Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

550.

Návrh

poslance Sajala a druhů

na vydání zákona,

kterým se živnost praní a žehlení prádla prohlašuje za řemeslnou.

Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ........................... 1947,

kterým se prohlašuje živnost praní a žehlení prádla za řemeslnou.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Živnost praní a žehlení prádla prohlašuje se za řemeslnou.

§ 2.

(1) Od průkazu způsobilosti pro živnosti řemeslné jinak předepsaného (§ 14 ž. ř.) jest osvobozen, kdo před účinností tohoto zákona

a) živnost praní a žehlení prádla samostatně provozoval nebo

b) byl nejméně po 5 let v živnosti praní a žehlení prádla zaměstnán.

(2) Osobám, uvedeným v odst. 1, písm. b), které v den účinnosti tohoto zákona ještě nedokončily pětiletou dobu zaměstnání tam požadovanou, započítává se do tohoto pětiletí také doba ztrávená v zaměstnání po účinnosti tohoto zákona.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr průmyslu.

Důvodová zpráva.

Ad § 1:

Živnost praní a žehlení prádla je až dosud živností svobodnou. Tím, že není vázána žádným průkazem odborné způsobilosti, může ji provozovati každý, aniž by k tomu měl potřebných zručností, dovedností a odborných znalostí. Výsledkem neodborného provozování praní prádla a žehlení, je předčasné znehodnocování prádla, což představuje velikou škodu národohospodářskou. Zřemeslnění živností praní a žehlení prádla bude výsledkem dlouholetých snah po odstranění zbytečných hospodářských ztrát a škod a bude jen v souhlase s očekávaným rozvojem hospodářského života v Československé republice. Skutečnost, že je tu snaha osvobodit ženy v domácnosti od veškeré práce, která může býti vykonána racionelněji, hospodárněji a levněji podniky zabývajícími se speciálně touto činností, je dalším důvodem pro zřemeslnění. Předpokladem ovšem bude odborné zacházení se svěřeným prádlem, což bude zaručeno jedině tehdy, budou-li tyto práce prováděti osoby odborně vzdělané, mající patřičné zručnosti, které získaly vyučením se v živnosti a dalším zaměstnáním v této.

Živnost praní a žehlení prádla vyhovuje také skutečně všem podmínkám stanoveným v § 1, odst. 2 ž. ř. Živnost praní a žehlení prádla vyžaduje obzvláštních zručností, a to ať již jde o strojní nebo ruční praní a žehlení prádla. Jak ke strojnímu, tak i k ručnímu praní a žehlení prádla je třeba dlouholetých zkušeností se všemi druhy prádla vlněného, hedvábného, barevného či bílého. Další znalosti k tomu přistupující jsou znalost strojního zařízení, textilií, změkčování vody, bělení, odstraňování skvrn, značkování, třídění, uskladňování, jakož i přijímání a vydávání prádla zákazníkům. Strojní zařízení se skládá ze zvláštních praček s automatickým zařízením poháněným elektřinou a vytápěným vysokotlakou parou nebo plynem, dále ze žehlících strojů (t. zv. kalandrů) pro běžné prádlo nebo ze speciálních žehlicích strojů na lince a drobné věci. Stroje jsou poháněny elektromotory. Vytápění válců a žehlících strojů se děje elektřinou, vysokotlakou parou nebo petrolejem. V každé provozovně je ještě několik dalších zvláštních zařízení, jako parní kotle, škrobičky, centrifugální ždímačky, bubny na máchání prádla a automatické zařízení pracích strojů. Je přirozené, že k praní a žehlení prádla, jakož i k obsluze uvedených strojů je třeba zvláštních zručností, dovedností i odborných znalostí, které svědčí pro zřemeslnění této živnosti.

Zřemeslnění živnosti praní a žehlení prádla se netýká t. zv. mandlování prádla, které se provádí cestou studenou, na rozdíl od žehlících strojů, t. zv. kalandrů, které provádějí žehlení prádla cestou teplou.

Živnost praní a žehlení prádla se vývojem technického pokroku stala důležitým činitelem hospodářským. Její zřemeslnění jest tudíž jenom zdůrazněním požadavku, aby tak důležitou činnost hospodářskou prováděli jen odborníci.

Ad § 2:

Navrhované osvobození od průkazu způsobilosti pro zřemeslněnou živnost praní a žehlení prádla je určeno pro ty, kdož ji samostatně provozovali nebo jako zaměstnanci v těchto živnostech delší dobu pracovali a zřemeslněním této živnosti by mohli býti neprávem poškozeni.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si finančních nákladů.

V Praze dne 11. března 1947.

Sajal,

Cígler, dr. Erban, dr. Bělehrádek, Doležel, Hatina, Holub, Kovář, dr. John, J. Novotný, dr. Veverka, Sluka, Pavlán, inž. Jankovcová, Kubát, Kaplan, dr. Jelínek, Hladký, Jungwirthová, Görner, A. Gottvald, Bezděk, Beneš, dr. Bláha.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP