Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1948.

4. zasedání.

1067.

Zpráva

výboru zemědělského, zásobovacího a osidlovacího

k návrhu poslanců Nepomuckého, Václavů, Smrkovského, Ledla, Blahy, Borůvky, Tuly, Kubánka, Čiháka a soudruhů (tisk 994)

na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy.

Zemědělský, zásobovací a osidlovací výbor projednal ve své schůzi dne 12. března 1948 návrh poslanců Nepomuckého, Václavů, Smrkovského, Ledla, Blahy, Borůvky, Tuly, Kubánka, Čiháka a soudruhů na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. července 1947, č. 139 sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy (tisk 994) a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby zmíněný návrh zákona přijalo s doplňkem:

V čl. I., odst. 2, písm. b) se na konci přidává další věta tohoto znění: "V případě, že tento pachtýř svůj nárok neuplatňuje, nabývá právo na koupi vlastník sousedního pozemku, je-li oprávněným uchazečem,".

V Praze dne 12. března 1948.

Smrkovský v. r.,
Nepomucký v. r.,
předseda
zpravodaj.

Zákon

ze dne........................................1948,

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Ustanovení § 18, odst. 1 až 3 zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, se mění a doplňují a znějí takto:

"(1) Vlastník smí zemědělský pozemek, nečiní-li celková výměra jeho pozemků více než 50 ha, volně zciziti svým dětem, rodičům, manželu nebo sourozencům anebo osobám s ním ve stejném stupni sešvagřeným. Vlastníkem podle tohoto paragrafu se rozumí vlastník souboru nemovitostí, které se soustředily ve vlastnictví jediné osoby, anebo spoluvlastníků, nerozvedených manželů nebo rodičů a dětí prvého stupně.

(2) Jinak zemědělský pozemek smí býti prodán jen

a) zemědělcům k doplnění jejich zemědělské nesoběstačné usedlosti,

b) zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a rolnickým synům a dcerám, zejména pokud jsou krajany vracejícími se do vlasti (ústavní zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti), k vytvoření zemědělských usedlostí,

za předpokladu, že soubor nemovitostí (odstavec 1) kupujícího, uvedeného pod písm. a) a b), nepřevýší ani po nabytí pozemků, tvořících předmět koupě, dvojnásobek nejmenší příslušné výměry (§ 1, odst. 1) o více než 0.50 ha, při čemž mezi těmito uchazeči má, je-li pozemek propachtován, přednostní právo na koupi pachtýř tohoto pozemku; byl-li však pachtovní poměr propachtovatelem vypovězen nebo zrušen po 3. červenci 1947, zůstane přednostní právo na koupi zachováno po dobu tří let od vypovězení (zrušení) pachtovního poměru bývalému pachtýři, který byl pachtýřem dne 3. července 1947. V případě, že tento pachtýř svůj nárok neuplatňuje, nabývá právo na koupi vlastník sousedního pozemku, je-li oprávněným uchazečem.

c) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům do výměry nejvýše 0.50 ha pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrádky nebo na rozšíření provozních zařízení.

(3) K zcizení zemědělského pozemku je třeba souhlasu příslušného okresního národního výboru s výjimkou uvedených případů v odstavci 1. Souhlas nemůže býti odepřen, vyhovuje-li prodej ustanovením odstavce 2, nepříčí-li se veřejnému zájmu, a prokáže-li kupující,

a) že je československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, a

b) že je české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, že nepozbyl pravoplatným rozsudkem trestního soudu pro zločin volebního práva, že je národně a státně spolehlivý a že i jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, jsou státně spolehliví, nejsou národnosti německé nebo maďarské a nepozbyli pravoplatným rozsudkem trestního soudu pro zločin práva volebního. Ustanovení o národnosti neplatí u osob, jmenovaných v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce neplatí ustanovení o národnosti, ačli nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské."

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP