(1) Použivatelnost ustanovení § 3,
odst. 2, § 7, odst. 1, č. III, a § 8, odst. 1
učitelského zákona č. 104/1926 Sb.,
ve znění novely učitelského zákona
č. 16/1944 Sb., pokud stanoví zvláštní
sazby pro opatrovatelky, se zrušuje.
(2) Správcům (správkyním)
mateřských škol přísluší
pro výměru výslužného započitatelný
ředitelský přídavek, který
činí:
a) při správě samostatné mateřské
školy 1.000 Kčs ročně; tento přídavek
se zvyšuje za druhé a každé další
oddělení mateřské školy nebo
škol, podřízených témuž
správci, o 240 Kčs ročně, nejvýše
však na 1.960 Kčs ročně;
b) při správě mateřské školy
(oddělení) spojené se správou obecné
nebo měšťanské školy 240 Kčs
ročně za každé oddělení,
nejvýše však 1.200 Kčs ročně.
(3) Ředitelský přídavek
podle odstavce 2 nesmí s případným
ředitelským přídavkem podle ustanovení
§ 15 učitelského zákona č. 104/1926
Sb., ve znění novely učitelského zákona
č. 16/1944 Sb., přesáhnouti nejvyšší
výměru tímto ustanovením stanovenou.
Ustanovení § 15, odst. 3, poslední věta
platového zákona se zrušuje.
Tento zákon platí
a) pro zaměstnance státu a státních
nebo státem spravovaných ústavů, podniků,
fondů a zařízení, jejichž platové
poměry jsou upraveny platovými zákony nebo
předpisy podle nich vydanými,
b) pro učitele, na něž se vztahuje učitelský
zákon č. 104/1926 Sb.,
c) pro profesory diecésních učilišť
theologických (§ 211 platového zákona
č. 103/1926 Sb.),
d) pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích)
platů vyplácených z prostředků
státních nebo z prostředků ústavů,
podniků a fondů státních nebo státem
spravovaných,
e) přiměřeně pro zaměstnance
svazků územní samosprávy, jejichž
služební a platové poměry jsou upraveny
podle obdoby platového zákona nebo předpisů
podle něho vydaných, jakož i - pokud nejde
o rozšíření platnosti ustanovení
čl. I zák. č. 39/1946 Sb. (čl. I,
§ 4, odst. 1) - pro poživatele odpočivných
(zaopatřovacích) platů vyplácených
z prostředků nucených svazků územních,
ústavů, podniků a fondů těchto
svazků nebo těmito svazky spravovaných.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1947 s výjimkou ustanovení čl.
I, § 4, které nabývá účinnosti
dnem 1. srpna 1945, čl. I, § 5, které nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1944 a čl. III, §
3, které nabývá účinnosti dnem
1. prosince 1945; zákon provedou všichni členové
vlády.
Platové poměry státních a jiných
veřejných zaměstnanců vyvíjely
se v době nesvobody v zemích České
a Moravskoslezské a na Slovensku rozličným
způsobem. Zatím co v zemích České
a Moravskoslezské došlo po přechodném
stadiu drahotních opatření k systematické
úpravě platové, uskutečněné
od 1. ledna 1944 vládními nařízeními
15-19/1944 Sb., bylo na Slovensku setrváno při platové
soustavě z r. 1926, na niž byly navázány
čtvery drahotní přídavky (mimořádný
příspěvek, pokud se týče příplatek
ženatých podle zákona č. 40/1941 Sl.
z., drahotní přídavek podle zákona
č. 129/1942 Sl. z. ve znění zákona
č. 232/1942 Sl. z., všeobecný drahotní
přídavek podle zákona č. 139/43 Sl.
z. ve znění zákona č. 169/1943 Sl.
z. a mimořádný drahotní přídavek
podle nařízení Slovenské národní
rady č. 39/1945 Sb. n. SNR). Při tom toliko první
z uvedených přídavků byl podroben
dani důchodové, ostatní z uvedených
přídavků byly od daně důchodové
osvobozeny. Také ještě v první době
po osvobození území republiky byly vydány
zvláštní platové předpisy pro
země Českou a Moravskoslezskou a pro Slovensko,
a to jednak dekret presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945,
č. 58 Sb., o platovém přídavku státním
a některým jiným veřejným zaměstnancům,
jednak nařízení Slovenské národní
rady č. 39/1945 Sb. n SNR. První společnou
platovou normou platnou na území celého státu
je teprve zákon ze dne 12. prosince 1945, č. 159
Sb., o zvláštním přídavku státním
a některým jiným veřejným zaměstnancům,
jakož i poživatelům státních odpočivných
(zaopatřovacích) platů.
Je tedy třeba, aby oba rozličné platové
systémy byly opět sjednoceny, aby tak byl získán
společný náklad a stejné předpoklady
pro očekávanou novou celostátní platovou
úpravu.
Materiálně má býti sjednocení
provedeno rozšířením platového
systému platného nyní v zemích České
a Moravskoslezské na území Slovenska (čl.
I osnovy), při čemž je pamatováno na
to, aby zaměstnanec novou platovou úpravou neutrpěl
újmu na svých dosavadních platech (čl.
I, § 3). V případech, ve kterých by
nové platy byly nižší dosavadních,
má se zaměstnanci dostati vyrovnávacího
osobního přídavku, který bude odbouráván
při každém zvýšení služného
(platu mu odpovídajícího).
Pro srovnání obou platových systémů
a posouzení navrhovaného sjednocení uvádějí
se tyto příklady:
1. Úředník II. služební třídy
v 5. platové stupnici se služným stupně
a) a činovným podle skupiny míst A. Rodinný
stav: ženatý s 2 dětmi.
Služné | 19.800 Kčs | Služné | 28.560 Kčs |
činovné | 4.800 Kčs | činovné | 13.200 Kčs |
výchovné | 3.000 Kčs | výchovné | 3.600 Kčs |
mimoř. příspěvek (přípl.) ženatých podle zák. č. 40/1941 Sl. z. | 4.500 Kčs | platový přídavek podle dekretu č. 58/1945 Sb. | 4.800 Kčs |
zvláštní přídavek podle zák. č 159/1945 Sb. | 9.000 Kčs | zvláštní přídavek podle zák. č. 159/1945 Sb. | 9.000 Kčs |
celkem | 41.100 Kčs | celkem | 59.160 Kčs |
od toho: | od toho: | ||
pensijní příspěvek | 1.584 Kčs | ||
daň důchodová | 2.364 Kčs | daň důchodová | 4.812 Kčs |
zbývá | 37.152 Kčs | ||
k tomu: | |||
drahotní přídavek podle zák. č. 129/1942 Sl. z. | 6.800 Kčs | ||
všeob. drahot. přídavek podle zák. č. 139/1943 Sl. z. | 4.956 Kčs | ||
mimořádný drahotní přídavek podle nařízení č. 39/1945 Sb. n. SNR | 9.180 Kčs | ||
úhrnem | 58.088 Kčs | zbývá úhrnem | 54.348 Kčs |
2. Zřízenec ve II. platové stupnici se služným
2. stupně a činovným podle skupiny míst
A. Rodinný stav: svobodný.
Služné | 7.056 Kčs | Služné | 12.720 Kčs |
činovné | 3.000 Kčs | činovné | 8.400 Kčs |
mimoř. přísp. podle zák. č. 40/1941 Sl. z. | 2.880 Kčs | platový přídavek podle dekretu č. 58/1945 Sb. | 6.000 Kčs |
zvláštní přídavek podle zák. č. 159/1945 Sb. | 3.000 Kčs | zvláštní přídavek podle zák. č. 159/1945 Sb. | 3.000 Kčs |
celkem | 15.936 Kčs | celkem | 30.120 Kčs |
Od toho: | od toho: | ||
pensijní příspěvek | 564 Kčs | ||
daň důchodová | - Kčs | daň důchodová | 1.884 Kčs |
zbývá | 15.372 Kčs | ||
k tomu: | |||
drahot. přídavek podle zák. č. 129/42 Sl. z. | 3.600 Kčs | ||
všeob. drahot. přídavek podle zák. č. 139/43 Sl. z. | 2.400 Kčs | ||
mimoř. drahotní přídavek podle nařízení č. 39/45 Sb. n. SNR. | 6.570 Kčs | ||
úhrnem | 27.942 Kčs | zbývá úhrnem | 28.236 Kčs |
Obdobně jako právní poměry zaměstnanců
aktivních mají se sjednotiti i právní
předpisy o odpočivných (zaopatřovacích)
platech. Podklad pro toto sjednocení poskytuje ustanovení
čl. I, § 4 osnovy. Jde tu zejména o rozšíření
platnosti zákona č. 39/1946 Sb. na Slovensko, jemuž
však - poněvadž citovaný zákon
navazuje na použivatelné předpisy z doby nesvobody
- musí předcházeti obdobné nařízení,
jaké je předvídáno v čl. I,
§ 1 osnovy. Z rozšíření platnosti
ustanovení čl. I zák. č. 39/1946 Sb.
bylo nutno vyloučiti pensisty územní samosprávy
[čl. IV, § 1, odst. 1, písm. e) osnovy], poněvadž
ani v zemích České a Moravskoslezské
se toto ustanovení na jmenované osoby přímo
nevztahuje (srov. čl. I zák. č. 39/1946 Sb.
ve spojení s § 4 vl. nař. č. 126/1941
Sb.). Svazky územní samosprávy mohou ovšem
podle předpisů pro ně platných učiniti
opatření obdobné. Při té příležitosti
pozměňuje se použivatelnost ustanovení
čl. IV, § 2, odst. 2 novely platového zákona
č. 15/1944 Sb. tak, aby se toto ustanovení vztahovalo
i na zaměstnance ustanovené po 1. lednu 1944 a na
jejich pozůstalé. Citované ustanovení
novely platového zákona má za účel,
aby odpočivné (zaopatřovací) platy
zaměstnanců, účastných platové
úpravy z roku 1944 a jejich pozůstalých,
kteří již nepožívají drahotních
přídavků upravených posledně
zákonem č. 39/1946 Sb., nebyly nižší,
nežli odpočivné (zaopatřovací)
platy vyměřené podle předpisů
platných před uvedenou platovou úpravou,
k nimž drahotní přídavky příslušejí.
Okupantským režimem bylo však při formulaci
citovaného ustanovení vynuceno, aby jeho platnost
byla omezena na zaměstnance, kteří byli dne
1. ledna 1944 v činné službě, a na jejich
pozůstalé. Používání tohoto
ustanovení vedlo by k tomu, že u zaměstnanců
ustanovených teprve po 1. lednu 1944 a u jejich
pozůstalých mohly by odpočivné (zaopatřovací)
platy zůstati pod úrovní odpočivných
(zaopatřovacích) platů vyměřených
před počátkem účinnosti platových
novel z roku 1944. Zvláště pronikavě
projevovalo by se to u odpočivných (zaopatřovacích)
platů v tak zv. nejnižší výměře,
jejichž výše stanovená v roce 1926 v §
155 platového zákona nebyla při platové
úpravě v roce 1944, rovněž zásahem
okupantského režimu, zvýšena. Tak na př.
nejnižší pense vdovy po podúředníku
a zřízenci činí při započitatelné
služební době až včetně
do 12 roků 4.200 Kčs ročně. K tomu
přísluší u pozůstalých
po zaměstnancích, kteří odešli
do výslužby nebo zemřeli v činné
službě před 1. lednem 1944, drahotní
přídavek 6000 Kčs ročně. Stejnou
částku obdrží, byť ve formě
přídavku podle čl. IV, § 2, odst. 2
vl. nař. č. 15/1944 Sb. i pozůstalí
po zaměstnancích, kteří byli 1. ledna
1944 v činné službě. Naproti tomu pozůstalí
po zaměstnancích, kteří byli ustanoveni
až po 1. lednu 1944, obdrželi by pouze pensi 4.200 Kčs
ročně.
V článku II osnovy se sjednocují a vydávají
nové společné předpisy o systemisaci
míst funkčního služného u soudců
a konceptních pragmatikálních úředníků
úřadů veřejné žaloby a
o časovém postupu soudců do VI. a V. stupnice
funkčního služného. Z důvodů
ústavních (§ 97, odst. 2 ústavní
listiny) se do zákona přejímají i
ostatní platové normy soudcovské, tak aby
je nebylo třeba pro Slovensko vyhlašovati vládním
nařízením předvídaným
v čl. I, § 1 vládního návrhu.
Po stránce formální má se sjednocení
platového práva státních a některých
jiných veřejných zaměstnanců
provésti jednak cestou nařizovací na základě
zmocnění obsaženého v čl. I,
§ 1 osnovy, jednak přímým rozšířením
právních předpisů uvedených
v čl. I, § 2 osnovy na území Slovenska.
U předpisů uvedených v čl. I, §
1 osnovy takové přímé rozšíření
platnosti, resp. použivatelnosti není možné,
poněvadž jde o právní předpisy
vydané v době nesvobody. Ústavní dekret
presidenta republiky ze dne 3. srpna 1944, č. 11 Úř.
věst. čs., o obnovení právního
pořádku ve znění zákona ze
dne 19. prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946, podle něhož
by bylo lze použivatelnost uvedených předpisů
územně rozšířiti, platí
totiž podle čl. VI, odst. 1 cit. zákona zatím
jen v zemích České a Moravskoslezské.
Při příležitosti a za účelem
sjednocení platových předpisů na celém
státním území odstraňuje se
zároveň dosavadní disparita mezi zaměstnanci
svobodnými a ženatými (čl. III, §
1 osnovy), poskytuje se suspendovaným zaměstnancům
polovina platového přídavku (dekret č.
58/1945 Sb.) a polovina zvláštního přídavku
(zákon č. 159/1945 Sb.) (čl. III, §
2 osnovy), obnovuje se věková hranice 18 roků
stanovená pro nárok na výchovné v
§ 144 platového zákona č. 103/1926 Sb.
a hranice nezaopatřenosti se pro týž účel
zvyšuje vzhledem k nynějším hospodářským
číslům a ve shodě s předpisy
zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných
přídavcích některých osob,
pojištěných pro případ nemoci,
z dosavadních 4.800 Kčs na 7.200 Kčs (čl.
III, § 3 osnovy). Konečně se odstraňuje
disparita mezi opatrovatelkami na státních opatrovnách
a učitelkami ručních prací (domácích
nauk), zavedená novelou učitelského zákona
č. 16/1944 Sb., a obnovuje se tak právní
stav platný podle učitelského zákona
č. 104/1926 Sb. v jeho původním znění
(čl. III, § 4, odst. 1 osnovy). Správcům
mateřských škol přiznává
se zvláštní ředitelský přídavek
podle obdoby ustanovení § 15 učitelského
zákona ve znění vl. nař. č.
16/1944 Sb. a dospívá se tak k celostátní
úpravě uvedené věci anticipované
na Slovensku ustanovením článku III nařízení
Slovenské národní rady ze dne 8. února
1946, č. 15 Sb. n. SNR, kterým se mění
a doplňují některé předpisy
o služebních a platových poměrech učitelstva
lidových a měšťanských škol
a dětských opatroven (čl. III, § 4,
odst. 2 osnovy).
Pokud jde o finanční náklad spojený
s provedením osnovaného zákona a o jeho úhradu,
sluší uvésti toto:
Rozšíření platového systému
platného nyní v zemích České
a Moravskoslezské na území Slovenska u zaměstnanců
aktivních (čl. I, §§ 1 až 3 a čl.
II) nevyžádá si nového finančního
nákladu, pokud jde o zaměstnance ženaté,
poněvadž jejich dosavadní platy jsou na Slovensku
vyšší platů v zemích českých.
Toliko u svobodných zaměstnanců, kteří
požívají na Slovensku nižších
drahotních přídavků nežli zaměstnanci
ženatí, dojde platovou unifikací k určitému
zvýšení dosavadních platů slovenských.
Pro naprostou odchylnost obou platových systémů
nelze finanční náklad tím vznikající
přesněji vyčísliti. Pro hrubý
odhad bylo by lze počítati asi s částkou
25,000.000 Kčs ročně (při 25.000 zaměstnancích
a průměrném nákladu 1.000 Kčs
na jednoho zaměstnance).
Z unifikace pensijních předpisů podle čl.
I, § 4 osnovy vyplývá
1. zvýšení nynějších drahotních
přídavků na Slovensku
z dosavadních 4.200 Kčs ročně u poživatelů výslužného a čekatelného na | 7.800 Kčs ročně, |
z dosavadních 3.300 Kčs ročně u poživatelů vdovské pense na | 6.000 Kčs ročně, |
z dosavadních 3.300 Kčs ročně u poživatelů sirotčí pense na | 4.200 Kčs ročně, |
a to s účinností od 1. srpna 1945, t. j.
od téhož dne, od kterého byly uvedené
drahotní přídavky zvýšeny v zemích
České a Moravskoslezské.
Finanční náklad na toto zvýšení
činí ročně okrouhle 85,000.000 Kčs
(při 15.000 poživatelích výslužného
a čekatelného, 10.000 poživatelů vdovské
pense a 3.500 poživatelů sirotčí pense).
S připočtením nákladu za uplynulou
dobu od 1. srpna 1945 do 31. prosince 1946 v částce
120,000.000 Kčs činí celkový náklad
z uvedeného titulu pro rok 1947 205,000.000 Kčs;
2 zvýšení dosavadních drahotních
přídavků k darům a pensím z
milosti a odpočivným (zaopatřovacím)
platům povoleným podle volné úvahy
rovněž s účinností od 1. srpna
1945, a to:
a) na Slovensku z dosavadních 2.100 Kčs ročně na 2.400 Kčs ročně, což činí celkem ročně 210.000 Kčs (při 700 případech) a pro rok 1947 celkem okrouhle | 500.000 Kčs; |
b) v zemích České a Moravskoslezské z dosavadních 1.500 Kčs na 2.400 Kčs ročně, což činí celkem ročně 3,150.000 Kčs (při 3.500 případech) a pro rok 1947 celkem okrouhle | 7,500.000 Kčs. |
Z novelisace předpisů o systemisaci míst
funkčního služného soudců a konceptních
pragmatikálních úředníků
úřadů veřejné žaloby a
ze zavedení časového postupu jmenovaných
do VI. a V. stupnice funkčního služného
(čl. II) vznikne nový finanční náklad
toliko v zemích České a Moravskoslezské,
poněvadž na Slovensku jsou tyto předpisy již
nyní v platnosti. Finanční náklad
zde přicházející v úvahu se
odhaduje částkou 5,000.000 Kčs ročně.
Přiznání činovného, adjuta,
remunerace a denního platu svobodným zaměstnancům
ve stejné výměře jako ženatým
(čl. III, § 1) vyžádá si v zemích
České a Moravskoslezské nákladu přibližně
100,000.000 Kčs ročně (celkový náklad
na činovné a na část adjuta, remunerace
a denního platu odpovídající činovnému
činí 2.000,000.000 Kčs ročně;
svobodných zaměstnanců je z celkového
počtu zaměstnanců asi 1/5
a snížení činovného, po případě
části vpředu uvedených platů
činovnému odpovídající činí
průměrně rovněž asi 1/5).
Na Slovensku se z uvedeného titulu zvláštní
finanční náklad neprojeví, poněvadž
na Slovensku ustanovení o krácení činovného
(adjuta, remunerace, denního platu) svobodným zaměstnancům
neplatí, takže vyšší náklad
může tu resultovati toliko z titulu platové
unifikace, o níž je řeč již vpředu.
Náklad vyplývající ze zvýšení
hranice nezaopatřenosti a ze zvýšení
věkové hranice pro účely výchovné
(čl. III, § 3) možno zhruba odhadnouti u platů
aktivních částkou 30,000.000 Kčs ročně
(8.000 případů po 3.600 Kčs ročně,
t. j. 1.800 Kčs výchovné a 1.800 Kčs
zvláštní přídavek podle zákona
č. 159/1945 Sb.) a u požitků pensijních
částkou 3,600.000 Kčs ročně
(1.000 případů po 3.600 Kčs ročně).
Poněvadž pak uvedené ustanovení má
nabýti zpětné účinnosti od
1. prosince 1945, činil by v roce 1947 celkový náklad
u platů aktivních | 62,500.000 Kčs |
a u požitků pensijních | 7,500.000 Kčs. |
Opětné platové zrovnoprávnění
opatrovatelek na státních opatrovnách s učitelkami
ručních prací (domácích nauk)
podle čl. III, § 4, odst. 1 osnovy vyžádá
si nákladu asi 7,400.000 Kčs ročně
(3.700 případů průměrně
po 2.000 Kčs ročně).
Přiznání ředitelského přídavku
správcům (správkyním) mateřských
škol podle čl. III, § 4, odst. 2 osnovy představuje
finanční zatížení v částce
asi 3,000.000 Kčs ročně (3.000 případů
průměrně po 1.000 Kčs ročně).
Celkový finanční náklad spojený
s provedením osnovaného zákona v roce 1947
tedy činí:
I. u platů aktivních:
a) podle čl. I, §§ 1 až 3 a čl. II, pokud jde o unifikaci | 25,000.000 Kčs |
b) podle čl. II, pokud jde o novelisaci předpisů o systemisaci míst funkčního služného soudců a konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby a zavedení časového postupu jmenovaných do VI. a V. stupnice funkčního služného v zemích České a Moravskoslezské | 5,000.000 Kčs |
c) podle čl. III, § 1 | 100,000.000 Kčs |
d) podle čl. III, § 3 | 62,500.000 Kčs |
e) podle čl. III, § 4, odst. 1 | 7,400.000 Kčs |
f) podle čl. III, § 4, odst. 2 | 3,000.000 Kčs |
celkem | 202,900.000 Kčs |
II. u odpočivných (zaopatřovacích)
platů:
a) podle čl. I, § 4, odst. 1 | 205,000.000 Kčs |
b) podle čl. I, § 4, odst. 2 | 8,000.000 Kčs |
c) podle čl. III, § 3 | 7,500.000 Kčs |
celkem | 220,500.000 Kčs |
Úhrn I. a II. | 423,400.000 Kčs |
Uvedené vyšší výdaje spojené
s provedením osnovaného zákona v roce 1947
uhradí se z úspor, jež v tomto roce vzniknou
v osobních výdajích, zejména snížením
počtu státních zaměstnanců
při provádění chystané národní
mobilisace práce.