Franz Sladky, německý státní příslušník,
německý úřední lékař,
šéflékař bývalého "Arbeitsamtu"
a šéflékař Revírní bratrské
pokladny v Kladně byl až do roku 1941 čsl.
státním příslušníkem a
ze ziskuchtivosti zažádal a přijal německou
státní příslušnost a německou
národnost, což mu přineslo značné
osobní výhody v době okupace. Franz Sladky
v těchto svých funkcích spáchal
mnoho zločinů trestných podle dekretu presidenta
republiky o potrestání nacistických zločinců,
zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech ze dne 19. června 1945 č.
16 Sb. - Uvádíme některé případy,
svědčící o jeho zločinné
činnosti.
1. Franz Sladky, jako německý úřední
lékař byl ve službách kladenského
gestapa. V této své okupační hodnosti
se podle svého vlastního doznání zúčastnil
v době tzv. heydrichiády v r. 1942 popravy sedmi
čsl. občanů na střelnici v Krnčí
u Kladna, kde zastřelené občany ohledal a
vystavil úmrtní listy.
2. V těchto službách jako německý
úřední lékař ohledával
ve věznici kladenského gestapa umučené
a popravené čsl. a jiné státní
občany. Kryl zločiny gestapa tím, že
jak sám uvádí - vystavoval úmrtní
listy, v nichž jako příčinu smrti udával
buď sebevraždu nebo že umučení a
popravení zemřeli přirozenou smrtí.
3. Na základě jeho posudku byli vězňové
z internačního tábora, nacházejícího
se v kladenské sokolovně, posíláni
do různých německých koncentračních
táborů, kde mnozí z nich zahynuli. Uvádíme
jeden z případů:
Franz Sladky, ač mu bylo známo, že práce
neschopní vězňové jsou v koncentračních
táborech ubíjeni, či popravováni v
plynových komorách, uznal transportu a práce
schopným vězně kladenského gestapa
Störa, který trpěl nevyléčitelnou
chorobou vysychání míchy. Jmenovaný
Stör byl pak v koncentračním táboře
Mauthausenu SS-lékařem uznán práce
neschopným a později v plynové komoře
popraven.
4. Ze svědecké výpovědi Otto Gehle-ho,
člena kladenského gestapa vysvítá,
že udání Franz Sladkyho bylo rozhodujícím
při rozsudku smrti nad tajemníkem Revírní
bratrské pokladny v Kladně Bradáčem,
popraveném v době t. zv. heydrichiády.
5. Franz Sladky ve funkci šéflékaře
Revírní bratrské pokladny na Kladně
při revisi nemocných horníků a hutníků
uznával tyto hromadně za zdravé a práce
schopné v dolech a hutích, i když zdravotní
stav těchto lidí byl velmi špatný. Tím
vědomě poškozoval zdraví čsl.
občanů ve prospěch hitlerovského Německa.
Uvádíme jeden z případů:
Horník Josef Novák z Bránova u Rakovníka
byl Franz Sladkym uznán práce schopným přes
svou vleklou a těžkou oční chorobu.
Poněvadž se proti tomuto rozhodnutí ohradil,
zavolal Franz Sladky do své ordinace gestapo a dal horníka
Nováka, o kterém se při tom vyjádřil,
že je sabotér a bolševik, zatknout. Na základě
tohoto udání a zatčení, provedeného
16. května 1944, byl horník Novák německým
soudem v Praze na Pankráci odsouzen k 18 měsícům
káznice. Byl po dobu jednoho roku vězněn
a teprve 20. května 1945 spojeneckými armádami
v Aichachu v Německu osvobozen.
6. Franz Sladky jako šéflékař bývalého
t. zv. "Arbeitsamtu" je spoluodpovědným
za deportaci tisíců čsl. občanů,
obyvatelů kladenského kraje, na nucené práce
do Německa. Mnozí z nich zahynuli při bombardování
a pod tíhou otrocké práce v německých
továrnách a pracovních táborech. Jiní
se vrátili se značně podlomeným zdravím.
Všechna tato obvinění byla Franz Sladkymu prokázána
jednak vlastním doznáním a jednak svědeckými
výpověďmi.
Franz Sladky byl přes všechny tyto své zločiny,
trestné podle dekretu presidenta republiky o potrestání
nacistických zločinců, zrádců
a jejich pomahačů a o mimořádných
lidových soudech ze dne 19. června 1945, č
16 Sb. dne 2. září 1947 propuštěn
z vyšetřovací vazby, ve které se
od svého zatčení dne 7. května 1945
nacházel. K návrhu státního zastupitelství
v Praze bylo trestní řízení proti
Franz Sladkymu dne 3. prosince 1947 zastaveno, prý
pro nedostatek důkazů.
Toto rozhodnutí krajského trestního soudu
v Praze vyvolává oprávněné
pobouření v celém kladenském kraji
i u všech těch, kteří na vlastním
těle poznali "činnost" Franz Sladkyho.
Kladenský pracující lid nebyl uspokojen odpovědí
p. ministra spravedlnosti, kterou tento dal delegaci kladenských
horníků, jež přišla jménem
všech pracujících a obětavých
vlastenců Kladenska protestovat proti propuštění
Franz Sladkyho a zastavení trestního řízení
proti tomuto zrádci a udavači. Pan ministr totiž
k této protestní delegaci prohlásil, že
o možnosti obnovy trestního řízení
bylo by lze uvažovati pouze tehdy, kdyby na základě
výpovědi svědků dodatečně
se přihlásivších byly zjištěny
nové skutkové okolnosti.
Naléhavost interpelace je dána značným
pobouřením pracujícího lidu na Kladensku.
Ptáme se pana ministra spravedlnosti:
1. Je možné, že shora uvedené - vlastním
doznáním a svědeckými výpověďmi
doložené a panu ministru z předložených
trestních spisů známé zločiny
nestačily k podání obžaloby na Franz
Sladkyho, která by vedla ke spravedlivému a zaslouženě
přísnému potrestání tohoto
Němce, zrádce, udavače a odrodilce českého
národa?
2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten na základě
všech shora uvedených důkazů nařídit
příslušnému státnímu zástupci,
aby podnikl urychleně kroky, vedoucí k obnově
trestního řízení proti Franz Sladkymu?
3. Je pan ministr ochoten prostřednictvím svých
orgánů dbáti toho, aby vina Franz Sladkyho
byla vskutku podle zákona potrestána?
4. Je si pan ministr vědom toho, že podobným
jednáním orgánů ministerstva spravedlnosti
a vinou těchto není důsledně prosazován
náš právní řád a že
naopak takovýmto postupem roste pobouření
pracujícího lidu Kladenska a nedůvěra
k podřízeným soudním orgánům
pana ministra?