Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Veškeré mládeži se dostane jednotné výchovy a obecného i odborného vzdělání na školách, které tvoří jednotnou soustavu.

(2) Podle dalších ustanovení tohoto zákona chodí mládež do školy mateřské ve věku od tří do šesti let, do školy prvního stupně (národní) a druhého stupně (střední) od šesti do patnácti let a mládež starší do školy třetího stupně.

Školy pečují o všestranný rozumový, mravní a tělesný rozvoj žactva. Vzdělávají mládež v duchu pokrokových národních tradic a ideálů humanity, vychovávají k samostatnému myšlení, cílevědomému jednání, činorodé práci i družné spolupráci a probouzejí v mládeži touhu po sebevzdělání a pokroku. Vedou ji k činné účasti na životě školy a na budovatelském díle republiky. Pěstují smysl pro společenství v rodině, národu, Slovanstvu a lidstvu. Vychovávají národně a politicky uvědomělé občany lidově demokratického státu, statečné obránce vlasti a oddané zastánce pracujícího lidu a socialismu.

(1) Na školách v zemi České a v zemi Moravskoslezské se vyučuje česky, na Slovensku slovensky.

(2) Výjimky může stanoviti vláda.

(1) Školy jsou učiliště státní.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 stanoví zvláštní zákon.

Vyučování na školách s povinnou docházkou je bezplatné.

Školy podléhají veřejnému zdravotnímu dozoru, předpisům o zdravotních opatřeních, o preventivní zdravotní péči a o péči sociální.

Ministerstvu školství a osvěty přísluší vrchní vedení škol a dozor na ně.

Mateřská škola poskytuje v těsné součinnosti s rodinou dětem ve věku od tří let do doby, kdy začnou docházeti do národní školy, výchovnou péči a zdravotní a sociální ochranu.

(1) Mateřská škola se zpravidla zřídí v obci nebo v závodě, přihlásí-li se nejméně 20 dětí z jejího předpokládaného obvodu; lze ji zrušiti, klesne-li počet zapsaných dětí pod 15.

(2) V jedné třídě má býti nejvýše 30 dětí; při vyšším počtu dětí se podle možností zřídí další třída.

(3) Mateřskou školu zřizuje a zrušuje zemský školní úřad, který stanoví též její obvod.

Do mateřské školy se přijímají tělesně i duševně zdravé děti, které zpravidla bydlí v jejím obvodu a které se k docházce do školy přihlásí. Okresní školní úřad může rodičům (zákonným zástupcům) uložiti povinnost, aby přihlásili děti k docházce do školy, je-li to žádoucí z důvodů výchovných nebo sociálních.

(1) Ministerstvo školství a osvěty upraví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví, sociální péče a výživy zdravotní a sociální ochranu i stravování dětí v mateřských školách.

(2) Jsou-li v obvodu mateřské školy jesle nebo útulky pro děti ve věku předškolním, přísluší přímý pedagogický dohled na ně správě školy.

Předpisy o zřizování a zrušování mateřských škol, o jejich obvodech a o přijímání dětí na ně, vydá vláda nařízením.

(1) Povinnost choditi do školy prvního a druhého stupně trvá devět let a začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku.

(2) Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může správa školy přijmouti, je-li lékařsky zjištěna jeho tělesná i duševní vyspělost.

(3) Povinnost choditi do školy druhého stupně mají děti, které s úspěchem dokončily pátý postupný ročník školy prvního stupně.

(4) Děti, které podle úředního zjištění nelze vzdělávati pro těžkou nemoc anebo pro duševní nebo tělesnou vadu, nejsou povinny choditi do školy.

Žákům, kteří splní povinnost školní docházky a nedosáhnou vzdělání, které poskytuje střední škola, lze povoliti další docházku do školy nebo zkoušku z učiva této školy podle předpisů, které vydá ministerstvo školství a osvěty. Pro přípravu k této zkoušce může zemský školní úřad při škole zříditi kurs z učiva střední školy.

Pro žáky, kteří se při vyučování nebo v postupu opozdí pro nemoc nebo pro jinou závažnou příčinu, zřídí se podle možnosti podpůrné vyučování v samostatných skupinách tak, aby se žákům umožnil další normální postup. V takové skupině může být nejvýše 20 žáků. Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Rodiče (zákonní zástupci) jsou povinni přihlásiti své dítě k soupisu nebo zápisu do školy a dbáti, aby podle ustanovení školního řádu chodilo do školy pravidelně a včas.

(1) Dítě chodí do školy, v jejímž obvodu trvale bydlí. Výjimky může povoliti okresní školní úřad.

(2) Školní obvody nutno stanoviti tak, aby se žákům umožnila snadná denní docházka do školy a aby se usnadňovalo zřizování škol s větším počtem tříd.

Školy s menším počtem tříd se sloučí ve společnou školu, vyhovuje-li její obvod podmínkám § 17, odst. 2.

(1) Škola je povinna starati se o náboženskou výchovu žáků podle jejich náboženského vyznání, vyjímajíc případy, kdy rodiče (zákonní zástupci) odhlásí dítě od této výchovy.

(2) Náboženská výchova a dozor na ni přísluší orgánům církevním (náboženským obcím) bez újmy práva vrchního dozoru a vedení, které přísluší ministerstvu školství a osvěty (§ 7).

(3) Učební osnovy náboženské výchovy stanoví na návrh církevních orgánů (náboženských obcí) ministerstvo školství a osvěty po přezkoumání s hlediska občanské a náboženské snášelivosti.

(4) Učitelé náboženství (církevní orgány a náboženské společnosti) jsou povinni šetřiti předpisů, které v mezích zákona vydají školní úřady.

(5) Vyučování náboženství musí být v souhlase s výchovnou činností školy.

(6) Předpisy o zřizování oddělení pro náboženskou výchovu a o počtu vyučovacích hodin vydá vláda nařízením.

Školy zřizuje a zrušuje zemský školní úřad, který stanoví též jejich obvody.

Předpisy o obvodech, o zřizování a rušení škol (tříd) a o plánovitém budování sítě škol vydá vláda nařízením.

Národní škola poskytuje základy obecného vzdělání.

Národní škola má pět postupních ročníků.

Národní škola se zpravidla zřídí, je-li v jejím předpokládaném obvodu podle tříletého průměru nejméně 20 dětí, které jsou povinny do ní choditi a které pro vzdálenost, neschůdnost cesty nebo pro dopravní poměry nemohou docházeti do jiné školy.

V první třídě má býti nejvýše 30, v ostatních třídách nejvýše 40 žáků; při vyšším počtu se zpravidla zřídí další třída (pobočka).

Výchovné a vzdělávací obory jsou: společenské, jazykové, počty, věcné nauky, obory technické, estetické, zdravotní a tělovýchovné. Podrobnosti určí vláda nařízením.

Střední škola poskytuje ucelené obecné vzdělání.

Střední škola má čtyři postupné ročníky.

Střední škola se zpravidla zřídí, je-li v jejím předpokládaném obvodu podle tříletého průměru nejméně 100 dětí, které jsou povinny do ní choditi (§ 13, odst. 1 a 3) a které nemohou pro vzdálenost, neschůdnost cesty nebo pro dopravní poměry docházeti do jiné střední školy.

V jedné třídě má býti nejvýše 40 žáků; při vyšším počtu se zpravidla zřídí pobočná třída.

Výchovné a vzdělávací obory a nauky jsou: společenské, jazykové (jazyk vyučovací, jazyk ruský), matematika, přírodní vědy, obory technické, estetické, zdravotní a tělovýchovné. Podrobnosti určí vláda nařízením.

Žáci poslední třídy jsou povinni tělesně pracovat nejvýše čtyři týdny v některém hospodářském oboru. Podrobnosti a výjimky určí vláda nařízením.

Školy třetího stupně jsou:

1. povinné: základní odborné školy,

2. výběrové:

a) odborné školy - se studijní dobou kratší než čtyrletou,

b) vyšší střední školy - se studijní dobou nejméně čtyrletou: vyšší odborné školy a gymnasia.

Výběrové školy zřizuje a zrušuje podle plánu stanoveného vládou a jejich názvy určuje ministerstvo školství a osvěty. Povinné odborné školy zřizuje a zrušuje ministerstvo školství a osvěty.

Pro jednotlivá odvětví hospodářského, sociálního nebo uměleckého života se zřizují zvláštní druhy povinných a výběrových odborných škol (pro zemědělství, průmysl, řemeslo, obchod, dopravu, pro ženská povolání, uměleckou činnost, sociální a zdravotní službu, výživu a pod.). Při zřizování těchto škol se dbá též zájmů jednotlivých oblastí.

Výběrové nebo povinné odborné školy lze též zřizovati při státních podnicích. Při národních podnicích lze je zřizovati, zaváže-li se národní podnik hraditi osobní a věcný náklad. Předpisy o zřizování takových škol a o právních poměrech jejich učitelských sil vydá vláda nařízením.

Ministerstvo školství a osvěty stanoví podmínky a způsob výběru žáků do výběrových škol a vyhlásí je v úředním listě.

V jedné třídě má býti nejvýše 40 žáků; při větším počtu žáků se zpravidla zřídí pobočná třída.

(1) Žák může přestoupiti na jinou školu třetího stupně, splní-li podmínky, které stanoví ministerstvo školství a osvěty. Učební plány a osnovy se upraví tak, aby se žákům usnadnil přestup.

(2) Ministerstvo školství a osvěty může pro některou povinnou anebo výběrovou odbornou školu nebo pro.zvláštní pobočné třídy na takové škole povoliti odchylky od normálních učebních osnov podle zájmů jednotlivých oblastí nebo podle zvláštních potřeb hospodářských, zdravotních nebo sociálních.

Žáci výběrových škol kromě posledního ročníku jsou povinni v každém školním roce tělesně pracovati čtyři týdny v některém hospodářském oboru, zejména v zemědělství, průmyslu, řemesle a obchodu. Podrobnosti a výjimky určí vláda nařízením.

(1) Žák, který úspěšně dokončil poslední ročník vyšší odborné školy nebo gymnasia, podrobí se závěrečné zkoušce. Předpisy o závěrečných zkouškách vydá ministerstvo školství a osvěty.

(2) Vysvědčení o úspěšně vykonané závěrečné zkoušce je úředním průkazem o ukončení studia na škole.

(1) Vyžaduje-li toho hospodářská, zdravotní nebo branná potřeba, může ministerstvo školství a osvěty po dohodě se zúčastněnými ministerstvy a po slyšení vrcholných zájmových organisací zřizovati kursy

a) při výběrových odborných školách pro odborné školení absolventů jiných výběrových škol,

b) při povinných a výběrových odborných školách pro další odborné vzdělávání pracujících osob.

(2) Účastníkům kursu lze vydati frekventační vysvědčení. Jde-li o kurs s celodenním vyučováním, trvajícím aspoň deset měsíců, lze vydati absolventům vysvědčení o prospěchu; podrobnosti stanoví ministerstvo školství a osvěty.

Ministerstvo školství a osvěty stanoví, na kterých výběrových školách a za jakých podmínek je přípustné soukromé studium.

(1) Ministerstvo školství a osvěty může říditi jako pomocné orgány pro povinné a výběrové odborné školy ústřední poradní sbory a pro jednotlivé školy místní poradní sbory. Poradní sbory pečují o zvelebení škol v úzkém vztahu s hospodářským životem.

(2) Členy ústředních poradních sborů při ministerstvu školství a osvěty z ústředních úřadů a z vrcholných hospodářských a sociálních korporací jmenuje ministerstvo školství a osvěty, členy místních poradních sborů z místních úřadů a z hospodářských a sociálních zájemců jmenuje příslušný školní úřad. Podrobnosti o složení a působnosti těchto poradních sborů stanoví ministerstvo školství a osvěty.

(3) Místní poradní sbor spravuje též v dohodě se správou školy účelové jmění, jež pro školu opatří z dobrovolných příspěvků a z jiných věnování, a to podle směrnic, jež stanoví ministerstvo školství a osvěty.

Základní odborné školy poskytují základy vzdělání odborného a prohlubují obecné vzdělání.

(1) Základní odborné školy mají zpravidla tři postupné ročníky. Škola se může členiti v několik odborů.

(2) Základní odborné školy jsou povinné pro veškerou mládež po ukončení povinné školní docházky na školách prvního a druhého stupně s výjimkou žáků jiné školy třetího stupně, kteří nejsou zároveň v učebním poměru.

Předpisy o plánovitém budování sítě základních odborných škol a o jejich obvodech vydá vláda nařízením.

(1) Povinnost choditi do základní odborné školy nastává počátkem školního roku, který následuje po skončení povinné, po případě prodloužené školní docházky do škol druhého stupně.

(2) Podrobnosti, jakož i předpisy o úlevách v docházce do školy vydá ministerstvo školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Zaměstnavatel, po případě ten, kdo přijal žáka do učení, přihlásí žáka do příslušné základní odborné školy do 15 dní po jeho vstupu do zaměstnání (učebného poměru). Není-li žák v zaměstnání (v učebním poměru), přihlásí jej rodiče (zákonní zástupci) do dne, kdy počíná jeho povinnost choditi do školy (§ 48, odst. 1). Tyto osoby dbají též o to, aby podle ustanovení školního řádu žák chodil do školy pravidelně a včas.

Odborné školy poskytují odborné vzdělání pro určitá povolání a prohlubují obecné vzdělání.

Odborné školy mají zpravidla dva nebo tři postupné ročníky.

Vyšší odborné školy (pro zemědělství, průmysl, řemeslo, obchod, dopravu, pro ženská povolání, uměleckou činnost, sociální a zdravotní službu, výživu a pod.) poskytují vyšší vzdělání odborné a zároveň i vyšší obecné vzdělání v takovém rozsahu, aby se umožnil žákům též přístup k studiu na vysokých školách.

Vyšší odborná škola má čtyři postupné ročníky; na některých školách může však vláda nařízením prodloužiti studium na pět let.

Vyšší odborná škola se může členiti v několik odborů.

Gymnasia poskytují vyšší obecné vzdělání založené na vědeckém poznání, rozšiřují přírodní, kulturní, technické a sociální znalosti žáků; tím všestranně rozvíjejí jejich osobnost a připravují je i k studiu na vysokých školách.

Gymnasium má čtyři postupné ročníky.

(1) Výchovné a vzdělávací obory a nauky jsou: společenské, jazykové (jazyk vyučovací, ruský, latinský, další živý jazyk), matematika, přírodní vědy, filosofie, obory technické, estetické, zdravotní a tělovýchovné.

(2) Podrobnosti určí vláda nařízením, v němž se také stanoví, které předměty jsou pro žáky volitelné.

(1) Pro pracující osoby se mohou při gymnasiu zříditi kursy z učiva jednotlivých ročníků. Absolventi kursu z učiva posledního ročníku mohou se podrobiti závěrečné zkoušce (§ 41).

(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.