňovací normy, jiné ministerstvo, jehož zmocnění vydání takového opatření připouštělo. Stalo se tak na př. při vydání a pak i při odvolání zákazu zabíjení telat-jaloviček, kdy na žádost ministerstva zemědělství muselo zasáhnouti ministerstvo výživy, ač se jednalo hlavně o chovatelské zájmy. Je tudíž zřejmé, že nestejné postavení hospodářských resortů může vésti k nesrovnalostem a též i k poruchám ve vývoji hospodářského života, což padá na váhu zejména v době provádění dvouletého hospodářského plánu, který ukládá ministerstvu zemědělství zcela přesné úkoly.

Působnost ministerstva zemědělství a výsledky hospodářské politiky v zemědělství jsou předpokladem pro největší část působnosti ministerstva výživy. Je proto také nutno, aby ministr zemědělství byl vybaven přibližně stejným zmocněním, které pro ministra výživy vyplývá z ustanovení dekretu č. 118/1945 Sb. Osnova byla proto pokud možno nejtěsněji přizpůsobena znění tohoto dekretu.

V § 1 bylo přihlédnuto k tomu, že zákon č. 192/1946 Sb. jest normou celostátní, jejíž provádění náleží zúčastněným členům vlády. Z organisací uvedených v § 2, budou padati v úvahu zejména Jednotné svazy zemědělců, které již podle předpisů, jež se na ně budou vztahovati, mají býti pověřovány úkoly veřejného zájmu. Ustanovení § 3, odst. 1 bylo pojato do osnovy vzhledem k ustanovení § 11 finančního zákona, kterým se stanoví rozpočet na rok 1947. Toto ustanovení však nemohlo býti v textu osnovy přímo citováno vzhledem k tomu, že osnova předpokládá platnost po dobu dvouletého hospodářského plánu, tedy i pro rok 1948. Ustanovení § 3, odst. 2 byla do osnovy pojata s ohledem na zájmy obrany státu. Pokud jde o trestní sankce uvedené v § 4, jest poznamenati, že stejnými sazbami jsou postiženy přestupky ustanovení, která byla nebo budou vydána podle § 16, odst. 1 a 3 zák. č. 192/1946 Sb. Uzákonění stejných trestních sankcí jest nutné, aby trestné činy, pokud jsou přestupky, ať již soudními nebo správními, nebyly různě trestány.

Provedení osnovy nebude vyžadovati zvýšení nákladů ze státní pokladny.