Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 25, odst. 1, druhé věty zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 60 Sb. se mění a zní takto:

"Rozhodnutí o povolání do činné služby (o ponechání v činné službě, o převzetí do československé branné moci) mohou býti podle něho učiněna nejpozději do dne 1. října 1948; po tomto dni lze v těchto věcech činiti nové rozhodnutí jen v případech obnovy řízení, jakož i tam, kde nejvyšší správní soud rozhodnutí ministra národní obrany zruší."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. dubna 1948; provedou jej všichni členové vlády.

Očistné řízení podle zákona č. 72/1946 Sb. ve znění zákona č. 60/1947 Sb. bude v zákonné lhůtě, t. j. do 13. dubna 1948 v podstatě skončeno. Pouze u odvolací komise u ministerstva národní obrany zbude asi 200 neskončených případů. K vyřízení těchto případů postačí prodloužiti lhůtu, stanovenou v § 25 cit. zákona, do 1. října 1948.

Při provádění cit. zákona se však ukázalo, že v některých případech nutno časové omezení, stanovené v § 25 zákona, vůbec zrušiti. Jsou to případy, kdy třeba provésti nové řízení a vydat nové rozhodnutí podle jiných zákonných předpisů.

Jsou to zejména tyto případy:

a) Obnova řízení. Vládní nařízení č. 8/1928 Sb. se sice nevztahuje na řízení ve věcech služebního poměru státních zaměstnanců, přesto ministr národní obrany musí mít možnost, aby mohl změniti neb zrušiti své rozhodnutí v případech, kdy podmínky obnovy podle vl. nař. č. 8/1928 Sb. jsou splněny. Proto v těchto případech postupovalo ministerstvo národní obrany podle zásad cit. vládního nařízení a obdobně bude postupovati i v budoucnosti.

b) Zrušení rozhodnutí ministra národní obrany nejvyšším správním soudem. I takové případy se vyskytly v poslední době.

Uvedené skutečnosti, odůvodňující zavedení nového řízení a vydání nového rozhodnutí mohou se ovšem vyskytovati i po lhůtě, stanovené v § 25 cit. zákona. V těchto případech by ministr národní obrany již vůbec rozhodnouti nemohl. Na př. nejvyšší správní soud zruší v roce 1949 rozhodnutí ministra národní obrany, podle kterého důstojník nebyl povolán do činné služby. Bude třeba rozhodnouti znovu. Podle nynějšího znění § 25 by takové rozhodnutí bylo vůbec vyloučeno. Proto se navrhuje, aby časové omezení, stanovené v § 25 bylo v uvedených případech zrušeno. Provedení tohoto zákona si nevyžádá finančního nákladu.