Ústavní výbor navrhuje: Ústavodárné Národní shromáždění račiž se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto ústavním zákoně:

(1) Po skončení činnosti Ústavodárného Národního shromáždění, zvoleného podle ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění, bude moc zákonodárnou vykonávat a to buď podle ustanovení nové ústavy, anebo pokud nová ústava nenabude účinnosti, podle ustanovení tohoto zákona, Národní shromáždění zvolené podle tohoto zákona.

(2) Národní shromáždění tvoří jediná sněmovna o 300 členech (poslancích).

(3) Jeho volební období trvá 6 let.

(1) Volební právo do Národního shromáždění je obecné, rovné, přímé a tajné. Volby se provádějí podle zásady poměrného zastoupení.

(2) Volební právo má každý občan Československé republiky, jakmile dosáhl 18. roku, vyhovuje-li ostatním zákonným podmínkám.

(3) Poslancem může být zvolen každý občan Československé republiky, jakmile dosáhl 21. roku, vyhovuje-li ostatním zákonným podmínkám.

Ustanovení o dalších podmínkách a o výkonu volebního práva, jakož i o provádění voleb do Národního shromáždění uvedeného v čl. 1 obsahuje zákon ze dne 21. února 1946, č. 28 Sb., o úpravě stálých seznamů voličských a zákon o volbách do Národního shromáždění.

Pokud nová ústava nenabude účinnosti, platí o Národním shromáždění uvedeném v čl. 1, nestanoví-li tento ústavní zákon jinak, obdobně ustanovení čl. 1 odst. 2, 3 a 4, jakož i článků 2, 7, 8 a 10 až 13 ústavního zákona č. 65/1946 Sb., rovněž ustanovení § 48 ústavní listiny z roku 1920.

(1) Ústavodárné Národní shromáždění, zvolené podle ústavního zákona č. 65/1946 Sb., zůstává v činnosti až do té doby, dokud nebude zvoleno nové Národní shromáždění, nejdéle však do 17. června 1948.

(2) Tím nejsou dotčena ustanovení čl. 7, odst. 1, věty prvé, a odst. 2 ústavního zákona č. 65/1946 Sb.

(3) Čl. 9 ústavního zákona č. 65/1946 Sb. pozbývá pro zbytek funkčního období Ústavodárného Národního shromáždění platnosti.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.

Podle dosavadních disposic budou volby do Národního shromáždění pravděpodobně vyhlášeny dříve, než Ústavodárné Národní shromáždění schválí novou ústavu. Tím vznikne stav, při němž nebyl by nový volební řád opřen o ústavní předpis. Ústava z r. 1920 má jiné předpisy (dvě sněmovny, volební právo aktivní od 21, případně 26 let, pasivní volební právo od 30, případně 45 let). Ústavní zákon č. 65/ 1946 Sb. pak platí výslovně jen pro nynější Ústavodárné Národní shromáždění.

Ústavní výbor, který podle zákona č. 197/ 1946 Sb., čl. 3, odst. 1, má právo přímo navrhovati ústavní zákony, předkládá návrh ústavního zákona, kterým se tento nedostatek odstraňuje. Návrh vznikl z podnětu poslanců sdružených v obrozené Národní frontě.

V čl. 1 - 3 se dává volbám do nového Národního shromáždění ústavní podklad ještě před účinností nové ústavy. Přitom jsou tato ustanovení formulována tak, že přejímají hlavní zásady návrhu nové ústavy. Je to proto, že voliči mají právo vědět, jaké Národní shromáždění volí. V čl. 1, odst. 2 přejímá se zásada platná již pro Ústavodárné Národní shromáždění, že naše Národní shromáždění má jen jednu sněmovnu o 300 poslancích; odst. 3 stanoví volební období tohoto Národního shromáždění. § 2 obsahuje hlavní zásady volebního práva, jako ústavní podklad pro chystaný volební řád. Čl. 3 odkazuje podrobnosti volebního práva do zákona o volebním řádu, který vláda současně předkládá Ústavodárnému Národnímu shromáždění, a přejímá pro tuto první volbu zákon o stálých voličských seznamech.

V dalších ustanoveních pamatuje návrh na opatření pro všechny možné případy, které by nastaly, kdyby se schválení nové ústavy z jakékoli příčiny pozdrželo, zejména také, kdyby nové Národní shromáždění bylo již zvoleno a ústava ještě nevešla v účinnost. Novému Národnímu shromáždění se tu dává čl. 4 právo schválit definitivně novou ústavu podle § 48 úst. listiny, kdyby v té době nebyla již definitivně schválena.

V čl. 5 se stanoví, že Ústavodárné Národní shromáždění zůstane v činnosti i v době, kdy již budou vypsány volby do Národního shromáždění a to proto, že bude nutno ještě před volbami dokončit zákonodárný program. Přitom však zůstává nedotčeno právo presidenta republiky rozpustit Ústavodárné Národní shromáždění. Dále pak se ruší ustanovení čl. 9 úst. zákona č. 65/1946 Sb., neboť toto ustanovení by mohlo prejudikovati budoucímu ústavnímu uspořádání poměru Čechů a Slováků.

V přechodných ustanoveních nové ústavy se navrhuje, aby Národní shromáždění, zvolené podle tohoto ústavního zákona, bylo plnoprávným Národním shromážděním podle nové ústavy. Ústavní výbor se jednomyslně usnesl, doporučiti Ústavodárnému Národnímu shromáždění přijetí tohoto návrhu.