Průmyslový a živnostensko-obchodní výbor projednal osnovu zákona (tisk 1089) ve své schůzi dne 23. března 1947 a schválil ji beze změny.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Doba činnosti národního správce živnostenského podniku, po kterou podnik řádně spravoval ve smyslu ustanovení § 21 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku ve smyslu § 20 nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. SNR, o národní správě, se započítává do předepsané doby pomocnického (tovaryšského) zaměstnání v příslušné živnosti.

(²) U živností uvedených v § 38, odst. 3 a 4 ž. ř. (§ 53, odst. 3 a 4 ž. z.) jest podmínkou započtení, že se národní správce před svým ustanovením vyučil živnosti obchodní. U ostatních živností vázaných na průkaz způsobilosti jest podmínkou započtení, že národní správce byl před svým ustanovením v témže oboru zaměstnán po dobu rovnající se alespoň dvěma třetinám celkové doby výcviku, předepsané nebo obvykle požadované pro průkaz způsobilosti; při tom je však třeba, aby u živností, kde je předepsáno vyučení, byl vyučen.

(³) Potvrzení o tom, že národní správce živnostenský podnik řádně spravoval, vydává úřad (orgán), který národního správce ustanovil.

(¹) Právo národního správce na příděl drobného živnostenského podniku podle § 5, odst. 1 zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, přechází na vdovu, nebyla-li vlastní vinou rozvedena, nebo na nezletilé nezaopatřené děti. Nárok na příděl živnostenského podniku musí tyto osoby uplatniti nejpozději ve lhůtě, předepsané pro podání přihlášky o příděl drobného živnostenského podniku. Zemřel-li však národní správce po podání přihlášky, musí nárok býti uplatněn před odevzdáním podniku.

(²) U osob uvedených v odstavci 1 musí být splněny podmínky stanovené § 5, odst. 1, č. 1 a 2 zákona č. 31/1947 Sb. a náležitosti stanovené živnostenským řádem (zákonem) pro provozování živnosti; nemají-li tyto osoby předepsaný průkaz způsobilosti nebo průkaz věcných znalostí, lze jim přiděliti živnostenský podnik a uděliti živnostenské oprávnění jen, zřídí-li si způsobilého náměstka podle § 55 ž. ř. (§ 71 ž. z.). Osoby, jimž bylo uděleno živnostenské oprávnění bez předložení průkazu způsobilosti nebo věcných znalostí, nejsou zproštěny od průkazu způsobilosti nebo věcných znalostí v případě přeložení živnosti mimo obec původního stanoviště nebo opětovného provozování živnosti, byl-li její výkon přerušen.

(³) Živnostenské oprávnění vdov a nezletilých nezaopatřených dětí trvá jen po dobu vdovství nebo nezletilosti.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, zůstávají nedotčena ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) a předpisů jej měnících a doplňujících.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři vnitřního obchodu, průmyslu a zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ministry.