Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Zemědělské dani podléhají fysické osoby, které provozují na vlastní účet zemědělské hospodářství až do výměry padesáti hektarů pozemků s katastrálním výtěžkem.

(2) Provozuje-li zemědělské hospodářství na vlastní účet jednotlivá fysická osoba, podléhá zemědělské dani jen, pracuje-li v něm trvale a cizí osoby zaměstnává jen potud, pokud nestačí - jsouc v zemědělském hospodářství plně zaměstnána - na všechny práce. Tato podmínka nemusí býti splněna u osob do 21 let věku a u osob, které v zemědělském hospodářství nemohou pracovati pro stáří, nemoc, invaliditu nebo vykonávání veřejné funkce, avšak jiné než v zaměstnaneckém poměru.

(3) Provozuje-li zemědělské hospodářství více fysických osob společně na vlastní účet (na př. manželé), podléhají zemědělské dani společně. Při tom musí býti splněna u všech podmínka stanovená v odstavci 2; výjimky tam stanovené platí obdobně. U manželů (druha a družky) se předpokládá, nebude-li jinak prokázáno, že zemědělské hospodářství provozují společně na vlastní účet.

(4) Neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost se posuzuje tak, jako by zůstavitel byl na živu.

(1) Zemědělským hospodářstvím je souhrn všech majetkových předmětů a práv, které tvoří hospodářský celek a slouží trvale zemědělství, lesnictví nebo rybnikářství jako hlavnímu účelu, s výjimkou účastí na kapitálových společnostech, cenných papírů a úsporných vkladů.

(2) Provozují-li osoby uvedené v § 1 dvě nebo více zemědělských hospodářství, považují se všechna za jedno zemědělské hospodářství.

K provozu zemědělského hospodářství patří též:

1. vedlejší výroba, pokud se obmezuje na zpracování výrobků vlastního hospodářství a pokud taková výroba není zpravidla a převážně provozována samostatnými průmyslovými podniky (pilami, mlýny, pekárnami, pivovary, lihovary, cukrovary a pod.) nebo v daném případě není provozována po živnostensku v samostatném závodě (v mlékárnách, sýrárnách, sušírnách, drůbežárnách, chovatelských farmách a pod.);

2. dobývání podstaty parifikační půdy, pokud nedochází k dalšímu zpracování, za podmínek uvedených pod č. 1;

3. prodej výrobků vlastního zemědělského hospodářství, vyjímajíc prodej v drobném, provozovaný po živnostensku v prodejnách nebo skladištích trvale otevřených a určených k uvedenému účelu;

4. vedlejší zaměstnání (povoznictví, orání za mzdu, tření lnu a pod.), provozovaná toliko příležitostně a nikoliv po živnostensku.

Nerozhoduje, zda se zemědělské hospodářství provozuje na půdě vlastní, pachtované či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru.

Sdruží-li se více provozovatelů zemědělských hospodářství (§§ 1 až 4) ke společnému provozování svých zemědělských hospodářství ve společenstvo (družstvo) nebo jiné svépomocné sdružení s neuzavřeným počtem členů, podléhají zemědělské dani tak, jako by svá zemědělská hospodářství provozovali samostatně na vlastní účet.

Daň se vyměřuje samostatně za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.

(1) Daň se vyměřuje částkou uvedenou v tabulkách připojených k tomuto zákonu.

(2) Pro stanovení daně jsou rozhodné:

1. výrobní oblast (řepařská, obilnářská, bramborářská či pícninářská), ve které leží zemědělské hospodářství nebo jeho největší část, a

2. celková výměra všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich průměrný katastrální výtěžek podle stavu dne 30. června rozhodného roku.

(1) Pro zjištění, ve které výrobní oblasti leží zemědělské hospodářství, platí obecné předpisy, jimiž se určují zemědělské výrobní oblasti.

(2) Jednotlivá katastrální území mohou však býti přeřazena (§ 31, č. 3) do té výrobní oblasti, jejímž výrobním podmínkám půda katastrálního území ve skutečnosti odpovídá.

(1) Při stanovení celkové výměry všech pozemků s katastrálním výtěžkem započítává se výměra pozemků věnovaných pěstování chmele, vinné révy, tabáku nebo papriky, nebo věnovaných zahradnictví (zelinářskému i okrasnému), školkařství, ovocnictví a rybnikářství násobkem, který se stanoví způsobem uvedeným v § 31.

(2) Průměrný katastrální výtěžek se zjistí, dělí-li se celkový katastrální výtěžek všech pozemků jejich skutečnou výměrou v hektarech.

(3) Při stanovení celkové výměry všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich celkového katastrálního výtěžku se přihlíží i k půdě ležící ladem.

(1) Daň se přiměřeně sníží, činí-li v zemědělském hospodářství výměra pozemků věnovaných lesnictví více než 15% celkové výměry všech pozemků s katastrálním výtěžkem.

(2) Směrnice pro snížení daně podle odstavce 1 vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

Provozují-li zemědělské hospodářství jednotlivé osoby fysické (§ 1, odst. 2), zvýší se jim daň podle §§ 7 až 10 o 20%.

Poplatníkům uvedeným v § 1, odst. 3 sníží se daň podle §§ 7 až 10 o 20% za třetí a o 10% za čtvrtou z osob, které provozují zemědělské hospodářství společně na vlastní účet a které jsou v něm trvale a plně zaměstnány.

(1) Poplatníkům uvedeným v § 1, odst. 2 se daň sníží:

1. o 480 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím nebo skutečným spolužitím,

2. o 480 Kčs na první dítě,

3. o 540 Kčs na druhé dítě,

4. o 600 Kčs na třetí a na každé další dítě a

5. o 480 Kčs na každého z rodičů.

(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:

a) u druhého člena dvojice a u nezletilých dětí jen k těm, které žijí s poplatníkem ve spotřebním společenství, a

b) u zletilých dětí a u rodičů k těm, kteří jsou v poplatníkově zaopatření.

(3) Stejně jako děti posuzují se též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.

(4) Stejně jako děti se posuzují též nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(5) Stejně jako rodiče se posuzují též prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchýně poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(6) Stejně jako rodiče se posuzují též zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.

(7) Osoby, na které se poplatníku snižuje daň podle předchozích odstavců, označují se dále jako příslušníci domácnosti.

(8) Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejich prostředků. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.

(9) Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu poplatník převážně byt, stravu a ošacení. Zaopatřením se rozumí též poskytování výměnku. O zaopatření nejde, má-li příslušník - vyjímajíc výměnkáře - vlastní příjmy, postačující k jeho výživě.

(10) Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, sníží se daň o 480 Kčs, mají-li nárok na snížení daně podle odstavce 1, č. 2.

(11) Poplatníkům, kteří vychovali nejméně dvě děti, t. j. měli je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého roku, sníží se daň o 480 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže anebo vyšší částky z daně podle předcházejících odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

Provozují-li zemědělské hospodářství jako jednotlivé fysické osoby (§ 1, odst. 2)

a) váleční invalidé z první nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla,

b) vojenští (neváleční) invalidé a všichni občanští invalidé, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění, nebo

c) jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomí, zmrzačení a pod.), po případě poplatníci, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní,

sníží se jim daň při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně o 480 Kčs a při stupni invalidity přes 44% o 960 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů, požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění, přesahuje 44%.

Provozují-li zemědělské hospodářství jako jednotlivé fysické osoby (§ 1, odst. 2) vdova nebo nezletilí sirotci po padlých legionářích (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb.) a příslušnících národního odboje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.), po obětech bojových událostí a národní, rasové nebo politické persekuce, sníží se jim daň o 480 Kčs.

Pro snížení daně podle ustanovení §§ 13 až 15 je rozhodný stav koncem roku.

Poplatníkům uvedeným v § 1, odst. 3 se daň sníží o tolik, o kolik by se snížila podle §§ 13 až 16 osobám, které zemědělské hospodářství provozují společně na vlastní účet, kdyby dani podléhaly samostatně.

Daň se nevyměří, činí-li podle §§ 7 až 17:

1. u jednotlivých fysických osob méně než 540 Kčs a

2. u ostatních poplatníků méně než 1.080 Kčs.

(1) Daň se přiměřeně sníží pro zvláštní poměry, které poplatníka (§ 1, odst. 2) podstatně zatěžují, avšak neodůvodňují snížení daně podle §§ 13 až 15.

(2) Za takové zvláštní poměry dlužno pokládati alimentační plnění, k nimž je poplatník právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvagřených do druhého stupně, nákladné léčení poplatníka nebo příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

(3) Obdobně se sníží daň poplatníkům uvedeným v § 1, odst. 3, jsou-li podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 splněny u osob, které provozují zemědělské hospodářství společně na vlastní účet.

(4) Směrnice pro stanovení přiměřené slevy vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(5) O slevu nutno žádati v přiznání.

(1) Poplatníci, kteří začali provozovati zemědělské hospodářství, podléhají dani počínajíc rokem, v němž zemědělské hospodářství začali provozovati. Daň se však nevyměří, jestliže ještě 30. června zemědělské hospodářství neprovozovali.

(2) Poplatníci, kteří přestali provozovati zemědělské hospodářství, podléhají dani končíc rokem, v němž zemědělské hospodářství přestali provozovati. Daň se však nevyměří, jestliže již 30. června zemědělské hospodářství neprovozovali.

(3) Jestliže provozování zemědělského hospodářství bylo během roku rozšířeno tak, že výměra obhospodařovaných pozemků přestoupila 50 ha, zdaní se poplatník zemědělskou daní ještě za ten rok, v němž zemědělské hospodářství bylo rozšířeno.

(1) Kdo začne nebo přestane provozovati zemědělské hospodářství, je povinen ohlásiti to příslušné berní správě do 30 dnů. Ohlášením jsou povinni též dědicové, a to do jednoho měsíce po odevzdání (rozdělení) pozůstalosti.

(2) Opomenutí ohlášení může býti potrestáno, nezakládá-li skutkovou podstatu trestného činu, pořádkovou pokutou do 5.000 Kčs, a to i opětovně.

(1) Poplatník je povinen si daň sám vypočísti a zaplatiti ji příslušnému bernímu úřadu do 31. ledna po uplynutí rozhodného roku.

(2) Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2.000 Kčs, zaplatiti 2% poplatek z prodlení z nedoplatku k 31. lednu, 30. dubnu, 31. červenci a 31. říjnu.

Spolu s poplatníkem uvedeným v § 1, odst. 3, jest rukou společnou a nerozdílnou zavázána zaplatiti celou daň každá z osob, které zemědělské hospodářství provozují společně na vlastní účet.

(1) Každý, kdo je povinen platiti zemědělskou daň, jest povinen podati každoročně do 31. ledna berní správě přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za uplynulý rok. Mimo to je povinen podati přiznání každý, kdo bude berní správou k podání přiznání vyzván. Vzor přiznání vydá a způsob jeho podání stanoví ministerstvo financí.

(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 10%; zvýšení je splatné do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

(1) K vyměření zemědělské daně je příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl poplatník bydliště (sídlo) koncem rozhodného roku. Nelze-li místně příslušnou berní správu určiti podle bydliště (sídla) poplatníkova, je příslušná berní správa, v jejímž obvodu je zemědělské hospodářství, po případě jeho největší část. Nelze-li místní příslušnost určiti ani tímto způsobem, určí ji ministerstvo financí.

(2) Odstavec 1 platí obdobně pro určení místní příslušnosti berního úřadu, místního národního výboru a místní zemědělské daňové komise.

(1) O vyměření daně vyrozumí berní správa poplatníky hromadně prostřednictvím místního národního výboru předpisným seznamem. Seznam vyloží místní národní výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

(2) Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí místní národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným způsobem v místě obvyklým.

(3) Na seznamu potvrdí místní národní výbor dobu vyložení a vrátí jej berní správě.

(1) Do vyměření daně lze se písemně odvolati u příslušné berní správy do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

(2) V téže lhůtě mohou poplatníci podati u příslušné berní správy žádost za sdělení důvodů pro vyměření daně. Dnem podání žádosti staví se odvolací lhůta až do dne doručení příslušného vyřízení a běží pak dále jen co do zbytku.

(3) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice, na Slovensku pověřenectvo financí.

(1) V oboru zemědělské daně spolupůsobí tyto komise: místní zemědělské daňové komise, okresní zemědělské daňové komise a ústřední zemědělská daňová komise.

(2) Místní zemědělská daňová komise se zřizuje při místním národním výboru a tvoří ji předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce, zástupce místního sdružení Jednotného svazu zemědělců a předseda zemědělské komise při místním národním výboru nebo jeho zástupce. Předsedou místní zemědělské daňové komise je předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce.

(3) Okresní zemědělská daňová komise se zřizuje při okresním národním výboru a tvoří ji předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce, zemědělský referent (jeho zástupce), zástupce berní správy, zástupce okresního sdružení Jednotného svazu zemědělců a další čtyři členové vyslaní okresním národním výborem. Předsedou okresní zemědělské daňové komise je předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.

(4) Ústřední zemědělská daňová komise se zřizuje při ministerstvu financí a tvoří ji zástupci: ministerstev financí, zemědělství a výživy, pověřenectev financí, zemědělství a pozemkové reformy a výživy, zemského národního výboru v Praze, zemského národního výboru v Brně, zemského finančního ředitelství v Praze a zemského finančního ředitelství v Brně, a to po jednom zástupci, a po čtyřech zástupcích Jednotného svazu českých a slovenských zemědělců. Předsedou ústřední zemědělské daňové komise je zástupce ministerstva financí.

Místním zemědělským daňovým komisím přísluší:

1. v místech, kde není katastrální výtěžek vyznačen v pozemnostních arších, nebo kde jej z těchto nelze zjistiti, navrhovati rozdělení celkového katastrálního výtěžku připadajícího na katastrální území na jednotlivá zemědělská hospodářství na podkladě dat z výkazu úhrnných katastrálních hodnot podle posledního platného stavu [§ 6, odst. 19 vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 64 Sb., jímž se částečně provádějí hlavy II., III. a IV. zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona]. Nepodá-li místní zemědělská daňová komise návrh do 31. října rozhodného roku, podá jej berní správa;

2. v jednotlivých případech navrhovati berní správě snížení daně podle § 10.

Okresním zemědělským daňovým komisím přísluší:

1. navrhovati přeřazení jednotlivých katastrálních území do jiné výrobní oblasti (§ 8, odst. 2). Návrh nutno podati ústřední zemědělské daňové komisi do 31. října rozhodného roku; návrhy podané po této lhůtě nemohou míti vliv na vyměření daně za tento rok;

2. rozhodovati s konečnou platností o návrzích podle § 29, č. 1. Nerozhodne-li okresní zemědělská daňová komise o návrhu do 15. prosince rozhodného roku, rozhodne o něm finanční úřad II. stolice.

Ústřední zemědělské daňové komisi přísluší:

1. stanoviti celkový katastrální výtěžek připadající na katastrální území v případech, kde jej nelze zjistiti z výkazu úhrnných katastrálních hodnot; nestanoví-li jej do 30. listopadu rozhodného roku, stanoví jej ministerstvo financí;

2. stanoviti vyhláškou v Úředním listě násobky výměry podle § 9, odst. 1; nestanoví-li je do 30. listopadu rozhodného roku, stanoví je ministerstvo financí. Tyto násobky stanoví podle toho, kolikrát je čistý výtěžek docilovaný při pěstování kultur uvedených v § 9, odst. 1 průměrně větší než při pěstování ostatních kultur;

3. rozhodovati s konečnou platností o přeřazení jednotlivých katastrálních území do jiné výrobní oblasti (§ 8, odst. 2); nerozhodne-li do 15. prosince rozhodného roku, nemůže přeřazení míti vliv na vyměření daně za tento rok;

4. přezkoumávati výnosové poměry zemědělské výroby a navrhovati finanční správě změnu sazeb zemědělské daně.

Členství v zemědělských daňových komisích je funkcí čestnou. Členové zemědělských daňových komisí jsou povinni postupovati podle zákona, nestranně a podle nejlepšího vědomí a svědomí a zachovávati o jednání v komisi tajemství.

Jednací řád komisí, jakož i znění slibu členů komise vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(1) Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.

(2) Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během roku poskytnuta sleva podle § 7 nebo daňová úleva podle § 9 zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, nemůže mu býti za tento rok snížena zemědělská daň podle §§ 13 až 15.

Ministr financí může

1. dále rozčleniti tabulky zemědělské daně jak co do průměrného katastrálního výtěžku, tak co do celkové výměry,

2. učiniti opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by prováděním tohoto zákona mohly vzniknouti,

3. učiniti opatření k zamezení dvojího zdanění v případech, kde se zemědělské hospodářství provozuje na podkladě pracovního nebo jemu podobného poměru, a

4. stanoviti vyhláškou v Úředním listě způsob vyměřování zemědělské daně co do pozemků patřících komposesorátům, urbariátům nebo podobným právním útvarům.