Toto ustanovení odpovídá § 4 příl. A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.

Změna proti dosavadnímu stavu (viz § 5 příl. A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.) je ta, že podle odstavce 1 může býti utvořen scelovací obvod i z několika katastrálních území. Toto ustanovení je v zájmu urychleného provádění scelování. Další ustanovení obsahují zásady, jak se má postupovati při rozšíření scelovacího obvodu a při změnách obecních hranic, po případě hranic katastrálních území.

Poukazuje se na obdobná ustanovení §§ 8 a 9 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.

V odstavci 1 se vysvětluje účel společných zařízení, v odstavci 2 se vypočítávají příkladmo společná zařízení, z nichž jsou nejdůležitější zejména cesty a základní meliorační zařízení. Při projektování společných zařízení se přihlíží, nejen k potřebám hospodářským, nýbrž i k potřebám sociálním, zdravotním, stavebním atd. (viz odst. 4 až 6).

Tento paragraf se shoduje s § 11 příl. A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.

Pojem přímého účastníka je definován v podstatě shodně s dosavadními předpisy (srov. § 27 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.). Ustanovení vět druhé až čtvrté tohoto odstavce má na mysli poměry na Slovensku.

Odstavec 4 přejímá zásadu vyslovenou v § 27 příl. A k vl. nař. č. 171/1940 Sb., že náhrada za pozemky pojaté do scelování se dává rovněž v pozemcích a že jen malý rozdíl lze vyrovnati v penězích. V odstavci 5 se definuje "malý rozdíl" jako peněžitá částka, jež nemá přesahovati desátý díl zjištěné ceny nároku na náhradu. Účelem druhé a třetí věty tohoto odstavce je, aby původní scelovací plán nebyl měněn, po případě, aby byl měněn co nejméně.

K odstavci 8 se poznamenává, že "poměrně malý pozemkový majetek" nutno posuzovati individuálně podle okolností jednotlivých případů.

Tyto paragrafy odpovídají §§ 30 a 32 až 39 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.

Tyto paragrafy upravují scelovací řízení, jež se dělí na tři stadia, a to:

1. řízení předběžné (§§ 48 až 54),

2. řízení hlavní (§§ 55 až 66),

3. řízení závěrečné (§§ 67 až 75).

Tato ustanovení byla v podstatě převzata z dosavadních předpisů (viz §§ 77, 78, 81, 82, 84, 85, 96 až 101, 115, 117 až 119 přílohy A k vl. nař. č. 171/1940 Sb.).

Odhadní řízení (viz § 51) se proti dosavadnímu stavu urychlí zejména tím, že o námitkách proti odhadnímu plánu rozhoduje oblastní komise s konečnou platností (§ 53, odst. 4). Vyloučení dalšího opravného prostředku je nutné k urychlení scelovacího řízení. Mimo to se odhad pozemků provádí na podkladě posudku místních znalců, které volí scelovací družstvo, za součinnosti úředního odhadce oblastní komise, která může po případě pověřiti touto funkcí úředně oprávněného civilního zemědělského inženýra (§ 51, odst. 1), námitky proti odhadu mohou podati jak přímí, tak i nepřímí účastníci, a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích (§ 53, odst. 2), dále není v době odhadu známo, komu budou odhadované pozemky přiděleny. Proto nutno míti za to, že odhad bude proveden objektivně a spravedlivě a že není nutné, aby byl připuštěn opravný prostředek z rozhodnutí oblastní komise.

K § 55, písm. a) se poznamenává: Zabezpečením provedení společných zařízení se rozumí zajištění pozemků, potřebných na př. k provedení vodního díla, které z různých důvodů nelze provést ve scelovacím řízení (na př. zajištění pozemku pro rybník a odtok vody z něho).

Ustanovení § 56, že projekt společných zařízení obstará scelovací družstvo a že jej projedná s orgány, úřady a interesenty jmenovanými v odstavci 2, je velmi účelné, neboť zaručuje, že bude projekt řádně projednán a že bude při tom přihlédnuto ke všem potřebám scelovacího obvodu.

Pokud jde o potřebu pozemků na společná zařízení (§ 57), jsou možné dvě eventuality, a to

1. že plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení je větší než plocha potřebná pro zřízení nových společných zařízení,

2. že plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení nestačí k provedení nových společných zařízení.

Jde-li o prvou eventualitu, použije se přebytku plochy k účelům uvedeným v § 82, pakliže jde o druhou eventualitu, uhradí se větší potřeba plochy z pozemkového majetku přímých účastníků podle poměru odhadní ceny jejich pozemků, které byly pojaty do scelování.

Ustanovení § 59, odst. 1, podle něhož určí scelovací družstvo všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemkového majetku, jakož i § 61, odst. 1, že scelovací družstvo obstará též scelovací plán, vyhovuje požadavku demokratisace scelování, t. j., aby vlastníci pozemků prováděli scelování sami. O námitkách proti scelovacímu plánu (viz § 62) rozhoduje stejně jako o námitkách proti odhadnímu plánu oblastní komise.

Dosavadní předpisy o hrazení nákladů na scelování byly jiné v zemích České a Moravskoslezské a jiné na Slovensku. V zemích České a Moravskoslezské hradil stát osobní i věcné náklady orgánů pro agrární operace, účastníci byli povinni hraditi jen místní náklady věcné. Na Slovensku hradili náklady scelovacího řízení v celé výši účastníci scelování. Stát přispíval jen částkou, jejíž výše se odůvodňovala tím, že se státu ušetří zaměřování pro účely katastrální a pro účely daně pozemkové a že stát dostane po provedeném scelení nové katastrální mapy.

V osnově se řeší otázka scelovacích nákladů jednotně pro celý stát, a to v § 70. Podle odstavce 1 tohoto paragrafu hradí stát jednak osobní, jednak věcné náklady úřadů a orgánů jmenovaných v § 2. Stát tudíž hradí tyto výlohy:

1. výlohy vzniklé vyplácením odměn zástupcům lidových orgánů, kteří jsou předsedy a členy oblastních a zemských komisí, pokud ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí jim odměnu přizná (viz § 5, odst. 3). Tito předsedové a členové jmenovaných komisí se účastní jen schůzí oblastních (zemských) komisí. Počítá se s tím, že oblastní komise bude míti ročně asi 12 schůzí a zemská komise jen 6 schůzí;

2. výlohy na zaměstnance oblastních a zemských úřadoven, jakož i na příslušné referenty ministerstva zemědělství;

3. věcné výlohy orgánů a úřadů uvedených v § 2;

4. příspěvky k úhradě scelovacích nákladů, jakož i nákladů na výstavbu společných zařízení, kultivací, základních melioračních opatření, jakož i příspěvky na náklady na obstarání potřebných projektů;

5. výlohy vyplývající ze státní záruky za scelovací úvěr poskytnutý účastníkům scelování peněžními ústavy (viz §§ 76 a násl.);

6. náhrada členům poradního sboru, která se vyhrazuje pozdější úpravě (viz § 7).

ad 1.: Výlohy spojené s účastí zástupců lidových orgánů ve 13 oblastních komisích a ve třech zemských komisích se odhadují roční částkou 1,000.000 Kčs.

ad 2.: Osobní výlohy a část věcných nákladů (cestovné, odlučné a pod.) scelovacích úřadů (orgánů) v zemích České a Moravskoslezské si vyžádají podle státního rozpočtu na rok 1947 (kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 1 až 8, 21 až 23) celkem 32,500.000 Kčs

při celkovém počtu asi 400 zaměstnanců, z čehož připadá na zemskou komisi pro agrární operace v Praze asi 160 zaměstnanců a na zemskou komisi pro agrární operace v Brně asi 240 zaměstnanců.

Jelikož scelovací práce v Čechách nebyly až do roku 1940 vůbec prováděny a scelovací úřady, zejména v této zemi nejsou proto dosud plně vybaveny potřebným personálem, jest nutno především v zemi České doplniti počet zaměstnanců nejméně na výši osobního stavu scelovacích úřadů v zemi Moravskoslezské, resp. ještě více vzhledem k větší rozlehlosti země a tedy i vzhledem k většímu úkolu v oboru scelování. Leč také scelovací úřady v zemi Moravskoslezské si vyžádají zvýšení počtu zaměstnanců. Proto se předpokládá zvětšení počtu potřebného personálu scelovacích úřadů v zemích českých z dosavadního stavu 400 nejméně na 550 zaměstnanců všech kategorií, avšak očekává se, že toto doplnění bude možno zčásti uskutečniti převodem zaměstnanců z jiných ressortů.

V důsledku toho bylo by pak třeba ve státním rozpočtu zvýšiti shora uvedené položky pro scelovací úřady v českých zemích asi na 42,000.000 Kčs.

b) Provádění tohoto zákona, jenž je zákonem celostátním, si vyžádá však personální vybavení 3 nových scelovacích orgánů na Slovensku, takže příslušné rozpočtové položky kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 1 - 8 a 21 - 23, preliminované pro rok 1947 okr. částkou 3,350.000 Kčs, bude třeba zvýšiti asi na 13,000.000 Kčs.

c) K odstavcům a) i b) se všeobecně podotýká, že předpokládané zvýšení počtu zaměstnanců scelovacích orgánů a tudíž i vyčíslená úprava rozpočtových položek, se uskuteční postupně, neboť zatím nejsou téměř žádní kvalifikovaní uchazeči o přijetí do služeb těchto úřadů, a to ani z jiných oborů veřejné správy.

Jinak dlužno podotknouti, že k uvažovanému zvětšení počtu scelovacího personálu bylo by nutno přikročiti i při platnosti dosavadních zákonných norem o t. zv. agrárních operacích, a to pro několikanásobné zvýšení výkonu, neboť se má scelit ročně 100.000 - 150.000 ha zemědělské půdy. Připomíná se ještě, že potřeba přijímání nových sil pro uskutečnění scelovací akce byla uznána kompetentními činiteli počátkem r. 1946, a bylo povoleno, aby v r. 1946 bylo pro scelovací úřady přijato 595 nových zaměstnanců všech kategorií, takže až do vyčerpání tohoto počtu se nevztahoval na scelovací úřady zákaz přijímání nových sil; pro slabou nabídku uchazečů v důsledku uzavření škol za války bylo však do konce r. 1946 možno obsaditi jen asi polovinu volných míst.

Zvýšení osobních nákladů scelovacích orgánů na Slovensku bylo by nutné i za dosavadní organisace scelovací praxe v této části státu, neboť personální vybavení komasačního referátu pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy je vzhledem k úkolům v oboru komasace pozemků právě na Slovensku zcela nedostatečné.

ad 3: Ministerstvo zemědělství nehodlá při uskutečňování tohoto zákona zvětšovati dosavadní počet scelovacích úřadů v českých zemích, t. j. 10 úřadů I. instance a 2 úřady II. instance, jež budou toliko přeměněny na úřadovny oblastních a zemských komisí pro technicko-hospodářské úpravy pozemků. Při tom však budou služebním složkám I. instance vymezeny obvody působnosti, jak se předběžně v poslední době též stalo, a zlepšen tak dřívější stav, kdy na př. z 5 úřadů pro agrární operace (I. instance) na Moravě byly 3 soustředěny v Brně. V českých zemích nevzniknou tedy státu podstatně větší věcné výdaje na scelovací úřady, než jak jsou preliminovány ve státním rozpočtu na rok 1947 v kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 24 - 36, t. j. asi částka 3,900.000 Kčs.

Na Slovensku, kde ve věcech scelování pozemků jsou až dosud příslušné soudy, bude ovšem třeba zříditi 3 nové orgány I. instance (oblastní komise s jejich úřadovnami) a komasační referát pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy bude nutno rovněž přeorganisovati podle tohoto zákona. Pro nedostatek kvalifikovaného úřednictva bude asi možno zmíněné 3 oblastní orgány vytvořiti až v roce 1948, což si vyžádá asi částky 2,000.000 Kčs,

v dalších letech se pak vymezí příslušné rozpočtové položky (kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 24 - 36) na věcné výdaje částkou asi 1,200.000 Kčs.

ad 4: Scelovací práce až dosud prováděly v českých zemích výhradně orgány úřadů pro agrární operace, kdežto na Slovensku technické scelovací práce byly zadávány civilním technikům.

I když se počítá s novým určením a doplněním počtu zaměstnanců scelovacích úřadů, přece nelze předpokládati, že by tyto orgány mohly zvládnouti mimořádně veliké úkoly v oboru scelování, vyplývající z rozdrobenosti zemědělských pozemků, jak je o nich zmínka v úvodu. Proto se, kromě částečného zapojení katastrálních měřických úřadů na provádění scelovacích prací, také v českých zemích v široké míře předpokládá účast civilních techniků na scelovací akci (viz §§ 51 a 64). To ovšem nezůstane bez vlivu na kalkulaci scelovacích nákladů, jak je dále uvedeno.

Scelovací náklady, včetně osobních i věcných nákladů scelovacích úřadů a též včetně nákladů na nové měření a pomůcky pro katastrální měřické úřady a knihovní soudy,

Do roku 1934 hradili účastníci scelování osobní náklady technických orgánů scelovacích úřadů provádějících scelovací práce, kdežto po roce 1934 přispívali k úhradě těchto osobních nákladů paušální částkou 200 Kčs na 1 ha. Mimo to ovšem zájemníci vždy hradili místní výlohy, tedy od r. 1935 celkem přispívali částkou 280.- Kčs na 1 ha, kdežto zbytek byl hrazen z veřejných prostředků.

a) Náklady úředního scelování v r. 1947 na 1 ha činí za stejných předpokladů 1.110 Kčs a použije-li se dosavadního katastrálního měřického operátu, kterýžto způsob bude napříště obvyklý, snižuje se tato částka na 800.- Kčs. V obou těchto případech připadá asi 230 Kčs na zmíněné již místní výlohy, které si mohou účastníci scelování uhraditi prací a dodávkami, a zbytek, t. j. 880.- Kčs, resp. 570 Kčs, připadá na osobní náklady hrazené státní pokladnou.

S těmito náklady z r. 1947 lze asi počítati i pro budoucnost při provádění scelovacích prací úředními orgány.

b) Propočty scelovacích nákladů pro případ zapojení civilních inženýrů nutno provésti s přihlédnutím k sazbám inženýrské komory za práce komasační.

c) Porovnáním nákladů na scelování prováděné úředními silami a civilními techniky dospíváme k tomu, že pro účastníky scelování bylo by podstatně výhodnější provésti scelovací práce úředními scelovacími orgány. V zájmu urychleného uskutečňování programu scelovacích prací v celém státě nelze však vystačit toliko s tímto řešením a proto, jak již bylo uvedeno, třeba zapojiti do této akce civilní inženýry, a to tak, že asi polovinu z celkové ročně scelované plochy 150.000 ha by provedli úřední orgány a polovinu civilní technici.

Mají-li však všichni účastníci scelování prováděti tyto pozemkové úpravy za stejných podmínek, bylo by třeba, aby - zatím bez přihlédnutí k hospodářským poměrům jednotlivých krajů a oblastí - přispívali všichni na scelovací náklady stejně.

Nehledě k místním scelovacím výlohám, jež jsou stejné pro oba způsoby provádění scelovacích prací a jež vždy hradí účastníci, jsou přímí účastníci scelování povinni odváděti do státní pokladny částku 500 Kčs za 1 ha scelených pozemků, jež odpovídá přibližně osobním nákladům při úředním scelování.

Toto nepatrné zvýšení státních výdajů bylo by mnohonásobně vyváženo zvýšením hospodářské úrovně značné části venkovského obyvatelstva a vrátilo by se alespoň zčásti do státní pokladny ve formě daní, placených civilními techniky.

d) Kromě vlastních scelovacích nákladů jsou ovšem při scelování pozemků další výlohy, a to na výstavbu t. zv. společných zařízení (§ 39), zejména nových cest a odpadů. Tyto náklady jsou velmi různé podle místních poměrů jednotlivých obcí a jsou až dosud hrazeny přímými účastníky, při čemž stát hradí 20 - 30% stavebních nákladů příspěvkem z příslušné rozpočtové položky ministerstva zemědělství.

Náklady na základní společná zařízení se pohybovaly v letech 1930 - 1938 v mezích 250 - 450 Kčs na 1 ha. Za dnešních dělnických mezd a cen materiálu dosáhnou tyto náklady asi 1.500 až 2.000 Kčs na 1 ha.

Poněvadž však ministerstvo zemědělství připravuje pro tyto práce použití speciálních strojů domácí a zahraniční výroby (plazové urovnavače), dosáhne se podstatného snížení nákladů, neboť při stavbě těchto společných zařízení jde převážně o zemní práce, prováděné až dosud lidskou silou, jež bude nahrazena strojní prací. Lze proto očekávati i podstatné snížení nákladů, až o 50%, takže náklady na společná zařízení po postupném obstarání uvedených strojů budou činiti 750 - 1.000 Kčs na 1 ha, při čemž i při použití strojů budou moci účastníci odpracovati podle potřeby část těchto nákladů. Otázka výše příspěvků ze státní pokladny na tyto stavební náklady (viz státní rozpočet na rok 1947, kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 301) bude řešena po zkušenostech s použitím strojů.

e) Jako doplňující opatření po scelení jest v některých krajích třeba provésti ještě kultivaci pozemků, a to stržením vysokých mezí, vyrovnáním opuštěných úvozů a pod. Náklad na nejnutnější a rentabilní kultivační práce ve scelovaných obcích za dnešních poměrů činí asi 500 Kčs na 1 ha. Stát až dosud přispíval na tyto náklady 50% a předpokládá se, že bude tak činiti i dále (viz státní rozpočet na rok 1947, kap. 12, tit. 3, § 3, pol. 301). Avšak i tu se uplatní strojní práce a kultivace se provedou i v budoucnu při stavbě společných zařízení.

f) Pokud v rámci scelovacích prací se jeví potřeba detailnějších melioračních zařízení, jsou k úhradě příslušných nákladů povolovány příspěvky podle zák. č. 49/1931 Sb., avšak příslušné meliorační náklady nelze zahrnovati pod pojem nákladů na scelování, neboť potřeba této investice není vyvolána pozemkovou úpravou; naopak se tato potřeba a rozsah melioračních úprav scelováním zpravidla zmenšuje.

ad 5. Ačkoliv účastníci scelování mají mimo místní scelovací náklady přispívati na vlastní scelovací práce - jak vyplývá z předcházejícího - jen minimální částkou ve výši 500 Kčs na 1 ha, lze přece očekávat, že vzhledem k dalším zmíněným výlohám, jakož i k investicím (hospodářské stroje a pod.), nutným po provedeném scelení, bude, zvláště v chudších krajích, třeba, aby účastníkům scelování bylo umožněno rychlé opatření levného úvěru. Osnova zákona pamatuje v §§ 76 až 80 na poskytnutí státní záruky za tento úvěr. Z tohoto titulu bude třeba ve státním rozpočtu zařazovati pravidelně přiměřenou částku.

Za předpokladu, že k provedení scelovacích prací na ploše 150.000 ha ročně by bylo třeba, aby si účastníci scelování obstarali úvěr v průměrné částce 1.000 Kčs na 1 ha, měl by stát ročně převzíti záruku za úvěr v celkové částce 150,000.000 Kčs. Při tom nutno počítati, že část splatných anuit nebude účastníky scelování včas splacena buď pro liknavost nebo pro nedostatek finančních prostředků, a proto, ačkoliv povinnost splatiti úvěr je zákonem a majetkem účastníka zajištěna, bude třeba ve státním rozpočtu počítati s výdajovou položkou asi 300.000 - 500.000 Kčs na úhradu nesplacených anuit tak, jak se již stalo ve státním rozpočtu na rok 1947 (kap. 12, tit. 3, § 3). Výdaje státní pokladny z tohoto titulu budou však později státu refundovány na účet příslušných dlužníků.

Z uvedených propočtů vyplývá, že prováděním tohoto zákona nevzejdou mimořádné a pro státní pokladnu neúnosné výlohy. Státní rozpočet na rok 1947 zůstane tímto zákonem vůbec nedotčen, kdežto v příštích asi 20 letech, splní-li se uvedené předpoklady, bude třeba, a to postupně zvýšit položky osobních a některých věcných výdajů asi o 28,000.000 až 30,000.000 Kčs.

Rovněž pro účastníky scelování, jestliže budou přispívati státu k úhradě scelovacích nákladů paušální částkou 500 Kčs za 1 ha scelených pozemků a jestliže budou spolupůsobit při pomocných a scelovacích pracích (místní výlohy, figuranti, hranečníky a pod.), jakož i při výstavbě společných zařízení a při kultivacích, na které se poskytne podpora ze státních prostředků, budou scelovací náklady únosné.

Přímý účastník scelování by tudíž zaplatil celkem 1.730 až 3.000 Kčs za 1 ha scelených pozemků, a to

500 Kčs jako paušální příspěvek státní pokladně,

230 Kčs na místní náklady,

1.000 Kčs až 2.000 Kčs na stavbu společných zařízení a kultivací, jestliže se použije speciálních strojů, pokud náklady nebudou hrazeny z veřejných prostředků. Posléze uvedené práce nebudou ovšem při všech scelováních prováděny ve stejném rozsahu a nemusí vždy býti všechny zároveň se scelováním úplně provedeny. Valnou část těchto nákladů, zvláště v chudších krajích, mohou si účastníci odpracovati, po případě splatiti zápůjčku ve 40 letech (viz § 73, odst. 5) dík státní záruce za poskytnutý úvěr. Přitom se nepřihlíží ke snížení výrobních nákladů zemědělce, které bude míti provedené scelení za následek a které se projeví v celkové hospodářské situaci a v platební schopnosti účastníků scelování.

Scelovací náklady, které nese scelovací družstvo (§ 70, odst. 2), rozvrhne družstvo na přímé účastníky jednak podle poměru odhadní ceny náhradních pozemků, jednak vzhledem k výhodám, které přímí účastníci při scelování získají. Podle těchto hledisk tvoří přímí účastníci šest tříd (§ 70, odst. 4). Aby nedošlo k tvrdostem; je možno v určitých případech přímé účastníky osvoboditi od placení příspěvků scelovacímu družstvu (§ 70, odst. 5).

K § 71, odst. 1 písm. d) se poznamenává, že hospodářskými zařízeními se rozumějí různá meliorační zařízení na př. zařízení odvodňovací a zavodňovací a pod.

Veřejné vyložení rozvrhu scelovacích nákladů (§ 72) je nutné, aby všichni zájemci mohli do něho nahlédnouti. Mimo to doručí scelovací družstvo každému přímému účastníkovi platební rozkaz, v němž se uvede částka, kterou má účastník platiti, takže nemohou býti pochybnosti, kolik má kdo zaplatit.

Od státu, jehož zájem na scelování není tak bezprostřední jako zájem zemědělce, nelze vzhledem k očekávanému velkému rozsahu scelovacích prací žádati, aby nesl veškeré scelovací náklady, neboť takové zatížení bylo by pro státní pokladnu neúnosné. Proto osnova ukládá scelovacím družstvům, aby si sama opatřila potřebné peníze zápůjčkami od peněžních ústavů, a stát se jen zaručí peněžním ústavům, že scelovací družstva, resp. přímí účastníci scelování, vypůjčené částky splatí. Peněžní ústavy budou poskytovati dlouhodobý úvěr s nejmenší úrokovou sazbou.

Způsob poskytnutí státní záruky (§ 78) byl převzat z § 11 zák. č. 41/1947 Sb., o státní podpoře na obytné stavby. Výše celkové státní záruky je omezena částkou 2 miliard Kčs, z toho 1 miliarda Kčs připadá na úvěr k získání pozemků, potřebných pro společná zařízení (§ 79); toto rozdělení je spravedlivé vzhledem k důležitosti scelování a získání pozemků, jichž je třeba pro společná zařízení.

Zvláštní příspěvek finanční správy (§ 81) je odůvodněn výhodou, která jí vzejde obstaráním pomůcek.

Ustanovení o získání pozemků, potřebných pro společná zařízení (§ 82), je ve scelovacím právu nové. Ustanovením § 85 se uskutečňuje stará tužba rolníků, aby byla půda vykoupena od těch, kdož na ní nepracují. Ustanovení "Vyvlastniti nelze však zemědělské pozemky, jejichž výnos vlastníci potřebují k doplnění svých příjmů, které nestačí k jejich existenci," má na mysli dělníky (zejména sezónní), drobné živnostníky, úředníky atd., jimž skýtá jejich povolání malý příjem a u nichž je výnos pozemků nezbytným doplňkem jejich příjmů.

Odchylkou od dosavadních předpisů rozhoduje o vyvlastnění oblastní komise (nikoliv okresní národní výbor). Jelikož jsou oblastní komise dostatečně vybaveny kvalifikovaným personálem (jsou tam též právníci), budou způsobilé prováděti vyvlastňovací řízení stejně dobře a objektivně jako okresní národní výbor. Ostatně opravný prostředek proti jejich rozhodnutí není vyloučen, takže se strany mohou brániti řádnými opravnými prostředky.

Zřizováním rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest a úprav, letišť a jiných zařízení ve veřejném nebo národohospodářském zájmu bývá zpravidla pozemková držba tak roztříštěna, že je ohroženo hospodaření na přilehlých pozemcích. Mnohdy jsou poškozeny jen jednotliví vlastníci pozemků. Je sice pravda, že vlastníci pozemků dostávají náhradu, avšak tato náhrada nevyvažuje všechny škody, jež utrpěl ten, komu byl pozemek vyvlastněn. Vyvlastněním může utrpěti vlastník jiné škody, na př. soběstačný zemědělský podnik se stane nesoběstačným, rentabilní nerentabilním. Aby k takovým škodám nedocházelo, po případě, aby byly vzniklé škody nahrazeny, zavádí osnova t. zv. vyrovnávací řízení. Osnova v podstatě přejímá ustanovení o povinném scelování podle části II vl. nař. č. 171/1940 Sb.

Osnova vědomě nepřejímá odbornou komisi (čl. III vl. nař. č. 171/1940 Sb.), neboť podle získaných zkušeností je taková komise orgán těžkopádný. Podmínky vyrovnávacího řízení zjišťuje oblastní komise při místním šetření za účasti podnikatele stavby nebo jeho zástupce.

Vzhledem k tomu, že nebude vždy dostatek pozemků, aby vlastníci, kteří byli postiženi stavbou, mohli dostati stejnou výměru, nebo alespoň skoro stejnou výměru pozemků, stanoví se v § 93, že ve vyrovnávacím řízení neplatí ustanovení § 41, odst. 5 o přípustné výši peněžitých vyrovnávacích částek k úhradě rozdílu mezi dosavadními a náhradními pozemky, takže rozdíly mezi dosavadními a náhradními pozemky lze vyrovnati penězi, i když peněžitá vyrovnávací částka bude přesahovati desátý díl ceny nároku na náhradu, který účastníku vyrovnávacího řízení přísluší.

Ustanovení o zaokrouhlování zemědělských pozemků a lesů (viz §§ 94 a 95) byla v podstatě převzata z přílohy C k vl. nař. č. 171/1940 Sb., a to s tím doplňkem (viz § 95, odst. 2), že náhrada za vyvlastněný pozemek má se zásadně dáti v pozemcích téže hodnoty. Řízení v prvé stolici provádí zemská komise, takže o odvolání z jejího rozhodnutí rozhoduje ministerstvo zemědělství.

Nové je též ustanovení § 96, podle něhož při převodu knihovně zapsaných práv a závazků lze nahraditi souhlas osob, pro které jsou na pozemku zapsány knihovní práva nebo závazky, svolením soudu. Soud rozhodne v nesporném řízení, zemská komise se jen vyjádří, zda zamýšlená směna je účelná s hlediska arondace a scelování pozemků.

Ustanovení § 96 je velmi účelné, neboť povede k zjednodušení právních poměrů.

V případech, jež jsou uvedeny v § 96, odst. 4, je třeba vedle svolení soudu ještě souhlasu příslušných úřadů. Nesouhlasí-li tyto úřady, nemůže soud vysloviti souhlas.

Hlavy IV a V obsahují ustanovení přechodná a závěrečná. Vzhledem k rozsáhlosti látky, která se osnovou upravuje, stanoví se v § 104 počátek účinnosti třicátým dnem po vyhlášení.

K ostatním ustanovením osnovy není třeba bližšího vysvětlení.

Jak již bylo shora vyloženo, vyžádá si osnova zvýšených nákladů ze státní pokladny, avšak tyto náklady budou vyváženy národohospodářským prospěchem, který budou míti za následek pozemkové úpravy, zejména scelování pozemků.