Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

526.

Zpráva

výborů technického a právního

o vládním návrhu zákona (tisk 345)

o právu stavby.

I.

Technický výbor projednal ve své schůzi, konané 5. února 1947, předložený vládní návrh zákona o právu stavby a usnesl se jednomyslně po všeobecné podrobné rozpravě doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění jeho přijetí.

V Praze dne 5. února 1947.

Ing. Dr. Ješ v. r.,
Podzimek v. r.,
předseda.
zpravodaj.


II.

Právní výbor projednal ve své schůzi dne 25. března 1947 vládní návrh zákona o právu stavby (tisk 345) a usnesl se jednomyslně doporučiti plenu ústavodárného Národního shromáždění schváliti jej s těmito změnami:

1. v § 28, odst. 1, věta první se opravuje tisková chyba u slova "stavřy" na "stavby";

2. v témže paragrafu odst. 2 se slovo "toliko" mění na "tolika";

3. znění odst. 4 téhož paragrafu se mění takto: "Není-li hodnota vyšetřená podle předchozích ustanovení přiměřená, použije se pro určení hodnoty práva stavby nebo pozemku jím zatíženého obecných předpisů poplatkových";

4. v § 31, odst. 2, věta druhá se slova "poplatek s jednonásobným zvýšením" nahrazují slovy: "také zvýšení rovnající se doplatku na řádný poplatek".

V Praze dne 25. března 1947.

Dr. Gregor v. r.,
Dr. Jelínek v. r.,
předseda.
zpravodaj.


Zákon

ze dne ............................................. 1947

o právu stavby.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pojem práva stavby.

§ 1.

Pozemek může býti zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka), míti stavbu na jeho povrchu nebo pod povrchem (právo stavby). Nezáleží na tom, zdali jde o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou.

§ 2.

Právo stavby může býti zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého není potřebí ke stavbě, který však slouží k jejímu lepšímu užívání.

§ 3.

Právo stavby je věc nemovitá. Také stavba se spravuje ustanoveními o věcech nemovitých, ale není věcí samostatnou.

Vznik a zánik práva stavby.

§ 4.

Právo stavby vzniká, jakmile se zapíše jako závada zatíženého pozemku. Právo stavby nemohou v pořadu předcházeti práva zástavní a jinaké závady, které jdou na platy peněžité nebo se příčí účelu práva stavby.

§ 5.

Právo stavby lze zříditi jen jako právo dočasné. Konečný den doby, na kterou je zřízeno, musí býti patrný z knihovního zápisu.

§ 6.

Právo stavby lze zříditi za plat nebo bezplatně. Záleží-li plat v opakujících se dávkách (stavební plat), nemohou býti jeho výměra a splatnost učiněny závislé na nejistých událostech budoucích. Stavební plat lze zajistiti na právu stavby jako reálné břemeno.

§ 7.

Právo stavby nemůže býti obmezeno rozvazovací výminkou.

§ 8.

Prodloužiti lze trvání práva stavby jen se souhlasem těch, pro které jsou na zatíženém pozemku zapsána knihovní práva v pořadu za právem stavby.

§ 9.

Zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník zatíženého pozemku podle listin prokazujících tuto skutečnost převésti pro dobu ještě neuběhlou právo stavby na sebe nebo na jinou osobu.

§ 10.

Výmaz práva stavby předtím, než uplyne jeho doba, může se bez souhlasu osob, které na něm nabyly knihovních práv, státi jen s tím obmezením, že právní následky výmazu se zřetelem k těmto právům nastanou teprve jich výmazem.

Právní poměry z práva stavby.

§ 11.

Co do stavby úmluvě vyhovující má stavebník stejná práva jako vlastník, co do jinakého užívání pozemku zatíženého právem stavby má, není-li vyjednáno nic jiného, stejná práva jako poživatel.

§ 12.

Smlouvou může býti stavebníkovi uloženo, aby provedl stavbu do určité doby.

§ 13.

Právo stavby může stavebník zciziti i zatížiti. Právo stavby přechází na dědice.

§ 14.

Není-li nic jiného vyjednáno, přísluší stavebníku předkupní právo na stavební pozemek a vlastníku tohoto pozemku na právo stavby.

§ 15.

Stavebník má k ochraně svého práva k stavbě nebo k stavebnímu pozemku žaloby obdobné žalobám z vlastnictví a z domnělého vlastnictví.

§ 16.

Není-li nic jiného vyjednáno, je vlastník stavebního pozemku, když právo stavby zanikne uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, povinen dáti stavebníkovi za stavbu náhradu.

§ 17.

Výše náhrady i způsob odhadu mohou býti ustanoveny již napřed. Jinak se hradí polovina hodnoty, kterou té doby stavba má.

§ 18.

Zástavní a jinaká práva váznoucí na právu stavby postihují náhradu.

§ 19.

Práva a povinnosti účastníků mohou býti smlouvou upraveny jinak, jen pokud to zákon nevylučuje. Dopuštěné úmluvy lze zapsati do veřejných knih a působí pak proti osobám třetím.

§ 20.

Právo stavby je dostatečnou jistotou, když zatížení nepřevyšuje jednu polovinu jeho ceny a když dluh smluvenými splátkami úmorovými nebo stejnoměrnými splátkami nejvýše ročními bude splacen nejpozději v pátém roce před zánikem práva stavby.

§ 21.

Při exekuci na stavební pozemek je užíti přiměřeně ustanovení o exekuci na pozemek zatížený služebností. Stavební plat je příjmem z nemovitosti. Provádí-li se pro veřejné dávky, které podle trvajících ustanovení mají býti uspokojeny z nemovitosti v přednostním pořadu, nucené řízení dražební, převezme vydražitel právo stavby beze srážky z nejvyššího podání.

Řízení u knihovního soudu.

§ 22.

Pro právo stavby zapsané jako závada je současně zříditi zvláštní knihovní vložku. Všechny zápisy proti stavebníkovi je provésti v této vložce. Ve vložce té je vyznačiti zejména také den, kterým se právo stavby končí.

§ 23.

(1) Lze-li podle knihovního stavu a podle příslušných listin vyhověti žádosti za zápis práva stavby, poznamená se žádost v knihách. Tato poznámka má stejné právní následky jako poznámka pořadu.

(2) Jestliže pozemek, který má býti zatížen právem stavby, je jen částí knihovního tělesa, je pozemek ten odepsati a zříditi proň zvláštní knihovní vložku. Žádost se tu poznamená na listě závad nové vložky.

§ 24.

Zároveň je vyzvati úřady a orgány povolané ukládati a vymáhati veřejné daně a dávky, které požívají na pozemku přednostního práva, aby do patnácti dnů ohlásily svá práva, s tím, že by jinak tato práva měla pořad za právem stavby, za jehož zápis bylo zažádáno. Koho je takto vyzvati, budiž uvedeno v žádosti za zápis práva stavby. Výzvu je doručiti do vlastních rukou. Bylo-li ze stavebního pozemku zřízeno zvláštní těleso, je ve výzvě označiti také knihovní vložku, z níž byl stavební pozemek odepsán.

§ 25.

Nebylo-li do ustanovené doby přihlášeno žádné takové přednostní právo, je bez odkladu rozhodnouti o zápisu práva stavby. Byla-li taková práva ohlášena, jest o tom zpraviti žadatele. Zápis lze povoliti jen tehdy, když bylo prokázáno zapravení nebo zajištění přihlášených práv. Nebude-li takový průkaz soudu podán do šedesáti dnů potom, kdy byl žadatel o ohlášce zpraven, vymaže se poznámka žádosti z úřední povinnosti.

§ 26.

Zanikne-li právo stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, vymaže se na pouhou žádost vlastníkovu.

Ustanovení poplatková.

§ 27.

O vyměření poplatku ze zcizení nebo z dalšího převodu práva stavby anebo z převodu pozemku zatíženého tímto právem platí všeobecné poplatkové předpisy s odchylkami dále stanovenými.

§ 28.

(1) Není-li základem pro vyměření poplatku smluvená úplata, vyšetří se hodnota práva stavby nebo pozemku zatíženého tímto právem takto: Nejprve se stanoví úhrnná hodnota nemovitosti (pozemku i se stavbami, pokud již na něm jsou) podle všeobecných předpisů poplatkových tak, jako by pozemek právem stavby zatížen nebyl.

(2) Hodnota práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté anebo zřízené podle tohoto práva (§ 3), odhadne se tolika setinami úhrnné hodnoty nemovitosti, vyšetřené podle předchozího odstavce, kolik činí počet let mezi dobou rozhodnou pro vyměření poplatku a dobou zániku práva stavby; zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, považují se za celý rok, jinak se k nim nepřihlíží.

(3) Hodnotou pozemku zatíženého právem stavby je částka, která zbývá, odečte-li se od celkové hodnoty nemovitosti hodnota práva stavby i se stavbou (§ 3), zjištěná podle předchozího odstavce.

(4) Není-li hodnota vyšetřená podle předchozích ustanovení přiměřená, použije se pro určení hodnoty práva stavby nebo pozemku jím zatíženého obecných předpisů poplatkových.

§ 29.

(1) Hodnota opětujících se dávek smluvených podle § 6 (stavebního platu) se stanoví úhrnnou částkou stavebního platu, činí-li doba mezi časem rozhodným pro vyměření poplatku a časem zániku práva stavby méně než 10 let. Činí-li tato doba 10 nebo více let, nejvýše však 45 let, stanoví se desetinásobkem, činí-li více než 45 let, patnáctinásobkem ročního stavebního platu.

(2) Jsou-li smluveny opětující se dávky pro jednotlivá léta nestejnými částkami, je základem výpočtu roční průměr těchto dávek za celou dobu trvání práva stavby.

§ 30.

Pro poskytování poplatkových úlev se posuzuje právo stavby, pokud pozemek jím zatížený není zastavěn, jako nezastavěný pozemek, je-li však zastavěn, jako budova.

§ 31.

(1) Nemovitostní poplatek, vypočtený podle předchozích ustanovení, se sníží na polovinu, zřídí-li se právo stavby pro obecně prospěšné bytové sdružení a zapíše-li se na tomto právu v prvním knihovním pořadu jako reálné břemeno ve prospěch státu (finanční správy) závazek sdružení, že vystaví na pozemku, zatíženém právem stavby, do 3 let od jeho zřízení dům s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona o přímých daních a že jej - nejde-li o stavbu určenou podle své povahy k převodu do vlastnictví fysických osob - nezcizí do 10 let.

(2) Nedodrží-li sdružení závazky uvedené v odstavci 1, úleva zaniká. Skutečnosti, odůvodňující zánik úlevy, je sdružení povinno ohlásiti finančnímu úřadu do 15 dnů po jejich vzniku; jinak se vyměří také zvýšení rovnající se doplatku na řádný poplatek.

Závěrečná ustanovení.

§ 32.

Dosavadní ustanovení o užívání prostorů nad pozemkem a pod pozemkem zůstávají nedotčena.

§ 33.

Zákon ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, se zrušuje.

§ 34.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátého dne po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP