Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, se mění a doplňuje takto:

1. § 6, odst. 2, písm. b) se na konci doplňuje tímto ustanovením:

"Osobní náležitosti, uvedené pod č. 1 až 3, u osob, které pozbyly pozemkového majetku (§ 1) pod tlakem okupace nebo v důsledku národní, rasové nebo politické persekuce (zákon ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících), se posuzují při revisi podle doby, kdy nastala událost, která jest důvodem pro navrácení v předešlý stav. U účastníků národního boje za osvobození (§§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození) povolí ministr zemědělství v případech zvláštního zřetele hodných na návrh ministra národní obrany výjimky z ustanovení předchozí věty."

2. § 6, odst. 3 zní:

"(3) Je-li místní potřeba půdy naléhavá k uspokojení uchazečů oprávněných podle § 8, odst. 1, nebo žádá-li to veřejný zájem, lze na návrh rolnické komise převzíti celý zbytkový statek nebo jeho část."

3. V § 6, odst. 4, první větě.se vsunují na konci slova: "nebo v odstavci 3."

4. V § 6, odst. 5.se připojuje na konci tato věta: "Bližší předpisy k provádění tohoto ustanovení stanoví ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě, která se na Slovensku uveřejní též v Úředním věstníku."

5. § 7, odst. 2 zní:

"(2) Za půdu, která bude vyvlastněna podle § 1, odst. 3, se poskytuje náhrada ve výši průměrné obecné ceny za posledních 10 let před vyvlastněním nebo ve výši obecné ceny v době vyvlastnění, je-li tato nižší, vždy však se srážkou 20%."

6. V § 7, odst. 3 se nahrazují slova "obecnou cenu" slovy "cenu podle odstavce 2".

7. V § 7, odst. 5, první větě se nahrazují slova "do výše obecné ceny převzatého majetku" slovy "do výše náhrady za převzatý majetek".

8. § 8, odst. 6 zní:

"(6) Přídělové řízení provede ministerstvo zemědělství (na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic ministerstva zemědělství) v součinnosti se zástupci uchazečů (rolnickými komisemi). Rolnické komise jsou místní a okresní. Místní rolnickou komisi, skládající se nejvýše z 10 členů, zvolí si oprávnění uchazeči (odstavce 1 a 3) při místním národním výboru, v jehož obvodu se nachází půda tvořící předmět revise nebo získaná pro účely přídělu, a v sousedních zájmových obcích. Zástupci místních rolnických komisí zvolí na schůzi okresní rolnickou komisi při okresním národním výboru, která může míti nejvýše 10 členů."

9. § 8, odst. 9 zní:

"(9) Bližší předpisy k provedení ustanovení odstavců 1 až 8, zejména o nejvyšší přípustné výměře přídělu, směně půdy, jakož i o působnosti rolnických komisí, vydá vláda nařízením."

10. § 9, odst. 1, č. 3 zní:

"3. ustanovení § 5, odat. 1 a 2 zák. č. 16/1947 Sb. platí i o zaměstnancích, u nichž jsou dány podmínky uvedené v § 2, odst. 1, písm a) a b) téhož zákona, s nimiž však byl pracovní (služební) poměr rozvázán bez jejich viny v důsledku provádění revise první pozemkové reformy."

11. V § 9, odst. 1 se za ustanovení č. 8 vkládá nové ustanovení č. 9 tohoto znění:

"9. ustanovení § 8, odst. 2 zák. č. 16/1947 Sb., pokud se vztahuje na nároky z dřívějšího pracovního (služebního) poměru, tu neplatí."

12. V § 9, odst. 1 se ustanovení č. 9 přečísluje na č. 10.

13. V § 15, odst. 1 první věta zní: "Každé zcizení mezi živými, reálné rozdělení spoluvlastnictví, propachtování nebo zatížení pozemkového majetku uvedeného v § 1 jest ode dne 11. července 1947 po dobu revise bez souhlasu ministerstva zemědělství neplatné; na Slovensku uděluje souhlas pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic ministerstva zemědělství."

14. § 15, odst. 2 zní:

"(2) Pro dražební řízení o majetku uvedeném v § 1 platí i jinak ustanovení § 29 zák. č. 90/1947 Sb."

Úroková míra pro úrokování náhrady podle § 59 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový), ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., činí 1%, a to s účinností ode dne 1. ledna 1948.

(1) Výpověď z hospodaření na přejímaných nemovitostech může býti doručena nejen okresním soudem (§ 18 náhradového zákona), nýbrž i přímo ministerstvem zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, po případě jejich orgány. Výpověď daná správním úřadem může se státi také veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí na úřední obecní tabuli v obci (obcích), v jejímž (jejichž) obvodu leží pozemkový majetek. Při výpovědi veřejnou vyhláškou postačí výpověď všeobecně daná bez udání jmen osob hospodařících. Výpověď se pokládá za doručenou dnem vyvěšení.

(2) Proti výpovědi dané podle odstavce 1 není opravného prostředku a je vykonatelná podle ustanovení. vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

Ustanovení čl. I platí od 12. srpna 1947, s výjimkou ustanovení č. 7.

Ministr zemědělství se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil úplné znění zákona č. 142/1947 Sb., které vyplývá z úprav provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dosavadní provádění revise první pozemkové reformy ukázalo, že některá ustanovení zákona č. 142/1947 Sb. nezachycují dostatečně ony cíle, které zákon o revisi měl na zřeteli. Zejména z požadavků přednášených zástupci rolnických komisí, přizvaných do schůzí revisní komise (§ 4, odst. 2 vl. nař. č. 1/1948 Sb.), vychází najevo, že potřeba půdy pro oprávněné uchazeče, drobné zemědělce, jest daleko vyšší, než aby ji mohla uspokojiti půda, kterou lze podle dosavadního znění zákona č. 142/1947 Sb. revisí pro příděl získati. Poukazuje se na to, že podle § 25 přídělového zákona mohly býti vytvořeny zbytkové statky mimo jiné jedině tehdy, nebyla-li tím zkrácena půda potřebná pro drobný příděl. Z těchto důvodů požadují zástupci rolnických komisí velmi často, aby pro příděl drobným uchazečům byla získána podle potřeby i veškerá půda, která byla předmětem záboru a jíž bylo použito pro vytvoření zbytkových statků, ať již cestou přídělu nebo zcizením půdy ze záboru vyloučené, propuštěné, po případě ponechané.

Výše uvedené důvody byly příčinou tohoto návrhu na částečnou změnu některých ustanovení zákona č. 142/1947 Sb.

K bodu 1: U zemědělského majetku, u něhož došlo k majetkově-právním disposicím v době nesvobody pod tlakem okupace nebo v důsledku národní, rasové nebo politické persekuce (t. zv. restituční majetek podle zákona č. 128/1946 Sb.), je třeba jasně stanoviti postup řízení při revisi, pokud jde o zkoumání předpokladů subjektivních, spočívajících v osobních vlastnostech vlastníka pozemkového majetku (zejména § 6, odst. 2, písm. b zákona). Rozhodujícím může býti proto doba, kdy původní vlastník měl svobodnou disposici se svým majetkem.

K bodu 2: Ruší se nárok na ponechání 50 ha půdy z důvodů uvedených ve všeobecné části této důvodové zprávy.

K bodu 3: Doplnění souvisí s novou úpravou § 6, odst. 3. K bodům 5 a 6: Náhradu za vyvlastněnou půdu a převzaté zbytkové statky navrhuje se upraviti obdobným způsobem, jaký jest navrhován ve vládním návrhu zákona o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě (sněm. tisk č. 991), poněvadž jde o zásadu, která má platiti všeobecně pro výkup zemědělské půdy.

K bodu 7: Při dosavadní úpravě § 7, odst. 5 mělo se dostati věřitelům úhrady vždy až do výše obecné ceny, i když náhrada za převzatý pozemkový majetek byla nižší. Vzhledem k ustanovení § 8, odst. 7 o stanovení přídělových cen podle § 77 náhradového zákona je nutno zahrnouti do přídělových cen i všechny náklady spojené s prováděním revise. Proto bylo by nutno zahrnouti do přídělových cen i ty částky, které by příslušely věřitelům do výše obecné ceny nad náhradu, která jinak přísluší vlastníku. To by jednak zvyšovalo přídělové ceny, jednak by oddálilo jejich konečné stanovení až do definitivního vypořádání závazků váznoucích na majetku revisi podrobeném.

K bodu 8: Dosavadní znění § 8, odst. 6 se doplňuje bližšími předpisy o složení a ustavení rolnických komisí obdobně podle předpisů dekretu č. 12/1945 Sb. Zájmovými obcemi jest rozuměti obce, v jejichž obvodu leží převzatý pozemkový majetek a obce s nimi sousedící. V souvislosti s tou změnou bylo upraveno i ustanovení o rolnických komisích v § 8, odst. 9 (srov. bod 9 osnovy). K dosavadním ustanovením o složení rolnických komisí se poznamenává, že byla překonána vývojem politických poměrů.

K bodu 10: Zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaných majetcích invalidním (starobním) důchodem se vztahovalo i na zaměstnance uvedené v § 2 zák. č. 16/1947 Sb., s nimiž byl před účinností tohoto zákona pracovní poměr v důsledku provádění dekretu č. 12/1945 Sb. bez jejich viny rozvázán (§ 5, odst. 3 zák. č. 16/1947 Sb.). - Pro účely revise první pozemkové reformy nebylo tohoto ustanovení použito (srov. § 9, odst. 1, č. 3 zák. č. 142/1947 Sb.). Tím byla však omezena možnost zaopatření přestárlých (invalidních) zaměstnanců - pokud nebyli zaopatřeni podle §§ 1, 3 nebo 4 zák. č. 16/1947 Sb. - přiznáním invalidního (starobního) důchodu jen na osoby pracující i po dni převzetí na objektech, které převezme do své správy stát, po případě, které budou přiděleny okresům, obcím nebo družstvům (§ 2, odst. 1, písm. c) zák. č. 16/1947 Sb.). Ve shodě s původním ustanovením § 5 zák. č. 16/1947 Sb. nutno rozšířiti zaopatření invalidním (starobním) důchodem i na zaměstnance uvedené v § 2, odst. 1, písm. a) a b) téhož zákona, s kterými bude pracovní poměr rozvázán bez jejich viny v důsledku provádění revise první pozemkové reformy a kteří nebudou zaopatřeni způsobem uvedeným v §§ 1, 2 nebo 4 zák. č. 16/1947 Sb.

K bodu 13: Provedení revise první pozemkové reformy vyžaduje prozatímní zamezení jakýchkoliv vlastnických. disposic bez souhlasu ministerstva zemědělství, tedy i reálného dělení majetku. Po přijetí vládního návrhu zákona o revisi první pozemkové reformy ústavodárným Národním shromážděním dne 11. července 1947 docházelo často k majetkově-právním disposicím, směřujícím k obejití přijatého zákona před jeho vyhlášením a účinností (t. j. 12. srpnem 1947). Tyto případy podle navrženého ustanovení budou tedy podrobeny rovněž ustanovením zákona č. 142/1947 Sb.

Náhrada za převzatý majetek, pokud tvoří pohledávky bývalého vlastníka tohoto majetku vůči státu, se úrokuje dosud podle § 59 náhradového zákona třemi procenty. Tato úroková sazba neodpovídá dnešním poměrům na peněžním trhu; proto se upravuje úroková míra u zapsaných náhradových pohledávek tak, že bude činiti jedno procento.

Navrhovaným ustanovením se umožňuje, aby výpověď z majetku přejímaného, kterou dosud bylo možno doručovati pouze prostřednictvím soudu, mohla býti doručena také přímo úřady ve zmíněném článku jmenovanými, po případě jejich orgány. Při tom se upravuje vhodněji forma a způsob doručování výpovědi, jakož i přípustnost vymahatelnosti cestou správní exekuce.

Toto ustanovení jest nutno do novely pojmouti za tím účelem, aby možnost jejího použití na případy již projednané podle původního znění zákona č. 142/1947 Sb. nemohla býti brána v pochybnost.

Ostatní ustanovení návrhu nevyžadují bližšího odůvodnění.

Provedení zákona nevyžádá si zvýšení nákladů ze státní pokladny.