Dle článku 11. ústavního zákona
č. 65/1946 Sb. o Ústavodárném Národním
shromáždění vztahují se na členy
ÚNS přiměřená ustanovení
ústavní listiny a jiných zákonů
o členech poslanecké sněmovny Národního
shromáždění a o členech Prozatímního
Národního shromáždění,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
V § 20 ústavní listiny č. 121/1920 Sb.
se praví, že vykonal-li zaměstnanec ve státních
službách, byv zvolen do Národního shromáždění,
slib jako jeho člen, dává se, pokud je členem
Národního shromáždění,
na dovolenou.
Účelem tohoto donucujícího ustanovení
ústavy jest, aby moc zákonodárná,
na níž má poslanec účast a jíž
se má plně věnovati, nevyužívala
vlivu a nečinila nátlak na pravomoc správní
a výkonnou. Některé administrativní
úřady řídily se cit. předpisem
ústavy a daly zvolené členy ÚNS hned
po jejich poslaneckém slibu na dovolenou. Jiné zase,
jako třeba ministerstvo zemědělství
v případě poslance ing. dra Štěpána
Bendy, učinily tak teprve až nastaly jisté
okolnosti, jimiž se zatím v této interpelaci
nechceme zabývati, uvádějíce pouze,
že na základě usnesení zemědělské
komise ZNV v Praze č. j. XII/1-521/109 a zaměstnanecké
rady byl dne 24. 12. 1946 podán návrh na jeho povýšení
k min. zemědělství, jež návrh
nejen nevyřídilo, ale výnosem presidia ze
dne 17. ledna 1947 č. j. P-7368-1-1947 dalo jej na dovolenou
bez povýšení.
Je nám však známo, že někteří
členové ÚNS až po složení
poslaneckého slibu byli povoláni na vedoucí
místa ústředních administrativních
úřadů, kde fakticky úřadují.
Že jde o skutečný výkon úřadu
a zastávání úředního
místa jde na jevo zejména z té okolnosti,
že podepisují úřední výměry
a správní akty, které by byly zmatečné
(paakty), kdyby nebyly podepsány úředníkem,
nýbrž pouze nějakým poradcem.
Toho času jest ovšem možno, aby člen ÚNS
byl ustanoven placeným státním zaměstnancem
(čl. 11, věta 2 úst zákona č.
65/1946 Sb. a § 20 odst. 3. ústavní listiny).
Leč i v tomto případě platí
dále předpis § 20 odst. 1. ústavní
listiny, poněvadž i takový státní
zaměstnanec se dává tím okamžikem,
kdy byl jako takový ustanoven, na dovolenou.
Není tu rozhodné, zda jde o zaměstnance pragmatikálního
nebo smluvního. V obojím případě
jde o placeného státního zaměstnance.
Není proto ústavně přípustno,
aby kterýkoliv člen zákonodárného
sboru měl jakoukoliv aktivní ingerenci do moci výkonné.
Platí-li předpis ústavy pro většinu
poslanců - státních zaměstnanců,
na př. pro poslance ing. dra Štěpána
Bendu - není nám známo, proč neplatí
pro několik poslanců dosud aktivně činných
v ústředních administrativních úřadech.
Tážeme se proto pana předsedy vlády:
1. zda hodlá zjistiti, kdo z členů ÚNS
jest dosud aktivně činný jako pragmatikální
nebo smluvní státní zaměstnanec u
administrativního úřadu a proč dosud
nebyl dán na dovolenou,
2. zda je ochoten zaříditi, aby i vůči
členům ÚNS ad 1. uvedeným bylo použito
ustanovení § 20, odst. 1. ústavní listiny
č. 121/1920 Sb.,
3. zda je nám v této věci ochoten podati
podrobnou zprávu.

