Před zahájením jarních zemědělských prací v r. 1947 vznikl na okrese prostějovském t. zv. řepařský boj.

Řepařící zemědělci žádali zejména:

1. vyhlášení rentabilních cen zemědělských produktů, dřív než rolníci vyjedou do polí,

2 urychlené združstevnění rolnických akciových cukrovarů,

3. stanovení jednotné ceny cukrovky ze sklizně 1947, ve výši 70 Kčs za 100 kg, podle propočtu výrobních nákladů.

Základní tyto požadavky projednali zemědělci v řepařských komisích, řádně zvolených podle pokynů Mor.-slezského přípravného výboru Jednotného svazu českých zemědělců a přičleněných k Jednotnému svazu českých zemědělců. Okresní řepařští důvěrníci na celé Moravě prohlásili solidaritu s hanáckými zemědělci. Na dalších poradách usnesli se řepaři okresu prostějovsko-plumlovského žádat kategoricky splnění svých požadavků. Kdyby státní správa ignorovala jednomyslná přání řepařů, byli by odhodláni vydat výzvu k zastavení odběru řepného semene až do příznivého vyřešení sporu.

Za požadavky řepařů postavil se jednomyslně okresní přípravný výbor Jednotného svazu českých zemědělců v Prostějově v řádné schůzi konané dne 14. března 1947.

V důsledku těchto událostí byl okamžitě svolán moravskoslezský výbor Jednotného svazu českých zemědělců, který po poradách s řepařskými komisemi doporučil úřední jednání o situaci vzniklé řepařským bojem. Dne 17. března 1947 svolána do zasedací síně zemského národního výboru v Brně porada za účasti zástupců řepařících zemědělců, členů moravskoslezského i ústředního výboru Jednotného svazu českých zemědělců, rady zemského národního výboru, ministerstev zemědělství, výživy, průmyslu, a zahraničního obchodu. Poradu řídil p. předseda zemského národního výboru Píšek. V závěru porady shodli se v celku zástupci ministerských resortů, že podle možnosti státu budou podporovat požadavky řepařů a zejména p. předseda zemského národního výboru přislíbil, že předloží ihned požadavky řepařů do schůze rady zemského národního výboru, svolané na příští den v předpokladu, že tento vrcholný orgán v zemi Moravskoslezské obrátí se k vládě se žádostí o urychlené a kladné rozhodnutí.

Dne 28. března 1947 pojednal o zemědělských cenách sklizně 1947 komitét hospodářských ministrů a v nejbližší schůzi učinila vláda konečné rozhodnutí. Cena cukrovky stanovena byla na 60 Kčs včetně bezplatného přídělu semene.

Vláda zamítla požadavky řepařů v plném rozsahu a nepokládala za nutné, jakýmkoliv způsobem odůvodnit své stanovisko a odpovědět moravskoslezským řepařům, jejich organisacím i radě zemského národního výboru.

Odpověď obstarali bezpečnostní orgány ministerstva vnitra. Členové státní bezpečnosti přikročili k vyšetřování okresních řepařských důvěrníků. Mezi jinými byl vyšetřován p. Josef Obzina, rolník a okresní důvěrník řepařů Jednotného svazu českých zemědělců v Předmostí u Přerova. V druhé polovině března - jednoho pozdního večera, když se rodina jmenovaného rolníka chystala ke spánku po celodenní dřině, ohlásili se v jeho domě tři muži v civilním obleku. Zahájili vyšetřování. Označili Josefa Obzinu za podněcovatele ke stávkám. Výpovědi jmenovaného diktoval jeden z přítomných do psacího stroje. Drsným způsobem napomínali vyšetřovaného rolníka, aby mluvil pravdu. Akce působila takovým dojmem, že přítomné děti během vyšetřování se rozplakaly.

V této souvislosti byli vyšetřováni Fr. Křížek, rolník z Buku, Jos. Lochman, rolník z Bukové, předseda mor.-slezských řepařů Smýkal, z Prostějovska a četní jiní.

V současné době byli orgány státní bezpečnosti vyšetřováni činovníci Jednotného svazu českých zemědělců zúčastnění na známém hnutí žďárských zemědělců.

Podepsaní poslanci táží se pana ministra:

1. Uvědomuje si pan ministr jak hrubě psychologicky působí policejní vyšetřování rolníků v důsledku jejich sociálního boje a v době nesmírného pracovního přetížení zemědělského lidu?

2. Je ochoten pan ministr sdělit, kolik rolníků bylo v této souvislosti vyšetřováno a kdo dal k vyšetřování příkaz?

3. Je ochoten pan ministr sdělit jakého nákladu si vyžádalo vyšetřování a kdo tento náklad uhradil?

4 Je pan ministr ochoten učiniti neprodleně opatření, aby v budoucnu nedošlo k podobným přehmatům a zásahům do občanských práv?