Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

598.

Interpelace

poslanců Hory a A. Jaroše

vládě republiky Československé

ve věci zařazení soudního okresu Uhlířské Janovice (správní okres Kutná Hora) mezi okresy hospodářsky slabých krajů v českých zemích.

Zvýšit životní úroveň lidu, provést obnovu a výstavbu hospodářství v republice Československé, to vše je cílem zákona o dvouletém hospodářském plánu, který zejména sleduje pomoc hospodářsky slabým krajům, které až dosud byly stále opomíjeny.

Ústřední plánovací komise na návrh komise pro hospodářsky slabé kraje nezařadila do krajů hospodářsky slabých soudní okres Uhlířské Janovice (správní okres Kutná Hora). Prosíme, aby se tak stalo dodatečně, neboť okres tvoří souvislé pásmo hospodářsky slabého kraje Českomoravské vysočiny. Při posuzování okresu byly vzaty za základ statistické podklady z celého správního okresu Kutná Hora, ač oba soudní okresy (Kutná Hora, Uhlířské Janovice) vyznačují se úplně různými hospodářskými, komunikačními a klimatickými poměry. Soudní okres Uhlířské Janovice má nadmořskou výšku průměrně 491 m s výjimkou úzkého pruhu údolí řeky Sázavy. Zemědělství je věnováno asi 51% půdy okresu, 31% okresu je zalesněno. Zemědělská půda je obdělávána většinou drobnými zemědělci, neboť zemědělci s výměrou do 10 ha tvoří 83% všech hospodářských podniků zemědělských na okrese. Už z výrobních poměrů v zemědělství je patrno, že soudní okres Uhlířské Janovice patří mezi chudé okresy Českomoravské vysočiny, neboť z orné půdy připadá více než třetina na oves, žito a brambory a jenom 1% půdy je vhodné pro cukrovku. Tomu nasvědčuje také nízká průměrná roční teplota, nejvýše 80 C. Obyvatelstvo okresu tvoří ze 70% zemědělci, většinou drobní, asi 5% úřednictva, 10% živnostnictva a 15% dělnictva továrního, které však dojíždí za prací většinou do okresů sousedních, zejména do Kolína a do Zruče n. Sáz. Z těchto 15% obyvatelů pouze asi 2% jsou zaměstnáni v okrese, neboť v soud. okrese je nepatrný průmysl. Jsou to pouze sklárny v Sázavě a cihelny ve Chmelíšti, které zaměstnávají nejvýše 400 lidí. V Uhlířských Janovicích je kromě toho mlékárna menšího rozsahu.

Z vylíčeného složení obyvatelstva a jeho zaměstnání na okrese je patrno jednak to, že i obyvatelstvo okresu je chudé, neboť drobné zemědělské podniky stěží mu poskytují výživu, dále však i to, že pracovní síly tohoto obyvatelstva nejsou v době klidu v zemědělství využity. Drobní zemědělci mohli by totiž v době klidu v zemědělství podati ještě značný pracovní výkon. Předpokladem toho však by bylo, že by nalezli zaměstnání v sousedství svého bydliště. Že jde o chudý okres ukazuje i ta skutečnost, že i v normálních dobách ubývalo obyvatelstva okresu a lidé stěhovali se za prací. Tak ku příkladu na 1 km2 ubylo v letech 1920 - 1930 5 obyvatel, neboť z původních 112 obyvatel klesl jejich počet na 107 na 1 km2.

Okres je značně zanedbán po stránce komunikační, neboť má sice hustou síť silnic, avšak tak zanedbaných, že s klidným vědomím můžeme prohlásiti tyto silnice takřka za nesjízdné. Teprve asi před třemi lety byly prohlášeny silnice Jindice - Kácov a Jindice - Staňkovice - Sázava za státní, ale jízda po nich byly by znamenitou zkouškou pro odolnost materiálu nových automobilů.

Na okrese není žádná obec vybavena řádnou kanalisací a také vodovodem; pouze Útěchvosty, Sázava a Malovidy mají vodovody spádové, avšak soukromé a jen pro část obce. Na okrese je potřebí dokončiti elektrisaci.

O chudobě okresu svědčí i nepatrný daňový základ, který činí z celého soudního okresu 439.374.50 Kčs. Z toho základ pro daň výdělkovou 148.581.60 Kčs.

V dřívějších dobách zabývala se část obyvatelstva domáckým průmyslem, zejména síťováním a pletením. To však nyní odpadlo vzhledem k industrialisaci v těchto oborech.

Na soudním okrese uhlířsko-janovickém bylo v roce 1920 20.356 obyvatel a v roce 1930 18827 obyvatel. I tato skutečnost svědčí o tom, že na okrese žádný blahobyt není.

Tím, že soudní okres Uhlířské Janovice nebyl zařazen do oblasti krajů hospodářsky slabých trpí právě tento chudý okres mnohonásobně, zejména v přidělování, přemísťování a budování průmyslu, určování výše subvencí na elektrisaci a telefonisaci obcí atd.

Soudní okres Uhlířské Janovice nezařaděním mezi okresy hospodářsky slabé, se kterými bezprostředně sousedí a k nimž patří, byl by nadále ochuzován a proto obyvatelstvo tohoto soudního okresu obrací se s důvěrou k vládě s tím, že ve smyslu snah dvouletého hospodářského plánu pro zvýšení životní úrovně obyvatelů chudých a hospodářsky slabých krajů žádá, aby soudní okres Uhlířské Janovice byl zařaděn mezi okres hospodářsky slabých krajů zemí Českých.

Podepsaní poslanci se táží vlády republiky Československé:

1. Jsou vládě známy skutečnosti o hospodářském a sociálním stavu obyvatelů soudního okresu Uhlířské Janovice jak jsou tu vylíčeny?

2. Učiní vláda rychlé opatření, aby soudní okres Uhlířské Janovice byl zařazen mezi okresy krajů hospodářsky slabých?

3. Je vláda ochotna odčiniti a jakým způsobem, dosavadní škody, které tomuto okresu vznikly ať v otázce elektrisace, telefonisace obcí, přidělování bytových jednotek, náhradního průmyslu a j.?

V Praze dne 14. května 1947.

Hora, A. Jaroš,

Jirásek, Bartoš, dr. Loubal, Parez, Děd, Rychtera, Tichý, Tichota, Čížek, Urbánek, Langr, Žáčková-Batková, dr. Burian, Šulík, Kleinerová, Weiland, Torn, Šmejcová, Nedoma.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP