Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Potíráním alkoholismu se rozumějí všechna potřebná opatření a zařízení směřující k ochraně lidského zdraví před následky alkoholismu.

(²) Potírání alkoholismu se uskutečňuje zejména:

a) výchovou obyvatelstva ke střídmosti, průzkumem příčin a následků alkoholismu a jejich odstraněním, léčením osob, které si způsobily požíváním alkoholických nápojů poruchu na zdraví, jakož i dozorem na ně (§§ 2 až 4);

b) omezením podávání alkoholických nápojů určitým osobám, v určitých dnech nebo při určitých příležitostech (§§ 5 až 9);

c) trestáním přestupků spáchaných proti ustanovením tohoto zákona soudy nebo okresními národními výbory (§§ 10 až 16).

Potírání alkoholismu podle § 1, odst. 2, písm. a) provádějí okresní národní výbory zpravidla prostřednictvím ústavů národního zdraví (§§ 3 a 7 zákona ze dne 19. března 1947, č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči). Přitom spolupůsobí zejména orgány péče o mládež podle zákona ze dne 19. března 1947, č. 48 Sb., o organisaci péče o mládež, a předpisů vydaných podle něho, školy a školní úřady a úřady ochrany práce.

(¹) Okresní národní výbor může výměrem uložiti osobám, které se nadměrným požíváním alkoholických nápojů opětovně přivedly do stavu vzbuzujícího veřejné pohoršení nebo si takovým požíváním způsobily poruchu na zdraví, aby se podrobily péči příslušné poradny ústavu národního zdraví (dále jen "poradna").

(²) Péče poradny záleží v tom, že osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny

a) účastniti se pravidelných přednášek konaných poradnou nebo abstinentním spolkem,

b) podrobiti se pravidelným opětovaným prohlídkám v poradně (výchovný dozor),

c) dáti se odborně léčiti podle pokynů poradny.

(³) Směrnice pro provádění úkolů podle odstavce 2 stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitra, školství a osvěty a sociální péče a vyhlásí je v Úředním listě.

Vláda určí nařízením, kdo hradí náklady povinného léčení, nařízeného podle ustanovení § 3, odst. 2, písm. c).

(¹) Zakazuje se

a) prodávati nebo podávati alkoholické nápoje, jakož i nabízeti, zprostředkovati nebo jinak umožniti požívání takových nápojů

1. osobám mladším 18. roků (dále jen "mladiství"),

2. osobám podnapilým nebo opilým;

b) požívati nebo umožniti komukoli při tanečních zábavách požívání alkoholických nápojů s výjimkou piva a vína.

(²) Okresní národní výbor může naříditi, že se smějí v určité dny v týdnu nebo při určitých příležitostech v hostinských, kavárenských a výčepních živnostenských provozovnách nebo na veřejně přístupných místech podávati a požívati z alkoholických nápojů toliko pivo a víno.

(³) Zákaz podle odstavce 1, písm. a), č. 1 se nevztahuje na podávání piva mladistvým, kteří je odnášejí mimo živnostenskou provozovnu k požívání osobám starším 18 let.

(¹) Alkoholické nápoje podle tohoto zákona jsou nápoje, které obsahují více než 0.75 objemových procent alkoholu.

(²) Ministerstvo zdravotnictví může v dohodě s ministerstvem výživy vyhláškou v Úředním listě stanoviti, že se tento zákon nevztahuje na některé druhy ovocných šťáv a syrupů s vyšším obsahem alkoholu než je uvedeno v odstavci 1.

Osobám, které vykonávají povolání nebo činnost, s jejichž výkonem bývá spojeno nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí nebo pro majetek, se zakazuje požívati alkoholických nápojů při výkonu tohoto povolání nebo této činnosti nebo bezprostředně před jejich vykonáváním nebo v takové době a v takovém množství, že při nastoupení tohoto povolání nebo této činnosti nejsou zcela střízlivé.

(¹) Provozovatelé živnostenských podniků jsou povinni učiniti dostatečná opatření, aby byl zachován zákaz vyslovený v § 5, odst. 1 a 2 a v § 7, a to i když hosty sami neobsluhují, nýbrž dávají je obsluhovati osobami jinými.

(²) Rodiče, jiní zákonní zástupci nebo osoby, jejichž péči a výchově je mladistvý svěřen přechodně nebo trvale, jsou povinni dbáti toho, aby byl zachován zákaz uvedený v § 5, odst. 1, písm. a), č. 1.

(¹) Každý, kdo podává nebo prodává alkoholické nápoje, je povinen odepříti jejich podávání nebo prodej, může-li vzejíti pochybnost o věku osoby [§ 5, odst. 1, písm. a), č. 1.], která nápoj požaduje, pokud nepředloží úřední průkaz, že dokonala 18. rok věku.

(²) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případ uvedený v § 5, odst. 3.

Kdo podává mladistvému pro jeho vlastní spotřebu alkoholické nápoje takového druhu nebo takovou měrou, že se tím může vážně ohroziti jeho zdraví, nebo kdo, ač je povinen tomu zabrániti (§ 8, odst. 2), tak nečiní, bude trestán, není-li jeho čin přísněji trestný podle jiných ustanovení, soudem pro přestupek tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

Kdo úmyslně někoho jiného opije nebo podá opilému alkoholický nápoj, ač ví nebo věděti musí, že tato osoba je ve stavu opilosti náchylná k násilnostem nebo trestným činům, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od tří dnů do tří měsíců.

Kdo při výčepu nebo při drobném prodeji alkoholických nápojů poskytne nepřiměřené množství takového nápoje osobě, o níž ví nebo věděti musí, že se nadměrným požíváním alkoholických nápojů vydává v nebezpečí hospodářské zkázy nebo ohrožuje vlastní výživu nebo výživu své rodiny, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od tří dnů do tří měsíců.

(¹) Kdo požívá alkoholických nápojů, ač ví nebo věděti musí, že svým jednáním může ohroziti život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí nebo způsobiti škodu na majetku, bude potrestán, není-li jeho čin přísněji trestný podle jiných ustanovení, soudem pro přestupek vězením od tří dnů do tří měsíců.

(²) Stejným trestem jako v odstavci 1 bude potrestán, pokud není trestný podle jiných zákonných předpisů, kdo se nadměrným požíváním alkoholických nápojů opětovně přivádí do stavu vzbuzujícího pohoršení na veřejnosti, zejména v pracovním prostředí.

(¹) Pokus přestupků uvedených v §§ 10 až 13 je trestný.

(²) Byl-li čin uvedený v §§ 10 až 12 spáchán ze zištnosti, může soud vedle trestu na svobodě uložiti vinníku peněžitý trest od 500 Kčs do 25.000 Kčs.

Jiná jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona, zejména ustanovení § 3, odst. 2, § 5, odst. 1 a 2, §§ 7, 8 nebo § 9, odst. 1 potrestá okresní národní výbor, nejde-li o čin přísněji trestný, jako správní přestupek pokutou do 25 000 Kčs nebo trestem na svobodě do tří měsíců. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do tří měsíců.

Odsuzuje-li soud nebo okresní národní výbor vinníka pro čin trestný podle tohoto zákona, spáchaný při provozování živnosti, může mu, byl-li již pro čin trestný podle tohoto zákona potrestán, uložiti jako vedlejší trest ztrátu živnostenského oprávnění na čas nebo navždy.

(¹) Pokud ministr (ministerstvo) zdravotnictví všeobecně upraví podle předcházejících ustanovení některou věc, učiní tak pro Slovensko po vyjádření pověřence (pověřenectva) zdravotnictví, který se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).

(²) Ministr (ministerstvo) zdravotnictví vykonává svou působnost podle tohoto zákona na Slovensku zásadně prostřednictvím pověřence (pověřenectva) zdravotnictví, který se při tom řídí směrnicemi a rozhodnutími vydanými ministrem (ministerstvem) zdravotnictví.

(³) Vyhlášky ministra (ministerstva) zdravotnictví v Úředním listě ve věcech upravených tímto zákonem uveřejní pověřenec (pověřenectvo) zdravotnictví též v Úředním věstníku.

Zrušují se zákon ze dne 17. února 1922, č. 86 Sb., kterým se omezuje podávání alkoholních nápojů, a vládní nařízení ze dne 13. června 1922, č. 174 Sb., jímž se uvedený zákon provádí.

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctého dne měsíce následujícího po vyhlášení; provede jej ministr zdravotnictví v dohodě s ministry vnitra, spravedlnosti, sociální péče a ostatními zúčastněnými členy vlády.

Jedním z neblahých následků druhé světové války je velké rozšíření alkoholismu, které vážně ohrožuje zdraví a morálku všech vrstev národa a způsobuje nenahraditelné škody na poli zdravotním, sociálním a hospodářském. Musíme konstatovati, že se také stále vzmáhá požívání alkoholických nápojů u mládeže. Je jisto, že takový stav nemůžeme trvale přehlížeti a že v této záležitosti bude nutno podniknouti účelné kroky.

Za první republiky byl vydán zákon č. 86/1922 Sb., jakož i prováděcí vládní nařízení č. 174/1922 Sb., kterýmižto normami byl zahájen boj proti alkoholismu. Tyto normy nebyly však už dříve dodržovány, jejich provádění nebylo a není dostatečně kontrolováno a leckde se o nich ani neví. Ministerstvo zdravotnictví u vědomí toho a ve snaze zabrániti neblahým následkům stále se šířícího alkoholismu, vyzvalo oběžníkem ze dne 11. září 1946, č. IIa/4-6034/46 všechny kompetentní úřady a orgány, aby dbaly na přísné dodržování ustanovení zákona č. 86/1922 Sb., jakož i jeho prováděcího vládního nařízení č. 174/1922 Sb.

Třetí vláda Československé republiky ve své 21. schůzi, konané dne 16. září 1946, uložila ministrům zdravotnictví, vnitra, financí, výživy a vnitřního obchodu, aby utvořili komisi za vedení ministra zdravotnictví, pojednali o otázce účinného potírání alkoholismu a navrhli vládě s urychlením vhodná administrativní a legislativní opatření podle provedené debaty.

Ministerstvo zdravotnictví obnovilo dále činnost Stálého poradního sboru pro boj proti alkoholismu při ministerstvu zdravotnictví a dalo podnět k uspořádání dvou veřejných projevů proti alkoholismu ve dnech 10. a 12. prosince 1946. Na těchto projevech byly přijaty resoluce, které obsahují v 25 bodech nejdůležitější požadavky, jejichž splnění je podmínkou úspěšného výsledku boje proti alkoholismu. Stejným cílem je vedena i interpelace (tisk ÚNS č. 384) podaná vládě v záležitosti soustavného potírání alkoholismu v celém státě.

Navrhovaná osnova zákona o potírání alkoholismu přihlíží ve svých ustanoveních ke shora zmíněným resolucím, pokud obsahují požadavky, které spadají do kompetence ministerstva zdravotnictví, jakož i k iniciativním návrhům, zejména ministerstev vnitra, spravedlnosti a sociální péče, které byly vzneseny během meziministerského připomínkového řízení.

Prostředky, jimiž osnova hodlá potírati alkoholismus v našem národě, možno podle osnovy rozděliti do tří skupin:

1. prevence,

2. částečná prohibice,

3. represe.

Ad 1. Ústavy národního zdraví, které byly zřízeny zákonem č. 49/1947 Sb., o poradenské zdravotní péči, budou prostřednictvím svých poraden prováděti preventivní zdravotní péči o obyvatelstvo našeho státu. Úkolem protialkoholních poraden jakožto součástí ústavů národního zdraví bude především vychovávati občanstvo ke střídmosti a k názoru, že alkohol způsobuje všestranné oslabení lidského organismu obzvláště u mladistvých, a rozvrácení rodinného života. U osob pak, které svým opilstvím vzbuzují veřejné pohoršení nebo si požíváním alkoholických nápojů přivodí poruchu na zdraví, bude poradna působiti při provádění prohlídek radou, poučením a výstrahou. Ježto alkoholismus jest v určitém stadiu chorobou v pravém slova smyslu, bude osobám takto nemocným nařízeno odborné léčení.

Do boje proti alkoholismu budou podle § 2, odst. 2 zákona č. 49/1947 Sb., o poradenské zdravotní péči, zapojeny dobrovolné organisace sociálně zdravotní péče, a to především abstinentní spolky, zejména po stránce výchovné a propagační. V tom směru připravuje ministerstvo zdravotnictví směrnice v dohodě s ministerstvem sociální péče, které budou vyhlášeny v Úředním listě.

Ad 2. Dalším prostředkem boje proti alkoholismu je částečná prohibice. Toto omezení platí podle osnovy bezpodmínečně pro všechny osoby mladší 18 let a pro osoby starší jen tehdy, jsou-li podnapilé nebo opilé. Podle dosavadních norem platila částečná prohibice pouze pro osoby do 16 let, osoby starší 16 let mohly požívati pivo a víno. Dále podle dosavadních předpisů byl hostinský trestán pouze administrativně podle příslušných ustanovení živnostenského řádu, když podával osobám opilým nebo podnapilým alkoholický nápoj. Zákaz požívání alkoholických nápojů s výjimkou piva a vína při tanečních zábavách byl podle platných předpisů problematický ježto nepostihoval požívání nápojů, které si návštěvníci přinesli sami.

Pod pojmem tanečních zábav jest rozuměti podle osnovy příležitostné podniky, jako plesy, veselice a pod. a tedy nikoliv živnostenský podnik.

Ježto veřejný zájem v určitém místě bude často vyžadovati, aby se omezilo podávání alkoholických nápojů v určité dny, jako při výplatách, odvodech a pod., nebo někdy při určitých příležitostech, jako jsou poutě, výlety a pod., dává osnova okresnímu národnímu výboru možnost, aby pro určitou dobu vyslovil zákaz podávání alkoholických nápojů mimo pivo a víno.

Osnova dále ponechává na žádost některých ústředních úřadů v platnosti ustanovení, že donášení piva osobami mladšími 18 let k požívání osobám dospělým není trestné ježto podle názoru těchto ústředních úřadů by byl prý takový zákaz stále obcházen, a to zejména na venkově ve žních, kdy se vyžaduje krajní vypětí pracovní u dospělých, a zůstal by tedy podle jejich názoru jen na papíře.

Ad 3. Aby povinnosti, které osnova zákona ukládá jednotlivcům, byly také skutečně plněny, pamatuje se v osnově i na trestní sankci, která může býti jako stálá hrozba v mnohých případech jedním z nejúčinnějších prostředků.

Je samozřejmé, že poctivé provádění navrhovaného zákona si vyžádá zvýšení státních výdajů. Náklady takto vynaložené budou však na druhé straně vyváženy hospodářskými zisky, které přinese ozdravení národa. Nelze zapomínati, že alkoholismus vynucuje na společnosti ohromné oběti, způsobuje řadu činností, nákladných opatření a práci, které jsou samy o sobě neproduktivní a tím jsou pro hospodářský život a blahobyt společnosti v pravém slova smyslu ztraceny.

Hospodářský parasitism plynoucí z alkoholismu způsobuje společnosti národohospodářské škody, které jen příkladmo uvádíme:

1. zvýšení počtu nemocí a tím též značné zvýšení nákladů na nemocnice, léčebné ústavy pro alkoholiky a ústavy pro duševně nemocné,

2. ohromný počet úrazů, jež jsou přímým následkem alkoholismu, a tudíž i finanční zatížení úrazových, invalidních a nemocenských pojišťoven,

3. rozmnožení počtu soudních a administrativních úředníků a zaměstnanců, kteří se starají o lidi, kteří z pití alkoholu se dopouštějí trestných skutků,

4. ztráta pracovního času, zmenšení pracovní výkonnosti a otupení bystrosti duševní a tělesné síly u dělníků, úředníků a zaměstnanců všech oborů,

5. demoralisující vliv v prostředí alkoholických rodin, působení sociální podřadnosti a materiální nouze, nedostatečná a nevhodná výchova, jíž se dětem alkoholiků dostává,

6. podlamuje populační politiku úmrtím a snížením životnosti pokolení,

7. má ohromný vliv na duševní, mravní a kulturní úroveň budoucí generace (snižuje činnost nervovou, mozkovou, duševní, nadání dětí, prospěch ve školách, kulturní vývoj, sociální a mravní vzestup, brannost národa a vůli k pokroku).

Jen s tohoto hlediska dlužno posuzovati časové zvýšení státních nákladů na zdravotní péči o osoby ohrožené alkoholismem. Ministerstvo zdravotnictví hodlá však v r. 1948 držeti se přesně rozpočtových položek a v rámci těchto prováděti boj proti alkoholismu podle zásad navrhované osnovy zákona.

Podrobný výpočet výdajů spojených s provedením tohoto zákona v roce 1948:

Přesný propočet nákladů spojených s léčením alkoholiků nelze prozatím stanoviti, ježto výpočet této částky závisí od vládního nařízení, kterým bude stanoveno, v jakém rozsahu převezme státní zdravotní správa léčení těchto osob. Při převzetí nákladu léčení všech alkoholiků pocházejících z vrstev sociálně slabých, činil by tento náklad přibližně 3,000.000 Kčs.

Provedení tohoto zákona nebude vyžadovati rozmnožení počtu státních zaměstnanců, ježto boj proti alkoholismu provádějí již nyní okresní národní výbory a protialkoholní poradny.

Ustanovení § 1 podává směry, kterými se bude ubírati boj proti alkoholismu. Jinak vysvětlení k tomuto ustanovení podává všeobecná část.

Potírání alkoholismu budou prováděti okresní národní výbory prostřednictvím protialkoholních poraden jako součástí ústavů národního zdraví, jež byly zřízeny zákonem č. 49/1947 Sb., o poradenské zdravotní péči. Dále do boje proti alkoholismu budou zapojeny orgány péče o mládež, školy a školní úřady, úřady ochrany práce, úřady vojenské (osvětoví důstojníci), jakož i dobrovolné organisace sociálně zdravotní péče (abstinentní spolky) a pod. Spolupůsobení zmíněných úřadů, orgánů, institucí a spolků bude se ubírati především ve směru výchovném, propagačním a podáváním zpráv a námětů protialkoholním poradnám na vhodná opatření a zařízení.

Ustanovení § 3 dopadá na osoby, které nadměrným požíváním alkoholických nápojů způsobily veřejné pohoršení anebo častým požíváním alkoholických nápojů způsobily si poruchu na zdraví. Péči o tyto osoby budou prováděti protialkoholní poradny buď přímo samy, anebo prostřednictvím jiných orgánů, ústavů a zařízení, zejména jednalo-li by se o léčení alkoholiků.

Plnění povinností uložených podle ustanovení tohoto paragrafu je zajištěno trestní sankcí podle § 15 osnovy. Pod pojem léčení podle odstavce 2, písm. c) spadá zejména léčení ambulantní. Detence alkoholiků v ústavech pro léčení duševních chorob mohla by býti nařízena jen za podmínek řádu o zbavení svéprávnosti podle cís. nař. ze dne 28. června 1916, č. 207 ř. z.

Ježto alkoholismus jako jedna ze sociálních chorob je poměrně velmi rozšířena ve vrstvách sociálně slabých, bude nutno, aby náklady vzniklé léčením alkoholiků, pokud by znamenaly ohrožení výživy rodiny postiženého, hradil stát (zdravotní správa). Jak už bylo ve všeobecné zprávě zdůrazněno, náklady vzniklé prováděním léčení se jeví jako dobrá investice, ježto znamenají po stránce hospodářské zlepšení pracovního výkonu osob vyléčených a po stránce mravní osvobození vyléčeného od požívání alkoholických nápojů. Osnova ponechává vládě, aby stanovila, kdy a v jaké výši bude stát přebírati léčení alkoholiků na svůj náklad. Úhrada léčení bude zásadně požadována od všech léčených (za určitých předpokladů i od sociálně slabých), takže budou alkoholici i takto nabádáni k vyvarování se alkoholismu.

Ustanovení tohoto paragrafu nepotřebuje bližšího vysvětlení nehledě k tomu, že vysvětlení k věci podává všeobecná část.

Alkoholickými nápoji podle tohoto ustanovení se rozumějí nápoje, které byly získány

a) lihovým zkvašením rostlinných, cukernatých nebo škrobnatých látek (pivo, víno atd.),

b) destilací lihově zkvašených rostlinných, cukernatých nebo škrobnatých látek (destiláty),

c) smíšením těchto destilátů s dovolenými přísadami,

d) smíšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami.

Ovocné šťávy a syrupy (odstavec 2) mohou sice někdy obsahovati více než 0.75 objemových procent alkoholu, ale nelze je pokládati za alkoholické nápoje v pravém slova smyslu, protože alkohol vzniklý při jejich výrobě je nutným vedlejším produktem a jeho vyloučení by způsobilo zhoršení kvality, případně úplné znehodnocení nápoje. Výjimky podle tohoto ustanovení bude povolovati ministerstvo zdravotnictví jen velmi opatrně a po slyšení odborných kruhů, aby tím nebylo ustanovení zákona obcházeno. Léky, které obsahují alkohol, nejsou samozřejmě nápoji ve smyslu tohoto zákona a jejich podávání a prodej jsou vázány speciálními předpisy (lékopis, vl. nař. č. 26/1926 Sb. atd.).

Zásahem podle tohoto ustanovení chce osnova čeliti stále stoupajícímu počtu dopravních nehod a neštěstí v průmyslu, která byla způsobena opilými osobami. Rozsah osob, na které ustanovení tohoto paragrafu dopadá, je velmi široký a postihuje celou řadu povolání (příkladmo budiž uvedeno: strojvůdce, osoby obsluhující zvíře, stroje, dělníky na stavbách atd.).

Ustanovení těchto paragrafů byla převzata ze zákona č. 86/1922 Sb.

Podávání alkoholických nápojů mladistvým může míti, jak již bylo uvedeno, zhoubné následky pro jejich zdraví. Ustanovení § 10 má vyplniti mezeru v právním řádě, který nechrání dostatečně trestními ustanoveními mladistvé před vážným ohrožením jejich zdraví, způsobeným podáváním alkoholických nápojů. Takové podávání má býti postiženo trestně jen tehdy, když alkoholické nápoje mají býti samou osobou mladistvou spotřebovány.

Stejně jako osobu podávající alkoholické nápoje třeba postihnouti i toho, kdo maje povinnost tomu zabrániti (rodiče, pěstouni a jiné osoby odpovědné za výchovu mladistvého), tak neučiní.

K trestnosti se tu vyžaduje, aby vinník věděl nebo musel věděti, že osoba, kterou opíjí, nebo které, ač ví, že je opilá, podává alkoholické nápoje, je ve stavu opilosti náchylná k násilnostem nebo k trestným činům. Na Slovensku platí ovšem dále podpůrné ustanovení § 85 přestupkového zákona zák. čl. XL/1879.

Je známo, že vykořisťováním pijácké vášně bývají ožebračováni jedinci hospodářsky značně silní a že jím tím bývá rozvrácen rodinný život. Čeliti tomuto snaží se osnova ustanovením § 12.

Předpokladem trestnosti je vědomí nebo zaviněná nevědomost pachatelova, že osoba žádající alkoholický nápoj se vydává nadměrným požíváním alkoholických nápojů nebezpečí hospodářské zkázy nebo, že nadměrným požíváním takových nápojů ohrožuje vlastní výživu nebo výživu své rodiny.

Tímto ustanovením nemá býti postiženo podávání alkoholických nápojů běžné podle místních zvyklostí při stravování v hostinci. Proto osnova zde přijímá omezení v tom smyslu, že musí jíti o množství "nepřiměřené".

Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu vyžaduje k trestnosti příčinnou souvislost mezi požitím alkoholického nápoje a možností ohroziti život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí nebo způsobiti škodu na majetku. Již samo požádání alkoholického nápoje je trestné administrativně podle ustanovení § 15 ve spojení s ustanovením § 7. Obdobný text jako v odst. 2 obsahuje ustanovení § 37, odst. 1 zákona ze dne 9. května 1947, č. 87 Sb., o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil, jehož účinnost je však vázána na dobu dvouletého hospodářského plánu.

Trestnost pokusu přestupků uvedených v § 10 až 13 je třeba zdůrazniti se zřetelem na obecnou část trestního zákona platného na Slovensku.

Aby pachatel byl postižen v těch svých sklonech, z nichž snad jeho trestný čin vyplynul, má býti podle § 13, odst. 2 vedle trestu na svobodě uložen trest peněžitý, byl-li čin uvedený v §§ 10 až 12 spáchán ze zištnosti.

Není třeba zvláštního vysvětlení.