Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Veřejné vyměřování
a mapování na území republiky Československé
náleží do oboru působnosti ministerstva
financí.
(2) Veřejným vyměřováním
a mapováním podle odstavce 1 se rozumí zejména:
a) vybudování geodetických základů
polohopisných a výškopisných;
b) zakládání, udržování
a obnovování veřejných mapových
děl, zobrazujících geometricky polohopisně
i výškopisně celé území
státní nebo jeho části;
c) zeměměřické práce pro ministerstvo
vnitra při zakládání, udržování
a obnovování dokumentárního díla
státních hranic;
d) vyhotovování kartografických odvozenin
veřejných mapových děl;
e) jiné než vyměřovací a mapovací
práce potřebné pro vybudování,
udržování a obnovování pozemkového
katastru jako jednotného uceleného díla;
f) zeměměřické práce při
scelování pozemků a jiných hromadných
úpravách pozemkové držby;
g) jakékoli rozmnožování veřejných
mapových děl, po případě jejich
odvozenin, a prodej jejich kopií (otisků, snímků
a pod);
h) zeměměřické práce vykonávané
k opatření nebo doplnění měřických
podkladů pro různé technické projekty
a plány, placené nebo podporované z veřejných
prostředků;
ch) vedení v patrnosti všech výsledků
prací uvedených pod písm. a) až h) a
jejich odborná úschova;
i) sledování a podporování pokroků
vědních oborů, jakož i vydávání
předpisů, návodů a pokynů pro
působnost uvedenou pod písm. a) až ch).
(3) Která veřejná mapová díla
budou na území republiky Československé
vybudována a udržována, stanoví vláda
nařízením.
(1) Kde toho povaha služby vyžaduje, mohou úřady,
ústavy, korporace, podniky a jakékoliv orgány
státní a jiné veřejné správy
vykonávati práce spojené s veřejným
vyměřováním a mapováním
v rozsahu nutném pro obor jejich působnosti (§
5, odst. 1).
(2) Nedotčena zůstávají:
a) práva úředně oprávněných
civilních techniků (civilních inženýrů)
vykonávati některé úkony veřejného
vyměřování a mapování,
b) působnost ministerstva školství a osvěty
ve vědeckých otázkách veřejného
vyměřování a mapování,
upravovaného tímto zákonem,
c) působnost ministerstva vnitra ve věcech státních
hranic a hraničního archivu. Podrobnosti o výkonu
měřických prací při zakládání,
udržování a obnovování dokumentárního
díla státních hranic (§ 1, odst. 2,
písm. c), jakož i vydávání předpisů,
návodů a pokynů pro působnost uvedenou
v § 1, odst. 2, písm. c) (§ 1, odst. 2, písm.
i) upraví ministr vnitra v dohodě s ministrem financí;
d) působnost ministerstva dopravy ve věcech zhotovování
leteckých a plavebních map, jakož i letecké
a plavebně-měřické služby.
(3) Ustanoveními tohoto zákona není dotčena
působnost ministerstva národní obrany ve
věcech veřejného vyměřování
a mapování, určených výhradně
zájmy obrany státu.
(4) Živnostensko-právní předpisy a oprávnění
podle nich nabytá nejsou tímto zákonem dotčeny.
(1) Při provádění prací, uvedených
v § 2, odst. 1, jest v zájmu jednotnosti a hospodárnosti
využíti příslušných podkladů,
zařízení a zkušeností, které
jsou v oboru působnosti ministerstva financí.
(2) Ministerstvo financí může za úhradu
skutečných nákladů nebo podle vyhlášených
sazeb poplatků v dohodě s příslušným
ústředním úřadem převzíti
práce spadající do veřejného
vyměřování a mapování
pro jiné obory státní a jiné veřejné
správy, i když mají vlastní oprávněné
měřické orgány.
(3) Sazby poplatků za práce spadající
do veřejného vyměřování
a mapování a za používání
jejich výsledků a podkladů stanoví
ministerstvo financí vyhláškou v Úředním
listě. Úřadům uvedeným v §
2 povolí ministerstvo financí bezplatné využití
výsledků veřejného vyměřování
a mapování pro jejich vlastní úřední
potřebu.
(1) Vrchní řízení a dohled ve věcech
veřejného vyměřování
a mapování podle tohoto zákona přísluší
ministerstvu financí.
(2) Veřejné vyměřovací a mapovací
práce celostátního významu nebo práce
zvláštní povahy vykonává ministerstvo
financí přičleněnými ústavy
(orgány).
(3) Vykonávání jiných veřejných
vyměřovacích a mapovacích prací
náleží úřadům druhé
stolice a jim podřízeným úřadům
prvé stolice.
(4) Působnost, sídla, obvody a názvy úřadů
a ústavů podle odstavce 2 a 3 stanoví vláda
nařízením.
(1) Všichni, kdo vykonávají práce, uvedené
v § 1 a § 2, odst. 1 a 2, písm. a), jsou povinni
v zájmu hospodárnosti, účelnosti a
jednotnosti předem ohlašovati tyto práce ministerstvu
financí, předkládati mu elaboráty
v prvopisu k přezkoušení a zhodnocení
a dodávati mu bezplatně výsledky, jakož
i říditi se předpisy, návody a pokyny
vydanými podle § 1, odst. 2, písm. i). Podrobnosti
stanoví vláda nařízením.
(2) Všechny úřady, ústavy, korporace
a jakékoli orgány veřejné správy
jsou povinny účinně podporovati úřady,
ústavy a orgány uvedené v § 4 a podávati
jim zprávy potřebné k provádění
tohoto zákona.
(3) K vydávání samostatných map nebo
map určených jako přílohy k jiným
textovým publikacím je třeba, aby jejich
originály schválilo ministerstvo financí.
Při řešení zásadních vědeckých
otázek veřejného vyměřování
a mapování jest slyšeti Národní
komitét geodetický a geofysikální.
Ministerstvo financí může dáti uvedenému
komitétu na jeho požádání výsledky
veřejného vyměřování
a mapování, pokud mají celostátní
význam, k vědeckému zhodnocení a využití.
(1) Udělovati právo k rozmnožování
děl veřejného vyměřování
a mapování nebo jejich kopií (otisků,
snímků a pod.) a k vyhotovování nebo
rozmnožování odvozenin těchto děl
(zmenšenin, zvětšenin a pod.) přísluší
ministerstvu financí.
(2) Ministerstvo financí může vyhotovovati
a rozmnožovati i jiná mapová díla.
(1) Jednání nebo opominutí příčící
se ustanovením tohoto zákona trestají, nejde-li
o čin soudně trestný, okresní národní.výbory
jako správní přestupek pokutou do 100.000
Kčs nebo vězením (uzamčením)
do šesti měsíců nebo oběma těmito
tresty; pro případ nedobytnosti pokuty vyměří
se náhradní trest vězení podle míry
zavinění do šesti měsíců.
Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí
trest vězení spolu s náhradním trestem
za nedobytnou pokutu činiti více než šest
měsíců. Přestupek se stíhá
jenom na návrh ministerstva financí.
(2) O výsledku trestního řízení
buď vždy zpraveno ministerstvo financí.
(1) Použivatelnost vládního nařízení
ze dne 13. července 1942, č. 298 Sb., o soustředění
věcí zeměměřických a
hraničních v oboru působnosti ministerstva
vnitra a o zřízení země měřického
úřadu, ve znění vládního
nařízení ze dne 30. listopadu 1944, č.
272 Sb., - pokud nebyla zrušena ustanovením §
2 zákona ze dne 2. října 1946, č.
195 Sb., o použivatelnosti předpisů z doby
nesvobody (příloha k § 2, odst. 1, oddíl
B, I, pol. 66) - se zrušuje. Ustanovení vládního
nařízení ze dne 20. ledna 1920, č.
43 Sb., o jednotné organisaci přesných výškových
měření, se zrušují, pokud odporují
tomuto zákonu.
(2) Zaměstnanci, kteří dosud vykonávají
působnost uvedenou v § 1, odst. 2 u zeměměřického
úřadu, stávají se zaměstnanci
ministerstva financí.
(3) Ministerstvo financí přejímá také
všechna zařízení, jakož i všechny
spisové, písemné a měřické
operáty a provozní materiál zeměměřického
úřadu, sloužící účelům
uvedeným v § 1, odst. 2.
Podrobné předpisy k provedení tohoto zákona
vydá vláda nařízením.
Ministr (ministerstvo) financí vykonává působnost
podle tohoto zákona na Slovensku zásadně
prostřednictvím pověřence (pověrenectva)
financí, který se při tom řídí
jeho rozhodnutími a směrnicemi.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr financí
v dohodě se zúčastněnými ministry.
Snaha o soustředění zeměměřické
služby trvá již od roku 1919, kdy býv.
ministerstvo veřejných prací vypracovalo
osnovu zákona o zřízení ústředního
úřadu pro veřejné vyměřování.
I v dalších letech bylo o soustředění
této služby uvažováno (na př. vládním
návrhem zákona o organisaci zeměměřických
prací z 11. VI. 1926, tisk č. 876, II. vol. obd.).
Výsledkem nebylo však potřebné soustředění,
nýbrž jen zákonná úprava některých
složek této služby, která její
roztříštěnost ještě po sílila.
Veřejné vyměřování a
mapování bylo upraveno zákonnými předpisy
v těchto ressortech:
a) v oboru ministerstva veřejných prací
vládním nařízením č.
43/1920 Sb. o jednotné organisaci výškového
měření a zákonem č. 245/1921
Sb. o státních hranicích; po ukončení
hraničních prací, vyhlášeném
vládním nařízením č.
237/1937 Sb., přešla tato působnost býv.
ministerstva veřejných prací na ministerstvo
vnitra;
b) v oboru ministerstva financí zákonem č.
177/1927 Sb. a jej provádějícími nařízeními
č. 205/1928 Sb. a č. 64/1930 Sb. o pozemkovém
katastru a jeho vedení;
c) v oboru ministerstva vnitra vládním nařízením
č. 237/1937 Sb., jímž se stanoví ukončení
doby provádění rozhraničovacích
ustanovení mezinárodních smluv; tím
byl obnoven stav, který zde byl před počátkem
účinnosti zákona č. 245/1921 Sb.,
že totiž věci hraniční patří
do působnosti ministerstva vnitra;
d) v oboru ministerstva zemědělství zemskými
zákony č. 65/1892, 57/1896, 52 a 53/1910 mor. u.
z. o scelování hospodářských
pozemků;
e) v oboru ministerstva spravedlnosti uh. zák. čl.
XXXIX/1908 o rozdělení majetku urbariálního,
o úpravě pozemkového majetku a o komasaci
a jej provádějícím nařízením
ze dne 6. ledna 1909, č. 10, 20, 30, 40, 50, 60/JM.
Mimo výše uvedená odvětví státní
správy vykonávaly zeměměřické
práce také další ressorty, na př.
železniční a vojenský; přesto,
že rozvrhy prací pro jednotlivá léta
byly - zejména v poslední době - projednávány
na společných poradách, nebylo vždy
zabráněno tomu, aby se mnohé práce
neopakovaly nebo nebyly vykonávány nejednotně,
čímž vznikaly značné ztráty.
V českých zemích: V roce 1939 byl
převeden vojenský zeměpisný ústav
do ministerstva vnitra pro civilní práce; v roce
1942 byly vládním nařízením
č. 298/1942 Sb. ve znění vládního
nařízení č. 272/1944 Sb. do téhož
ministerstva převedeny další složky zeměměřické
služby, a to geodetické základy polohopisné
(triangulace z ministerstva financí), geodetické
základy výškopisné (nivelace z ministerstva
dopravy a techniky - býv. ministerstvo veřejných
prací) a všechny zeměměřické
složky tohoto ressortu (včetně hraničních
prací a zeměpisného ústavu) sloučeny
pak v jeden celek "Zeměměřičský
úřad". Tím bylo dosaženo prvního,
byť i nedokonalého soustředění
zeměměřické služby pro civilní
účely.
Mimo soustředění zůstal zejména
v ressortu ministerstva financí pozemkový katastr,
jehož údaje jsou sice dosud podkladem pro zakládání
pozemkové daně, ale jenž je také důležitou
součástí veřejných knih (knihovní
mapa), který má býti a je veden tak, aby
sloužil jako podklad pro veškerá technická
podnikání (§ 3 zák. č. 177/1927
Sb.); mimo soustředění zůstaly také
veškeré ressortní zeměměřické
práce, z nichž nejrozsáhlejší konalo
ministerstvo zemědělství (pro scelování).
Na Slovensku zůstal stav z doby do roku 1939 v podstatě
nezměněn. V býv. slovenském ministerstvu
financí byla při ústřední správě
pozemkového katastru vyhláškou ministerstva
financí č. 18.467/pres. 1941 (č. 298/1941
Úradných novin) zřízena triangulační
kancelář a reprodukční ústav.
Na toto ministerstvo byla přenesena také působnost
ve věcech hraničních vyhláškou
č. 8111/pres. 1939 (č. 90/ 1939 Úradných
novin). V oboru působnosti slov. ministerstva národní
obrany byl zřízen vojenský zeměpisný
ústav.
a) Ministerstvu financí přísluší
pozemkový katastr, t. j. zakládání,
obnovování a udržování pozemkového
katastru ve shodě se skutečným stavem v přírodě
a s veřejnými knihami; reprodukce a tisk katastrálních
map a jejich odvozenin, prodej otisků katastrálních
map, jejich odvozenin a jiných vyhotovení z pozemkového
katastru.
b) Ministerstvu vnitra příslušejí
zejména geodetické základy polohopisné
a výškopisné - počítajíc
v to práce astronomické, gravimetrické a
základnové - práce hraniční,
mapovací (všemi známými metodami také
fotogrametrií) a kartografické; reprodukce, tisk
a prodej map všeho druhu s výjimkou map katastrálních.
V podstatě jde o měřické složky,
soustředěné v době nesvobody a potvrzené
ústavodárným Národním shromážděním
republiky Československé zákonem ze dne 2.
října 1946, č. 195 Sb. (příl.
B, I, pol. 66).
c) Ostatní ressorty, pokud mají vlastní
zeměměřickou službu, konají zeměměřické
pr.áce potřebné pro dotčený
obor působnosti. Nejrozsáhlejší ressortní
zeměměřické práce koná
ministerstvo národní obrany, zejména svým
vojenským zeměpisným ústavem, obnoveným
v r. 1945, jehož úkolem je opatřování
vhodných map pro obranu státu, a ministerstvo zemědělství
při scelování pozemků a pozemkových
úpravách.
d) Na Slovensku byl stav po roce 1939 zachován do
nynější doby, byl však rozšířen
o fotogrametrický ústav zřízený
nařízením SNR ze dne 14. května 1945,
č. 67 Sb. n. SNR, a přičleněný
k pověřenectvu financí. V oboru působnosti
ministerstva národní obrany byl zrušen slovenský
vojenský zeměpisný ústav.
Brzy po osvobození v roce 1945 bylo předloženo
několik návrhů dekretu presidenta republiky
na novou organisaci veřejných zeměměřických
prací a konána řada porad v úřadu
předsednictva vlády, avšak bezvýsledně.
Proto vládním usnesením ze dne 30. dubna
1946 (54. schůze) při příležitosti
schválení osnovy vládního nařízení
o zrušení nebo změně rozhodnutí
správních úřadů z doby nesvobody
a o úřadech zřízených v době
nesvobody bylo uloženo ministru vnitra, aby v dohodě
s ministrem financí připravil legislativní
úpravu organisace zeměměřické
služby, která by vstoupila v účinnost
nejpozději dnem 1. ledna 1947 a která bude respektovat
zásadu koncentrace zeměměřické
služby a bude míti platnost též pro potřebné
instituce na Slovensku.
Ministerstvo vnitra splnilo v dohodě s ministerstvem financí
tento příkaz osnovou, vypracovanou s přihlédnutím
k posudkům sděleným mu na popud generálního
sekretariátu Hospodářské rady ministerstvy
národní obrany, financí, zemědělství,
dopravy a techniky, státním úřadem
plánovacím, zemskými národními
výbory v Praze a v Brně, vysokými školami
technickými v Praze a v Brně, státním
ústavem geofysikálním, státním
ústavem geologickým, Národním komitétem
geodetickým a geofysikálním, Inženýrskou
komorou a Spolkem inženýrů a architektů,
které vyzněly vesměs pro sou.středění
zeměměřické služby. Tato osnova
byla podkladem vládního návrhu zákona.
Podle mnohaleté zkušenosti ve shodě se zmíněnými
posudky ústředních úřadů
a institucí je nutno soustřediti ony úseky
veřejného vyměřování
a mapování, které slouží potřebám
všech nebo několika ressortů. Jsou to zeměměřické
agendy ministerstev vnitra a financí a dále z ressortních
prací ministerstva zemědělství zeměměřické
práce pro scelování pozemků, jejichž
výsledkem je obnovená katastrální
mapa.
Nelze však doporučiti soustředění
jiných ryze ressortních zeměměřických
prací, poněvadž by tím vznikl neovladatelný
úřad, nehledíc ani k okolnosti, že výkon
takových prací vyžaduje nezbytně i odborné
znalosti příslušného ressortu.
Při úvahách o tom, kde má býti
soustředěno veřejné vyměřování
a mapování, je třeba vycházet z předpokladu,
že mapa (mapa základní a její odvozeniny)
musí vyhovovati všem potřebám veřejné
správy a obecného zájmu a že tedy nesmí
býti podstatně ovlivněna tím či
oním užším zájmem.
Nutno zvláště zdůrazniti, že vyměřování
a mapování je nutno soustřediti v jednom
ústředí, jež by obstarávalo polohopisné
a výškopisné mapy v takové úpravě
a obsahu, aby kterýkoli zájem a potřeba ve
státě mohly jimi býti uspokojeny, a vedlo
v patrnosti všechny změny v přírodě
tak, aby mapa podávala skutečný stav a dále,
aby všechna místa, která konají vyměřování
a mapování, pracovala účelně
a hospodárně tak, aby výsledků jejich
práce bylo lze použíti pro celostátní
mapové dílo (jednotící vedení).
Při otázce, kde soustřediti veřejné
vyměřování a mapování,
byl vzat v úvahu dnešní stav, podle něhož
největší složka měřické
služby je vybudována v ministerstvu financí.
Měřická služba je tam vybudována
s tradicí více než stoletou a pečlivou
organisací ve třech stolicích, jíž
se může vykázati jen málokterý
obor technické služby. Přihlédnuto též
k okolnosti, že se finanční správa zatím
nemůže zříci pozemkového katastru
a že na Slovensku jsou v tomto oboru soustředěny
i další složky veřejného vyměřování
a mapování, kromě služby výškopisné.
Služba veřejného vyměřování
a mapování u ministerstva financí byla zpravidla
tradičně spojována s daňovými
potřebami. Bude proto nutno službu veřejného
vyměřování a mapování
v ministerstvu financí organisačně i věcně
vybudovati tak, aby spojitost s daňovými úkoly
byla ponechána jen v míře nezbytně
nutné a aby při tom vyhovovala všem technickohospodářským
požadavkům státu a potřebám plánovacím.
Pojem veřejného vyměřování
a mapování je volen ve shodě se zněním
bodu 13 dohody vlády Československé republiky
a předsednictva Slovenské národní
rady ze dne 2. června 1945.
Veřejné vyměřování a
mapování je souhrn zeměměřických
prací sloužících veškerým
vědeckým, technickým a hospodářským
potřebám veřejnosti a tvoří
podklad vybudování veřejných mapových
děl.
Veřejným mapovým dílem rozumějí
se veškeré mapy a plány vyhotovené z
výsledků vlastního veřejného
vyměřování a mapování
nebo z podkladů převzatých.
Geodetickými základy polohopisnými a výškopisnými
se tu rozumějí veškeré triangulace a
nivelace (včetně budování základen
a základních výškových bodů);
náleží sem dále i jiné práce
povahy vědecké, zejména astronomické,
gravimetrické a měření stupňová,
pokud slouží vybudování geodetických
základů.
Pro zakládání, udržování
a obnovování veřejných mapovaných
děl (mapy katastrální, doplněné
výškopisně jako mapy základní
a mapy technické, vyhotovené vlastním měřením
nebo odvozené) lze užíti všech známých
metod mapovacích, včetně pozemní a
letecké fotogrametrie, podrobené po případě
censuře fotosnímků.
Působnost ministerstva vnitra, upravená zákonem
ze dne 30. června 1921, č. 245 Sb., o státních
hranicích, pokud jde o věci právní
a správní, zůstává nedotčena.
Podrobnosti o výkonu zeměměřických
prací v tomto oboru stanoví ministr vnitra v dohodě
s ministrem financí.
Kartografickými odvozeninami všech měřítek
se rozumějí odvozeniny mapových děl
vlastních, jakož i mapových děl dosud
zpracovaných vojenskou správou, a to dřívějších
i nově pořizovaných, po odstranění
kreseb rázu tajného nebo důvěrného,
jakož i jiných veřejných mapových
děl, i děl cizozemských.
Jinými pracemi pro budování pozemkového
katastru jsou místní šetření,
katastrální vceňování, práce
na písemném operátu katastrálním
a všechny práce nutné k tomu, aby pozemkový
katastr zůstal jednotným a uceleným dílem,
vedeným na jediném místě.
Zeměměřickými pracemi při scelování
pozemků a jiných úpravách pozemkové
držby jsou zeměměřické práce,
pokud souvisí se zjištěním dosavadní
pozemkové držby, účelným vypracováním
pomůcek pro pozemkový katastr a pozemkovou knihu,
které při scelování a jiných
hromadných úpravách pozemkové držby
působily dosud značné potíže
jak provádějícím úřadům,
tak finanční správě (pozemkovému
katastru), a byly příčinou mnohých
nedorozumění; zdržovaly často i dokončení
těchto úprav. Při sledování
a podporování pokroků vědních
oborů, jakož i vydávání předpisů,
návodů a pokynů pro působnost uvedenou
pod písm. a) až ch) bude ministerstvo financí
postupovati ve spolupráci s ministerstvem techniky nebo
s kterýmkoliv jiným zúčastněným
ressortem.
Aby byl zaveden pořádek do výroby mapových
děl, je nutno stanovit, která díla se budou
jako veřejná z moci úřední
vyhotovovat. Jen tak se dá nejlépe využít
výsledků všech prací veřejného
vyměřování a mapování
a předejde se zbytečným pracím.
Pokud půjde o práce placené částečně
nebo úplně z prostředků znárodněného
podnikání, zařídí ministerstvo
průmyslu, aby jejich výsledky byly dány k
disposici ministerstvu financí. Předpokladem je,
že tyto práce budou provedeny odborně tak,
aby se jich mohlo plně využíti pro veřejné
vyměřování a mapování
a aby nemusily býti opakovány, při čemž
by se pak náklad musel uhraditi z veřejných
prostředků. To bude vyjádřeno ve vládním
nařízení.
Ze soustředění je vyňata služba
z oboru vyměřování a mapování,
která slouží výhradně obraně
státu, a to v rozsahu nezbytně nutném pro
potřeby vojenské správy. V ostatních
oborech veřejné správy zůstane jen
měřická služba souvisící
s oprávněním podle § 51 kat. zákona
č. 177/1927 Sb. a taková měřická
služba, pro jejíž uspokojivé vykonávání
je třeba znáti podrobné potřeby příslušného
ressortu a stálý styk s jinými druhy služeb
tohoto resortu. To lze splnit jen stálou službou v
příslušném ressortu.
Práce spojené s veřejným vyměřováním
a mapováním budou jednotlivými resorty prováděny
jen v rozsahu nezbytně nutném pro obor jejich působnosti.
Bylo by také velmi výhodné přemísťování
úředníků ze soustředěné
služby do služby ressortní a naopak; využilo
by se tím velmi mnoho cenných zkušeností
pro veřejné vyměřování
a mapování.
Hraniční archiv je základní složkou
administrativně-právní agendy, která
náleží ministerstvu vnitra. Archivalie v něm
uschovávané jsou svojí povahou tajné
a nedělitelné. Vedení v patrnosti a vyznačení
změn v dokumentárním díle musí
býti jednotné a musí býti prováděno
podle ustanovení příslušných
úmluv se státy sousedními.
I ressortní práce musí se omeziti na nejmenší
míru, a kde se vyskytnou ve větším rozsahu,
může je převzít služba soustředěná,
která ovšem musí pracovati ve stálém
styku se znalci ressortními. Takové případy
nastanou na př. zejména při pozemkové
reformě, regulačních plánech a službě
pro obranu státu.
Práce celostátního významu budou konány
ministerstvem financí přičleněnými
odbornými ústavy pro geodetické základy,
fotogrametrii, mapování, reprodukci, kartografii,
tisk, ústřední archiv, výzkumnictví
a pod. Ostatní služba v prvé a druhé
stolici bude řešena obdobně tak, jak je dosud
vybudována u ministerstva financí.
Ressortům, které mají zájem na pracích
veřejného vyměřování
a mapování, bude dána možnost, aby uplatňovaly
své názory a požadavky na meziministerských
poradách, svolávaných podle potřeby
ministerstvem financí.
Prakticky jsou všechny úřady a orgány,
které pracují mimo soustředěnou službu,
pomocníky služby soustředěné;
jim vlastně jsou svěřeny dílčí
úkony. Musí býti proto pamatováno
na opatření, která by i tuto rozptýlenou
vyměřovací a mapovací činnost
soustředila a využila. Povinnost hlášení
má zaručiti jednotnost v provádění
a zameziti opakování prací.
Je třeba zajistiti potřebnou součinnost všech
úřadů, ústavů a orgánů
státní a jiné veřejné správy.
Účelem ustanovení odstavce 3 jest, aby se
obecenstvu dostala do ruky mapa s odborného stanoviska
bezvadná a za přiměřenou cenu, není-li
proveditelné, aby vydavatelská činnost byla
soustředěna v rukou státu. Každá
mapa je přímo nebo nepřímo vyhotovena
na podkladě úředních pomůcek,
opatřených značným nákladem
státu. Tímto ustanovením bude také
zajištěn přehled a evidence veškerých
mapových děl. Při tom zůstává
nedotčena působnost ministerstva národní
obrany a ministerstva informací.
Spolupráce Národního komitétu geodetického
a geofysikálního (§ 10, odst. 1 vl. nař.
č. 64/1930 Sb.), jakožto složky Národní
rady badatelské, je nejvýše žádoucí
s ohledem na mezinárodní zhodnocení výsledků
prací geodetických základů po stránce
vědecké; bude věcí vhodné dohody
pro účelnou úpravu této součinnosti
a stanovení vědeckých zásad pro geodetické
základy a zhodnocení vědeckých výsledků
pro účely mezinárodní.
Samozřejmým důsledkem práva původského
jest vyhrazení práva rozmnožovati díla
veřejného vyměřování
a mapování, která jsou vybudována
velikým nákladem státu a jichž bylo
mnohdy různým způsobem zneužíváno.
Jde-li též o zájmy obrany státu, dohodne
se ministerstvo financí před udělením
práva k rozmnožování s ministerstvem
národní obrany. Tato součinnost bude vyjádřena
ve vládním nařízení.
Podle dosavadních zkušeností je třeba
zneužití rozmnožovacího práva,
alespoň v některých případech,
trestně stíhati. Veřejné úřady
(orgány), které zjistí, že byl přestoupen
zákon, oznámí to ministerstvu financí.
Není třeba vysvětlivek.
Provádění připravovaných opatření
nevyžádá si zvýšených nákladů,
ježto jde v podstatě o organisační soustředění
složek, činných dosud v oboru veřejného
vyměřování a mapování.