V době od skončení okupace 1945 až do
poslední doby byla v oboru státní správy
dekrety, zákony i jinými předpisy uložena
statutárním městům jako městům
vykonávajícím agendu okresních národních
výborů, celá řada úkolů,
vyplývajících z poválečných
poměrů, aniž bylo v příslušných
předpisech pamatováno na to, jakým způsobem
statutární města náklady z těchto
úkolů plynoucí uhradí. Dnes u statutárních
měst převažuje stále více agenda
okresní nad agendou obecní, na kterou vlastně
byla tato města zařízena.
Pro státní správu vykonávají
statutární města agendu v těchto oborech:
v zajištění a správě majetku
osob státně nespolehlivých, v osidlování,
v konfiskaci zemědělského majetku, v náhradách
válečných škod, ve státním
občanství Němců, v zásobování
a vyživování, v bytové péči,
ve stíhání trestních provinnění
proti národní cti, v přidělování
motorových vozidel a pohonných látek, v oboru
ústředí pracovních středisek
a ve výkonu bezpečnosti. Je tedy obor státní
správy, přenesené na statutární
města tak rozsáhlý, že je otázkou,
jak zvládnou tato města svou kritickou finanční
situaci. Ciferně vyjádřeno činily
osobní a věcné náklady, zatěžující
na př. zemské hlavní město Brno v
roce 1945 a 1946: v oboru agendy pro státní správu
celkem částku 59,111.767 Kčs. V roce 1947
budou tyto náklady u téhož města činiti
dalších asi 30,000.000 Kčs a od září
1947 k nim přistoupí ještě věcné
náklady, spojené s výkonem bezpečnostní
agendy a opatřením místností pro státní
bezpečnost, které v témž městě
v roce 1946 přesáhly částku 10 mil.
Kčs. Osobní a věcné náklady,
jimiž byla některá jiná statutární
města zatížena výkonem výše
uvedených agend pro státní správu,
dosahují za léta 1945 až 1947 u města
Opavy částky 15 mil. Kčs, u města
Ostravy 40 mil. Kčs. U měst Praha, Olomouc a Košice
není tato částka zatím ciferně
vyčíslena.
Statutární města proto žádají,
aby všechny výdaje spojené s výkonem
agendy státní správy byly statutárním
městům refundovány a aby těmto městům
byla proporcionelně rozdělena úhrada, s níž
státní správa ve svém rozpočtu
počítala na věcné náklady národní
bezpečnosti v rozpočtu za rok 1947 a 1948 a pokud
státní správa bude hraditi do konce roku
1947 tyto věcné náklady ze státních
prostředků, aby nepožadovala jejich náhrady
od statutárních měst. Naléhavost interpelace
je odůvodněna špatnou finanční
situací těchto měst.
Podepsaní se proto táží vlády
republiky Československé:
1. Zda je jí známa finanční situace
statutárních měst?
2. Zda je ochotna vyhověti žádosti statutárních
měst, jak je shora uvedena?
3. Zda a jakým způsobem je ochotna nahraditi těmto
městům výdaje spojené s agendou státní
správy?
4. Jak chce zajistiti finanční rovnováhu
těchto měst při výkonu tak rozsáhlé
agendy v oboru státní správy?