K jednotlivým bodům interpelace uvádí se toto:

I. Udání na Z. Slezáka, předsedu okresního národního výboru v Jeseníku podle dekretu 138/45 Sb., zaslané ÚNV v Olomouci bylo postoupeno mimořádnému lidovému soudu, který trestní řízení výnosem č. j. MLSH-1115/47 podle § 90 tr. ř. zastavil. Okresní soud v Olomouci, který proti jmenovanému zavedl trestní řízení podle dekretu 138/45 Sb. pod č. j. Sp 2813/47-4 ze dne 19. srpna 1947, toto řízení dne 13. září 1947 podle § 90 tr. ř. rovněž zastavil.

Předseda okresního národního výboru v Jeseníku na vyzvání předložil osvědčení o státní a národní spolehlivosti, vystavené místním národním výborem v Jeseníku dne 22. listopadu 1947 pod č. j. 7752/47. Na dotaz, proč žádal o osvědčení teprve nyní, předseda okresního národního výboru prohlásil, že dosud je nikdo z nadřízených orgánů po něm nežádal.

1. Bylo zjištěno, že předseda okresního národního výboru Zdeněk Slezák nezbavil a nesuspendoval z funkce předsedu zaměstnanecké rady, bývalého předsedu místního národního výboru Bartoše. Tento zastává funkci předsedy zaměstnanecké rady stále. Bartoš byl suspendován z funkce zapisovatele okresního národního výboru, a to z pravomoci předsedy okresního národního výboru. Funkce zapisovatele byl zbaven Bartoš proto, že v krajinském tisku "Hlas" napadl představitele okresního národního výboru, čímž byla ohrožena vážnost a důstojnost okresního národního výboru v Jeseníku. V důsledku toho podalo předsednictvo okresního národního výboru v Jeseníku pod č. j. 421 pres./47 ze dne 13. června 1947 návrh na zavedení disciplinárního řízení pro porušen služebních povinností.

Zemský národní výbor expositura v Ostravě oznámil přípisem č. j. pres.-509/1-I/6 ze dne 11. září 1947 zavedení disciplinárního řízení proti Bartošovi u disciplinární komise zemského národního výboru expositura v Ostravě, které dosud nebylo skončeno. Ve spisech v této věci u zemského národního výboru, expositury, nejsou žádné protokoly, které by nasvědčovaly tomu, že by předseda okresního národního výboru vykonával nátlak.na některé zaměstnance.

Interpelace neuvádí konkrétní případy neslušného chování zaměstnanců ONV - příslušníků KSČ. Nelze tvrditi, že za dřívějšího před.sedy okresního národního výboru byla spolupráce zaměstnanců okresního národního výboru lepší.

2. Podle zásady, vyslovené v jednacím řádu pro župní a okresní úřady (vl. nař. 290/1922 Sb.), se připouští, aby k vyřizování presidiálních věcí byly přibrány přidělené orgány, jsou-li zvláště spolehlivé a důvěryhodné.

Dal jsem předsedovi okresního národního výboru pokyn, aby k vyřizování těchto věcí byly vybírány osoby z řad zaměstnanců, které složily služební přísahu.

3. Řízení ve věci konfiskace osobního auta Jana Krejčího, kapitána v. v., bytem v Jeseníku, není ještě skončeno.

4. Na příkaz okresního soudu v Jeseníku měla býti provedena eskorta tří vyšetřovanců, mezi jinými i Karla a Jiřího Kašpara, ke krajskému soudu do Opavy za asistence dvou orgánů SNB. Vzhledem k nízkému stavu orgánů SNB bylo použito služebního auta okresního národního výboru a pouze jednoho člena SNB. Okresní soud v Jeseníku hradil náklady za eskortu.

Okresní úřad ochrany práce dosud nepřidělil okresnímu národnímu výboru jiného spolehlivého řidiče, ač o to byl požádán. Dal jsem příkaz, aby Jiří Kašpar byl ze služeb okresního národního výboru propuštěn. Jiří Kašpar byl umístěn v bytu v budově okresního národního výboru, který vždy byl řidičům přidělován.

5. Ve věci nezákonného vyhoštění člena místního národního výboru v Dolní Lipové, Hermana, sdělil předseda okresního národního výboru, že na něm vydání zrušovacího výměru nebylo žádáno a zdůraznil, že zařídí ihned vše potřebné.

6. Jest pravda, že Dr. Leopold Wollmann koná službu u okresního národního výboru v Jeseníku. Nebylo zjištěno. že Dr. Leopold Wollmann byl členem trestní nalézací komise, která rozhodovala o jeho osobě a nebylo prokázáno, že by byl v daném případě poradcem této komise, anebo že její činnost ovlivňoval.

7. Revise knih jízd, vedené Karlem Zdráhalem, není na zemském národním výboru, exposituře v Ostravě, ještě skončena. Předseda Slezák popírá, že by byl Zdráhala pohlavkoval za jízdy, protože jako zkušenému řidiči jest mu známo, jakému nebezpečí by se tím vydával.

8. K obvinění Zdeňka Slezáka jako předsedy okresního národního výboru ze zneužití úředního postavení v souvislosti s provedenou revisí nelze podati vysvětlení, jelikož interpelace neuvádí způsob tohoto zneužití v případě účetního tajemníka Sochora a Miloše Míky.

Přes provedené šetření nebyli zjištěni svědci, kteří by potvrdili, že předseda místního národního výboru Sochor hrozil likvidací v šech jiných straníků než KSČ.

Interpelace neuvádí jména svědků, kteří by potvrdili, ze Sochor dne 17. října 1947 vykřikoval v přítomnosti předsedy okresního národního výboru Slezáka a člena okresního národního výboru Neboly, že každý, kdo ze zaměstnanců státní bezpečnosti a kriminální služby není dosud v KSČ, určitě tam do půl roku musí býti, takže šetření bylo ztíženo. Přesto bylo provedeno šetření, svědci tohoto případu však nebyli zjištěni.

9. Přidělení živnosti kožešnické Ladislavu Drímalovi stalo se v době porevoluční asi v létě 1945, kdy nemohl do přidělení zasahovati svým vlivem Slezák, ježto v té době nebyl funkcionářem lidové správy.

Ve věci přídělu nábytku Dřímalovi Fondem národní obnovy bylo zjištěno, že Dřímal dal již dříve většinu mu přiděleného nábytku k disposici Fondu národní obnovy.

10. Revisní orgány v Cukmantlu zjistily, že firma Kosma jest vedena neodborně a nalezly při kontrole nesrovnalosti při výdeji a dodávkách zboží. Zjištěné poznatky byly sděleny stanici SNB v Cukmantlu, která provedla šetření. Pro zjištěné delikty byli okresnímu soudu v Jeseníku oznámeni národní správce, různí zaměstnanci a překupníci z řad obchodnictva. Toto šetření bylo skončeno dne 20. července 1947. Proti národnímu správci nebyly zjištěny do. té doby tak závažné okolnosti, které by odůvodnily uvalení vazby. Místní národní výbor ihned v době vyšetřování hlásil věc písemně oblastní úřadovně Fondu národní obnovy v Opavě a žádal o vyslání úředních revisních orgánů k provedení revise u firmy Kosma., event. provedení likvidace firmy. Na to Fond národní obnovy žádal místní národní výbor, aby jmenoval likvidátora a prozatímního správce. Místní národní výbor jmenoval Františka Nykla likvidátorem a prozatímním správcem. Za tuto funkci byla mu Fondem národní obnovy přiznána odměna Kčs 1.500.- měsíčně. Při likvidaci prováděl Nykl revisi. Je pravda, že místní národní výbor žádal okresní národní výbor o vyslání revisních orgánů, bylo mu však sděleno, že okresní národní výbor revisní orgány nemá.

Když okresní národní výbor v Jeseníku žádal o předání revisní zprávy uvedené firmy, byl František Nykl vyzván, aby revisní zprávu předložil okresnímu národnímu výboru v Jeseníku. Nykl odmítl tuto zprávu vydati dříve, dokud nebude zjištěno, kdo mu uhradí přiřčenou mu odměnu, protože Fond národní obnovy odmítl ji hraditi s odůvodněním, že ji má hraditi úřad, který revisi nařídil. Toto bylo sděleno okresnímu národnímu výboru, který trval na vydání zprávy. Fond národní obnovy byl opětně vyzván, aby vyslal úřední revisi, aby mohlo býti zakročeno proti vinníkům. Částečnou revisi prováděl revisor Máj od svazu pro řepu a cukr z Prahy, který ovšem prováděl revisi pouze v odběru cukru. Na základě provedené revise bylo přikročeno k zajištění národního správce Františka Christmana.

Z uvedeného je zřejmé, že není možno viniti okresní národní výbor z nekonání povinností.

Podle spisů na okresním národním výboru a prohlášení předsedy v Zigharticích usnesla se rada místního národního výboru dne 22. května 1947 na uzavření obchodu Jar. Filípka a oznámila téhož dne své rozhodnutí pod č. j. 1043/47 okresnímu národnímu výboru. Jaroslav Filípek byl zbaven národní správy dne 12. července 1947. Není tedy možno ani v tomto případě viniti okresní národní výbor z nekonání povinností.

II. Štěpán Gába nastoupil funkci bezpečnostního referenta při okresní správní komisi v Jeseníku 3. července 1945 a tuto zastával do 19. listopadu 1945 a nikoliv do března 1946. Pokud se prý dopustil činů za vinu mu kladených, byly oznámeny soudu a tím také projednávány. Trestní řízení, jež bylo proti Gábovi vedeno u krajského soudu v Opavě, bylo dne 24. listopadu 1947 skončeno a Gába zproštěn obžaloby.

Štěpán Gába nemá v trestním rejstříku žádných záznamů. Pokud byl v dřívější době potrestán, byly tyto tresty usnesením krajského soudu v Olomouci odd. VII. ze dne 18. října 1945 pod č. j. Nt VII-774/ 45-8 zahlazeny.

V době, kdy Gába byl ustanoven bezpečnostním referentem okresní správní komise, nebyl Zdeněk Slezák funkcionářem ani místního národního výboru ani okresního národního výboru, jelikož se Slezák v červenci 1945 v Jeseníku ještě nezdržoval.

III. O pověsti Břetislava Kašpara, bývalého bezpečnostního referenta okresního národního výboru v Jeseníku byla ministerstvu vnitra předložena tato relace:

Břetislav Kašpar, nar. 15. srpna 1906 v Brně-Husovicích, národnosti české, mravně zachovalý, s hlediska státní, národní a politické spolehlivosti nebyly proti němu zjištěny žádné závady. Nebylo proti němu vedeno vyšetřování pro některý čin podle retribučního nebo jiného dekretu. Členem protistátní organisace nebyl.

Nebylo zjištěno, že za působení Kašpara jako bezpečnostního referenta byli příslušníci SNB zastrašováni a překládáni. Sbor národní bezpečnosti, okresní velitelství Jeseník pod č. j. 341 dův. 1947 sdělil, že nebylo prováděno žádné přemístění příslušníků SNB okresu jesenického na dožádání bezpečnostního referenta nebo jiných úředních činitelů, ale že se tak vždy dělo pouze z důvodů služebních na rozkaz zemského velitelství a se souhlasem okresní zaměstnanecké rady příslušníků SNB.

Nebylo zjištěno, že by Gába působil zaměstnancům event. dělníkům nějaké škody. Jeho ustanovení tajemníkem Ústřední rady odborů nepatří do kompetence ministra vnitra.

IV. Při inventuře velkoobchodu firmy Kosch a Klein, národní správce Leopold Barnet, byly zjištěny různé nesprávnosti. Ve skladišti byly též nalezeny lihoviny patřící firmě Friedel v Cukmantlu. Leopold Barnet byl dne 13. října 1947 předvolán na stanici SNB k výslechu. Barnet byl o 19. hod. propuštěn a odešel domů. Vzhledem k dalšímu vyšetřování byl pak o 22. hod. téhož dne předvolán opět na stanici SNB, odkud byl dne 14. října 1947 v 19.30 hod. předán do vazby soudu. Vyšetřování prováděl okresní velitel SNB za řízení bezpečnostního referenta. Zatčení bylo odůvodněno nebezpečím koluse. Bylo tvrzeno, že nebylo dbáno všech předepsaných náležitostí při provedení zatčení. Příslušné orgány byly důrazně poučeny, jaký postup jest zachovávati při zatýkání.

V. Hospodaření lázeňských podniků v Jeseníku nepřísluší okresnímu národnímu výboru, nýbrž jest v kompetenci ministerstva zdravotnictví. Řízení proti Dr. J. Touškovi provádí ministerstva zahraničních věcí.

1. Dal jsem přezkoumati veškeré údaje v interpelaci uvedené a zjistil skutečnosti jak vyplývají z odpovědi.

2. Neshledal jsem důvodu zakročiti proti Zdeňku Slezákovi, předsedovi okresního národního výboru v Jeseníku, protože se jako veřejný zaměstnanec a předseda okresního národního výboru na vyzvání vykázal osvědčením o státní a národní spolehlivosti.

3. Poměry na ONV v Jeseníku byly přísně a nestranně vyšetřeny.

4. Neshledal jsem nutným učiniti opatření, aby nebyli našemu lidu vnucováni veřejní funkcionáři stranicky ujatí a mnohdy pochybných kvalit, protože nebylo ujištěno, že by se tak dělo.

5. Nemohu naříditi, aby Štěpán Gába byl zbaven všech veřejných funkcí a zbaven jakékoliv možnosti rozhodování o právech a povinnostech zaměstnavatelů a zaměstnanců, ježto Štěpán Gába v oboru působnosti ministerstva vnitra žádné veřejné funkce nezastává.

6. Nezjistil jsem zastrašování příslušníků SNB při výkonu jejich služby.

7. Nezjistil jsem, že byla někomu způsobena taková škoda, jejíž nahrazení bych mohl v mezích své působnosti naříditi.

8. Provedeným šetřením nebyly zjištěny případy toho rázu, které by mi zavdávaly příčiny k zvláštním opatřením. Pokud došlo k nedopatření nebo závadám menšího rázu, dal jsem příkaz, aby k jejich opakování nedošlo.