Revisnictví jako odborná činnost svého
druhu není dosud náležitě normována..je
živností svobodnou ve smyslu živnostenského
řádu, resp. dvorského dekretu z r. 1847,
jejíž výkon není vázán
žádným průkazem odborné způsobilosti
ani zvláštní. Tuto činnost tak značné
hospodářské důležitosti mohou
dnes vykonávati i osoby, které nemusí ovládati
ani základní zásady účetnictví,
mohou býti charakterově i morálně
vadné nebo propuštěny z velmi závažných
důvodů z dřívějšího
zaměstnání. Takové osoby pak neposkytují
dostatečné záruky pro výkon odborné
kontroly v podnicích a tím méně plnou
důvěru, nezbytnou k výkonu podnikových
revisí. Základním předpokladem pro
majitele podniků, kteří svěří
zmíněným osobám přezkoumání
provozu svého podniku, především po
stránce hospodárnosti a výnosnosti (nikoli
po stránce technické), je totiž, aby k takovým
osobám měli plnou osobní důvěru,
že svěřenou práci vykonají odborně,
svědomitě a spolehlivě. Vždyť na
výsledku této revisní činnosti buduje
pak podnik řádnou organisaci své správy
i racionalisaci provozu. Dosavadní právní
i faktický stav v tomto oboru nám však nedává
dostatečné záruky, že nebudou vydány
věcně pochybené a nesprávné
posudky nebo rady osobami, jejichž osobní i odborná
způsobilost nebyla nikým řádně
přezkoušena. Takové neodborné revisní
nálezy nemohou pak býti podkladem pro odstranění
finančně-hospodářských závad
v podnikovém provozu a nelze na základě nich
spolehlivě provésti účelnou a hospodárnou
organisaci podniku.
K odst. 1, č. 2. Součinnost poradců při
jakékoliv organisační změně
podniku je naléhavě potřebná a rozhodující,
aby hospodářská stabilita nově vznikajícího
provozního subjektu byla postavena na správný
finanční a organisační základ
nebo aby majetková podstata zrušeného podniku
byla po stránce účetně-bilanční
přesně a odpovědně zachycena. Těmito
úkony se nijak nezasahuje do oprávnění
advokátů a notářů, ježto
jde o činnost speciálního druhu, vyhraněnou
s hlediska organisace podnikového početnictví
a odborné správy podniků.
K odst. 1, č. 3. Ustanovením o hospodářské
správě svěřeného majetku se
sleduje jednotná zákonná úprava této
hospodářské činnosti, jakož i
nezbytnost jejího zodbornění. Je samozřejmé,
že činovníci v tomto oboru musí především
ovládati účetnictví, bilancování,
revisnictví i podnikovou organisaci, jakož i otázky
daňové, aby mohli majetkovou správu (správa
nemovitostí, účastí a pod.) s úspěchem
a spolehlivě vykonávati. Jde tu nepochybně
především o finančně-hospodářský
ráz svěřených úkolů,
které vyžadují vzhledem k svému účelu
speciální znalosti jako pod č. 1 po případě
č. 5 a též průkazu osobní i odborné
způsobilosti podle tohoto zákona. Pro tento druh
činnosti, zejména po stránce odborné
i osobní kvalifikace, nemají dosud platné
předpisy (§ 1, písm. c) vl. nař. č.
269/1942 Sb. a zčásti i dvorské dekrety z
r. 1833 a 1847) žádných ustanovení.
Je přirozené, že tato důvěrnická
správa může býti vykonávána
jen v takovém rozsahu, pokud nezasahuje do činnosti
vyhrazené advokátům a notářům.
K odst. 1, č. 4. Rovněž dnešní
spletitost v otázkách devisových vyžaduje
odborného poradce se speciálním školením.
Vlastní právní porady však v tomto oboru
poradce udíleti nesmí.
K odst. 1, č. 5. Hospodářský a daňový
poradce má možnost podle tohoto ustanovení,
aby také v oboru daní, poplatků a jiných
veřejných dávek udílel rady a jednal
za třetí osoby před správními
úřady, především před
úřady finančními. Odborné práce
zmíněného poradce z oboru podnikového
početnictví, revisnictví a organisace, i
když nejsou výslovně konány pro účely
veřejných dávek včetně daní
a poplatků, musí býti provedeny tak odborně
a spolehlivě, aby mohly sloužiti též jako
věrohodný základ pro předpis daní,
poplatků a jiných dávek. V důsledku
toho přiznává se tomuto poradci v uvedeném
oboru oprávnění, aby i jako daňový
poradce mohl příkazci jak raditi tak také
za něho jednati před příslušnými
úřady za tím účelem, aby své
práce účetní, bilanční
a jiné vysvětlil, věcně odůvodnil
a náležitě obhájil.
Odst. 2 obsahuje oprávnění výhradného
užívání chráněného
názvu "hospodářský a daňový
poradce".
Odst. 1. Povolení k výkonu činnosti podle
§ 1, odst. 1 uděluje s výjimkou § 16,
odst. 1 ministr vnitřního obchodu v dohodě
s ministrem financí vzhledem k značné hospodářské
důležitosti uvedené činnosti pro všechna
odvětví podnikání a se zřetelem
k naprosté nezbytnosti jednotné úpravy, má-li
býti sjednána náprava dnešního
naprosto neuspokojujícího stavu v tomto oboru po
stránce osobní i odborné kvalifikace u většiny
majitelů dosavadních kanceláří
účetních, bilančních, revisních,
organisačních, důvěrnických,
daňových a podobných. Zpřísněním
požadavků podle tohoto zákona pro povolání
poradců bude dosaženo žádoucí úrovně
tohoto stavu i pro budoucnost a v zájmu usměrnění
a udržení této potřebné vysoké
úrovně na celém území státu,
je bezpodmínečně nutné, aby tu byla
dána možnost ústředního přezkoumání
osobní i odborné kvalifikace žadatelů
podle jednotných hledisek, zvláště,
když výkon činnosti těchto poradců
nebude omezen ani oblastně ani územně. Zároveň
se stanoví v tomto odstavci podmínky osobní
i odborné způsobilosti, kterou musí míti
žadatel o udělení povolení podle tohoto
zákona. V těchto podmínkách je zvlášť
zdůrazněn požadavek zvýšené
odborné způsobilosti (odborná praxe a zvláštní
zkouška) i nezbytných osobních vlastností
pro poradce, aby byla k nim.již na počátku
utvrzena nutná důvěra hospodářské
veřejnosti i veřejné správy vzhledem
k jejich tak hospodářsky důležité
činnosti. Uchazeči musí nabýti odborné
praxe především u zmíněných
poradců. Pro přechodnou dobu bude však možno
přiměřeně zhodnotiti i jejich obdobnou
činnost, konanou v jiných podnicích. Za takovou
činnost jest považovati výkony uvedené
v § 1, odst. 1, které jsou provozovány buď
samostatně na vlastní účet nebo ve
služebním poměru, a to především
v samostatném úředním postavení
a v takovém rozsahu, který dává dotčené
osobě dostatečnou možnost k tomu, aby si osvojila
veškeré potřebné znalosti pro výkon
povolání poradce podle tohoto zákona.
Odst. 2 má ustanovení o přechodu veřejných
zaměstnanců do povolání poradců,
který je vázán souhlasem příslušného
úřadu ještě po dobu pěti let
od zániku služebního poměru.
Podle odst. 3 je poradce povinen vykonávati své
povolání jako hlavní a v zájmu zvýšené
odbornosti, spolehlivosti a odpovědnosti jako činnost
výlučně osobní. Druhá věta
tohoto odstavce připouští výjimku pro
osoby, u nichž je dána úzká vnitřní
spojitost mezi jejich hlavním povoláním a
mezi činností poradce. Předpokladem je potřeba
stejných odborných vědomostí a znalostí
v jejich dosavadním povolání, aby takové
osoby mohly vykonávati činnost poradce jako vedlejší
povolání.
V odst. 1 se stanoví náležitosti řádného
výkonu povolání poradce a zároveň
se mu ukládá zachovávání mlčenlivosti
o věcech, které se doví při výkonu
své činnosti. Vlastnoručním podepisováním
všech odborných elaborátů vydaných
poradcem, má se zdůrazniti jeho osobní odpovědnost
před veřejností za tyto odborné práce.
Odstavcem 2 uložený výkon slibu má zvednouti
vážnost a význam poradců pro hospodářský
život s vysokou jejich úrovní osobní
i odbornou podle tohoto zákona na rozdíl od dosavadních
majitelů účetních, bilančních,
revisních, organisačních a podobných
kanceláří, od nichž nebyla vyžadována
úředně žádná zvláštní
osobní i odborná způsobilost.
Odst. 3 ukládá poradcům povinnost k převzetí
zvláštních úkolů, které
jim mohou v rámci jejich oprávnění
podle tohoto zákona ukládati orgány veřejné
správy (na př. revise hospodářského
stavu živnostenského podniku s hlediska plánované
místní potřeby, přezkoumání
hospodaření jednotlivých podniků v
rámci dvouletého plánu a pod.).
Odst. 4 nedovoluje, aby si poradce mohl vymíniti za úspěšně
vykonanou činnost podle § 1, odst. 1 jakoukoliv úplatu
na vrub dosaženého snížení nebo
úspor na veřejných dávkách
včetně daní a poplatků.
Podle odst. 1 a 2 se zřídí Svaz hospodářských
a daňových poradců jako veřejnoprávní
korporace se sídlem v Praze a s odbočkami v Bratislavě
a v Brně. Svaz se stará o zájmy svých
členů, vede jejich seznam, nad jejich činností
vykonává dozor s pravomocí disciplinární
a chrání čest stavu.
V odst. 3 se stanoví povinné členství
pro poradce (§ 1, odst. 1) a pro osoby s oprávněním
podle § 11, odst. 4.
Podle odst. 4 mohou se státi členy také osoby,
které vykonávají v zaměstnaneckém
poměru činnost téměř stejného
rozsahu jako poradci (odborní úředníci
poradců, revisní úředníci národních
podniků a revisních svazů a pod.). Spolupráce
těchto odborníků v rámci jednotné
stavovské organisace bude nesporně pro stav poradců
velmi prospěšnou s hlediska jejich speciální
činnosti a zkušenosti; proti tomu zase oni získají
stykem s ostatními členy odborného prohloubení
svých znalostí pro svou úřední
působnost.
Podle odst. 1 jsou orgány svazu představenstvo a
členské shromáždění. Představenstvo
se zčásti volí na členském
shromáždění podle zásad, stanovených
ve statutu svazu. Prvé představenstvo bude jmenováno
celé ministrem vnitřního obchodu na přechodnou
dobu než bude ustaveno řádné představenstvo
podle vydaného statutu, nejdéle však na dobu
jednoho roku.
Odst. 2. Orgány svazu a jeho zaměstnanci jsou vázáni
mlčenlivostí o všech skutečnostech,
které se dovědí při výkonu
dozoru nad jednotlivými členy.
Odst. 1. Úprava právních poměrů
svazu, jeho organisace a úkoly, jakož i oprávnění
jeho orgánů a právního postavení
členů, disciplinárního dozoru nad
nimi, jejich stavovských práv a povinností
a pod. se ponechává statutu svazu po případě
zvláštním řádům.
Odst. 2. Zkušební řád pro poradce, který
bude obsahovati především ustanovení
o zkušebních komisích, jakož i o rozsahu
a výkonu zkoušek, vydá ministr vnitřního
obchodu v dohodě s ministrem financí. Obdobně
bude vydán také disciplinární řád.
Odst. 3 má ustanovení o vydání stavovského
řádu a jednacího řádu svazu,
které usnese členské shromáždění
a schválí ministr vnitřního obchodu
v dohodě s ministrem financí.
Odst. 4. Usnesení členského shromáždění
o sazebníku odměn podléhá schválení
nejvyššího úřadu cenového
v dohodě s ministerstvy vnitřního obchodu
a financí. Poslední odstavec pak stanoví
formu vyhlašování výše zmíněných
předpisů.
Povinnosti členů svazu jsou zde stanoveny všeobecně
a pro jejich neplnění bude míti příslušná
trestní ustanovení disciplinární řád.
Podle odst. 1, písm. b) může svaz v rámci
disciplinárního řádu a za šetření
ustanovení §§ 8 až 10 ústavního
zákona č. 293/1920 Sb. vykonati u členů
svým odpovědným zástupcem prohlídku,
aby k účelům disciplinárního
řízení byl zjištěn správný
skutkový stav provinění.
Hospodaření svazu bude se díti v rámci
rozpočtu a účetní závěrky.
Úhrada bude opatřována především
členskými příspěvky, které
v případě neplacení mohou býti
vymáhány politickou exekucí. Usnesení
o rozpočtu, účetní závěrce
a o výši příspěvků podléhá
schválení ministrů vnitřního
obchodu a financí. Výše příspěvků
bude schvalována za součinnosti nejvyššího
úřadu cenového.
Podle ustanovení tohoto paragrafu je dohlédacím
úřadem ministerstvo vnitřního obchodu.
Pokud při výkonu dozoru budou v jednotlivých
případech přicházeti v úvahu
také otázky z oboru daní, poplatků
a vůbec veřejných dávek, budou tyto
projednávány v dohodě s ministerstvem financí.
Pro usnadnění úředního dozoru
bude možno zříditi zvláštní
orgán.
Ustanovení tohoto paragrafu jsou rázu trestního.
Podle odst. 1 se dává možnost představenstvu
svazu, aby se o spáchaném přestupku podle
tohoto zákona vždy předem vyjádřilo
a navrhlo potrestání vzhledem k tomu, že tímto
zákonem se upravuje poradní činnost speciálního
druhu, k jejímuž posouzení je třeba
zvláštních odborných znalostí.
Odst. 1 ponechává na přechodnou dobu další
výkon dosavadní činnosti stávajících
kanceláří na podkladě dřívějšího
oprávnění za podmínky, že oprávněná
osoba si podá do 60 dní žádost za udělení
povolení podle § 2.
Odst. 2 obsahuje přechodné ustanovení pro
fysické osoby, které před účinností
tohoto zákona vykonávaly samostatně alespoň
15 let činnost podle § 1, odst. 1. Povolení
podle § 2, odst. 1 bude těmto osobám uděleno
za předpokladu, že splní všeobecné
podmínky v § 2, odst. 1, č. 1 až 3 stanovené.
Odst. 3. S hlediska sociálního nepovažuje se
za účelné, aby z povolání poradců
byly s okamžitou platností úplně vyloučeny
osoby se středoškolským vzděláním.
Těmto osobám byla proto zachována po dobu
deseti let možnost k osamostatnění podle tohoto
zákona.
Odst. 4 obsahuje zase přechodné ustanovení
pro fysické osoby, které před účinností
tohoto zákona vykonávaly samostatně činnost
v rámci § 1, odst. 1 na podkladě platného
živnostenského listu po dobu kratší 15
let. Těmto osobám bude uděleno se zřetelem
k § 1, odst. 1 omezené oprávnění
pouze k výkonu určitého úseku činnosti
(na př. zavádění a vedení účetnictví
a účetní revise a pod.) v rozsahu, v jakém
ji skutečně vykonávaly podle dřívějšího
oprávnění, za předpokladu, že
splnily všeobecné podmínky, stanovené
v § 2, odst. 1, č. 1 až 3 a že žadatel
je podle zjištění osobně i odborně
způsobilý.
Podle tohoto ustanovení zastaví příslušné
spolky výkon své činnosti, pokud tato bude
v rozporu se statutárním oprávněním
tímto zákonem zřízené povinné
stavovské organisace. Současně musí
býti provedena do šesti měsíců
stranami dobrovolně příslušná
změna stanov, ježto jinak by k tomu bylo přikročeno
z moci úřední.
Ustanovení toto dává právní
podklad pro případné zamítnutí
žádosti zejména se zřetelem k místní
potřebě a pod. Obdobné ustanovení
má vl. nař. č. 14/1943 Sb. ve znění
zák. č. 256/ 1946 Sb. a zák. č. 108/1947
Sb., jehož platnost končí dnem 31. 12. 1947.
Tento právní předpis je rázu formálního
pro odnětí oprávnění za určitých
podmínek.
V tomto paragrafu je vypočteno, na koho se ustanovení
tohoto zákona nevztahují.
Tato výjimka platí také pro povinné
revisní svazy družstev, které jsou oprávněny
prováděti revise výdělkových
a hospodářských společenstev (družstev)
ve smyslu zákonných předpisů pro ně
vydaných. Oprávnění těchto
svazů nejsou tímto zákonem dotčena,
zejména jsou i nadále oprávněny prováděti
pro své členské podniky činnosti uvedené
v § 1, odst. 1, č. 1 až 5 tohoto zákona
v mezích jejich působnosti, aniž by tyto svazy
nebo jejich zaměstnanci musili býti povinnými
členy svazu, uvedeného v § 4 tohoto zákona.
Táž výjimka platí obdobně pro
ústřední ředitelství národních
podniků, pokud tato vykonávají činnost
hospodářského a daňového poradce
pro přičleněné národní
podniky svého sektoru.
Tímto ustanovením se zvláště
upravuje pro Slovensko působnost podle tohoto zákona.
Oprávnění hospodářského
a daňového poradce, jakož i osob s oprávněním
podle § 11, odst. 4 se řídí výlučně
tímto zákonem. Pro obor jakékoliv hospodářské
činnosti poradní, zejména v oboru početnickém,
revisním, organisačním, daňovém
a pod., dosud platí vedle živnostenského řádu
(zákona) zastaralé právní normy (dvorský
dekret z r. 1833 a 1847, resp. instrukce o dvorských agentech
z r. 1798), třebaže již neodpovídají
současnému hospodářskému stavu
a podnikatelskému rozvoji. V nedostatku novodobých
právních předpisů pro činnost
upravenou tímto zákonem dovolává se
i nejvyšší správní soud při
svém rozhodování stále platnosti uvedených
norem. Ustanovení vl. nař. č. 269/1942 Sb.
(§ 1, písm. c) má o majetkové správě
ustanovení neúplné a o odborné způsobilosti
provozovatelů zmíněné činnosti
žádné. Z těchto důvodů
bylo pojato přímo do zákona ustanovení,
že činnost poradce i pokud se týká činnosti
podle § 1, odst. 1, č. 3 tohoto zákona nepodléhá
výše citovaným předpisům. V důsledku
toho se současně ruší použivatelnost
ustanovení § 1, písm. c) vl. nař. č.
269/1942 Sb.
Počátek účinnosti zákona se
stanoví dnem jeho vyhlášení, aby opatření
ve smyslu tohoto zákona mohla býti provedena s největším
urychlením vzhledem k velmi naléhavé potřebě
kvalifikovaných odborníků pro obor hospodářského
a daňového poradnictví, zejména pro
organisaci nového podnikového početnictví
a pro úspěšné provedení připravované
daňové reformy. Zákon provede ministr vnitřního
obchodu v dohodě se zúčastněnými
členy vlády; toto ustanovení připouští
možnost vydání podrobnějších
prováděcích předpisů pro případ
potřeby.