Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

583.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Krajčíra, Trojanové-Genykové, Uhra a Borůvky (tisk 461)

ve věci protiprávního postupu krajského soudu v Hradci Králové.

Ministerstvo spravedlnosti sledovalo průběh trestního řízení proti Jaromíru Kudrnáčovi již vzhledem k závažnosti obvinění, která proti němu byla vznesena.

Veřejný žalobce po provedeném zevrubném přípravném vyšetřování učinil prohlášení podle § 112 tr. ř.

Z rozsáhlého šetření o činnosti Jaromíra Kudrnáče nutno dojíti k tomuto konečnému závěru.

Jaromír Kudrnáč počal vyjednávati s majiteli firmy Pick a Löwith v Náchodě již v roce 1939 o koupi jejich továrních objektů. Majitelé těchto objektů však později v důsledku rasových opatření se vystěhovali, takže se dojednání trhové smlouvy nemohli zúčastnit. Jaromír Kudrnáč uzavřel proto trhovou smlouvu s t. zv. Treuhändrem, který byl do podniku německými úřady dosazen. Z toho plyne, že Jaromír Kudrnáč tísně majitelů nevyužil. Určení ceny bylo předmětem řízení u německých úřadů a cena byla vyplacena t. zv. Auswanderungsfondu. Dr. Oskar Sýkora, který trhovou smlouvu koncipoval, potvrdil, že již při uzavření smlouvy obviněný vyslovil ochotu původní majitele po jejich návratu z ciziny přiměřeně odškodniti. I když obviněný vyplatil Nedwedovi K 150.000, což ovšem není bezpečně prokázáno, není tato okolnost pro posouzení viny rozhodná.

Technický ředitel Ing. František Kulhánek potvrdil, že Jaromíru Kudrnáčovi byla Nerudova ulice v Náchodě postoupena na základě řádně provedeného řízení u městského úřadu v Náchodě a býv. zemského úřadu v Praze bez jakýchkoliv zásahů se strany německých úřadů.

Jaromír Kudrnáč se o pracovní nasazení svých zaměstnanců vůbec nestaral, nikoho pracovnímu úřadu neoznámil a celou agendu s tím spojenou přenechal řediteli Pulkertovi.

Příslušnými činiteli, ba dokonce i ministerstvem národní obrany bylo potvrzeno, že dodávky plynových masek od firmy Kudrnáč byly vyřizovány podle příslušných předpisů vojenské správy a že výrobky byly podrobeny kontrole jednak vojenských dozorčích orgánů přímo v závodě, jednak přejímací komisí při přejímání ve skladu vojenské správy. Počet méně hodnotných výrobků při přejímání nepřesahoval míru obvyklou u této výzbroje a firma Kudrnáč své dodávky v plném rozsahu splnila.

Těmito důkazy bylo vyvráceno původní tvrzení, že Jaromír Kudrnáč dodával vojenské správě vadné masky, nebo že dokonce i masky jako vadné pozastavené a vrácené znovu zařazoval do dalších dodávek jako bezvadné.

Za tohoto objektivně zjištěného stavu nutno označit výpovědi svědků, tvrdících o dodávkách masek opak, za nehodnověrné.

Ukázalo-li se během trestního řízení, že podezření z trestné činnosti obviněného, za níž zákon ukládá těžký žalář více než 10 let, bylo vyvráceno, bylo věcí již pouhé úvahy, že veřejný žalobce souhlasil s propuštěním obviněného z vyšetřovací vazby.

Hodnověrně bylo potvrzeno, že Jaromír Kudrnáč poskytoval svým zaměstnancům vánoční dary a že rodinám osob Němci persekuovaným vyplatil tajně přes 300.000 Kčs.

Společenské styky Jaromíra Kudrnáče s Němci nedosahují pak skutkové podstaty žádného z trestných činů podle retribučního dekretu.

Výsledky trestního řízení ukázaly, že původní podezření proti obviněnému z trestné činnosti podle retribučního dekretu bylo nakonec do té míry vyvráceno, že by nebylo úspěšným stíhati Jaromíra Kudrnáče mimořádným lidovým soudem.

Z toho důvodu byl shora uvedený postup veřejného žalobce shledán správným. Z vylíčeného děje dále vyplývá, že není proto důvodu k nějakému zákroku proti veřejnému žalobci pro jeho postup v této věci a pokud jde o neklid ve veřejnosti, který byl v důsledku trestního řízení vyvolán, spočívá tento neklid v neúplné a zkreslené informaci veřejnosti.

V Praze dne 24. dubna 1947.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Drtina v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP