Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona (tisk 1062) ve své schůzi dne 18. března 1948 a usnesl se na těchto změnách:

§ 3, odst. 1 poslední řádka nahrazuje se "90.000" slovy "120.000";

§ 6, odst. 1 předposlední řádka za slovem zboží tečka a slova "suroviny ... látky" se škrtají;

§ 6, odst. 5, 6, 7 se nahrazují tímto zněním:

"(5) Zbožím rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování anebo k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.

(6) Výši přirážky z nákladu na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních poměrů vyhláškou v Úředním listě ministr financí po slyšení zúčastněných ministrů. Přirážka na mzdy může činiti nejvýše 20% z nákladu na mzdy v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25%. Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7% z nabývací ceny.

(7) Ministr financí může povoliti úlevy z ustanovení odstavců 1 až 5."

§ 12 ve druhé řádce za slova 7 až 10 vkládá se slovo "částku";

§ 11 doplňují se sazby, takže za stupeň 59 se vkládá:

§ 13, odst, 2 ve druhé řádce místo slovo "věk" vkládá se slovo "stáří";

§ 14, odst. 2 ve třetí řádce od konce místo "90.000" se vkládá "120.000";

§ 15, odst. 1 předposlední řádka místo slov "jednoho měsíce" vkládá se "30 dnů" a za slova "po odevzdání" vkládá se " (rozdělení) ";

§ 26, odst. 1 škrtá se poslední řádka "60 dnů.., až zákona" a místo toho se vkládá "30. června 1948".

odst. VII. za "b) Pekaři" vkládá se "c) Cukráři". Písmeno c) mění se na d) a d) na e).

Pod písmenou B škrtá se celý odstavec I. a nahrazuje se tímto zněním:

"I. Potraviny, poživatiny, zboží osadnické a nápoje."

Odst. II. se celý škrtá a nahrazuje tímto zněním:

"II. Textilní zboží, deštníky, provaznické výrobky, sportovní a rybářské potřeby, kožešiny všeho druhu, kůže, obuvnické, sedlářské a čalounické potřeby, obuv,"

Odst. III. písmeno a) až j) se mění takto:

"a) Tapety, linoleum

b) Hudební nástroje

c) Květiny

d) Nábytek

e) Gramofony

f) Radio

g) Zoologie (drobná živá zvířata), zoologické potřeby a pomůcky pro vyučování

h) Pohřební potřeby."

Odst. IV. a) škrtají se slova "železářské až zboží" a za slovo "polotovary" se vkládají slova "a výrobky";

odst. c) za slovo "potřeby" se vkládá "a zboží";

odst. V. písmeno d) za slovo "zboží" se vkládají slova "vyjímajíc speciální obchody s parfumerií";

písmeno g) za slovem "potřeby" se škrtá slovo "roentgen";

písmeno h) zní nyní takto: "Laboratorní, gumové a technické potřeby a zboží";

odst. lX. vkládá se nové písmeno "ch) Obchod s peřím";

odst. X. za slovo hodiny se vkládá "a hodinky";

Do oddílu C. vkládá se nové písmeno

"a) Hostince

b) Ubytovací hostince"

a další písmena a) - e) se mění na písmena c) - g).

Aby co nejvíce malých živnostníků požívalo výhodnějšího zdanění živnostenskou daní na místě dosavadní daní důchodovou a všeobecnou daní výdělkovou, usnesl se rozpočtový výbor na připojené resoluci.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Živnostenské dani podléhají fysické osoby, které svým jménem a na svůj účet provozují malou živnost druhu uvedeného v příloze.

(2) Zemře-li poplatník, posuzuje se neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost tak, jako by zůstavitel byl na živu.

Provozuje-li poplatník více živností podle § 1, považují se všechny za jednu živnost.

(1) Malou živností se rozumí živnost, v níž pracuje poplatník sám nebo nanejvýš s jedním zaměstnancem či s jednou osobou v poměru podobném pracovnímu a s jedním učněm, jestliže základ daně podle § 6 nepřevyšuje 120.000 Kčs.

(2) K druhému členu dvojice, založené manželstvím nebo skutečným spolužitím, a k nezletilým dětem (vnukům, pastorkům a schovancům) do 21 let věku se podle odstavce 1 nepřihlíží, žijí-li s poplatníkem ve spotřebním společenství.

Živností se rozumí souhrn majetku a kapitálu, které tvoří hospodářský celek a slouží trvale k provozování činnosti na podkladě živnostenského oprávnění, s výjimkou účastí na kapitálových společnostech, cenných papírů a úsporných vkladů.

Daň se vyměřuje samostatně za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.

(1) Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů při 48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve své živnosti zaměstnán jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník nebo vedoucí prodejny, zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží.

(2) Kde mzdových předpisů není, stanoví mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče.

(3) Provozuje-li poplatník více živností, jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou by měl nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.

(4) Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty jiným osobám (podnikům) za výkony pro živnost; u příslušníků domácnosti hrubá mzda, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali tutéž práci.

(5) Zbožím rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování nebo k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.

(6) Výši přirážky z nákladu na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních poměrů vyhláškou v Úředním listě ministr financí po slyšení zúčastněných ministrů, Přirážka na mzdy může činiti nejvýše 20% z nákladu na mzdy; v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25%. Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7% z nabývací ceny.

(7) Ministr financí může povoliti úlevy z ustanovení odstavců 1 až 5.

(1) Základ daně se sníží:

1. o 6.000 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím nebo skutečným spolužitím,

2. o 7.200 Kčs na první dítě,

3. o 8.400 Kčs na druhé dítě,

4. o 12.000 Kčs na třetí dítě,

5. o 14.400 Kčs na čtvrté a na každé další dítě a

6. o 6.000 Kčs na každého z rodičů.

(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:

a) u druhého člena dvojice a u nezletilých dětí jen k těm, kteří žijí s poplatníkem ve spotřebním společenství, a

b) u zletilých dětí a u rodičů k těm, kteří jsou v poplatníkově zaopatření,

(3) Stejně jako děti posuzují se též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.

(4) Stejně jako děti se posuzují též nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(5) Stejně jako rodiče se posuzují též prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchýně poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(6) Stejně jako rodiče se posuzují též zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.

(7) Osoby, na které se poplatníku snižuje daň podle předchozích odstavců, označují se dále jako příslušníci domácnosti.

(8) Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejích prostředků. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.

(9) Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu poplatník převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, má-li příslušník vlastní příjmy, postačující k jeho výživě.

(10) Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, sníží se základ daně o 6.000 Kčs, mají-li nárok na snížení podle odstavce 1, č. 2.

(11) Poplatníkům, kteří vychovali nejméně dvě děti, t. j. měli je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého roku, sníží se základ daně o 6.000 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže nebo vyšší částky podle předcházejících odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

Provozují-li živnost:

a) váleční invalidé z první nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla,

b) vojenští (neváleční) invalidé a všichni občanští invalidé, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění, nebo

c) jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomí, zmrzačení a pod.), po případě poplatníci, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní, sníží se jim základ daně při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně o 6.000 Kčs a při stupni invalidity přes 44% o 12.000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů, požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění, přesahuje 44%.

Provozují-li živnost vdova nebo nezletilí sirotci po padlých legionářích (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb.) a příslušnících národního boje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.), po obětech bojových událostí nebo národní, rasové nebo politické persekuce, sníží se jim základ daně o 6.000 Kčs.

Pro snížení daňového základu podle §§ 7 až 9 je rozhodný stav koncem roku.

Živnostenská daň činí ročně: