Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

565.

Vládní návrh,

kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu obchodní a platební dohoda i se svými přílohami mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 5. prosince 1946 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1947, čís. 54 Sb.

Návrh schvalovacího usnesení.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a platební dohodou mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsanou v Ankaře dne 5. prosince 1946 spolu s připojenými verbálními notami a dodatkem k modu vivendi mezi Československem a Tureckem ze dne 30. dubna 1936, a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1947 č. 54 Sb.

Důvodová zpráva.

Obchodní styky s Tureckem jsou upraveny ujednáním ze dne 30. dubna 1934 čís. 90 Sb. z. a n., které obsahuje zásady nejvyšších výhod pro styk mezi oběma zeměmi. Toto ujednání bylo doplněno prozatímně platební dohodou ze dne 22. června 1945 upravující hlavně otázku likvidace starých pohledávek. Dále byla výměna zboží upravena t. zv. globální tabákovou kompensací ze dne 4. června 1946.

Vzhledem k tomu, že složitost kompensačních obchodů i celkový vývoj vyžadovaly novou úpravu, byla uzavřena nová obchodní i platební dohoda s účinností od 15. prosince 1946. Tato dohoda zachovává zásadu nejvyšších výhod a určuje, že obchodní styk se bude mimo to říditi zákony a předpisy platnými v obou zemích. V Turecku je to t. zv. Régime Général, u nás systém dovozních a vývozních povolení. Následkem toho bylo nutno zrušiti v dodatku k nové smlouvě platnost odst. 3. ujednání z roku 1934, který omezoval v tomto směru volnost vládních opatření v zájmu ochrany domácího trhu. Hlavní znaky nové dohody jsou:

1. Určuje, že dřívější obchody budou likvidovány podle dřívějších úmluv.

2. Nová dohoda má charakter smlouvy devisové.

3. Odstraňuje se těžkopádný systém kompensací a výměně zboží se dává nejširší základna.

4. Poskytuje se oboustranný úvěr 150 milionů Kčs pro počáteční obchody. Ve skutečnosti jde o naši výhodu, ježto úvěr umožní okamžitý nákup a expedici tabáku aspoň za 100 milionů Kčs a to ještě před stoupnutím cen. Rychlým dovozem většího množství tabáku se nejen zlepší domácí situace Tabákové režie, ale i její posice jako smluvního partnera s ostatními státy.

5. Turecko má snahu činiti u nás větší a dlouhodobé objednávky. Aby se mu to umožnilo, byla dohoda sjednána na 15 měsíců. Připočteme-li k tomu 6 dalších měsíců z platební dohody na likvidaci salda, v případě neobnovení dohody, zjistíme, že se tím Turecku umožňuje použití dvou sklizní k zaplacení závazku. Pro případ, že by ani to nestačilo, uvoluje se Turecko platiti ročně 75 milionů Kčs ve volných devisách. Tento závazek je z vnitřních důvodů tureckých theoreticky oboustranný, prakticky však jednostranný, ježto bude sloužit k pojištění likvidace československých pohledávek z dlouhodobých dodávek do Turecka.

6. K proplacení dovozu a vývozu obou zemí zřizuje se jednotný účet v československých korunách v Praze. To nám dává silnější technickou a prestižní posici.

7. K likvidaci pohledávek po uplynutí platnosti smlouvy zřizuje se likvidační účet opět v Praze v československých korunách. To je výhodné pro nás, ježto Turecko se musí snažit, aby svým vývozem si vytvořilo na účtu disponibility k proplacení svých závazků.

V Praze dne 23. dubna 1947.

Předseda vlády:

Klement Gottwald v. r.,

Ministr zahraničních věcí:

Jan Masaryk v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP