Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Peněžité částky rozhodné podle trestních zákonů vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona pro posouzení, je-li soudně trestný čin zločin, přečin nebo přestupek, jakož i peněžité částky rozhodné pro trestní sazbu, se zvyšují na trojnásobek.

(1) Na pětinásobek se zvyšuji:

a) zákonné sazby peněžitých trestů a pokud všeho druhu ukládaných občanskými nebo vojenskými soudy,

b) částky rozhodné pro promlčení soudně trestných činů,

c) částky rozhodné pro záměnu peněžitých trestů a pokut v trest na svobodě, stanovené podle zákonů vydaných před 5. květnem 1945.

(2) Stejně se zvyšují zákonné sazby kárných a pořádkových pokut, které se ukládají ve stavovském kárném řízení advokátům a (veřejným) notářům nebo kandidátům advokacie a (veřejného) notářství podle zákonů vydaných před 5. květnem 1945.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na trestní předpisy důchodkové.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany.

Při posuzování činů trestných podle trestního zákona č 117/1852 ř. z., trestního zákona čl. V/1878 a vojenského trestního zákona č. 19/1855 ř. z. i zákonů je doplňujících má často částka udávající hodnotu věci, která byla předmětem trestního činu. nebo výši škody, kterou bylo hrazeno nebo která z činu skutečně vzešla, význam pro kvalifikaci trestného činu jako zločinu, přečinu nebo přestupku a tím i pro trestní sazbu a příslušnost soudu. Někdy je tato částka v zákoně výslovně uvedenou okolností přitěžující a má význam pro přísnější trestní sazbu. Změnou hodnoty peněz nabývají i ustanovení trestního zákona, která činí uvedené důsledky závislým na určité peněžité částce, jiného vnitřního obsahu. Trvalé zvýšení hospodářských čísel má totiž za následek jednak přísnější tresty na stejné trestné činy, jednak i velký přesun v příslušnosti s nižších soudů na soudy vyšší kategorie.

Peněžité částky rozhodné pro posouzení trestních činů byly již několikrát zvyšovány, aby byl vyrovnán vliv zvýšení hospodářských čísel, posledně zákonem z 21. března 1929 č. 31 Sb. pro obor trestního práva občanského i vojenského.

Otázka zvýšení zmíněných peněžitých částek stala se nyní opět aktuální vzhledem ke změně hodnoty peněz nastalé po druhé světové válce.

Zvýšení peněžitých částek rozhodných pro kvalifikaci nebo pro trestní sazbu na trojnásobek odpovídá průměrnému trojnásobnému zvýšení cen spotřebních statků proti době předválečné.

Ustanovení § 1 týká se peněžitých částek rozhodných pro kvalifikaci nebo pro trestní sazbu stanovených nejen trestním zákonem č. 117/1852 ř. z., trestním zákonem čl. V/1878 a vojenským trestním zákonem č. 19/1855 ř. z. a zákonů je doplňujících, ale i trestními zákony vedlejšími. Zvyšují se jím peněžité částky povahy právě uvedené, které byly stanoveny zákonem č. 31/1929 Sb., dále ty, které byly stanoveny zákony, na které se zák. č. 31/1929 Sb. nevztahoval - tedy v podstatě zákony vydanými po 28. říjnu 1918 - a posléze i ty, které byly stanoveny zákony vydanými po nabytí účinnosti zák. č. 31/1929 Sb. a to i v době od 5. května 1945 až do nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto posledním případě je zvýšení odůvodněno tím, že i u těchto zákonů byly částky rozhodné pro kvalifikaci nebo pro trestní sazbu určovány částkami, jež odpovídaly výší obdobným částkám stanoveným zák. č. 31/1929 Sb.

Zvýšení se vztahuje i na částku 200 Kčs v § 216 tr. z. čl. V/1878, kterou zák. č. 31/1929 Sb. ze zvýšení vyloučil, neboť při nezvýšení této částky by ustanovení § 216 uvedeného trestního zákona pozbylo dnes praktického významu.

Zvýšení se týká ovšem i částky 1000 Kčs rozhodné pro trestní sazbu podle §§ 460, 461, 464 zák. č. 117/1852 ř. z., podle §§ 356, 359, 370, 380, 402 zák. čl. V/1878, podle § 48 zák. čl. XXXVl/1908 a podle §§ 732, 733, 737 zák. č. 19/1855 ř. z. a podle § 1 zák. č. 78/1883 ř. z.

Kdežto částky rozhodné pro kvalifikaci a trestní sazbu se zvyšují na trojnásobek, zvyšují se ustanovením § 2, odst 1, písm. a) zákonné sazby peněžitých trestů a pokut všeho druhu ukládaných občanskými nebo vojenskými soudy na pětinásobek. Vyrovnává se tak nepoměr, ke kterému došlo v důsledku ustanovení zák. č. 31/1929 Sb. který zvýšil částky rozhodné pro kvalifikaci a pro trestní sazbu na desetinásobek, zákonné sazby peněžitých trestů však jen na pětinásobek. Přitom se přihlíží i ke zvýšení průměrného důchodu proti době předválečné.

Sazbami peněžitých trestů a pokut všeho druhu podle § 2, odst. 1, písm. a) rozumí se pevnými částkami určené sazby peněžitých trestů (pokut) stanovené trestními zákony na činy, které přísluší trestati občanským a vojenským trestním soudům bez rozdílu, jde-li o peněžitý trest hlavní nebo vedlejší, částky stanovené pro výměru peněžitých trestů v § 26 zák. čl. V/1878 a v §§ 16 a 17 přestupkového zákona čl. XL/1879, tresty, které mají povahu donucovacích prostředků (na př. § 453, odst. 2 tr. ř. č. 119/1873 ř. z.), a pořádkové tresty a pokuty, které mohou být uloženy podle zákonů o řízení před soudy.

Navržené zvýšení peněžitých trestů platí jen pro sazby peněžitých trestů stanovených zákony vydanými před 5. květnem 1945, poněvadž v zákonech vydaných po tomto dni došlo již zvýšení hospodářských čísel v zákonných sazbách peněžitých trestů náležitého výrazu. Zvýšení peněžitých částek rozhodných pro promlčení trestného činu [§ 2, odst. 1, písm. b)] a pro záměnu peněžitých trestů a pokut v trest na svobodě [§ 2, odst. 1, písm. c)] jest jen nutným důsledkem zvýšení sazeb peněžitých trestů.

Částkami rozhodnými pro promlčení se rozumějí sazby peněžitých trestů (pokut) rozhodné pro promlčení podle § 532 zák. č. 117/1852 ř. z. a podle § 135 zák. č. 19/1855 ř. z.

Ustanovení § 2, odst. 1, písm. c) se vztahuje na všechny případy záměny trestu peněžitého v trest na svobodě (srv. § 8 zák. č. 31/1929 Sb.).

Zvýšila-li osnova na pětinásobek veškeré peněžité tresty a pokuty, nemohla nezvýšit i sazby kárných a pořádkových pokut, které mohou býti uloženy podle platných zákonů ve stavovském kárném řízení advokátům a notářům nebo kandidátům advokacie a notářství. Činí tak v ustanovení § 2, odst. 2, jímž postihuje sazby kárných pokut stanovené v § 7, od.st. 1 a 2 zák. č. 31/1929 Sb., sazby pořádkových pokut stanovené v § 28, písm. l) advokátního řádu ve znění vl. nař. č. 174/1940 Sb. a peněžité částky uvedené v § 159, odst. 2 zák. č. 75/1871 ř. z. a v § 45, odst. 3 zák. čl. VII/1886.

O časové působnosti zákona platí obecné předpisy.

Provedení zákona nevyžádá si zvláštních finančních nákladů.