Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K úhradě mimořádných příplatků vyplácených k zemědělským výkupním cenám jako náhrada škod, utrpěných suchem, se vyberou mimořádná jednorázová dávka a mimořádná dávka z nadměrných zisků.

Pro mimořádné dávky upravené tímto zákonem platí, pokud není jinak stanoveno, obdobně ustanovení zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, a ustanovení zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy.

(1) Mimořádné jednorázové dávce jsou podrobeny fysické osoby a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, podléhající dani důchodové nebo dani ze mzdy,

a) přesahuje-li jejich dani podrobený důchod neb dani podrobená mzda, po případě jejich součet, částku 240.000 Kčs za kalendářní rok 1947, a to přirážkou podle § 9, odstavec 1,

b) jsou-li vlastníky majetku přesahujícího 1,000.000 Kčs a mají-li současně dani podrobený důchod nebo dani podrobenou mzdu, případně jejich součet, nejméně 50.000 Kčs, přirážkou podle § 9, odstavec 2.

(2) Společně s hlavou rodiny se zdaní též příslušníci rodiny, k jejichž důchodu (mzdě) se přihlíží při výpočtu hranice důchodu (mzdy) uvedené v odstavci 1.

Za majetek podle § 3, odst. 1, písm. b) se považuje veškerý majetek, jehož celková hodnota po srážce dluhů a břemen činí k 31. prosinci 1947 (rozhodný den konečný) více než 1,000.000 Kčs.

Do majetku podle § 4 započítávají se také předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), jakož i sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod. a všechny jiné majetkové předměty a práva, patřící k jinakému majetku a v § 8 zákona č. 134/1946 Sb. výslovně neuvedené, byly-li nabyty v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947.

(1) Majetek, získaný v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 darováním, mají-li dary věnované týmž dárcem témuž obdarovanému dohromady hodnotu vyšší než 20.000 Kčs, se zdaňuje u dárce; darováním se tu rozumí také odbytné spočívající na zákonné alimentační povinnosti a všechna jiná věnování, jež se mají při dědickém nápadu po tom, kdo je dal, započítati do povinného dílu.

(2) Při částečně bezplatném převodu se část bezplatně nabytá považuje za darování.

(1) Majetkové předměty a práva, získané po 15. listopadu 1945 (31. prosinci 1945), se pro mimořádnou jednorázovou dávku ocení cenou nabývací (pořizovací), není-li jí, ocení se cenou obecnou.

(2) Majetkové předměty a práva, nabyté do 15. listopadu 1945, se ocení podle ustanovení části III zákona č. 134/1946 Sb. a oceňovacích směrnic na základě těchto ustanovení vydaných s výjimkou provozního majetku malých živností, jichž celkový obrat nepřesáhl 2,500.000 Kčs za kalendářní rok 1947. Za provozní majetek se považují stroje, inventář, zařízení a dopravní prostředky, nikoliv však na př. zásoby, pohledávky atd. Provozní majetek se ocení 50%, hodnoty, kterou by byly tyto předměty oceněny podle zásad v tomto odstavci uvedených.

(3) Majetkové předměty a práva, získané po 15. listopadu 1945 (31. prosinci 1945), některým ze způsobů uvedených v § 35, odst. 1, písm. a), c) nebo d) zákona č. 134/1946 Sb., se pro mimořádnou jednorázovou dávku ocení tak, jako by rozhodného dne konečného byly dosud ve vlastnictví zůstavitelově.

(1) Odčitatelnost daňových nedoplatků rozšiřuje se u přímých daní až na berní rok 1948, u daně z obratu až na kalendářní rok 1947.

(2) Částky uvedené v § 61, odst. 3 a 4 zákona č, 134/1946 Sb. se neodčítají.

(1) Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. 1, písm. a) 20% vyměřené daně důchodové nebo daně ze mzdy, po případě jejich součtu. U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (hrubou roční mzdou) přes 240.000 Kčs až do 1,000.000 Kčs se přirážka vypočte tak, aby z důchodu (mzdy) po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a přirážky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (ze mzdy) 240.000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy). U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (mzdou) převyšujícím 1,000.000 Kčs se přirážka vypočte tak, aby z důchodu po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a přirážky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (mzdy) 1,000.000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a přirážky na něj (ni) připadající.

(2) Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. 1, písm. b) 2% až 20% z čistého majetku, a to:

a) z čistého majetku od 1 do 2 milionů Kčs:

Nepřesahuje-li čistý majetek částku 2 milionů Kčs a základ daně důchodové, daně ze mzdy, po případě součet obou za kalendářní rok 1947 150.000 Kčs, odpočítává se z čistého majetku, který je základem přirážky podle tohoto odstavce, na každé dítě, které je příslušníkem rodiny, 75.000 Kčs.

b) od 2 do 20 milionů Kčs a výše podle další tabulky:

(3) Sazba podle odstavce 2 se zvyšuje:

a) o 30% u poplatníků svobodných, rozloučených, rozvedených nebo nežijících trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti - jsou-li tyto osoby bezdětné;

b) o 15% u poplatníků ženatých, vdovců a vdov - jsou-li tyto osoby bezdětné.

Za bezdětné se nepovažují osoby, které vychovaly alespoň jedno dítě, t. j. měly je v zaopatření alespoň do jeho 14. roku. Omezení do 14. roku neplatí, jestliže se dítě stalo přímou obětí národní, politické nebo rasové persekuce.

(4) Jsou-li u téhož poplatníka splněny podmínky pro uložení mimořádné jednorázové dávky jak podle § 3, odst. 1, písm. a), tak podle § 3, odst. 1, písm. b), vyměří se tato dávka součtem obou přirážek.

Přiznání k mimořádné jednorázové dávce jest podati do 14. února 1948.

Poplatník jest povinen zaplatiti mimořádnou jednorázovou dávku, kterou si sám vypočetl podle přiznání, do konce března 1948; bylo-li povoleno podati přiznání ve lhůtě po 31. březnu 1948, jest poplatník povinen zaplatiti mimořádnou dávku nejdéle do konce této prodloužené lhůty.

(1) Mimořádná jednorázová dávka může býti placena

a) hotově,

b) vázanými vklady u československých peněžních ústavů, a to pouze poměrným dílem připadajícím na vázané hodnoty v jeho majetku.

(2) Hotově musí býti placena přirážka podle § 9, odst. 1 a ta část přirážky podle § 9, odst. 2, která připadá na volný majetek.

(3) Pro placení mimořádné jednorázové dávky platí obdobně ustanovení § 68, odst. 4, 5 a 7 zákona č. 134/1946 Sb., s tím rozdílem, že pro placení dávky hotově (novými platidly), může býti úvěr poskytnut jen v nových platidlech při platných úrokových sazbách.

(1) Výnosu dávky bude použito takto:

a) plateb až do výše důchodu poplatníků ve prospěch úhrady na mimořádné příplatky zemědělcům;

b) zbytek bude odveden do Likvidačního fondu měnového.

(2) Částky, která připadne Likvidačnímu fondu měnovému a která bude zaplacena v nové měně, se použije pro účely § 14, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny.

Mimořádné dávce z nadměrných zisků podléhají fysické osoby a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti.

(1) Nadměrným ziskem, podrobeným mimořádné dávce, jsou majetkové přírůstky za dobu od 16. listopadu 1945 (1. ledna 1946) rozhodný den počáteční - do 31. prosince 1947 - rozhodný den konečný - pokud přesahují částku 300.000 Kčs.

(2) Majetkový přírůstek se zjišťuje srovnáním hodnoty majetku ke dni 16. listopadu 1945 (1. ledna 1946) a hodnoty majetku ke dni 31. prosince 1947. Takto zjištěný majetkový přírůstek jest základem mimořádné dávky z nadměrných zisků.

(3) Za majetkový přírůstek se nepovažuje majetek, nabytý dědictvím, věnem, výbavou a darováním mezi rodiči a dětmi, u darování však jen do výše 20.000 Kčs.

(1) Pro zjištění a ocenění konečného majetku platí ustanovení části I a II; pro zjištění počátečního majetku platí tato ustanovení obdobně.

(2) Ustanovení § 6 platí tu obdobně.

Mimořádná dávka z nadměrných zisků činí 100% ze základu podle § 15, zmenšeného o částky, uvedené v § 37, odst. 3 zák. č. 134/1946 Sb.

Mimořádná dávka z nadměrných zisků jest odčitatelná od základu mimořádné dávky podle části II.

Přiznání k mimořádné dávce z nadměrných zisků jest podati do 14. února 1948.

(1) Poplatník jest povinen zaplatiti mimořádnou dávku z nadměrných zisků, kterou si sám vypočte podle přiznání, do konce března 1948. Bylo-li povoleno podati přiznání ve lhůtě končící po 31. březnu 1948, jest poplatník povinen zaplatiti mimořádnou dávku z nadměrných zisků nejdéle do konce této prodloužené lhůty.

(2) Mimořádná dávka z nadměrných zisků může býti placena pouze hotově.

(1) V každém sídle okresního soudu a ve městech nad 3000 obyvatel se zřizují kontrolní daňové komise, do nichž vysílají po dvou členech krajské organisace politických stran, zastoupených v ústavodárném Národním shromáždění a po jednom členu Ústřední rada odborů, Jednotný svaz českých zemědělců, Jednotný svaz slovenských rolníků a krajské organisace ústředních svazů hospodářské samosprávy, které v obvodu působnosti kontrolní komise vyvíjejí činnost.

(2) Členy komise oznámí přednostovi příslušné berní správy organisace, vyjmenované v odstavci 1.

(1) Kontrolním komisím přísluší:

a) přezkoušeti, zda všichni podle tohoto zákona k tomu povinní poplatníci podali přiznání k mimořádné jednorázové dávce podle části II a mimořádné dávce z nadměrných zisků podle části III;

b) spolupůsobiti při přezkoušení přiznání, podaných k těmto dávkám a při stanovení daňových základů na podkladě pomůcek.

(2) Kontrolní komise si mohou zříditi podle potřeby v sídle každého místního národního výboru poradní orgán.

(3) Členem kontrolní daňové komise nemůže býti poplatník, podléhající některé z mimořádných dávek podle tohoto zákona.

Jednání komise bude zveřejněno tak, že budou oznámeny osoby, o nichž v komisích bude jednáno a výsledky tohoto jednání.

Předsedové a všichni členové kontrolních daňových komisí jsou povinni při jednání v komisi postupovati podle zákona, nehledíc k osobě, nestranně a podle nejlepšího vědomí a svědomí a zachovávati o jednání v daňové komisi tajemství, pokud to neodporuje ustanovení § 23 tohoto zákona.

Jednací řád komisí, jakož i znění slibu členů komise vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(1) Pro mimořádnou jednorázovou dávku podle části II a mimořádnou dávku z nadměrných zisků podle části III platí trestní ustanovení zákona č. 134/1946 Sb. a v případech zmíněným zákonem neupravených obdobně trestní ustanovení zákona o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, s výjimkou ustanovení § 213, odst. 2 a s odchylkami dále uvedenými.

(2) Lhůty, v nichž má obviněný právo podati vyjádření ke skutkové podstatě (§ 74, odst. 3 zák. č. 134/1946 Sb.), návrh na doplnění vyšetřování a obranu (§ 219, odst. 2. a § 215, odst. 1, lit. e) zák. o př. daních) se zkracují na lhůty 8denní.

(3) Upuštění od trestního řízení (§ 205 zák. o př. d.) pro mimořádnou jednorázovou dávku a mimořádnou dávku z nadměrných zisků lze povoliti jen se souhlasem ministra financí.

Dávky podle tohoto zákona nejsou (s výjimkou ustanovení § 18) odčitatelny při jejich vyměření, ani při vyměřování jiných daní a dávek.

Ministr financí se zmocňuje, aby z důvodů zvláštního zřetele hodných povoloval výjimky z ustanovení tohoto zákona a aby k provedení tohoto zákona učinil potřebná opatření, zabraňující daňovému úniku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Mimořádná sucha, která postihla naši zemi, měla nepříznivý vliv na zemědělskou produkci a způsobila vysoké škody na národním produktu. Tyto škody odhadují se na mnoho miliard. Lze míti za to, že i za nedostatečné statistiky, neboť v různých krajích byla různá úroda, činí tyto škody přibližně 11 až 15 miliard Kčs. Aby zemědělcům, kteří mají proto menší důchod, byla umožněna úhrada jejich životních potřeb, navrhla vláda ve své 100, schůzi ze dne 2. září 1947 pro tyto zemědělce pomoc ve formě příplatků k výkupním cenám zemědělských produktů. Částka, které bude zapotřebí, činí cca 6.500 milionů Kčs. Poskytnutí těchto příplatků zemědělcům znamená další zvýšení státních výdajů, zvýšení, na něž není úhrada v rozpočtu, zvýšení, které by rozpočtový schodek na rok 1947 zvětšovalo. Je proto třeba nalézti úhradu, která by tuto novou potřebu vyrovnala tak, aby nebylo nutno ji krýti úvěrovými operacemi, jež by ve své konečné fázi znamenaly zvýšení státního dluhu z důvodů spotřebního vydání, čímž by národní hospodářství mohlo pak trpěti inflačním tlakem.

Vhodná úhrada jest dána odčerpáním části národního důchodu formou daní. Nejvhodnější forma se jeví ve zdanění vysokých důchodů, hlavně těch, které jsou zabezpečeny majetkem, a ve zdanění zbytné potřeby. Toto odčerpání části národního důchodu nemá však ohroziti životní úroveň širokých vrstev národa.

Do kategorie opatření, jimiž je postihována spotřeba zbytných statků, patří zvýšení cen lihu, zvýšení daně z vína a zavedení daně přepychové. Očekává se, že tato opatření zvýší výnos státních příjmů, a to zvýšení cen lihu vzhledem k nedostatku brambor a tím menší možnosti výroby lihu - v roce 1948 o 250 až 350 milionů, v roce 1947 vzhledem ke zdanění zásob o částku 140 milionů. Zvýšení daně z vína zvýší výnos státních příjmů na rok 1948 pravděpodobně o 200 milionů, na rok 1947 vzhledem k době účinnosti zákona a zdanění zásob o 20 milionů. Daň přepychová může zvýšiti státní příjmy v roce 1948 vzhledem k menšímu počtu předmětů o 450 až 550 milionů. Na rok 1947, bude-li vybírána od 1. listopadu 1947 a vzhledem ke zdanění zásob, nejvýše o 100 milionů. Vzhledem k tomu lze očekávati vyšší výnos roku 1948 okolo 1.000 milionů, roku 1947 o 260 milionů z daňového zatížení zaměřeného ke spotřebě.

Tento zvýšený výnos již uvedených daní kryje zvýšená vydání na příplatky zemědělcům nejvýše 20%. Je proto třeba hledati další úhradu ve zdanění vyšších důchodů. Jejich zdanění je v souladu se zásadou zachování životní úrovně širokých vrstev národa, neboť dopad i vyššího zdanění na veliké důchody nepřelévá se do cen, nezvyšuje cenovou hladinu.

Z těchto důvodů navrhuje osnova jednak zdanění vyšších důchodů, mezd a platů zvláštní přirážkou, jednak zdanění nadměrných zisků.

Zdanění vyšších důchodů (mezd) se provádí mimořádnou jednorázovou dávkou, která postihuje důchody (mzdy), které v kalendářním roce 1947 přesahovaly částku 240.000 Kčs. Mimořádná jednorázová dávka je vlastně přirážkou k dani důchodové nebo dani ze mzdy, při čemž výška této přirážky je závislá též na tom, jaký majetek poplatník daně důchodové nebo daně ze mzdy má. Má-li poplatník daně důchodové nebo daně ze mzdy čisté jmění větší než 1 milion, vybírá se přirážka teprve tehdy, je-li důchod nebo mzda, případně součet obou, vyšší než 50.000 Kčs. Má tedy přirážka dva stupně, které se vybírají, jsou-li zde dány podmínky. Poplatník daně důchodové nebo daně ze mzdy, který nemá čisté jmění větší než 1 milion, zaplatí jen jeden stupeň přirážky, t. j. 20% přirážku k dani důchodové nebo dani ze mzdy tehdy, byl-li jeho důchod nebo mzda za rok 1947 větší než 240.000 Kčs. Poplatník, který má jmění větší než 1 milion, zaplatí jednak přirážku, rovnající se 20%ní dani důchodové - měl-li důchod větší než 240.000 Kčs jednak další přirážku, vypočítanou podle jeho majetku s přihlédnutím k jeho důchodu. Sazby a znaky jsou patrny z tabulky sazebníku.

Pro zjištění, zda poplatník podléhá přirážce, je rozhodný důchod nebo mzda za kalendářní rok 1947 s přihlédnutím k čistému jmění, které poplatník má k 31. prosinci 1947. Majetek se oceňuje podle zásad zákona o dávce z majetku č. 134/1946 Sb. Poplatníci budou povinni podati zvláštní přiznání a mimořádnou jednorázovou dávku zaplatiti podle přiznání ještě před vyměřením. Osnova zákona pamatuje zvláštním ustanovením na zvýhodnění živnostenského majetku.

Mimořádná dávka z nadměrných zisků postihne všecky osoby fysické a neodevzdané pozůstalosti, které měly přírůstek na majetku za dobu od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 větší než 300.000 Kčs. Majetkový přírůstek se zjišťuje srovnáním hodnoty majetku ke dni 1. listopadu 1945 a hodnoty majetku ke dni 31. prosince 1947. Pro ocenění a zjištění čistého jmění k rozhodnému dni počátečnímu a k rozhodnému dni konečnému platí obdobně ustanovení zákona o dávce z majetku č. 134/1946 Sb., jakož i ustanovení mimořádné jednorázové dávky. Nadměrné zisky budou odčerpány 100%ty. Mimořádnou dávku z nadměrných zisků bude poplatník povinen zaplatiti podle přiznání ještě před vyměřením.

Osnova pamatuje na zmíněné tvrdosti zákona klausulí v § 9, pokud se týče mimořádné jednorázové dávky.

Osnova navrhuje zavedení kontrolních daňových komisí, které mohou býti vydatnou podporou finanční správy při zjišťování, zda všichni poplatníci podali přiznání a zda toto přiznání je úplné a správné. Jednání komise jest jen z části veřejné. Jednací řád i znění slibu členů komise vyhlásí ministr financí v Úředním listě. V závěrečných ustanoveních jsou uvedeny trestní sankce, které navazují na ustanovení zákona o majetkových dávkách č. 134/1946 Sb., který platí podpůrně, jak je tomu rovněž i s ustanovením zákona o přímých daních.