Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Při ministerstvu financí zřizuje se fond pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy (v dalším jen "Fond"). Spravuje jej ministr financí. Fond je veden účetně odděleně od ostatního státního hospodářství. Jeho účetní závěrka obsahující zvláštní závěrku pro země české a zvláštní závěrku pro Slovensko se připojí jako příloha ke státnímu závěrečnému účtu.

Do Fondu plynou příjmy

a) podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, pokud výnos dávek neplyne do Likvidačního fondu měnového,

b) podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 200 Sb., o dani z předmětů zbytné potřeby (přepychová daň),

c) z jiných opatření stanovených zvláštními předpisy.

(¹) Z Fondu se platí:

1. mimořádné příplatky

a) k výkupním cenám těchto rostlinných výrobků ze sklizně 1947: obilí (včetně uznaného osiva), luštěnin, olejnin (včetně semen), kukuřice (včetně osiva), brambor (včetně uznané sadby), pozdní zeleniny, suchých lusků kořenné papriky, řepy cukrovky a zelené čekanky;

b) k výkupním cenám hovězího a vepřového dobytka, jakož i mléka a selského másla dodaných v hospodářském roce 1947/48;

c) k úhradě nákladů spojených se zlevněním spotřebitelských cen konserv ze selat a masa ze selat určeného pro přímou spotřebu ve stavu syrovém neb uzeném;

2. dopravní výdaje spojené s mimořádnou přepravou objemných krmiv drahou neb motorovými vozidly;

3. výdaje spojené s mimořádnými opatřeními na hubení mandelinky bramborové;

4. rozdíly mezi cenami dovezených osiv a sadeb bramborových, chlebového obilí, krmiv, olejnin (surovin pro výrobu jedlých tuků), zeleniny a brambor ze sklizně 1947, masa, sádla a jatečného dobytka a jejich cenami tuzemskými;

5. podpory zemědělcům, kteří pro mimořádné sucho nemohli odvésti na předepsaný kontingent žádné obilí neb odvedli jen nepatrné množství, až do úhrnné částky 500,000.000 Kčs podle směrnic stanovených vládou;

6. částečné odškodnění do výše 12,000.000 Kčs těm zemědělcům, kteří buď vůbec neodvedli žádnou kukuřici na předepsaný kontingent nebo odvedli v poměru k dodávkám v normálních letech jen nepatrné množství;

7. závazky ze záruky převzaté ministrem financí za úvěry na krytí ztrát a škod z prodeje hovězího dobytka rolníkům na úvěr a na krytí ztrát a škod vzniklých zemědělským družstvům při výkupu, přemísťování a prodeji selat a vepřů rolníkům na úvěr. Uspokojování těchto závazků provádí se podle obsahu záručních listin;

8. ztráty až do výše 30,000.000 Kčs vzniklé uhynutím, nemocí a úrazy dobytka buď při jeho přemísťování aneb z jiných příčin způsobených suchem, pokud tyto ztráty nejsou kryty pojištěním.

(²) Vláda stanoví usnesením výši mimořádných příplatků k výkupním cenám rostlinných a živočišných výrobků a ostatních plnění uvedených v odstavci 1, jakož i podmínky, za kterých se všechna tato plnění poskytují, a upraví způsob jejich poskytování. Podrobné směrnice vydá podle potřeby příslušný člen vlády, neb orgán jím pověřený.

(³) Dodávají-li se zemědělcům plodiny na podkladě jejich vlastních dodávek plodin, za něž byl vyplacen mimořádný příplatek k výkupním cenám, může příslušný ministr, po případě v mezích své působnosti nejvyšší úřad cenový, v dohodě se zúčastněnými členy vlády stanoviti, že se dodávka uskuteční jen, vrátí-li zemědělci zcela neb zčásti vyplacený mimořádný příplatek. Orgány, které provádějí dodávky plodin, uvedené v předcházející větě, vyberou příslušné částky vrácených mimořádných příplatků a odvedou je Fondu.

Vláda může stanoviti, že se mimořádné příplatky poskytují též k výkupním cenám jiných rostlinných a živočišných výrobků než těch, které jsou uvedeny v § 3, odst. 1, č. 1.

(¹) Ministr financí může Fondu poskytnouti zálohy z hotovosti státní pokladny, po případě opatřiti mu prostředky potřebné ke splnění jeho úkolů stanovených v § 3 uvěrovými operacemi.

(²) Prostředky poskytnuté podle odstavce 1 vrátí Fond státní pokladně, a to s příslušnými úroky.

(¹) Plnění z Fondu nutno požadovati do konce roku 1948 s výjimkou plnění podle § 3, odst. 1, č. 1, 2 a 6, o které nutno požádati nejdéle do konce července 1948.

(²) Po ukončení činnosti Fondu se odvede jeho zůstatek do státní pokladny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pokud však před jeho účinností byla činěna opatření odpovídající jeho ustanovením, považují se tato opatření za učiněná podle něho; provedou jej ministři financí, zemědělství a výživy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Katastrofální sucho v roce 1947 postihlo zemědělce do té míry, že bylo vládním usnesením z 2. a 23. září 1947 rozhodnuto jednak zmírniti škody způsobené suchem v těch případech, kde zemědělec má menší výnos sklizně než v letech normálních, mimořádnými příplatky k výkupním cenám zemědělských výrobků, jednak vyplatiti mimořádné podpory těm suchem nejvíce postiženým zemědělcům, kterým újma suchem způsobená nemůže býti buď vůbec nebo dostatečnou měrou nahrazena mimořádnými příplatky k výkupním cenám, jelikož neúroda u nich dosahuje takových rozměrů, že nemohou buď vůbec nebo jen v nepatrné míře dodávati plodiny a výrobky, na něž se výplata mimořádných příplatků vztahuje. Jde tu v podstatě jednak o přímou sociální pomoc postiženým zemědělcům, jednak o mimořádné příplatky, jež nedocházejí však výrazu v prodejních, resp. spotřebitelských cenách a jichž úhradu nutno proto zajistiti z veřejných prostředků.

Podle předběžných dat jeví se výnos níže uvedených plodin v roce 1947 u porovnání s lety 1945 a 1946 takto:

*) Předběžná data.

⁺) Jetelová a luční píce.

(¹) Chybí údaje za vičenec.

*) Předběžné odhady.

⁺) Odhad SÚS v Praze.

(¹) Stát. úřadu statistickému - zeměd. odd. data dosud nedošla.

Snížená úroda v roce 1947 u porovnání s předchozími lety 1945 a 1946 není s to vyživiti ani v nejnutnější míře obyvatelstvo státu; bylo proto nutno přikročiti kromě obvyklých normálních dovozů k dalším mimořádným dovozům osiv a sadeb bramborových, chlebového obilí, krmiv, olejnin (surovin pro výrobu jedlých tuků), zeleniny a brambor, masa, sádla a jatečného dobytka, o nichž si vláda vyhradila rozhodnutí. Poněvadž ceny zemědělských produktů v zahraničí jsou podstatně vyšší než ceny tuzemské a poněvadž ceny zdejší nelze přizpůsobiti k zahraničním, nemá-li dojíti k zvýšení cen na tuzemském trhu, bylo nutno i v tomto směru přikročiti k vyrovnání.

Proto bylo usnesením vlády ze dne 2. září 1947 uloženo ministerstvu financí, aby za účelem opatření úhrady nákladu, jehož si vyžádají uvedená opatření, vypracovalo osnovu zákona o dani, kterou by se postihly druhy takového zboží, které mají potud povahu přepychovou, že zvýšení jejich cen nepostihuje široké vrstvy spotřebitelské a neznamená pro ně zdražení denních životních potřeb. (Zákon ze dne 31. října 1947, č. 200 Sb., o dani z předmětů zbytné potřeby). K témuž účelu má býti použito i mimořádné jednorázové dávky a mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku. (Zákon ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb.). Tím byl dán základ k opatřením, jimiž na jedné straně jsou ministerstvu zemědělství, výživy a financí dány určité úkoly, s druhé strany stanoví se určitý, třeba že neúplný způsob úhrady, t. j. tvoří se Fond, jenž se upravuje v připojené osnově.

Povinnosti Fondu po stránce výdajové i příjmové nelze v osnově přesně vyjádřiti, poněvadž není známo přesně ani zdejší, ani zahraniční množství dodávek, na něž bude nucen stát připláceti; také s příjmovou stránkou nejsou dosud žádné zkušenosti a jakýkoliv odhad v tom směru nutně by byl vystaven výtkám buď pro svoji nepřesnost nebo neúplnost.

K jednotlivým paragrafům se uvádí:

Aby se mimořádné příplatky neprojevily v konsumních cenách, musí ministerstvo financí pečovati o jejich úhradu a opatření prostředků, pokud zákonem stanovená úhrada nedojde do státní pokladny včas. Proto osnovu podává ministerstvo financí, které má Fond spravovati.

§ 1 upravuje dále účetní stránku Fondu a stanoví povinnost předkládati účetní závěrku jako přílohu státního závěrečného účtu. Za tím účelem ministerstva výživy a zemědělství vypracují dílčí vyúčtování svých výdajů provedených v jich kompetenci, doplněné souvislou zprávou a předloží ji ministerstvu financí, které sestaví fondovní závěrku s celkovou zprávou o hospodaření Fondu. Vzhledem k oddělené pokladní službě na Slovensku je nutno i závěrku Fondu sestavovati pro země české a pro Slovensko odděleně.

§ 2 stanoví jako příjmy Fondu jednak mimořádnou jednorázovou dávku a mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku, jednak daň z předmětů zbytné potřeby. Že jmenované mimořádné dávky jsou dávkami účelovými a mají býti základem Fondu, je vidno z § 1 zákona č. 185/47 Sb., dle něhož dávka ta slouží k úhradě mimořádných příplatků vyplácených k zemědělským cenám jako náhrada škod utrpěných suchem, pokud ovšem výnos dávek neplyne do Likvidačního fondu měnového.

U daně z předmětů zbytné potřeby vyplývá z § 24 zákona o této dani a z jeho důvodové zprávy, že daň má přechodnou účelovou povahu, neboť platnost zákona č. 200/47 Sb. končí dnem 1. prosince 1949.

Poněvadž ani výnos obou těchto dávek nestačí na krytí všech výdajů Fondu, počítá návrh zákona pro ten účel případně i s dalšími příjmovými opatřeními, neboť nějakých reserv ve vyšších příjmech v rozpočtu na rok 1948 očekávati nelze.

§ 3 stanoví v bodech 1 - 8 povinnosti Fondu:

V bodech 1a a 1b jsou to mimořádné příplatky k výkupním cenám rostlinné a živočišné výroby. Podle vládního usnesení ze dne 23. září 1947 [bod 21, písm. ch)] se ministři výživy a zemědělství dohodli s předsedou nejvyššího úřadu cenového, aby mimořádná opatření o poskytování příplatků k výkupním cenám zemědělských výrobků podle příslušných vládních usnesení byla uskutečněna jako cenová opatření příslušnými vyhláškami nejvyššího úřadu cenového.

Jsou to tyto vyhlášky:

1. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 8. října 1947 o mimořádných příplatcích k výkupním cenám obilí, olejnin, luštěnin a olejnatých semen (Ú. l. I č. 163, běž. č. 1060) doplněná vyhláškou ze dne 5. XII. 1947 (Ú. l. I č. 197, běž. č. 1265) a ze dne 30. I. 1948 (Ú. l. I č. 19, běž. č. 172).

2. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 8. října 1947 o mimořádném příplatku k výkupním cenám bramborů (Ú. l. I č. 163/1947, běž. č. 1061).

3. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 8. října 1947 o mimořádných příplatcích k výkupním cenám jatečných prasat váhové a jakostní třídy "b" (nad 50 kg do 70 kg živé váhy) (Ú. l. I č. 163/1947, běž. č. 1062), doplněná vyhláškou ze dne 21. I. 1948 (Ú. l. I č. 14, běž. č. 128).

4. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 24. října 1947 o mimořádném příplatku k ceně řepy cukrovky ze sklizně 1947 (Ú. l. I č. 176/1947, běž. č. 1126).

5. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 15. listopadu 1947 o mimořádných příplatcích k cenám jatečného skotu (Ú. l. I č. 185/1947, běž. č. 1173), doplněná vyhl. běž. č. 158 (Ú. l. I č. 18/1948).

6. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 3. října 1947 o cenách čerstvé zeleniny a ovoce domácího původu (Ú. l. I č. 160/1947, běž. č. 1041). - Dále vyhlášky NÚC ze dne 18. října 1947 (Ú. l. I č. 168, běž. č. 1079), ze dne 3. listopadu 1947 (Ú. l. I č. 175, běž. č. 1117), ze dne 15. listopadu 1947 (Ú. l. I č. 183, běž. č. 1167), ze dne 28. listopadu 1947 (Ú. l. I č. 192, běž. č. 1229), ze dne 19. prosince 1947 (Ú. l. I č. 206, běž. č. 1322) a ze dne 9. ledna 1948 o cenách čerstvé a skladované zeleniny a ovoce domácího původu (Ú. l. I č. 6/1948, běž. č. 49), ze dne 23. ledna 1948 (Ú. l. I č. 15, běž. č. 134).

7. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 21. listopadu 1947 o výkupních cenách kořenné papriky ze sklizně 1947 (Ú. l. I č. 188, běž. č. 1197), doplněná vyhláškou nejvyššího úřadu cenového ze dne 7. ledna 1948 (Ú. l. I č. 4/1948, běž. č. 39).

8. Vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 26. listopadu 1947 o cenách bramborové sadby počínajíc sklizní 1947 (Ú. l. I č. 191, běž. č. 1224).

9. Vyhláška o mimořádných příplatcích k výkupním cenám mléka a selského másla (Ú. l. I č. 40/1948, běž. č. 48).

Výpočet vyhlášek bude možno doplniti po jich publikaci v Úředním listě.

Výše příplatků odpovídá, pokud to finanční schopnosti státu dovolí, snížení tržby zemědělců u příslušných zemědělských produktů. U luštěnin a olejnatých semen byl stanoven vládou průměr, který pak byl propočten u jednotlivých druhů podle sklizně 1946 váženým průměrem. U zeleniny se vyplácejí příplatky k rámcovým cenám. Rozšíření výplaty mimořádných příplatků i na dodávky provedené před 2. září 1947 bylo nutné z toho důvodu, že zemědělci, kteří dodávají řádně, resp. s dodávkou spěchali, byli by poškozeni. Výše mimořádných příplatků u selského másla odpovídá výši mimořádných příplatků stanovených u mléka, resp. hodnotě tukových jednotek.

K bodu 2: Dopravní výdaje spojené s mimořádnou přepravou objemných krmiv drahou nebo motorovými vozidly. V létě 1947 si zemědělci z krajů postižených suchem sklízeli seno, případně slámu v krajích suchem méně postižených, zejména v pohraničí (svépomocné sklizňové akce). Sklizeň si pak zemědělci převáželi do svých usedlostí a při těchto převozech sena a slámy měli výlohy spojené s touto mimořádnou přepravou. Je proto nutné poskytnouti jim určité odškodnění za výdaje, jichž by v normální době nebylo. Podle předběžného vyčíslení činí tyto škody asi 16,000.000 Kčs. Jednalo se o přepravu přibližně 50.000 tun (25.000 t Čechy, 20.000 t Morava a 5.000 t Slovensko) sena a slámy na vzdálenost průměrně as 200 km.

Poněvadž vagony byly 30 - 35 tunové, vznikly výlohy ve výši 32 - 50 Kčs na 1 q přepravované objemné píce.

K bodu 3: Výdaje spojené s mimořádným opatřením na hubení mandelinky bramborové. Abnormálně příznivá povětrnost pro vývoj mandelinky bramborové v roce 1947 byla příčinou, že došlo k neočekávanému náletu a rozšíření mandelinky bramborové v sousedních státech (Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko), kde ložisko mandelinky bramborové je vzdáleno od československých hranic jen nepatrně. Převládajícími severozápadními větry došlo k intensivním náletům mandelinky bramborové do okresu chomutovského a lounského, odkud Poohřím šířila se mandelinka bramborová dále do vnitrozemí. Oproti ojedinělým ohniskům výskytu tohoto škůdce v roce 1945 a 1946, která byla likvidována, došlo v r. 1947 nejen k náletům ze Saska, ale i od jihu z Rakous v takovém rozsahu, že do dnešního dne možno počítati s tím, že v Čechách je zamořeno mandelinkou bramborovou celkem 29 okresů se 105 obcemi. Na základě této skutečnosti bylo ministerstvo zemědělství nuceno učiniti všechna opatření ke zdolání tohoto nebezpečného škůdce bramborů. Bylo nutno počítati s propagací tohoto nebezpečí pro nejširší veřejnost, s náklady na větší spotřebu pohonných látek a s vybavením potřebným množstvím stříkaček, rozprašovačů a chemických látek na potírání tohoto škůdce. Náklady na potírání jsou značně vysoké, takže zemědělci je nemohou hraditi z vlastních prostředků. Usnesením vlády ze dne 2. prosince 1947 byly upraveny na částku 77,300.000 Kčs; poněvadž však v roce 1948 možno předvídati rozšíření na území Moravy a Slovenska a poněvadž podle dohody se SSSR je Československo zavázáno vésti proti mandelince bramborové boj všemi prostředky, mohou výdaje spojené s hubením mandelinky bramborové dosáhnouti částky až 220,000.000 Kčs.

K bodu 4: Cenové rozdíly vzniklé rozpětím mezi cenami dováženého zboží a jeho tuzemskou cenou. Menší sklizeň způsobuje jednak zvýšený nedostatek, neuhraditelný z domácí výroby, pro hladké a plynulé zásobování pracujících při zachování přiměřených dávek, jednak nedostatek krmiv nutných pro živočišnou výrobu. Nezbytné potraviny, případně krmiva a olejniny, kterých též nebude dostatek, bude nutno dovézti z ciziny, kdež jest jejich cena značně vyšší než jest cena, stanovená v tuzemsku. Poněvadž tyto ceny jsou pro zpracovatele i spotřebitele neúnosné, jest nutno ceny dováženého zboží zlevňovati na výši u nás platnou. Poněvadž zvýšený dovoz jest způsobován neúrodou v důsledku sucha, bude prostředků Fondu použito i k zlevnění tohoto dovozu.

Při tom bude nutno přihlížeti, zda jde o dovoz, k němuž by docházelo i v době normální úrody, neboť pro krytí cenových rozdílů takového dovozu je určen úvěr preliminovaný v rozpočtu Všeobecné pokladní správy kap. 25, tit. 9, § 3 rozpočtu na rok 1948. "Vyrovnávání cen z dovozu rostlinných a živočišných výrobků" částkou 1.545,000.000 Kčs pro celé území; kdežto podle § 3, odst. 4 mají se krýti cenové rozdíly jen z mimořádných dovozů, k nimž musí dojíti právě pro nedostatek zemědělských produktů v důsledku sucha a jež mohou přesahovati značně 4.000,000.000 Kčs.

K bodu 5: Zemědělcům nejvíce postiženým, kterým újma suchem způsobená nemůže býti buď vůbec nebo dostatečně nahražena mimořádnými příplatky k výkupním cenám, protože neúroda u nich dosahuje takových rozměrů, že buď nemohou vůbec anebo jen v nepatrné míře dodávati plodiny a výrobky, k jejichž výkupním cenám se podle odst. 1, bod 1 poskytují mimořádné příplatky, budou vypláceny podpory až do úhrnné výše 500,000.000 Kčs. Výplata těchto podpor je již provedena. Z uvedené částky připadlo na země české 221,436.460 Kčs a na Slovensko 278,563.540 Kčs. Kromě toho podle § 6 zemědělcům, kteří buď vůbec nebudou moci odvésti kukuřici nebo odvedou v poměru k dodávkám v normálních letech jen nepatrné její množství, má se dostati odškodnění do výše 12,000.000 Kčs.

K bodu 7: Usnesením 103. schůze vlády ze dne 17. září 1947 bylo uloženo ministerstvu zemědělství, aby na podkladě státní záruky v částce 200,000.000 Kčs, poskytnuté Ústřednímu svazu zemědělských družstev výnosem ministerstva financí ze dne 10. července 1946, č. j. 171.989/46-IV/1 k umožnění přesunu hovězího dobytka z krajů postižených suchem, kterážto záruka byla rozšířena výnosem ministerstva financí ze dne 10. října 1946, č. j. 237.492/46-VI/1, na přesuny selat a výnosem téhož ministerstva ze dne 20. prosince 1946, č. j. 315.562/46-IV/1 na běhouny, uvolnilo částku do výše 10,000.000 Kčs na krytí ztrát a škod vzniklých zemědělským družstvům z titulu výkupu, přesunu a prodeje selat a vepřů rolníkům na úvěr, jakož i částku 10,000.000 Kčs na krytí ztrát a škod z prodeje hovězího dobytka rolníkům na úvěr. Ježto jde o provádění přesunu dobytka právě v důsledku katastrofálního sucha v roce 1947, je nutno, aby i závazky z této záruky plynoucí byly hrazeny z prostředků Fondu pro zmírnění škod způsobených zemědělcům v roce 1947.

K odstavci 2: Podrobné směrnice ve smyslu tohoto odstavce byly již vydány o mimořádných příplatcích poskytovaných podle § 3, odst. 1, č. 1, lit. a) a b) příslušnými trhovými svazy se souhlasem ministerstva výživy, zemědělství, financí a NÚC.

K odstavci 3: U plodin, na něž se vztahují mimořádné příplatky k výkupním cenám, které však pěstitelé jsou povinni podle příslušných předpisů dodati jako protidodávku, může příslušný ministr, po případě v mezích své působnosti nejvyšší úřad cenový, v dohodě se zúčastněnými členy vlády stanoviti, že se dodávka uskuteční jen, vrátí-li zemědělci zcela neb zčásti vyplacený mimořádný příplatek.

Vládě se ponechává možnost, aby stanovila v případě potřeby příplatky i na jiné rostlinné a živočišné výrobky.

Z povahy Fondu vyplývá, že výplata příplatků z Fondu musí se provésti rychle a má se vztahovati jen na produkty rostlinné neb živočišné, které jsou přímo neb nepřímo v souvislosti se sklizní 1947. Proto je v § 6 vloženo ustanovení, že příplatky z Fondu lze požadovati jen do konce roku 1948, aby tak výdajová stránka byla časově omezena. Příjmy Fondu budou však docházeti nesporně déle, nejméně do konce roku 1949; § 5 zmocňuje ministra financí, aby nedostačující příjmy Fondu doplnil zálohami z hotovosti státní pokladny, po případě, aby opatřil prostředky k dosažení účelů Fondu úvěrovými operacemi (k odstranění časové neshody mezi výdaji a příjmy Fondu).

Vzhledem k tomu, že jsou již vyplaceny mimořádné příplatky podle § 1, odst. 1 na základě příslušných vládních usnesení z větší části a podpory zemědělcům podle § 3, odst. 1, bod 5 úplně, je v § 7 druhou větou dána tomuto praktickému stavu sankce právní.

Také odhad příjmů stanovených v § 2 osnovy působí značné obtíže, neboť pro mimořádnou jednorázovou dávku podle § 3, odst. 1, písm. a) zákona č. 185/1947 Sb. nelze opatřiti podklad v žádných statistických datech pro jejich úplný nedostatek; není dosud statisticky zjištěno, kolik bylo v posledních letech poplatníků s důchodem přesahujícím 240.000 Kčs, ani není podkladu pro odhad mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku a nelze proto uvésti bližší zdůvodnění níže očekávaného výnosu.

Pro odhad výnosu mimořádné jednorázové dávky podle § 3, odst. 1, písm. b) shora uvedeného zákona lze použíti jen dat zjištěných statisticky z přiznání k dávce z majetku a majetkového přírůstku (zákon č. 134/1946 Sb.). Podle této statistiky podalo přiznání k dávkám podle zákona č. 134/1946 Sb. 94.479 fysických osob, neodevzdaných pozůstalostí, akciových společností a společností s ručením omezeným a jimi přiznaný majetek činí celkem 60.258,000.000 Kčs po odečtení dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku.

Z této sumy činil majetek přesahující u jednotlivých subjektů 1,000.000 Kčs celkem 27.123,000.000 Kčs, v kterémžto základu přihlíží se již k dávky prostým částkám, které jsou sice od dávky z majetku, nikoliv však od mimořádné jednorázové dávky podle § 3, odst. 1, písm. b) zákona č. 185/47 Sb. osvobozeny. Lze důvodně předpokládati, že tato data vyplývající z přiznání poplatníků jsou v neprospěch fisku zkreslena a lze proto počítati s korekcí 10%, cca na 30.000,000.000 Kčs.

Vezme-li se v úvahu vyčíslená základna 30.000 mil. Kčs a počítá-li se, že průměrná sazba podle § 9, odst. 2 zákona č. 185/47 Sb. bude se pohybovati v dolejší čtvrtině sazebníku, t. j. kolem 5%, lze odhadnouti očekávaný výnos 1.500,000.000 Kčs, z čehož pravděpodobně asi 300,000.000 Kčs připadne Likvidačnímu fondu měnovému.

Odhad očekávaného výnosu daně z předmětů zbytné potřeby (zákon č. 200/47 Sb.) za rok 1948 a 1949 může vycházeti jen z předpokladu, že tato daň vynese, pokud jde o lihové nápoje, přibližně za jeden rok 920,000.000 Kčs a pokud jde o ostatní předměty zbytné potřeby z odhadu 330,000.000 Kčs Výnos daně z lihových nápojů bude záviseti na tom, jaké množství bramborů bude možno použíti k výrobě lihu.

S rozpočtového hlediska nutno podotknouti:

Ani příjmy, ani výdaje tohoto Fondu nelze zařaditi do rozpočtu na rok 1948, neboť na straně příjmů se jedná stejně u mimořádné jednorázové dávky jako u mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku a rovněž u daně z předmětů zbytné potřeby o dávky účelové, jichž platnost pomíjí u mimořádných dávek jich zaplacením, u daně z předmětů zbytné potřeby pak podle § 24 zákona č. 200/47 Sb., koncem roku 1949. Na straně výdajové pak jde o jednorázová opatření, jichž platnost bude skončena jich provedením, na příklad výkupem ze sklizně 1947, případně uplynutím lhůty stanovené v příslušných vyhláškách. Nebylo by proto vhodno, aby výdaje zvyšovaly rozpočet na rok 1948 a tím se po případě staly důvodem k trvalému zvýšení rozpočtu i v letech příštích.

Sluší též zdůrazniti, že příjmy i výdaje Fondu jsou časově podstatně rozdílné a přesahují dobu rozpočtu jednoho roku. Kdežto výdaje bylo nutno pro nebezpečí z prodlení plniti již v roce 1947 zálohově, budou příjmy k dobru Fondu, zejména pokud půjde o nedoplatky daně z předmětů zbytné potřeby, docházeti ještě i v roce 1950, kdy výdaje musí býti již dávno uzavřeny.