Branný výbor projednal ve své schůzi
dne 5. listopadu 1947 vládní návrh zákona,
jímž se mění, doplňují
a sjednocují některá ustanovení vojenských
trestních řádů (tisk 790) a usnesl
se jednomyslně doporučiti plenu ústavodárného
Národního shromáždění
schváliti jej s těmito změnami:
1. Pokud se vyskytuje v návrhu označení "sbor
národní bezpečnosti" psáti je
s velkým "S".
2. K č. 5., v odst. 2: škrtnout v třetím
řádku shora čárku za slovem "činy"
a škrtnout dále text "pro porušení
povinností vyplývajících z poměru
vojenské nadřízenosti a podřízenosti"
jako zbytečná.
3. K č. 5., v odst. 2: připsat ve čtvrtém
řádku zdola za slovo "trestních"
slovo "soudních", které bylo opomenutím
vynecháno.
4. K č. 7.: nahradit ve 3. řádku shora slovo
"zemské" slovem "vrchní" a učinit
tak dále v celém textu návrhu pokud se v
něm toto označení vyskytuje. Změna
označení "zemský vojenský soud"
názvem "vrchní vojenský soud" byla
branným výborem navržena proto, že Slovensko
nelze v tomto smyslu pokládat za zem jak je tomu u země
Čechy a Morava.
5. K č. 12.: nahradit ve třetím řádku
shora "neodvislí" slovem "nezávislí"
jakožto označením v tomto smyslu obecně
užívaným.
6. K č. 12.: škrtnout v dvacátém prvém
a dvacátém druhém řádku shora
slova "branné pohotovosti státu" a nahradit
"Doba, po kterou jsou zřízeny polní
soudy".
Podle § 453 v. tr. ř. ve znění zák.
č. 115/1937 Sb., mohou totiž býti polní
soudy zřízeny i mimo dobu branné pohotovosti
státu a to již při mimořádných
opatřeních v míru podle § 27 br. zák.,
nebo nastanou-li uvnitř státu nebo na jeho hranicích
události ohrožující zvýšenou
měrou celistvost státu, jeho demokraticko-republikánskou
formu, ústavu nebo veřejný pořádek.
Na tyto eventuality osnova nepamatuje. Proto by nepřeložitelnost
vojenských soudců bránila v době před
nařízením branné pohotovosti státu
řádnému obsazení polních soudů,
i když vzhledem k § 454 v. tr. ř. půjde
v této době jen o nižší a vyšší
polní soudy.
7. K č. 12.: ve 4. odstavci § 26 má poslední
větou "Ustanovení předchozího
odstavce" začínati nový odstavec.
8. K č. 16.: slova "zemské vojenské
prokurátory" se mění na "vrchní
vojenské prokurátory". Tuto změnu provésti
všude kde se v textu objevuje.
9. K č. 16.: doplnit ve 4. řádku shora za
"prokurátor" slovy "v hodnosti generála
justiční služby" a v 5, řádku
za "prokurátor" škrtnout tečku a
napsat "v hodnosti vyššího generála
justiční služby." Vojenská správa
nemá zákon o organisaci voj. soudů a proto
je třeba uvésti za účelem systemisace
v tomto zákoně hodnost příslušných
funkcionářů.
10. K č. 17.: napsat ve 3. řádku shora za
slovo "důstojníky" slova "justiční
služby", místo slova "jmenuje" napsat
"ustanovuje", tutéž opravu provést
v řádku 4.
11. K č. 19.: dopsat v 5. řádku shora za
slovo "důstojníků" slova "justiční
služby".
12. K č. 21.: škrtnout v 7. řádku shora
"vyšší" a napsat v 8. řádku
za "zbraní" slova "starší 28
let,". Označení vyšší důstojník
není přesně vymezeno a není také
důvodů, proč by tímto přísedícím
nemohl být i důstojník nižší,
který má také dostatečné zkušenosti,
dosáhl-li stáří 28 let.
13. K č. 21.: Škrtnout v 10. řádku shora
", starší 24 let", jelikož by tato
podmínka vylučovala určovat druhého
přísedícího z řad mužstva
presenční služby, kteří budou
v budoucnu všichni mladší 24 let.
14. K č. 21.: škrtnout ve 4. řádku zdola
"žalován jen" a napsat "žalovaným
nebo spolužalovaným".
15. K č. 24.: v druhém řádku shora
škrtnout "dvou" a nahradit "tří".
Dále v 5. řádku škrtnout "vyšší"
a doplnit v 6. řádku za "zbraní,"
slovy "starší 28 let,". Čárku
za zbraní škrtnout. V témže odstavci ve
čtvrtém řádku zdola napsat za "spolužalovaných)"
čárku a připsat "třetím
přísedícím je příslušník
stavovské skupiny a hodnostní skupiny žalovaného;".
Je tak doporučeno z důvodů vhodnosti rozšířit
také u nalézacího senátu vrchních
voj. soudů obdobně laický živel jak
je tomu u voj. soudů krajských.
16. K č. 27.: opravit v druhém řádku
shora "jmenuje" na "ustanovuje".
K č. 29.: změnit znění v 1. řádku
shora "Pokud vojenské soudy rozhodují"
na vhodnější "Rozhodují-li vojenské
soudy".
17. K č. 30.: škrtnout ve 4. řádku zdola
větu "Tlumočník může býti
zároveň zapisovatelem." a to proto, jelikož
to odporuje zásadě ochrany procesních stran.
18. K č. 32.: škrtnout v 6. řádku shora
"a" a napsat "anebo" aby bylo vyjádřeno
lépe, že i v samotném případě,
je-li se třeba častěji obracet na soud bylo
veřejnému žalobci možno požádati
soud o provedení vyhledávacího řízení.
19. K č. 36.: ve třetím řádku
zdola za slovo "přísluší"
vloží se slovo "obdobně".
20. K č. 40.: místo "§ 242" má
býti "§ 243".
21. K č. 43.: v 3. odstavci škrtají se v 3.
řádku zdola slova "vynesený v jeho nepřítomnosti"
a vkládají se jako lépe vyjadřující
slova "napadeny odporem".
22. K č. 44.: v 1. odstavci v 2. řádku shora
vkládají se za slovo "samosoudce" slova
"nebo senát", neboť v osnově není
pamatováno na vyslovení nepříslušnosti
senátu krajského vojenského soudu.
23. K č. 45.: oprava v 1. řádku tiskové
chyby "prohlásil" na "prohlásit".
K č. 51.: v druhém řádku místo
"vynesených" správně "vyneseným".
24. K č. 54.: v druhém řádku shora
vložit za slova "není-li třeba" slova
"při odvolání proti rozsudku samosoudce
krajského vojenského soudu". Dosavadní
stylisace mohla by přes výslovné ustanovení
novelisovaného § 332 a 333 v. tr. ř. dáti
podnět k pochybnostem, zda je dovoleno uplatňovati
nové skutečnosti jen při odvolání
proti rozsudku samosoudce nebo také při odvolání
proti rozsudku senátu krajského soudu; v 5. řádku
zdola vložit před slova "vojenský prokurátor"
slovo "vrchní"; ve 4. řádku zdola
vkládají se za slovo "předsedy"
slova "nebo jednoho z přísedících,",
aby nebyl zbytečně jediný předseda
odvolacích senátů zatěžován
podáváním zprávy. V témže
řádku za slovo "vyslechnut" vsunout slovo
"vrchní".
25. K č. 56.: v předposledním odstavci v
2. řádku vložit za uzavřenou závorku
slova "rozhoduje odvolací soud vždy v zasedání
neveřejném (§ 342).". Spojka "a"
se škrtne a následující věta
začíná velkým písmenem.
26. K č. 57.: v 3. a 4. řádku shora škrtnout
slova "proti rozsudku samosoudce (§ 53, odst. 1, první
věta)" a v 5. řádku za slovo "samosoudce"
vložit slova "nebo senátu krajského vojenského
soudu", poněvadž odvolací soud musí
z úřední moci přihlížeti
i když rozhoduje o dovolání proti rozsudku
senátu krajského vojenského soudu, byl-li
senát k rozhodování věcně příslušný
a nepoužil-li snad ke škodě žalovaného
nesprávně zákona.
27. K č. 64.: v 1. řádku za slovo "jiných"
vkládá se slovo "velmi" a ve 4. řádku
za slovo "výkonu" slovo "delších".
28. K čl. V.: škrtnout celý článek
a následující "čl. VI."
se opravuje na "čl. V." Ustanovení §
1, odst. 2. v. tr. ř. má přinést ulehčení
a osvědčí-li se, požadovala by voj.
správa jeho ponechání. Není proto
třeba ustanovení § 1 po tak krátké
době trvání jeho platnosti zrušit.
29. K čl. VII.: opravuje se na "čl. VI."
a škrtnout v něm "30 dní po vyhlášení;"
a napsat místo toho slova "dnem 1. ledna 1948;".
Voj. soudy zakládají dnem 1. ledna nové rejstříky
a kdyby nenabyl navrhovaný zákon platnosti dnem
1. ledna, musela by voj. správa pořizovat opět
nové rejstříky.
Všeobecně: Branný výbor se usnesl, že
se připojuje k takovému konečnému
znění navrhovaného zákona, jak se
na něm dohodne výbor právní.
Právní výbor projednal ve své schůzi
dne 11. listopadu 1947 vládní návrh zákona,
jímž se mění, doplňují
a sjednocují některá ustanovení vojenských
trestních řádů (tisk 790), schválil
z.měny provedené výborem branným a
usnesl se jednomyslně doporučiti plenu ústavodárného
Národního shromáždění
schváliti tento návrh zákona s těmito
změnami:
1. V bodě 1. v novém druhém odst. v první
větě za slovem "trest" se škrtá
čárka;
2. v bodě 8. čís. 1. písm. b) se za
písm. "o" vkládá slovo "všech";
3. v bodě 12. v třetím odst. se v přísaze
slovo "vždy" vřazuje za slova "přísahám,
že budu".
4. V bodě 12. ve třetím odst. se slovo "pravoplatného"
mění na slovo "pravomocného". Tato
změna se provádí všude, kde se v textu
objevují tvary slova pravoplatný.
5. V bodě 14. v prvním odst. ve čtvrté
řádce zdola se slovo "zemskému"
mění na slovo "vrchnímu".
6. V bodě 23. se v páté řádce
za slovo "důstojníků" vkládají
slova "justiční služby".
7. Za bod 30. se vkládá nový bod 31. tohoto
znění: "V § 84 škrtá se odst.
4.". Další body se přečíslují.
8. V bodě 36. v druhé řádce se vkládá
za číslici 4 čárka.
9. V bodě 51. se v osmé řádce od spoda
slova "v prospěch" mění na slova
"ve prospěch".
10. V bodě 58. v osmé řádce se slovo
"opatření" nahrazuje slovem "rozhodnutí",
v deváté řádce se slova "v prospěch"
nahrazují slovy "ve prospěch", v páté
řádce od konce odstavce se slova "v prospěch"
nahrazují slovy "ve prospěch".
11. V bodě 60. se v druhém a třetím
odstavci slova "v prospěch" nahrazují
slovy "ve prospěch".
12. V bodě 63. se v úvodní větě
číslice "4 a 5" vypisují a budou
znít "čtvrtý a pátý".
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 5. července 1912, č. 131 ř.
z., o vojenském trestním řádu a zákonný
článek XXXIII/1912, o vojenském trestním
řádu se mění, doplňují
a sjednocují takto:
1. V § 1 se připojuje nový (druhý) odstavec
tohoto znění: "Zvláštní
zákon stanoví, kdy může vojenský
soud bez předchozího řízení
ukládati trestním příkazem trest a
v jaké výši. Za vojenské přečiny
a za přestupky a přečiny uvedené v
branném zákoně může však
trestním příkazem uložiti tresty na
svobodě do šesti týdnů nebo tresty peněžité
do 5.000 Kčs a za nedobytný peněžitý
trest stanoviti náhradní trest do šesti týdnů."
2. V § 2 se nahrazují odstavce 1 až 3 tímto
ustanovením: "Bez soudního řízení
lze kázeňsky trestati vojenské přečiny,
má-li představený, jemuž přísluší
kázeňská pravomoc, kázeňské
potrestání za dostatečné."
3. § 7 zní:
"Vojenské soudy použijí proti osobám,
podléhajícím jejich pravomoci, i když
tyto osoby nenáležejí do svazku vojenského,
trestního práva platného pro vojsko.
Mají-li vojenské soudy použíti trestních
ustanovení, obsažených v občanských
zákonech nebo předpisech, a ukládají-li
tyto zákony nebo předpisy druhy trestů, které
se nevyskytují ve vojenském trestním právu,
uznají soudy místo nich na ony druhy trestů
vojenského trestního práva, které
se nejvíce podobají trestům uloženým
v občanském trestním právu."
4. § 11 zní:
"Vojenské trestní soudní pravomoci podléhají
pro veškeré soudně stihatelné trestné
činy, pokud zvláštní zákony nestanoví
jinak:
1. vojenské osoby a příslušníci Sboru národní bezpečnosti v činné službě;
2. invalidé vojska nebo Sboru národní bezpečnosti, ubytovaní ve vojenské invalidovně;
3. osoby, které jsou v prozatímní nebo vyšetřovací vazbě proto, že bylo proti nim zavedeno vojenské trestní řízení, nebo které odpykávají trest na svobodě ve vojenském trestním ústavě;
4. příslušníci vojska a Sboru národní bezpečnosti, kteří zůstávajíce v presenčním počtu svých těles odpykávají v občanském trestním ústavě trest uložený vojenským soudem;
5. zběhové uprchlí z činné služby;
6. osoby, které náležejí k průvodu vojenských útvarů mobilisovaných nebo jsoucích mimo Československou republiku;
7. váleční zajatci a váleční
rukojmí."
5. § 13 zní:
"Vojenské trestní soudní pravomoci podléhají
dále:
1. vojenské osoby mimo činnou službu pro přečin neuposlechnutí povolávacího rozkazu nebo pro přísněji trestný čin spáchaný tímto neuposlechnutím;
2. důstojníci a rotmistři vojska a Sboru
národní bezpečnosti mimo činnou službu
pro vojenské trestné činy a pro trestné
činy, kterých se dopustili proti vojenským
soudům, velitelstvím nebo orgánům,
zakročujícím ve vojenských trestních
soudních případech za jejich úředního
jednání, jestliže spáchali tyto činy
ve vojenském stejnokroji nebo ve stejnokroji Sboru národní
bezpečnosti."
6. § 14 zní:
"Mimořádnou pravomoc vojenských soudů
za války určují zvláštní
zákony."
7. § 19 zní:
"Vojenské soudy jsou:
1. krajské vojenské soudy,
2. vrchní vojenské soudy,
3. nejvyšší vojenský soud."
8. § 20 zní:
"Krajským vojenským soudům náleží:
1. konati řízení a rozhodovati, pokud zvláštní zákony neustanovují jinak,
a) o všech přečinech (přestupcích), na něž je podle zákona uloženo nejvýše šestiměsíční prosté nebo tuhé vězení se ztrátou hodnosti nebo bez ní nebo toliko trest peněžitý nebo jen ztráta hodnosti,
b) o všech jiných trestných činech,
na které jest v zákoně uložen trest
na svobodě do pěti let sám o sobě
nebo vedle peněžitého trestu;
2. spolu působiti ve vyhledávacím řízení
v takových trestních případech, o
nichž přísluší rozhodovati vrchním
vojenským soudům."
9. § 21 zní:
"Vrchním vojenským soudům náleží:
1. konati řízení a rozhodovati o všech trestných činech, které jsou vyňaty z působnosti krajských vojenských soudů (§ 20, č. 1);
2. konati řízení a rozhodovati o odvoláních
z rozsudků krajských vojenských soudů,
pokud proti nim nebyla podána také zmateční
stížnost, a rozhodovati o stížnostech
v případech uvedených výslovně
v tomto trestním řádě."
10. § 22 zní:
"Nejvyšší vojenský soud má
vedle jiných věcí, které jsou mu tímto
trestním řádem přikázány,
rozhodovati o zmatečních stížnostech,
o odvoláních z rozsudků vrchních vojenských
soudů a o odvoláních z rozsudků krajských
vojenských soudů vynesených senátem
(§ 53, odst. 1, druhá věta), byla-li proti
nim vedle odvolání podána také zmateční
stížnost."
11. § 23 zní:
"K trestnímu řízení je zpravidla
příslušný ten soud (prokurátor),
v jehož obvodu byl trestný čin spáchán,
a to i tehdy, nastal-li jeho výsledek v obvodu jiného
soudu.
Byl-li trestný čin spáchán v obvodech
několika soudů nebo na hranicích dvou soudních
obvodů, nebo není-li jisté, v kterém
z několika soudních obvodů byl trestný
čin spáchán, je příslušný
ten-soud (prokurátor), který ostatní předstihl
nějakým opatřením, vztahujícím
se k trestnímu stíhání pachatele.
Aby bylo usnadněno řízení nebo z jiných
závažných důvodů může
soud (prokurátor) místa spáchaného
činu postoupiti trestní věc soudu (prokurátorovi)
místa dopadení.
Soudu (prokurátorovi), který se nejdříve
dověděl o trestném činu, přísluší
vésti trestní řízení tak dlouho,
pokud se nezjistí okolnost, která podle předcházejících
ustanovení zakládá příslušnost
jiného soudu (prokurátora).
Vydává-li se pachatel z cizího státu,
pokládá se místo vydání za
místo dopadení."
12. § 26 zní:
"Důstojníci justiční služby
ustanovení vojenskými soudci jsou při soudním
vyšetřování a rozhodování
nezávislí a vázáni jen zákonem.
Po stránce kázeňské a kárné
podléhají pouze svým soudcovským představeným
a nejvyššímu vojenskému soudu.
Při nastoupení soudcovského úřadu
vykonají tuto přísahu:
"Přísahám, že budu vždy Československé
republice věren a vlády její jako státní
občan poslušen, že budu zachovávati všechny
zákony a rozhodovati nestranně a svědomitě
podle platných zákonů a podle svého
nejlepšího přesvědčení
a že se nedám od svědomitého plnění
soudcovského úřadu ničím odvrátiti."
Vojenští soudcové jsou ustanovováni
trvale a na určitá služební místa;
proti své vůli mohou býti přeloženi,
sesazeni nebo dáni do výslužby jen v případech
nové organisace soudní po dobu zákonem stanovenou
nebo na podkladě pravomocného kárného
nálezu. Doba, po kterou jsou zřízeny polní
soudy jest postavena na roveň nové organisaci soudní.
Do výslužby mohou býti dáni vojenští
soudcové na podkladě pravomocného nálezu
také tehdy, když dosáhli věku stanoveného
zákonem. Vojenští soudcové mohou býti
svým soudcovským představeným dočasně
přiděleni jinému soudu; bez jejich souhlasu
může se tak státi jen na dobu šesti měsíců
v kalendářním roce.
Ustanovení předchozího odstavce platí v plném rozsahu pro:
a) presidenta, vicepresidenty a rady nejvyššího vojenského soudu,
b) presidenta a rady vrchních vojenských soudů,
c) presidenta a rady krajských vojenských soudů.
Ostatní vojenští soudcové přidělení
vojenským soudům jsou soudci pomocnými, kteří
ze soudcovských úkonů mohou obstarávati
pouze věci soudního vyhledávacího
řízení a věci právní
pomoci. Pomocní vojenští soudcové nejsou
ustanovováni na určitá místa trvale
a mohou býti proti své vůli překládáni."
13. Ustanovení § 35 se zrušuje.
14. § 42 zní:
"Z důvodů vojenské služby, veřejné
bezpečnosti nebo z jiných důležitých
příčin může býti na návrh
veřejného žalobce, soudu nebo obviněného
nebo z úřední moci výjimečně
přenesena trestní věc z pravomoci místně
příslušného soudu do pravomoci jiného
soudu se stejným rozsahem věcné působnosti.
O změně místní příslušnosti
mezi dvěma krajskými vojenskými soudy, podřízenými
témuž vrchnímu vojenskému soudu, rozhoduje
tento soud; ve všech ostatních případech
nejvyšší vojenský soud.
Je též dovoleno přenésti jen některý
nebo několik ze sbíhajících se trestných
činů do pravomoci jiného soudu, který
je pro vyloučenou trestní věc věcně
příslušný."
15. V § 43 vkládá se za dosavadní jediný odstavec nový (druhý) odstavec tohoto znění:
"Veřejný žalobce může však
upustiti od stíhání osoby, která byla
vypověděna nebo má býti vydána
nebo repatriována nebo odsunuta z území Československé
republiky."
16. § 44 zní:
"Veřejným žalobcem u krajských
vojenských soudů je vojenský prokurátor,
u vrchních vojenských soudů vrchní
vojenský prokurátor v hodnosti generála justiční
služby a u nejvyššího vojenského
soudu generální vojenský prokurátor
v hodnosti vyššího generála justiční
služby."
17. § 46 zní:
"Vojenské prokurátory a vrchní vojenské
prokurátory, jakož i jejich náměstky,
jsou-li vyššími důstojníky justiční
služby, ustanovuje president republiky, ostatní jejich
náměstky ustanovuje ministr národní
obrany."
18. § 50 zní:
"Krajské vojenské soudy zřizuje a zrušuje
svým rozkazem president republiky jako vrchní velitel
branné moci. Jsou pojmenovány podle místa
svého sídla."
19. § 51, odst. 1 zní:
"V čele krajského vojenského soudu jako
jeho president je vojenský soudce, kterého ustanovuje
president republiky. President republiky ustanovuje též
rady krajského vojenského soudu, a to z vyšších
důstojníků justiční služby.
Ministr národní obrany ustanoví u krajského
vojenského soudu potřebný počet pomocných
vojenských soudců."
20. § 52 zní:
"Vyšetřující soudce ustanovuje
od případu k případu president soudu
z vojenských soudců (včetně pomocných
vojenských soudců), kteří jsou u soudu
ustanoveni nebo k němu přiděleni."
21. § 53 zní:
"U krajských vojenských soudů rozhoduje
v případech uvedených v § 20, č.
1, písm. a) jeden vojenský soudce jako samosoudce.
V případech uvedených v § 20, č.
1, písm, b) rozhoduje tříčlenný
senát, složený z jednoho vojenského
soudce jako předsedy a dvou přísedících;
jedním přísedícím je důstojník
zbraní starší 28 let, druhým přísedícím
je příslušník stavovské skupiny
a hodnostní skupiny žalovaného. Stavovské
skupiny určují služební předpisy,
hodnostními skupinami, jsou důstojníci, rotmistři
a osoby z počtu mužstva. Náleží-li
žalovaní k různým stavovským
skupinám, vybere se druhý přísedící
ze stavovské skupiny zbraní. Oba přísedící
musí býti hodností vyšší
(služebně starší) než žalovaný
(hodností nejvyšší ze spolužalovaných).
Je-li žalovaným nebo spolužalovaným příslušník
Sboru národní bezpečnosti, určí
se druhý přísedící podle stejných
zásad z příslušníků Sboru
národní bezpečnosti."
22. § 54 zní:
"Vrchní vojenské soudy zřizuje a zrušuje
svým rozkazem president republiky jako vrchní velitel
branné moci. Jsou pojmenovány podle místa
svého sídla."
23. § 55 zní:
"V čele vrchního vojenského soudu je
jako jeho president generál justiční služby,
kterého ustanovuje president republiky. President republiky
ustanovuje též rady vrchního vojenského
soudu, a to z vyšších důstojníků
justiční služby. Ministr národní
obrany ustanoví u vrchního vojenského soudu
potřebný počet pomocných vojenských
soudců. Ministerstvo národní obrany přidělí
vrchnímu vojenskému soudu potřebný
počet kancelářských zaměstnanců
pro vrchní vojenský soud i krajské vojenské
soudy jemu podřízené."