Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zřizují se právnické osoby, "Studentský majetek v Praze", "Studentský majetek v Brně", "Studentský majetek v Olomouci", "Studentský majetek v Bratislavě", "Studentský majetek v Košicích" (v dalším jen studentský majetek).

(¹) Studentský majetek pečuje o sociální a kulturní zájmy vysokoškolského studentstva v sídle vysokých škol, uvedeném v jeho názvu, a to zejména zakládáním a provozováním podniků a zařízení pro hromadné ubytování, stravování, mimoškolské vzdělání a výchovu, léčení a rekreaci vysokoškolského studentstva.

(²) Studentský majetek může zakládati a provozovati i jiné než v odstavci 1 dotčené podniky a zařízení při zachování předpisů, vztahujících se na zakládání a provozování takovýchto podniků.

(³) Způsob provozování podniků a zařízení dotčených v odstavci 1 buď zásadně nevýdělečný.

(¹) Správa studentského majetku přísluší představenstvu a řediteli nebo jeho náměstku, který představenstvu předsedá.

(²) Ředitel vede běžné záležitosti Studentského majetku. Není-li představenstva, není-li schopno se usnášet nebo je-li nebezpečí z prodlení, přísluší řediteli (náměstku), aby učinil potřebná opatření; o nich je povinen podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(³) Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů Studentského majetku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu a ministerstvu sociální péče.

(⁴) Ředitel (náměstek) zastupuje Studentský majetek navenek.

(⁵) Představenstvo a ředitel (náměstek) spravují Studentský majetek s péčí řádného hospodáře a odpovídají za splnění svých povinností.

(⁶) Opatření představenstva, jímž se stanoví rozpočet, schvaluje účetní uzávěrka, zcizuje nebo zavazuje nemovité jmění nebo které se děje mimo rámec rozpočtu, vyžaduje schválení ministerstva sociální péče.

(⁷) Pro účast na správě jednotlivých podniků (zařízení) studentského majetku, jakož i pro účast na dozoru a kontrole hospodárnosti jejich provozu, mohou být zřízeny orgány složené z vysokoškolských studentů, kteří užívají služeb příslušného podniku (zařízení). Podrobnosti stanoví řády, vydané ministrem sociální péče na návrh představenstva Studentského majetku.

(¹) Představenstvo se skládá z 20 členů, z nichž 14 jmenuje a odvolává ministr sociální péče, a to 7 členů na návrh organisace vysokoškolského studentstva, oblasti, v níž leží sídlo Studentského majetku, 4 členy z řad vysokoškolských učitelů, navržených vysokými školami se sídlem v příslušné zemi, a 3 členy na návrh Ústřední rady odborů. Ostatních 6 členů představenstva jmenují vždy po jednom ministři sociální péče, školství a osvěty, financí, zdravotnictví, výživy a techniky.

(²) Nepřítomné členy představenstva zastupují s týmiž právy a povinnostmi náhradníci, o jejichž jmenování a odvolání platí obdobně předpisy odstavce 1.

(³) Funkce člena představenstva je čestná; členové představenstva a jejich náhradníci mají jen nárok na náhradu skutečných nákladů.

(¹) Ředitel a jeho náměstek jsou zaměstnanci Studentského majetku v soukromoprávním služebním poměru. O jejich ustanovení rozhoduje vláda na návrh ministra sociální péče; výši jejich služebních požitků schvaluje ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí a po slyšení představenstva.

(²) Poměr ostatních zaměstnanců Studentského majetku řídí se předpisy stanovenými pro soukromé zaměstnance.

Hospodaření Studentského majetku podléhá dozoru a kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Zakládati a provozovati podniky a zařízení uvedené v § 2, odst. 1, sloužící výlučně nebo převážně vysokoškolským studentům, mohou jiné osoby jen se svolením ministerstva sociální péče. Tím nejsou dotčena práva nabytá před účinností tohoto zákona.

(¹) Studentský majetek v Praze, Studentský majetek v Brně a Studentský majetek v Olomouci mohou do jednoho roku ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, uplatniti výkon vyvlastňovacího práva v rozsahu stanoveném v § 365 obč. zák. s omezením níže stanoveným.

(²) O vyvlastnění lze žádati jen stran majetku,

a) který v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti zcela nebo převážně sloužil účelům uvedeným v § 1, odst. 1, nebo

b) který je vlastnictvím spolků, jež podle svých stanov sledují zcela nebo převážně účely uvedené v § 1, odst. 1, nebo je v posledních deseti letech před účinností tohoto zákona sledovaly zcela nebo převážně a to i tehdy, když jejich jmění těmto účelům skutečně neslouží.

(³) Nelze žádati o vyvlastnění majetku státu, zemí, okresů, obcí a nadací.

(⁴) Jmění konfiskované podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, které kdykoliv v době od 29. září 1938 do 5. května 1945 sloužilo obdobným účelům (§ 1, odst. 1) německého nebo maďarského studentstva, se přidělí příslušnému Studentskému majetku podle ustanovení části III. oddílu 2 dekretu.

(¹) Studentský majetek dá vyvlastněnému náhradu ve výši obecné ceny majetku dne 5. května 1945 po odečtení hodnoty závazků, které Studentský majetek převezme.

(²) Za jmění, vyvlastněné podle § 8, odst. 2, č. 2, se však náhrada neposkytne. Náhrada se též neposkytne za majetek, který vyvlastněný získal subvencemi, dary nebo jinak bezplatně, ačli tato bezplatná věnování nebyla výslovně nebo zřetelně učiněna k sledování jiných účelů než těch, které jsou uvedeny v § 2, odst. 1.

(³) Nedohodne-li se Studentský majetek s vyvlastněnými jinak, zaplatí náhradu nejpozději dne 5. května 1950.

Studentský majetek (§ 8) může odporovati právním jednáním, která učinil vlastník majetku, o jehož vyvlastnění se žádá, v době po 5. květnu 1945 s úmyslem zmařiti přechod majetku na Studentský majetek nebo s úmyslem dosáhnouti příznivějších podmínek náhrady za vyvlastněný majetek a to nejpozději ve lhůtě stanovené v § 8, odst. 1. Jinak platí přiměřené ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.

(¹) O vyvlastnění rozhodne urychleně příslušný zemský národní výbor na návrh Studentského majetku. Z jeho rozhodnutí lze se odvolati k ministerstvu sociální péče.

(²) Výši náhrady stanoví v nesporném řízení okresní soud v sídle Studentského majetku, v Praze okresní soud civilní pro vnitřní Prahu, na návrh Studentského majetku nebo osoby oprávněné požadovati náhradu, jakmile rozhodnutí podle odstavce 1 nabude právní moci.

(¹) Majetek postátněný podle ustanovení nařízení Slovenské národní rady ze dne 25. července 1945, č. 80 Sb. SNR o postátnění internátů, přechází na Studentský majetek v Bratislavě, který vstupuje též v závazky státu podle tohoto nařízení.

(²) V řízení upraveném nařízením SNR č. 80/1945 Sb. n. SNR přísluší Studentskému majetku v Bratislavě postavení strany.

(³) O náhradě a její splatnosti platí ustanovení § 9 obdobně.

Ministr financí se zmocňuje, aby poskytl státní záruku na závazky Studentského majetku, které Studentský majetek převezme za účelem opatření prostředků na poskytnutí náhrad podle § § 9 a 12; při tom nesmí úhrnná výše státní záruky za takové závazky všech právnických osob uvedených v § 1 překročit částku Kčs 10,000.000.

Listiny o právních jednáních, úřední úkony a zápisy do veřejných knih a rejstříků, potřebné k provedení tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků a dávek.

(¹) Kdo vědomě poruší ustanovení tohoto zákona, zejména kdo se dopustí pletich způsobilých ohrozit výkon vyvlastňovacího práva Studentského majetku, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek pokutou do Kčs 100.000,- nebo vězením do jednoho měsíce. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení podle míry zavinění do jednoho měsíce.

(²) Výnos pokut připadá státu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři sociální péče, financí, školství a osvěty, zdravotnictví, výživy a techniky.

Ústřední svaz československého studentstva podal již na podzim roku 1945 návrh dekretu presidenta republiky na zřízení Studentského majetku. Tento návrh sledoval snahu českých i slovenských studentů po samosprávě majetku, který v předchozích letech sloužil převážně nebo úplně sociálním, kulturním a zdravotním potřebám vysokoškolských studentů. Později Ústřední svaz československého studentstva podal znovu svůj návrh ministerstvu školství a osvěty a žádal uzákonění Studentského majetku. Poslanci československé sociální demokracie podali několikráte interpelaci v Prozatímním Národním shromáždění na ministra školství a osvěty ve věci tohoto zákona a vždy se jim dostalo ujištění, že zákon Národnímu shromáždění bude předložen. Skutečně také přípravy tohoto zákona dospěly do stadia konečného, neboť připomínky jednotlivých resortů byly předloženy ministerstvu školství již koncem měsíce dubna m. r. Bohužel, ministerstvo školství a osvěty nepodalo dosud vládě republiky Československé osnovu tohoto zákona k projednání a ani doposud nezpracovalo došlé připomínky a nepřipravilo konečné znění zákona. Proto poslanci československé sociální demokracie podávají ústavodárnému Národnímu shromáždění návrh zákona o Studentském majetku a žádají o urychlené projednání. Tím chtějí dokázat, že naše centrální úřady nesmějí spoléhati na závislost Národního shromáždění při projednávání zákonů na nepružném a byrokratickém aparátu těchto úřadů, ale že poslanci Národního shromáždění znají potřebu vysokoškolských studentů a dovedou pro ně odhlasovati zákon, který již skoro dva roky byrokratický aparát ministerstva školství není schopen připraviti a Národnímu shromáždění předložiti.

Poslanci československé sociální demokracie sledovali vždy s porozuměním snahy naší mladé inteligence o zlepšení sociálních, kulturních a zdravotních podmínek vysokoškolských studentů a dokázali to roku 1934, roku 1936 podáním iniciativních návrhů soudruha poslance Antonína Hampla a druhů v poslanecké sněmovně republiky Československé na zákon o sloučení studentských nadací. Vzhledem k tomu, že vláda republiky Československé usnesením z 26. července 1946 přikázala ministru školství, aby v osnově zákona o státních studijních podporách pamatoval na sloučení nadací a využití jejich výtěžku, nepředkládáme zároveň k návrhu zákona o Studentském majetku návrh zákona o sloučení studentských nadací, ačkoliv jsme si vědomi, že by oba dva zákony měly na sebe navazovati a tvořiti tak jednolitý celek.

Návrh zákona o Studentském majetku podáváme proto, že dosavadní opatření ministerstva školství ze dne 3. července 1945, č. j. A-49.389-45-VI-2, jímž se zřídila Prozatímní správa studentského majetku v Čechách a Prozatímní správa studentského majetku v zemi Moravskoslezské a usnesení vlády ze dne 30. listopadu 1945, které potvrdilo opatření ministra školství a osvěty ze 3. července 1945, nevyřešila vůbec právní situaci a majetkoprávní problémy se zřízením Správy studentského majetku spojené. Nynější Prozatímní správa studentského majetku jak v Čechách, tak v zemi Moravskoslezské, zápasí neustále s obtížemi, způsobenými jedině neujasněným právním stavem a je neustále napadána těmi, kteří sloučení majetku nepřejí. Vysokoškolští studenti bez ohledu politické příslušnosti si přejí uzákonění Správy studentského majetku a nevíme proto, co stojí v cestě, že tento zákon nebyl doposud Národnímu shromážděním předložen. Nemůžeme totiž trpěti, aby vysokoškolský student byl pro své ubytování, pro svoji výživu, pro společenské prostředí, v němž se připravuje ke zkouškám, pro příležitost k rekreaci, pro své rozptýlení a zábavu, pro péči o své zdraví, buď jen objektem výdělku různých soukromých ubytovatelů a stravovatelů anebo odkázán na různé víceméně dobročinné akce spolků a sdružení, které k plnění těchto úkolů často přistupovaly s úmyslem získati studenta ne vždy žádoucím způsobem ideově stranicko-politicky spoutati jej morálně.

S hlediska socialistické uvědomělé lidské společnosti, s hlediska zájmu lidové a demokratické republiky pak zvláště, je nesmírně důležité, kdo a jak mladému člověku pomůže projíti životním stadiem, jímž jsou léta vysokoškolského studia. Vysokoškolský student je člověk mladý, který ve většině případů na rozdíl od středoškolského studentstva se odděluje od rodinného života u svých rodičů, aniž však při tom si ještě založil vlastní rodinný život. Proto je nutno, má-li se vysokoškolskému studentu dostati rychle slušného a po každé stránce nezávadného ubytování v prostředí skutečně studijním a studentském, má-li se opatřiti vydatné a levné stravování, podporovati mimoškolní výchova a vzdělání, rekreace a péče zdravotní, soustřediti pod společnou správu všechny prostředky, které k těmto účelům jsou již pohotově.

Správa tohoto majetku má být podrobena nejen studentům samým, ale za spolupráce a kontroly celé společnosti, representované nejlépe zástupci vysokoškolského učitelstva a zástupci orgánů státní správy.

Prostředky k těmto účelům sloužící je třeba definitivně vzíti z rukou, v nichž svých cílů dosáhnouti dobře nebo plně nemohou, ať již pro závady plynoucí z roztříštěnosti a neorganisovanosti anebo pro přílišnou a nežádoucí interesovanost politicky-stranickou či náboženskou, nebo pro těžkopádnou aparaturu správní, či nakonec pro usměrnění převážně výdělkové.

Jediným východiskem proto jest navržený zákon, kterým se v duchu a zájmu potřeb lidového a demokratického státu veškeré jmění, které přichází v úvahu, sloučí a stane se "Studentským majetkem". Naše právo nabízí nám tu pak pojem "právnické osoby" a nemá smyslu určovati pak zvláště, zdali jde o právnickou osobu typu nadání či korporace.

Právnické osoby, které se zřizují v sídle jednotlivých universit, podchytí veškerý majetek, sloužící k shora uvedeným účelům.

Stanoví poslání v § 1 uvedených právnických osob a není nutné blíže uváděti majetek, který by pod správu Studentského majetku spadal, neboť stylisace paragrafu jest naprosto jasná a pochyby vzniknouti nemohou.

Určuje organisaci správy Studentského majetku a jest stylisován jak s ohledem na samosprávu studentskou, tak na potřebnou záruku zdárného hospodaření. Bylo použito obdobné analogie správy národních podniků, při čemž jak ředitel, tak představenstvo, mají možnost odvolání k nadřízeným úřadům. Jako dohlédací úřad navrhujeme pak ministerstvo sociální péče, neboť podle našeho názoru u tohoto ministerstva má být soustředěna sociální péče o veškeré obyvatelstvo republiky, neboť jedině tak může býti sociální péče v celostátním měřítku spravedlivě a účinně prováděna.

Určuje složení představenstva a z navrhovaného je patrno, že sledujeme zde skutečnou spolupráci všech na správě tohoto zainteresovaných činitelů. Studentům pak vyhražujeme zastoupení dostatečné, neboť i zástupci Revolučního odborového hnutí, jehož studentské organisace jsou nebo budou kolektivními členy, budou vlastně zástupci studentů. Podobně i státní správě dáváme zastoupení takové, které odpovídá charakteru podniku a tím zaručujeme nejen spolupráci, ale i kontrolu hospodaření Studentského majetku.

Aby ve Studentském majetku nevznikly nemorální smlouvy se zaměstnanci, jakých jsme byli svědky v některých dřívějších studentských institucích (A. D.), stanovíme zákonně, že platy vedoucích úředníků musí býti schváleny ministerstvem sociální péče a ostatní pak musí se říditi platnými vyhláškami.

Hospodaření Studentského majetku podřizujeme kontrole Nejvyššího účetního kontrolního úřadu proto, že tento úřad má všechny odborné síly ke kontrole takovéhoto podniku potřebné.

Abychom napříště zamezili spekulacím jakéhokoliv druhu se sociálními, kulturními a zdravotními potřebami vysokoškolských studentů, žádáme, aby zákon o Studentském majetku zajistil tomuto výlučné právo a tuto péči a aby instituce, které by zamýšlely podobnou péči prováděti, mohly tak jedině se svolením ministerstva sociální péče.

Ustanovení o vyvlastnění v zemích České a Moravskoslezské byla sestavena podle skutečného stavu a přihlíží se i přidělení majetku konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, čís. 108 Sb. Při tom bylo přihlíženo na majetek, který byl shromážděn za převážné podpory státu v dřívějších letech k podobným účelům anebo z peněz samotných studentů. Omezení pro majetek státu, zemí, okresů, obcí a nadací jest z důvodů veřejného zájmu, při čemž však žádáme, aby se nevztahovalo na majetek církevních obročí.

Náhrada za vyvlastnění jest stanovena s ohledem na povahu majetku, který fakticky sloužil sociálním potřebám vysokoškolského studentstva, a zejména s ohledem na to, že u mnohých institucí jde o majetek získaný ze státních a jiných veřejných podpor.

Stanoví odporovatelnost některých jednání.

Řízení. Rozhodnutí o vyvlastnění budiž přenecháno zákonem příslušnému zemskému národnímu výboru s možností odvolání k ministerstvu sociální péče. Výši náhrady stanoví příslušný okresní soud.

Přechod majetku na Slovensku. Jelikož majetek sloužící k výše uvedeným účelům byl podle ustanovení Slovenské národní rady z 25. července 1945, č. 80 Sb. SNR postátněn, jest třeba ustanovení tohoto paragrafu zákonně upraviti pro přechod tohoto majetku do Studentského majetku.

Zmocňuje ministra financí k poskytnutí státní záruky, která jest stanovena přiměřeně podle skutečných odhadů.

Aby Studentský majetek nebyl zatěžován poplatky z právních jednání, potřebných k uskutečnění zákona a pod., navrhujeme, aby byl zákonem osvobozen od takových poplatků a dávek.

K zamezení jakýchkoliv pletich, které by event. mohly vzniknouti při výkonu vyvlastňovacího práva, jest nutné stanoviti i trestní odpovědnost.

Tento paragraf obsahuje obvyklé závěrečné ustanovení.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si finančních nákladů.