Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Státním zaměstnancům, jejichž
trvalé služební působiště
jest v obci zařazené dosud do skupiny míst
D, náleží činovné (adjutum, remunerace,
odměna, denní plat) podle skupiny míst C.
Státními zaměstnanci podle tohoto zákona
se rozumějí státní zaměstnanci,
pro něž platí zákon ze dne 24. června
1926, č. 103 Sb., o úpravě platových
a některých služebních poměrů
státních zaměstnanců (Platový
zákon), nebo předpisy vydané podle něho.
Ustanovení § 1 platí též
a) pro osoby v učitelské službě, jejichž
platové a služební poměry jsou upraveny
zákonem ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb.,
o úpravě platových a služebních
poměrů učitelstva obecných a občanských
škol (Učitelský zákon),
b) pro zaměstnance svazků územní samosprávy
a ostatních korporací veřejného práva
a nadací, jejichž platové poměry jsou
upraveny všeobecnými předpisy obdobnými
předpisům uvedeným v § 2 a § 3,
písm. a).
Ustanovení § 1 platí obdobně o příspěvku
na byt, který náleží délesloužícím
podle § 5, odst. 3 zákona ze dne 31. května
1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí
vojenských osob z počtu mužstva v činné
službě a některých jiných osob
jim co do náležitostí na roveň postavených,
jakož i o zaopatření délesloužících,
ve znění zákona ze dne 14. února 1946,
č. 37 Sb.
Ustanovení o skupině míst D obsažená
v předpisech uvedených v §§ 2, 3 a 4,
jakož i v jiných předpisech, jež se vztahují
na zaměstnance uvedené v §§ 2, 3 a 4,
se zrušují.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1948; provedou jej všichni členové
vlády.
Služební plat úřednický se podle
§ 10 platového zákona skládá
ze služného, činovného a výchovného.
Činovné se podle ustanovení § 12, odst.
1 téhož zákona vyměří
podle služebních tříd a platových
stupnic a podle obce, ve které je trvalé úřední
působiště úředníkovo.
Podle ustanovení odstavce 2 cit. paragrafu se obce zařazují do čtyř skupin míst (A, B, C, D) a podle ustanovení odstavce 5 téhož paragrafu náležejí
do skupiny míst A: Velká Praha, Brno a Bratislava,
do skupiny míst B: obce s více než 25.000 obyvateli, jakož i tyto obce: Karlovy Vary,
Mariánské Lázně, Ostrava,
do skupiny míst C: obce s počtem obyvatel od 2.000 do 25.000 obyvatel,
do skupiny míst D: všechny ostatní obce.
Podle skupiny míst A, B, C, D jest vyměřeno
činovné i ostatních zaměstnanců,
u nichž se služební plat skládá
ze služného, činovného a výchovného
(činovné zřízenců, soudců,
státních osob učitelských, vojenských
a četnických gažistů, učitelstva
obecných a občanských škol a některých
zaměstnaneckých skupin, jejichž platové
a služební poměry jsou vládním
nařízením nebo služebním řádem
upraveny podle zásad platového zákona), dále
i adjutům čekatelů, remunerace vysokoškolských
asistentů v prvním a druhém roce a remunerace
výpomocných vysokoskolských asistentů,
remunerace asistentů a dílovedoucích na umělecko-průmyslových,
průmyslových, zemědělských
a jiných odborných školách, odměny
sekundárních lékařů, asistentů
škol pro vzdělání a výcvik porodních
asistentek a asistentů ve státním ústavu
pro zubní lékařství, jakož i
denní plat některých zaměstnaneckých
skupin (na př. denní plat pomocných zřízenců
podle vládního nařízení č.
114/1926 Sb.).
Osnovaným zákonem se v § 1 přiznává
státním zaměstnancům, jejichž
trvalé služební působiště
jest v obci zařazené do skupiny míst D, činovné
(adjutum, remunerace, odměna, denní plat) podle
skupiny míst C a v § 5 se ustanovení o skupině
míst D zrušují.
Toto opatření se navrhuje z těchto důvodů:
1. Odstupňování činovného (adjuta,
remunerace, odměny, denního platu) podle skupin
míst sledovalo ten účel, aby v této
složce služebního platu došla výrazu
rozdílnost drahotních poměrů, pokud
je způsobována velikostí (počtem obyvatelstva)
místa. Roztřídění obcí
do čtyř skupin míst se však při
změněných hospodářských
poměrech, zejména pak s přihlédnutím
k nynějšímu řízenému a
přídělovému hospodářství,
jeví jako zařízení, jež činí
platovou soustavu státnězaměstnaneckou zbytečně
příliš členitou. Zejména pak
rozlišování mezi skupinou míst C a skupinou
míst D se považuje za neodůvodněné,
ježto mu neodpovídá skutečná
rozdílnost v hospodářských a drahotních
poměrech příslušných míst.
2. Odstraněním skupiny míst D bude tudíž
dosaženo zjednodušení platových poměrů
státních zaměstnanců a mimo to se
jim platové úpravy státnězaměstnanecké
i více přiblíží platným
úpravám platů a mezd ve vyhláškách
vydaných podle předpisů o provádění
mzdové politiky, které znají roztřídění
míst jenom do dvou místních tříd.
Navrhované opatření se má vztahovati
a) na státní zaměstnance, jejichž platové
a některé služební poměry jsou
upraveny platovým zákonem, anebo předpisy
podle téhož zákona vydanými a na osoby
v učitelské službě, jejichž platové
a služební poměry jsou upraveny učitelským
zákonem (§§ 2 a 3),
b) obdobně na zaměstnance svazků územní
samosprávy a ostatních korporací veřejného
práva a nadací, jejichž platové poměry
jsou upraveny všeobecnými úpravami obdobnými
předpisům uvedeným ad a),
c) na délesloužící, jimž podle
§ 5, odst. 3 zákona č. 83/1932 Sb. o úpravě
náležitostí vojenských osob z počtu
mužstva v činné službě a některých
jiných osob jim co do náležitostí postavených
na roveň jakož i o zaopatření délesloužících
ve znění zák. č. 37/1946 Sb., náleží
příspěvek na byt.
Pokud jde o zaměstnance vlastní státní
správy a státních podniků, bude se
navrhovaná úprava týkati asi 70.000 zaměstnanců
a vyžádá si nákladu asi 100,000.000
Kčs.
Ježto jde o dílčí úpravu platů
státních a některých jiných
veřejných zaměstnanců, kterou má
na mysli ustanovení § 22, odst. 1, písm. g)
vládního návrhu finančního
zákona na rok 1948, bude úhrada vzniklého
výdaje opatřena způsobem tam stanoveným.
U zaměstnanců svazků územní
samosprávy si úprava vyžádá nákladu
asi 20,000.000 Kčs.