V prosince 1947 provedla oblastní kriminální
úřadovna ve Znojmě šetření
proti vykupovači Výsadní obilní společnosti
v Praze Janu Pokornému z Jemnice. Výsledkem tohoto
šetření bylo, že Jan Pokorný s
několika svými společníky byl dne
24. prosince 1947 zadržen a dodán do vazby krajského
trestního soudu ve Znojmě.
Ježto se jednalo o případ vyšetřování
t. zv. černého obchodu ve větším
měřítku, při čemž v uvedené
záležitosti bylo nutno hledati i motivy, týkající
se zájmů státně bezpečnostní
služby, vydal bezpečnostní referent zemského
národního výboru v Brně příkaz,
aby se dalšího šetření zúčastnili
též státně bezpečnostní
orgánové.
V průběhu vyšetřování
byli vyslechnuti kromě jiných též zaměstnanci
Jana Po.korného František Lancman a Jakub Karban,
kteří vypověděli, že manželka
jednoho ze zadržených společníků
Jana Pokorného a současně sestra téhož
Božena Kreuterová spolu s mladším jeho
bratrem Antonínem Pokorným darovali ve dnech 23.
a 29. prosince 1947 krajskému soudci Dr. Vilému
Svobodovi ze Znojma celkem 2 husy, u příležitosti
intervence ve prospěch zadržených.
Na podkladě této výpovědi byli v dnech
8. až 10. ledna 1948 protokolárně vyslechnuti
jak Antonín Pokorný, tak i Božena Kreuterová
roz. Pokorná, kteří okolnosti, o nichž
vypověděli Lancman a Karban, plně potvrdili.
Antonín Pokorný pokusil se sice při této
příležitosti svou původní výpověď
odvolati, avšak posléze prohlásil. že
tato se zakládá na pravdě a že ji hodlal
pozměniti jen z obavy, aby prý se určitým
lidem něco nepříjemného nepřihodilo.
Pokud se týká způsobu prováděného
výslechu, nutno podotknouti, že byl korektní
a že oba v závěru svých protokolů
tuto skutečnost plně potvrdili. Uvedli, že
své údaje učinili bez jakéhokoliv
donucení podle svého nejlepšího vědomí
a svědomí, případně že
tyto okolnosti mohou i před soudem potvrditi. Antonín
Pokorný se dokonce omluvil vyšetřujícím
orgánům a odůvodňoval své hrubé
chování při výslechu svou nerozvážností
a mladistvou ukvapeností. V noci z 9. na 10. ledna 1948
byl z vazby propuštěn.
Na podkladě těchto výpovědí
byl dne 10. ledna 1948 krajský soudce Dr. Vilém
Svoboda ve Znojmě požádán, aby se dostavil
k oblastní úřadovně státní
bezpečnosti a při této příležitosti
mu byly sděleny obsahy protokolů Kreuterové
a Pokorného, aby se k nim vyjádřil. Dr. Vilém
Svoboda obvinění popřel, nabídl svědectví
své manželky a prohlásil, že se z úřadovny
nevzdálí do té doby, dokud nebude vyslechnuta.
Bylo zjištěno stanovisko státního zastupitelství.
Prokurátor Svoboda, který není s Dr. Vilémem
Svobodou spřízněn, vyslovil pochybnost o
tom, že by Dr. Vilém Svoboda úplatek přijal,
že týž má příbuzné
na venkově, kteří ho vydatně podporují,
a prohlásil: "Nezavírejte ho, byla by to velká
ostuda krajského soudu."
Vzhledem k tomu byl JUDr. Vilém Svoboda ihned po návratu
bezpečnostních orgánů od prokurátora
a po výslechu jeho manželky ještě téhož
dne z oblastní úřadovny státní
bezpečnosti ve Znojmě propuštěn.
Po několika dnech bylo zjištěno, že mezi
rodinnými příslušníky Kreuterové
a Pokorného jsou rozšiřovány zprávy
o tom, že jmenovaní byli ke svým výpovědem
donuceni násilím, případně
bitím.
Ježto šlo zřejmě o neprav.divé
a záměrně rozšiřované
zprávy, mající za účel působiti
na další průběh vyšetřování
a soudního řízení, bylo pátráno
po původu těchto zpráv. Bylo zjištěno,
že zprávy byly rozšiřovány na podkladě
sdělení Antonína Pokorného jeho otci.
Přesto, že šlo o zprávy zřejmě
nepravdivé, byly neprodleně provedeny protokolární
výslechy všech orgánů, kteří
se vyšetřování tohoto případu
zúčastnily, jakož i svědků, kteří
výslechům shora jmenovaných byli přítomni.
Šetření plně potvrdilo neopodstatněnost
zpráv a Antonín Pokorný, byv v této
věci opětovně vyslechnut, doznal, že
vyslýchající orgány křivě
obvinil.
Na podkladě výše uvedených skutečností
bylo tudíž proti JUDr. Vilému Svobodovi podáno
trestní oznámení pro podezření
ze zločinu braní darů ve věcech úředních
a proti Boženě Kreuterové a Ant. Pokornému
trestní oznámení pro podezření
ze zločinu svádění k zneužití
moci úřední.
Ježto Dr. Vilém Svoboda kromě toho učinil
na podkladě nepravdivých údajů Pokorného
proti vyšetřujícím orgánům
trestní oznámení u vojenského prokurátora
v Brně a ježto současně stává
podezření, že inspiroval uveřejnění
článků o věci pojednávajících
v periodických tiskopisech, jako na př. časopis
"Slovo národa" ze dne 31. ledna 1948, uveřejněný
pod nadpisem "Co tomu řekne pan ministr vnitra - komunistická
past sklapla na prázdno", bylo proti němu podáno
další trestní oznámení pro podezření
ze zločinu utrhání na cti, přečinu
pobuřování ve smyslu § 300 tr. z. a
pro neoprávněné uveřejňování
výpovědí svědků trestního
řízení podle článku VII. a
VIII. č. 6 říšského zákoníka
z r. 1863. Výsledek těchto trestních řízení
není dosud znám.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti
neshledal jsem v jednání bezpečnostních
orgánů nic, co by odůvodňovalo zákrok
proti nim.