Příjmy:

a) Poplatky podle § 61 přídělového zákona ve výši 10% trhové ceny při schvalování zcizení a dělení a ¹/₄% celkového pachtovného při schvalování propachtování zabrané půdy,

b) peněžité tresty a pokuty, uložené podle záborového zákona za překročení ustanovení tohoto zákona,

c) srážky z přejímací ceny při souborech zabraného majetku přes 1000 ha celkové výměry (§§ 42, 42a, 42b náhradového zákona),

d) přirážka 15%, vybíraná podle § 75, odst. 4 náhradového zákona a vypočítaná podle § 77, odst. 1 téhož zákona,

e) úrokové výnosy ze základního jmění fondu, jakož i z hotovostí, a úroky z poskytovaných úvěrů.

Vydání:

Z příjmů fondu jest určeno základní jmění, poplatky podle § 61 přídělového zákona a polovina srážek podle §§ 42 42a a 42b náhradového zákona k účelům úvěrovým a druhá polovina latifundijních srážek a veškeré přirážky podle § 75 odst. 4 náhradového zákona pro účely sociální.

Ze zdrojů určených k účelům úvěrovým možno použíti základního jmění a poplatků podle § 61 přídělového zákona k poskytování držebnostního úvěru (na zaplacení přídělové ceny půdy budov a jiných zařízení na přidělené půdě), srážky a přirážky podle § 75 odst. 4 náhradového zákona k poskytování úvěrů provozovacích. Jinak nahrazuje Fond případné schodky Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků, nejsou-li uhrazeny případnými přebytky z náhradního fondu.

Státní kolonisační fond jest spravován a zastupován ministerstvem zemědělství. Účetní službu prováděla od r. 1923 do r. 1939 Zemská banka v Praze za smluvenou odměnu. Od 1. ledna 1940 provádí účetní službu samostatná fondová účtárna ministerstva zemědělství. Prostředky fondu se ukládají, pokud jich není použito k předepsaným úkolům, za úrok u Zemské banky pro Čechy, účetní uzávěrku kontroluje nejvyšší kontrolní úřad.

C. Fond čsl. legionářů pro pozemkovou reformu, zřízený podle §§ 3 a 18 zákona úvěrového (č. 166/1920 Sb.) ve znění vyhlášky ministerstva zemědělství č. 145/1935 Sb., jest fondem výlučně určeným pro vymezenou kategorii právních subjektů, jimž poskytuje vyšší výhody. Fond byl konstituován stanovami vydanými vyhláškami stát. pozemkového úřadu č. 68/1921 Sb. a č. 7/1931 Sb. Z fondu jest poskytována úvěrová pomoc čsl. legionářům a pozůstalým po nich, pokud může býti určena pro jejich hospodaření na přidělené půdě.

Základ fondu tvoří dotace 1 mil. Kčs, věnovaná kanceláří čsl. legií při ministerstvu národní obrany, a zápůjky, poskytované státním kolonisačním fondem.

Správu fondu a účetní službu vede ministerstvo zemědělství. Zápůjčky se povolují na návrh kuratoria fondu.

D. Finančním orgánem první pozemkové reformy jest dále náhradová banka, zřízená podle §§ 4 a násl. úvěrového zákona a §§ 64 a násl. náhradového zákona a v jejich rámci vydaných vládních nařízení č. 360/1922 Sb. a 361/1922 Sb.

Instituce náhradové banky je založena na podkladě převzetí části dluhů pozemkového úřadu (ministerstva zemědělství) za současného postoupení náhradových pohledávek (viz níže). Nemá tedy náhradová banka žádného vlastního jmění základního a provádí svou činnost jako správce těchto dluhů a pohledávek. Teprve průběhem doby nabyla, resp. nabývá vlastního svého jmění a stává se tak skutečným ústavem s povahou úvěrové banky.

Službu náhradové banky vykonává podle vládního nařízení č. 361/1922 Sb. Poštovní spořitelna v Praze, která pro tuto službu užívá označení "Poštovní spořitelna-Náhradová banka pro pozemkovou reformu". Svou činnost vykonává Poštovní spořitelna odděleně od své ostatní činnosti, nepoužívajíc pro účely náhradové služby ani vlastních, ani svěřených peněžních prostředků kromě těch, které jí poskytne ministerstvo zemědělství.

Aktiva náhradové banky tvoří náhradové pohledávky, které jí pozemkový úřad (ministerstvo zemědělství) přikázal podle ustanovení IV. části náhradového zákona. Náhradovou pohledávku tvoří ona část hyperochy, kterou ministerstvo zemědělství po provedeném rozvrhu náhrady za převzatou půdu náhradové bance přikáže. Jest to pohledávka bývalého vlastníka zabrané půdy proti státu, která se úrokuje 4% a umořuje ¹/₂% ročně. Tato pohledávka jest se strany vlastníka zabrané půdy nevypověditelná, stát může ji však vypověděti čtvrtletně předem a zaplatiti buď hotově nebo umořitelnými dílčími dluhopisy ve stejné jmenovité hodnotě a se stejnou úrokovou mírou (výkupní listy).

Náhradová pohledávka se zapisuje do náhradové knihy. Podíly spoluvlastníků a spoluoprávněnců se vypočtou a zapíší do náhradové knihy pro každého spoluvlastníka zvláště. Předpisy, jimiž byli dřívější spoluvlastníci vázáni při nakládání svými podíly, trvají dále a poznamenávají se v náhradové knize.

Podle § 6, odst. 1 náhradového zákona mohou býti zapsány do náhradové knihy a náhradové bance tudíž přikázány též pohledávky bývalých knihovních věřitelů a oprávněnců. Pohledávky ústavů a fondů, které smí poskytovati hypoteční úvěr pouze na sirotčí jistotu, jsou vázány nevypověditelností se strany věřitele po dobu 5 let (§ 69 náhradového zákona).

Náhradovou knihou jest kniha účtů náhradové banky. Vedle ní vede se sbírka listin a seznamy osobní a věcné.

Náhradová kniha se vede tak, aby z jejich účtů byla patrna skutečná výše náhradové pohledávky, její úrokování a splácení. Účty jsou veřejné v tom smyslu, že náhradová banka jest povinna na požádání osoby, která osvědčí právní zájem, vydati úřední výpis z účtu. Pro každou náhradovou pohledávku a každého náhradového věřitele se zřídí samostatný účet. V účtu náhradové knihy se zapisují:

a) náhradoví věřitelé, změny a omezení v jejich osobách, a jde-li o majetek vázaný, též údaje o tom, dále osoby, jež jsou oprávněny bráti důchod z náhradové pohledávky všeobecně, jakož i jméno osoby dočasně oprávněné,

b) náhradové pohledávky podle § 4, odst. 2 úvěrového zákona s veškerým příslušenstvím, údaji o jejich splatnosti a vypověditelnosti, dále veškeré změny a omezení, týkající se náhradových pohledávek, kromě pravidelných nemovitostních splátek, které se nevyznačují,

c) zástavní práva a břemena, nabytá na náhradové pohledávce a jejích úrocích, jakož i omezení a změny, vztahující se na osobu věřitelů nebo jejich pohledávky.

Práva nabytá na pohledávce, dále změny, týkající se osoby věřitelovy, nebo práv na pohledávce nabytých, jsou účinny vůči státu jen, jsou-li zapsány v náhradové knize.

Takové zápisy mohou býti vykonány jen podle veřejných listin nebo takových, na nichž podpisy osob, jichž práva se omezují, zatěžují nebo zrušují, jsou soudem nebo notářem ověřeny.

Do náhradové knihy se zapisují i výpovědi, a to jak výpověď se strany státu, tak i výpovědi hypotečních věřitelů, jejichž pohledávka rovněž může býti zapsána. Po zaplacení nebo umoření se náhradová pohledávka vymaže.

Listiny, tvořící podklad zápisu v náhradové knize, zakládá náhradová banka v prvopisu nebo ověřeném spisu ve sbírce listin. Podání, která dojdou náhradové bance a týkají se pohledávek a práv, zapsaných v náhradové knize, jsou zapisována do deníku banky v pořadí, v němž časově dojdou. Toto pořadí jest také rozhodné pro zápisy do náhradové knihy. Odepře-li náhradová banka výkon zápisu, poznamená tuto okolnost v náhradové knize v pořadí podání.

Z výše uvedeného jest patrno, že náhradová kniha jest svým zařízením podobna pozemkové knize. Proto v těch případech, kde předpisy pro náhradovou knihu nejsou upraveny, používá se analogie zákonných ustanovení o pozemkové knize.

Z výše uvedeného přehledu fondů první pozemkové reformy a z výsledků jejich hospodaření plyne, že jest účelné, aby tohoto již osvědčeného zařízení bylo použito i při provádění revise. Proto osnova ponechává finanční uspořádání zásadně beze změny. To znamená, že i při revisi budou základním pilířem celé akce náhradový fond, a pokud jde o činnost úvěrovou, státní kolonisační fond.

Aby hospodaření fondů mohlo po dobu provádění revise probíhati klidně a fondy nebyly po případě nuceny plniti již nyní své závazky z minulé doby, stanoví se, že vrácení zálohy 150 mil. Kčs podle § 79 náhradového zákona z přebytků fondů pozemkové reformy bude moci finanční správa požadovati až po skončení revise. Stejně se má státi i při plnění ostatních povinností vůči finanční správě, pokud nedojde ke kompensaci z důvodů § 40 náhradového zákona.

Ačkoliv fondy pozemkové reformy vykazují značné čisté jmění, nejde při povaze tohoto jmění o prostředky mobilní, neboť jejich jmění se skládá převážně z pohledávek. Největší pohledávkou náhradového fondu jest dluh státu za převzaté státní lesy a statky. Na státní správě nelze pak požadovati okamžité uhrazení této pohledávky. Nejsou-li tedy pohledávky náhradového fondu likvidní, jest nezbytně třeba, aby vzhledem k úkolům, které se fondu podle § 10, odst. 1 ukládají, mohl disponovati pro počátek revisní akce mobilními finančními prostředky. Proto se výslovně stanoví, že finanční správa uvolní postupně podle potřeby do náhradového fondu zálohu 150,000.000 Kčs.

Zákon č. 323/1921 Sb. upravil majetkové dávky podle zákona č. 309/1920 Sb. u majetku zabraného takto:

a) připustil poměrný odpis dávek, byl-li majetek oceněn pro účely dávek výše než činila náhradová cena, a došlo-li k převzetí do 10 let,

b) došlo-li před převzetím k převodu s osoby dávkou povinné na osobu jinou za úplatu, připustil snížení jen tehdy, byla-li i tato úplata nižší než hodnota majetku pro účely dávek,

c) připustil možnost přípočtu a odpočtu u přejímací ceny pro posouzení, zda jest či není nárok na odpis podle bodu a) tehdy, zhoršil-li se převzatý majetek po 1. lednu 1919, nebo byl-li v přejímací ceně vzat zřetel k investicím provedeným po 24. dubnu 1919.

Použití citovaného zákona č. 323/1921 Sb. beze změny též pro dnešní majetkové dávky jest možné pouze u dávky z majetku. Pro dávku z majetkového přírůstku se nehodí proto, že její konstrukce jest od první přírůstkové dávky odchylná. Přírůstek se tudíž nezjišťuje z rozdílu hodnot na počátku a na konci rozhodného období, nýbrž tím, že se ocení konkretní přírůstky a porovnají s konkretními úbytky.

U vlastníka pozemkového majetku podléhajícího revisi podle navrhované osnovy mohlo dojíti prakticky k těmto přírůstkům, zásadně podléhajícím dávce podle zákona č. 134/1946 Sb.:

1. Vlastník získal nemovitosti v rozhodné době (t. j. v době od 1. ledna 1939 do 15. listopadu 1945) přídělem podle přídělového zákona nebo koupí, šlo-li o půdu ze záboru propuštěnou podle § 11 záborového zákona, po případě o půdu ponechanou původnímu vlastníku podle § 20 přídělového zákona, při čemž celková výměra celého závodu činí více než 50 ha. Náhrada za tyto t. zv. zbytkové statky bude podle § 7, odst. 3 osnovy vypočtena podle § 52 přídělového zákona. Náhrada bude podle toho vypočtena penízem, který odpovídá tomu, co bylo vynaloženo vlastníkem nebo jeho předchůdcem. Jde-li o půdu přidělenou, rovná se náhrada přídělové ceně. Při zjištění náhrady se hledí k nutným a užitečným nákladům podle stavu v den převzetí, na druhé straně se však též přihlíží k nastalému zhoršení. Bylo by učiniti opatření v tom smyslu, že nárok na poměrné snížení dávky nastává tehdy, byla-li náhrada za zabraný majetek, který jest přírůstkem, nebo poměrná její část, připadající na majetek, který jest přírůstkem, nižší než částka, jakou byl tento majetek oceněn jako přírůstek pro účely dávky z majetkového přírůstku.

2. Vlastník provedl na majetku, uvedeném pod č. 1, v rozhodné době investice, jež jsou přírůstkem, na př. přistavěl obytné nebo hospodářské budovy, vybudoval sklepy, postavil ohrazení, vydláždil dvůr a pod. Zásadně by mělo býti hleděno při stanovení náhrady pouze k těm investicím, jež byly přiznány pro účely majetkových dávek ve stanovené lhůtě (tedy s vyloučením případů t. zv. účinné lítosti). O předpokladech odpisu dávky platilo by pak obdobně totéž jak sub 1.

3. Vlastník přikoupil nebo jinak získal mrtvý nebo živý inventář. Mělo by platiti obdobně totéž co jest uvedeno pod č. 2.

Na žádný z těchto případů by se zákon č. 323/1921 Sb. nehodil. Proto platí pro účely majetkových dávek podle zákona č. 134/1946 Sb. pouze nově upravená ustanovení §§ 1 až 4 zákona č. 323/1921 Sb.

Vzhledem k celostátní povaze pozemkové reformy zůstává i správa fondů pozemkové reformy u ministerstva zemědělství, a to s působností pro celé státní území, při čemž se pro Slovensko zřídí zvláštní účty. Za tím účelem bude třeba rozděliti celostátní účtování na díl připadající na země české a na díl odpovídající Slovensku. Stane se tak podle stavu ke dni 31. prosince 1938 tím způsobem, že se zjistí veškeré účty týkající se nesporně pozemkové reformy prováděné na Slovensku. U položek, které nebude možno teritoriálně děliti, použije se jako početní pomůcky poměru nesporných položek slovenských k nesporným položkám celého státního území.

Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků, zřízený podle ustanovení § 73 náhradového zákona a podle vládního nařízení č. 29/1923 Sb., má funkci ryze sociální. Jmění jeho je určeno k vyplácení zaopatřovacích požitků osob podléhajících pensijní povinnosti podle zákona č. 89/1920 Sb., které byly ve služebním poměru na zabraném velkém majetku pozemkovém před 1. srpnem 1914, dále osob, jimž vlastníci zabraného majetku nebo náhradní ústavy poskytovali dne 4. března 1920 zaopatřovací požitky z důvodů služební činnosti na tomto majetku, pokud u nich provedením pozemkové reformy přestala nebo nezačala výplata zaopatřovacích požitků, aniž mohla podle náhradového zákona býti opatřena pro ně potřebná úhrada z přejímací ceny za převzatou půdu.

Základní jmění fondu tvoří státní dotace 5 mil. Kčs, zařazená do státního rozpočtu na rok 1921 pro ministerstvo sociální péče. Jmění to se zvětšuje z tak zv. hektarového příspěvku, který platí vlastníci zabrané půdy z této, pokud je zabrána a pokud převyšuje 250 ha. K těmto příjmům přistupuje důchod z vlastního hospodaření fondu se základním jměním a reservami. Dále může tvořiti příjem fondu dotace z přebytků náhradového fondu, event. úhrada schodku ze státního kolonisačního fondu, kdyby neměl náhradový fond přebytků. Fond jest právnickou osobou.

Rovněž tento fond bude třeba rozděliti zřízením účtu pro Slovensko, na který se převede uhrazovací kapitál, jehož výše se stanoví podle poměrů nároků důchodců slovenských k nárokům důchodců českých.

Postavení zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém se řeší přiměřeně podle ustanovení zákona č. 16/1947 Sb. Nevzejdou proto již Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků nové úkoly, takže lze z důvodů úspornosti upustit od nového konstituování kuratoria, které v době okupace fakticky zaniklo. Proto se působnost kuratoria a práva dozoru na fond přenášejí na ministerstvo zemědělství.

Úprava poměrů Poštovní spořitelny - Náhradové banky pro pozemkovou reformu (správní výbor, dozorčí orgán) bude provedena vládním nařízením. Fond československých legionářů pro pozemkovou reformu náleží dnes již spíše do kompetence ministerstva národní obrany - kanceláře československých legií, jemuž přísluší péče nad touto kategorií účastníků prvního odboje. Vyhrazuje se proto úprava poměrů tohoto fondu vládnímu nařízení.

Z přehledu fondů první pozemkové reformy (viz důvodovou zprávu k § 10) jest zřejmo, že fondy tyto se navzájem prolínají a že byly odděleně konstituovány pouze vzhledem k účelům, pro než jejich prostředky jsou určeny. Poněvadž tyto fondy, které nejsou samostatnými právnickými osobami, s výjimkou Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků, nýbrž pouze odděleně vedeným a účtovaným účelovým státním jměním, svoji funkci v zásadě splnily a jen z části budou aktivovány důsledkem revise pozemkové reformy (zejména náhradový fond a náhradová banka), bude administrativně i finančně účelným soustřediti všechna aktiva i pasiva těchto fondů ve společný fond pozemkové reformy (s výjimkou Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků a fondu čs. legionářů pro pozemkovou reformu). Tím se též umožní soustředění úvěrové služby pro všechny kategorie přídělců.

Z těchto důvodů provede ministerstvo zemědělství za souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy a pověřenectva financí, likvidaci náhradového fondu a státního fondu kolonisačního, a to na celém státním území, a převede práva a závazky těchto fondů, po případě i náhradové banky pro pozemkovou reformu, na jediný fond pozemkové reformy.

Administrativní řízení, pokud jde o

a) provádění knihovního pořádku na pozemkovém majetku zabraném podle záborového zákona (§§ 26 a násl. náhradového zákona),

b) péči o hospodaření přídělců na půdě přidělené podle přídělového zákona (§§ 23 a 50 přídělového zákona),

c) schvalování právních disposic s přidělenou půdou podle přídělového zákona a malého přídělového zákona,

se usnadňuje tím, že ministerstvo zemědělství se zmocňuje k tomu, aby ve vhodnou dobu přeneslo výše uvedenou působnost v zemích českých na Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství, jemuž přísluší táž, po případě obdobná příslušnost co do zemědělského majetku, zkonfiskovaného podle dekretu č. 12/1945 Sb. (§§ 23 a 24 zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb. o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek). Na Slovensku lze těmito úkoly pověřiti pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

Přiměřeným použitím zákona o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného majetku i na majetek z prvé pozemkové reformy se podstatně zjednoduší dokončení knihovacích prací na této půdě, které se takto budou moci odpoutati od přísných předpisů platného knihovního práva. Zejména v pohraničí bude moci býti knihování půdy z první pozemkové reformy vhodně napojeno na provádění knihovního pořádku na půdě zkonfiskované.

Aby nebylo pochybností o tom, že i na poměry vzniklé prováděním revise pozemkové reformy se vztahují poplatková ustanovení a zejména poplatkové výhody zákona přídělového a zákona náhradového, přejímají se příslušná poplatková ustanovení cit. zákonů.

U majetku, který je předmětem revise, nutno zabrániti právním disposicím, jimiž by mohl býti účel revise mařen (dělení nebo odprodeje souborů podléhajících záboru, zbytkových statků nad 50 ha, jejich knihovní zatížení a pod.). Proto se váže pravoplatnost všech právních jednání, s výjimkou zcizení na případ smrti, na schválení ministerstva zemědělství, na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, které při tom postupuje podle směrnic ministerstva zemědělství. Vzhledem k trvající reglementaci pozemkového majetku nejde o nová omezení.

Tímto ustanovením má býti zamezeno dvojí schvalování právních jednání u zemědělského majetku, který jinak podléhá všeobecným předpisům, omezujícím volné právní disposice s půdou.

Vyloučení pozemkového majetku právnických osob v tomto ustanovení uvedených jest dáno povahou těchto korporací a všeužitečným účelem, který v zásadě tyto osoby sledují. Družstvy míněna jsou výdělková hospodářská družstva zřizovaná podle zákona č. 70/1873 ř. z., na Slovensku podle obdobných předpisů tam platných; pastvinářskými společenstvy pak společenstva opírající se o zák. čl. X/1913 o nedílných společných pastvinách.

Pozemkový majetek, který se ke dni skončení okupace nacházel ve vlastnictví Němců, Maďarů. jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, byl konfiskován podle dekretu č. 12/1945 Sb., po případě i podle dekretu č. 108/1945 Sb., nebo podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR. Vzhledem k tomu, že zmíněná zákonná ustanovení vypořádala se již i s takovými případy, na něž by bylo možno použíti ustanovení této revisní normy, bylo třeba výslovně také stanoviti, že její ustanovení nevztahují se na půdu konfiskovanou podle zmíněných dekretů a nařízení.

Z majetku znárodněného podle dekretů č. 100/1945 Sb. a č. 101/1945 Sb. byly vytvořeny národní podniky, po případě podniky družstevní, které se vyjímají z ustanovení o revisi pozemkové reformy z obdobných důvodů jako majetek uvedený pod písmenem a).

Šlechtitelskými podniky podle tohoto ustanovení se rozumějí podniky, jimž byla na Slovensku podle zákona ze dne 17. března 1921, č. 128 Sb., a vládního nařízení ze dne 2. června 1921, č. 208 Sb., uznána odrůda za původní, v zemích České a Moravskoslezské podniky, jimž byla podle vládního nařízení ze dne 10. října 1940, č. 69 Sb., povolena odrůda; dále jsou to podniky, které byly za šlechtitelské uznány podle § 1, odst. 2 zákona ze dne 2. července 1924, č. 165 Sb., o ochraně výroby rostlinné, ve znění vládního nařízení ze dne 6. dubna 1939, č. 113 Sb.

Z obdobných důvodů, které byly uvedeny u odstavce 1, písm. c), mohou býti po vzájemné dohodě příslušných ministrů vyloučeny z revise též takové zemědělské majetky, které slouží nebo jsou nutně potřebny k řádnému provozu a rozvoji podniků průmyslových.

Revise první pozemkové reformy navazuje v zásadě na předpisy zákonů o první pozemkové reformě, aby byla zachována jednotnost řízení, které, jsouc dlouholetou praxí a z části i judikaturou ustáleno, skýtá vhodný právní nástroj k bezpečnému provedení revisního řízení a bude muset organicky navázati na řízení dosavadní, zejména přejímací a oceňovací. Při tom bude však nutno přizpůsobiti toto řízení potřebě rychlého provedení revise, přiměřeně současným poměrům. Bude tomu tak na příklad u ustanovení § 12, odst. 1 náhradového zákona při šestiměsíční lhůtě výpovědní, platné pro osoby hospodařící na přejímaném majetku zabraném (per analog. i na zbytkových statcích, srov. § 6, odst. 1), kteroužto lhůtu nutno přizpůsobiti účelům urychleného rozdělení nemovitostí, určených pro příděl.

Aby tyto a jiné úpravy mohly býti provedeny, stanoví se v tomto paragrafu, že vláda může upraviti nejen správní lhůty (na př. jejich zkrácení), ale i jiná ustanovení upravující řízení podle zákona záborového a zákonů jej doplňujících.

Zákon upravuje otázky týkající se pozemkové držby; jest tedy povahy celostátní a platí proto na celém státním území. Jeho provedení spadá do působnosti ministerstva zemědělství. Provedením tohoto zákona nevzejdou státní pokladně žádná nová vydání.