Po revoluci v květnu 1945 zažádali si Josef
a Bohuslav Jirkovi ze Svinčic na místní národní
výbor o přidělení národní
správy na usedlostech čp. 1 a 14 ve Svinčicích.
Bohuslavu Jirkovi byly sice přiděleny pozemky, avšak
budovy nikoliv, ačkoliv podle výpovědi předsedy
Jednotného svazu českých zemědělců
Václava Štoly byl přidělen i dekret
na budovu čp. 1 pro Bohuslava Jirku. Tento dekret však
prý se ztratil. Teprve po Bohuslavu Jirkovi žádal
o přidělení budovy čp. 1 Josef Zdvíhal,
přišedší z Třebešic u Divišova,
okres Vlašim. Tento pozdější uchazeč
jest však osobou nezpůsobilou pro udělení
národní správy, neboť byl již po
revoluci stíhán a odsouzen krajským trestním
soudem v Táboře a současně má
trestní řízení pro vydírání
u krajského soudu v Mostě. Tyto skutečnosti
byly známy okresní osidlovací komisi ministerstva
zemědělství, ale přesto OOKMZ nespolehlivému
uchazeči Josefu Zdvíhalovi budovu čp. 1 přidělila.
Týž jako národní správce usedlosti
čp. 23 a 27 byl již dostatečně saturován
i budovami a nepotřeboval tudíž ještě
další budovu hospodářskou čp.
1. Tato budova věcně i po právu náleží
k podstatě usedlosti čp. 1, jejíž národní
správa byla přidělena Josefu a Bohuslavu
Jirkovi.
Nesprávný postup dřívější
rolnické komise byl napraven nově zřízenou
rolnickou komisí, která objektivně posoudila
skutečnou potřebu osídlenců a rozhodla,
aby budova čp. 1 ve Svinčicích byla přidělena
jako nezbytná část hospodářství
přiděleného Bohuslavu Jirkovi.
Rozhodnutí toto však nebylo provedeno a Josef Zdvíhal
zůstává dále národním
správcem i hospodářské budovy čp.
1. Naopak týž spolu s Václavem Šimečkem
a Josefem Růžičkou organisoval pomlouvačnou
kampaň proti Josefu Jirkovi, která ohrozila čest
zmíněného a mohla vésti i k rozvratu
rodinnému. K organisování této kampaně
se také pod tíhou důkazů všichni
tři uvedení společníci doznali při
výslechu v úřadovně kriminální
policie. Při vyšetřování věci
byly pak odkryty i další nepřístojnosti,
jichž se dopustili Josef Zdvíhal, Václav Šimeček
a Josef Růžička, pro něž také
byli všichni tři odsouzeni k trestu vězení
i peněžité pokutě. Přestupky,
pro které byli odsouzeni, jsou takového rázu
- illegální převádění
německých příslušnic přes
hranice, udržování styků s nimi, pohoršlivé
jejich hostění -, že pro ně byli všichni
tři uvedení neschopni býti osídlenci
v pohraničí, natož pak býti národními
správci konfiskovaného majetku. Přes svoje
odsouzení však všichni tři zůstávají
na dosavadních místech, k jejich vyhostění
nedošlo a postup orgánů veřejné
správy budí mezi občanstvem pohoršení.
Ježto všechny dosavadní snahy o uplatnění
práva zůstávaly bezvýslednými
a ježto jest ohrožena tím důvěra
občanstva ve spravedlivý postup orgánů
veřejné správy a hrozí ještě
další stupňování hospodářských
a mravních škod, vznáším naléhavou
interpelaci na pana ministra vnitra a zemědělství
a táži se jich:
1. zda jsou jim shora uvedené skutečnosti známy,
2. zda jsou ochotni zaříditi, aby osídlenec
Bohuslav Jirka byl uveden ve své právo a v držení
hospodářské budovy čp. 1 ve Svinčicích,
3. zda jsou ochotni zaříditi, aby v interpelovaném
případu uvedení nespolehliví osídlenci
byli zbaveni národních správ a z pohraničí
odsunuti?