Předsednictvo vlády odpovídajíc na interpelaci posl. Skaunice ve věci výmazu zástavního práva německých soudů, zapsaného v pozemkových knihách v době okupace, sděluje toto:

V případech, kdy bylo do pozemkových knih vloženo exekuční zástavní právo pro pohledávku trestních nákladů na základě trestního rozsudku nebo jiného trestního nálezu německých soudů, resp. justičních úřadů, lze dosáhnouti výmazu zástavního práva, když takové rozhodnutí bude podle čl. 9 úst. dekretu presidenta republiky o obnovení právního pořádku ze dne 3 srpna 1944, č. 11, Úř. věst. čsl. ve znění zákona ze dne 19 prosince 1945, č. 12 Sb. z roku 1946, prohlášeno za nicotné a když pak bude navrženo zrušení exekuce podle § 39, č. 1 ex. ř.

Na tento postup byly soudy upozorněny výnosem ministerstva spravedlnosti ze dne 14. února 1947, č. 10.690. Za tohoto stavu není třeba vydati zvláštní nařízení, upravující výmaz exekučních zástavních práv pro pohledávky německé justiční správy za náklady trestního řízení.

Mimo uvedené případy lze dosáhnouti zrušení rozhodnutí soudů a veřejné správy z dob nesvobody za předpokladů stanovených v čl. 6 cit úst. dekretu. Příslušné řízení je upraveno v oboru civilního soudnictví zákonem ze dne 9 dubna 1946, č. 76 Sb., o zrušení a o změně soudních rozhodnutí v občanských věcech právních z doby nesvobody a v oboru veřejné správy vládním nařízením ze dne 30. dubna 1946, čís. 110/1946 Sb., o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody, a o úřadech zřízených v době nesvobody.

Podotýká se, že Antonín Skoták z Těchova u Blanska, jehož případ dal podnět k interpelaci, byl už dne 20. září 1946 poučen okresním soudem v Blansku, jak může dosáhnouti, aby zástavní právo zatěžující jeho nemovitosti bylo vymazáno.