Ten, kdo opatřuje plochu pro stavby uvedené v § 80, je dále povinen v obcích, v nichž bude prováděno scelovací řízení z moci úřední, přispěti na místní náklady scelovací částkou, která bude stanovena podle stupně, oč bude stavbou zhoršen stav pozemkové držby a podle míry prospěchu, jaký účastníkům scelováním vzejde.

(¹) Za pozemky poskytnuté pro stavby uvedené v § 80 přísluší účastníkům peněžitá náhrada.

(²) Pro stanovení peněžité náhrady podle odst. 1 použije se obdobně ustanovení odhadního řádu ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb.

(³) Peněžitá náhrada tvoří součást náhradního nároku účastníka; uloží se na úrok u zemského peněžního ústavu.

(⁴) Peněžitá náhrada může být též vyplacena vlastníku pozemku, nežádá-li náhradu v půdě a prokáže-li, že s tím souhlasí osoby, jimž přísluší na pozemku, za nějž byla dána peněžitá náhrada, zákonná a knihovně zajištěná práva. Neprokáže-li vlastník pozemku, že tyto osoby s tím souhlasí, složí se peněžitá náhrada u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona). Průkaz souhlasu uvedených osob podá vlastník listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen soudem nebo veřejným notářem, anebo veřejnou listinou.

(¹) K provedení scelování hospodářských pozemků a lesů v určitém obvodu může býti též utvořeno, pokud v tomto obvodu nebylo zahájeno scelování, úřední scelovací družstvo, jehož členy jsou všichni vlastníci pozemků, kteří by byli účastníky (§ 40) při úředním dobrovolném scelování.

(²) K utvoření dojde

a) dobrovolnou úmluvou všech vlastníků pozemků, jež mají býti scelovány (dobrovolné scelovací družstvo), nebo

b) rozhodnutím úřadu na podkladě usnesení aspoň jedné třetiny vlastníků hospodářských pozemků nebo lesů, které mají tvořiti scelovací obvod, činí-li výměra jejich pozemků více než polovinu celkové plochy scelovacího obvodu (scelovací družstvo většinové).

(³) Úmluva o utvoření dobrovolného scelovacího družstva vyžaduje schválení úřadem.

(⁴) Tímto schválením nebo rozhodnutím o družstvu většinovém počíná právní trvání družstva.

(¹) Každé scelovací družstvo musí míti stanovy, na kterých se usnášejí členové družstva většinou hlasů, počítanou podle výměry pozemků, tvořících scelovací obvod.

(²) Stanovy družstva jakož i jejich změny schvaluje úřad zároveň s úmluvou o utvoření dobrovolného družstva, nebo rozhodování o družstvu většinovém.

(³) Stanovy družstva musí obsahovati ustanovení o scelovacím obvodu, o právech a povinnostech členů a o orgánech a správě družstva.

(⁴) Vzorné stanovy vydá vláda.

(¹) Orgány družstva jsou valná hromada, výbor (správa), dozorčí rada a předseda družstva.

(²) Výbor (správu), dozorčí radu a předsedu volí valná hromada většinou hlasů.

(³) Spory o volební právo členů družstva rozhoduje úřad s konečnou platností.

Hlasovací právo má člen družstva s výměrou od 1 ha. Nikdo nemůže míti více hlasů než jeden.

Proti rozhodnutím a opatřením orgánů družstva lze podati do 15 dnů po jejich doručení stížnosti k úřadu.

Pokud v tomto zákoně není ustanoveno jinak, platí obdobně pro scelování družstevní předpisy o scelování úředním, při čemž na místo úřadů nastupují orgány družstva.

(¹) Utvoření scelovacího družstva a schválení jeho stanov vyhlásí úřad též v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku v Úředním věstníku.

(²) Ve vyhlášce buďtež obsažena též ustanovení o započetí působnosti úřadů (§ 44).

(¹) Odborné úkony zadává družstvo odborníkům, zejména úředně oprávněným civilním technikům.

(²) Zadání těchto prací podléhá schválení úřadu, jemuž přísluší též dozor nad jich prováděním.

(³) Odborníci provádějící tyto práce jsou povinni říditi se směrnicemi a pokyny úřadů.

(¹) O námitkách proti odhadnímu plánu rozhoduje úřad.

(²) Vzájemné porovnání nároků a náhrad (§ 64) provede rovněž úřad.

(³) O námitkách proti scelovacímu plánu rozhoduje úřad, který jej také potvrzuje (§ 75).

(⁴) Vyhlášku o zakončení scelovacího řízení (§ 79) vydává úřad.

(¹) Scelovací družstvo zaniká:

a) usnesením valné hromady, když splnilo všechny převzaté závazky, nebo,

b) rozhodnutím úřadu, nepočalo-li do jednoho roku od potvrzení družstevních stanov se scelovacími pracemi.

(²) Usnesení valné hromady o zániku družstva podléhá schválení úřadu.

(¹) Náklady vzniklé při scelování hospodářských pozemků a lesů dělí se na

a) náklady úřední a

b) náklady místní.

(²) Náklady úředními rozumějí se osobní a věcné náklady scelovacích úřadů. Všechny ostatní náklady jsou náklady místními.

Scelovací náklady úřední hradí stát, náklady místní hradí účastníci, pokud není ustanoveno jinak.

Aby scelování bylo umožněno co největšímu počtu obcí, aby splnění povinnosti hraditi náklady bylo účastníkům ulehčeno a aby byl zajištěn plynulý chod scelovacího řízení, může stát poskytnouti na místní náklady:

a) podporu,

b) zálohu a

c) záruku za úvěr.

(¹) Státní podpora se poskytuje:

a) na výstavbu společných zařízení,

b) na práce kultivační a rekultivační,

c) při družstevním scelování na odborné úkony (§ 92).

(²) Výše podpory se odstupňuje tak, aby obcím s katastrálním výtěžkem nižším byla poskytnuta podpora vyšší. Podpora na výstavbu společných zařízení a na práce kultivační a rekultivační nesmí však přesáhnouti polovinu celkového nákladu. Podpora na odborné úkony (§ 92) může být poskytnuta až do celkové výše nákladů, které by vznikly, kdyby tyto úkony prováděl stát svými orgány.

(¹) Při scelování úředním může úřad na žádost nebo z moci úřední poskytnouti státní zálohu na provedení úkonů, na nichž je závislý další chod scelovacího řízení, jestliže scelovací výbor nebo účastníci tyto úkony řádně nebo včas nesplní nebo nemohou splniti.

(²) Tato záloha budiž považována za zápůjčku. Tato zápůjčka je po dobu scelovacího řízení bezúročná, ode dne pak, kdy toto řízení bylo prohlášeno za ukončené (§ 79), úrokuje se podle zákonné sazby.

(³) Záloha je splatná do osmi let ode dne úrokování.

(¹) Stát může též převzíti záruku na úvěr poskytnutý scelovacím výborům a družstvům veřejnými peněžními ústavy na úhradu místních scelovacích nákladů.

(²) Celková výše takto převzatých záruk nesmí překročiti částku 500,000.000 Kčs.

(¹) Místní scelovací náklady se rozvrhují mezi účastníky podle výměry a odhadní ceny náhradních pozemků a podle míry prospěchu vzešlého účastníkům provedením scelování.

(²) Pro stanovení míry prospěchu scelováním vzešlého jsou rozhodné zejména zmenšení roztříštěnosti pozemků, zlepšení hospodářského tvaru, polohy a příjezdnosti, zmenšení vzdáleností a přidělení nebo zvětšení plochy pozemků v sousedství hospodářské usedlosti.

(³) Podle míry prospěchu zařadí se účastníci do různých platebních tříd, které buďtež tak odstupňovány, aby účastníci s největší mírou výhod byli zařazeni do nejvyšší platební třídy. Účastníci, kteří scelováním nezískali výhod žádných nebo jenom zcela nepatrných, mohou být platební povinnosti i zproštěni.

(⁴) Směrnice pro zařazení účastníků do platebních tříd a počet těchto tříd stanoví po slyšení scelovacího výboru úřad, který také provede zařadění jednotlivých účastníků.

(¹) Rozvrh místních nákladů spolu se směrnicemi pro zařazení účastníků do platebních tříd vyloží úřad na vhodném místě scelovacího obvodu po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí a oznámí nejméně 8 dní napřed veřejnou vyhláškou, kdy a kde bude rozvrh místních nákladů vyložen a účastníkům vysvětlen.

(²) Ještě před vyložením rozvrhu místních nákladů doručí úřad účastníkům platební výměry s poučením o opravných prostředcích.

Proti rozvrhu místních scelovacích nákladů mohou se účastníci odvolati u úřadu v době, kdy je rozvrh vyložen.

(¹) Na úhradu místních nákladů může úřad ukládati účastníkům již v průběhu řízení zálohové platby na scelovací náklady stanovené podle výměry pozemků pojatých do scelování.

(²) Z rozhodnutí úřadu, jímž se ukládá zálohová platba, není opravných prostředků.

Každý účastník je povinen uhraditi sám tyto náklady:

a) peněžitá vyrovnání na něho připadající (§ 59, odst. 2),

b) náklady na taková hospodářská zařízení, která mají sloužiti jen určitým jednotlivým náhradním pozemkům, a

c) příspěvek k výpomoci v případě přeložení budov (§ 59, odst. 5).

(¹) Při rozvrhu místních scelovacích nákladů rozvrhují se poměrně mezi účastníky též pohledávky ze zápůjček poskytnutých a použitých na tyto náklady. Tyto rozvržené pohledávky váznou pak na náhradních pozemcích jednotlivých účastníků.

(²) Pohledávkám ze zápůjček na scelovací náklady včetně úroků přísluší pořadí před pohledávkami hypotekárními, a to bezprostředně po daních a dávkách a po družstevních závazcích podle vodních zákonů.

Aby se dosáhlo co nejdříve a nejrychleji úspěšnějšího hospodaření na pozemcích i v obcích, ve kterých pozemková držba sice vykazuje značné závady, v nichž však podle pracovního plánu scelovacích úřadů (§ 20) nelze v blízké době očekávati, že by mohlo býti přikročeno k provedení scelování pozemků, je možno provésti prozatímní úpravu hospodaření.

Prozatímní úprava hospodaření (v dalším jen úprava) spočívá v tom, že si vlastníci vzájemně vymění pozemky do užívání, pokud je toho třeba, aby se dosáhlo zmenšení roztříštěnosti pozemků, vytvoření vhodnějších hospodářských tvarů a zlepšení příjezdnosti. Vlastnické poměry zůstávají tím nedotčeny.

(¹) Předmětem úpravy mohou býti jen ty pozemky, které mohou býti předmětem scelování.

(²) Pozemkové parcely zásadně nesmějí být při úpravě děleny.

(¹) Úpravu provádí upravovací družstvo.

(²) O upravovacích družstvech platí obdobně ustanovení o družstvech scelovacích.

(³) Upravovací družstvo trvá, pokud trvá stav úpravou vytvořený.

(¹) Návrh na prozatímní úpravu hospodaření (plán výměny) vypracuje upravovací družstvo na podkladě dosavadní držby účastníků a údajů obsažených v pozemkovém katastru o výměře jednotlivých parcel a zařadění jich do jakostních tříd.

(²) Při úpravě musí být zásadně zachována výměra a hodnota vyměňovaných pozemků, při čemž nutno též přihlédnouti k jich poloze a vzdálenosti. Hodnota pozemků je vyjádřena jakostními třídami.

(³) Úprava, která by měla za následek podstatnou změnu dosavadního způsobu hospodaření, může být provedena jen se souhlasem účastníka.

(¹) Není-li možno dodržeti při úpravě zásadu o zachování výměry a hodnoty, buďtež rozdíly vyrovnávány každoročně v penězích.

(²) Tyto rozdíly nesmí přesáhnouti desetinu dosavadní výměry a hodnoty, ledaže by s tím účastník souhlasil.

(³) Výše peněžitých vyrovnání stanoví se podle § 1 zákona ze dne 16. května 1946, č. 126 Sb., o úpravě zemědělských pachtovních poměrů.

(⁴) Tato peněžitá vyrovnání provádí upravovací družstvo.

(¹) Plán výměny vyloží družstvo po dobu 15 dnů na vhodném místě v obci, v níž se úprava provádí, k veřejnému nahlédnutí a oznámí nejméně 3 dni předem veřejnou vyhláškou, po které dny a kde bude plán výměny vyložen a v kterých dnech bude účastníkům vysvětlen.

(²) Zároveň družstvo doručí ještě před vyložením plánu výměny každému účastníku výtah z plánu jeho se týkající spolu s poučením o opravných prostředcích.

(¹) Proti plánu výměny mohou účastníci podati v době jeho vyložení u družstva námitky.

(²) O námitkách rozhoduje úřad ve sboru.

Jakmile plán výměny nabude právní moci, úřad tento plán schválí a po slyšení družstva stanoví dobu, kdy nastoupí účastníci v užívání vyměněných pozemků.

§ 116.

(¹) V ostatním se při provádění úpravy přiměřeně použije ustanovení o scelování pozemků.

(²) Podrobnosti budou upraveny nařízením.

Dělení společenských pozemků záleží ve zjištění a ocenění podílných práv (podílů) a ve vyšetření a odevzdání náhradních pozemků zjištěným podílníkům do vlastnictví.

(¹) Předmětem dělení mohou být jednak společenské pozemky, jednak majetek jiný.

(²) Společenskými pozemky tvořícími t. zv. pozemkové (agrární) společenství podle tohoto zákona jsou:

a) pozemky, na kterých váznou společná práva držebnostní neb užívací pro bývalé vrchnosti a obce (býv. osady) neb bývalé poddané, jakož i pro dvě nebo více obcí (býv. osad),

b) pozemky, kterých užívají společně, postupně nebo střídavě všichni neb určití členové obce (osady), členové jedné nebo několika částí obce, členové sousedstva nebo podobných hospodářských společenství (skupiny selské, nadanci, singularisté a pod.) na základě osobního členství nebo členství spojeného s nějakou držbou,

c) pozemky, kterých dříve bylo užíváno společně a skutečným (reálným) rozdělením přešly v držbu jednotlivců, není-li rozdělení to dosud provedeno v pozemkových knihách,

d) pozemky, které podle patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř. z., byly postoupeny obci (osadě) nebo hromadě oprávněných do společné držby a ke společnému užívání,

e) pozemky na Slovensku, jichž právní a držebnostní poměry byly nebo měly býti upraveny podle zák. čl. VI/1836, o těch věcech, které mimo požívání pozemků patří k užitku poddaných, podle zák. čl. X/1836, o municipální pravomoci pána půdy a o urbárském procesu, podle zák. čl. XII/1836, o poměrném dělení společných užitků pozemkových podle zvyklostí, podle zák. čl. VII/1840, o vysvětlení a částečné změně některých odstavců uvedených zák. článků z r. 1836 ve věcech urbariálních, podle zák. čl. LIII/1871, o úpravě právních a držebnostních poměrů pozůstalých ze zrušeného svazku urbariálního a podle zák. čl. XXXIX/1908, o rozdělení majetku urbariálního, o úpravě poměrů pozemkového majetku a o komasaci pozemků.

(³) Předmětem dílčího řízení jsou také jiné nemovitosti nebo movité věci, které slouží k hospodářskému užívání společenských pozemků (pastoušky, stodoly, salaše a pod.), dále jiný majetek pocházející z prodeje, z pronájmu nebo z přebytků výnosu společenských pozemků nebo jejich části (hotovosti pohledávky).