Dokud nebyla majetková podstata, znárodněná
podle tohoto zákona, převzata národním
podnikem, platí o zatímní správě
předpisy § 37 dekretu s tou odchylkou, že ministr
techniky může v dohodě s ministrem financí,
na Slovensku po slyšení pověřenců
techniky a financí, pověřit zatímní
správou znárodněných podniků
zmocněnce jemu odpovědné a stanovit rozsah
jejich zmocnění.
Živnostenská oprávnění a oprávnění
podle předpisů o civilních technicích
k provádění staveb jakéhokoli druhu
může příslušný úřad
udělit jen se souhlasem ministerstva techniky. Souhlasu
je třeba též při zakládání
nových podniků těchto odvětví
podle oprávnění již dříve
udělených.
Právní jednání, písemnosti,
podání k zápisu do veřejných
knih a rejstříků a úřední
úkony, potřebné k provádění
tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků
a dávek. To neplatí o obchodní (podnikové)
činnosti, o převodech majetku nebo majetkových
práv z národních podniků na osoby
jiné než národní podniky a o běžných
obchodech ukončovaných likvidátorem podle
§ 30 dekretu.
(1) Výtěžky (důchody) dosažené
ze znárodněného podniku až do dne převzetí
jsou součástí základu pro vyměření
daně důchodové, všeobecné i zvláštní
daně výdělkové a daně rentové
posledního vlastníka znárodněného
podniku před jeho znárodněním.
(2) Znárodněný podnik má v oboru daně
z obratu a cenových vyrovnávacích částek
postavení poplatníka daně z obratu až
do dne, kdy o jeho převzetí bude uveřejněna
vyhláška v Úředním listě.
(1) Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění
podniků podléhajících znárodnění
zestátněním zmařil nebo zvýšenou
měrou ztížil, bude potrestán pro zločin
těžkým žalářem od jednoho
roku do pěti let a trestem na penězích do
deseti milionů Kčs; v oboru působnosti trestního
zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud
zároveň ztrátu úřadu a dočasné
odnětí politických práv.
(2) Kdo poruší některá ustanovení
tohoto zákona nebo nařízení podle
něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o
čin soudně trestný, okresním národním
výborem pro správní přestupek trestem
na penězích (pokutou) do 5,000.000 Kčs a
trestem na svobodě (vězením, uzamčením)
do šesti měsíců nebo některým
z těchto trestů; pro případ nedobytnosti
trestu na penězích uloží se náhradní
trest na svobodě podle míry zavinění
do šesti měsíců. Uloží-li
se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě
spolu s náhradním trestem za nedobytný trest
na penězích činiti více než šest
měsíců.
(3) Tresty na penězích připadají státu.
(1) Ukládá-li soud nebo okresní národní
výbor trest na penězích zaměstnanci,
zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu
fysické nebo právnické osoby, při
jejímž zastoupení byl čin trestný
podle § 23 spáchán, může vysloviti,
že tato osoba ručí za uložený trest
na penězích rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu
národnímu výboru) známa, obeslána
k jednání v první stolici a je oprávněna
přednésti skutkové okolnosti, jež mohou
mít význam pro posouzení věci, a činiti
návrhy.
(3) Výrok o ručení třeba pojmouti
do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto
výrokem postižená má právo bráti
jej v odpor odvoláním. V řízení
pro soudně trestný čin může se
veřejný žalobce odvolati také tehdy,
když takový výrok nebyl učiněn.
O odvolání proti takovému výroku platí
totéž, co o odvolání proti výroku
o trestu.
(4) Tresty na penězích se dobývají
na osobě, jíž bylo ručení uloženo,
podle všeobecných u.stanovení platných
o trestech na penězích.
(1) Při odsouzení.pro zločin podle §
23, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní
přestupek podle § 23, odst. 2 k trestu na svobodě
nebo na penězích přesahujícímu
jeden milion Kčs uveřejní se rozsudek (trestní
nález) v jednom nebo několika denních listech
určených rozsudkem (trestním nálezem)
na útraty odsouzeného.
(2) Soud (okresní národní výbor) stanoví,
zda mají být uveřejněny i důvody
rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný
obsah ve znění, které sám určí.
Z odsuzujícího trestního nálezu se
lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k
zemskému národnímu výboru, který
rozhodne s konečnou platností. Odvolání
jest podati u okresního národního výboru,
který nález vydal. Odvolání má
odkladný účinek.
Přestupky tohoto zákona se promlčují
ve třech letech.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr techniky v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.
Znárodnění ve stavebnictví je částí
socialisačního procesu, prováděného
Gottwaldovou vládou ve smyslu jejího vládního
programu, schváleného ústavodárným
Národním shromážděním.
Podle tohoto programu mají býti znárodněny
podniky, provádějící stavební
práce jakéhokoli druhu, pokud v nich bylo kdykoli
po 1. lednu 1946 současně zaměstnáno
nebo činno aspoň 50 osob.
Stavební podniky, které budou tímto způsobem
znárodněny, lze klasifikovati podle výrobní
kapacity, dané počtem zaměstnanců
takto:
Kategorie A - velké podniky s | 600 a více zaměstnanci | |
Kategorie B - střední až velké podniky s | 300 - 600 zaměstnanci | |
Kategorie C - střední podniky s | 100 - 300 zaměstnanci | |
Kategorie D - malé podniky s | 50 - 100 zaměstnanci | |
Podle toho bude znárodněno | ||
a) v českých zemích: | ||
stavebních podniků kategorie | A | 14 |
B | 45 | |
C | 181 | |
D | 740 | |
celkem | 710 stavebních podniků | |
b) na Slovensku | 300 stavebních podniků | |
na území ČSR celkem | 1.010 stavebních podniků |
V českých zemích činil stav osazenstva
uvedených podniků
ke dni 30. září 1947 - 105.000 zaměstnanců
z celkového počtu - 122.000 zaměstnanců,
což představuje 86% kapacity.
Na Slovensku činil stav osazenstva znárodněných
podniků cca 60.000 zaměstnanců.
Na celém území ČSR připadalo
tedy ke dni 30. září 1947 z celkového
počtu 200.000 zaměstnanců ve stavebnictví
na znárodněné podniky 165.000 zaměstnanců,
t. j. 80 - 85% úhrnné kapacity.
Podle strojního inventáře, připadajícího
na podniky pod 50 zaměstnanců a na podniky znárodněné,
činí kapacita znárodněného
stavebnictví 90 až 95% celkového objemu.
Provedením znárodnění v tomto rozsahu
bude zaručeno včasné splnění
dvouletého plánu a příštích
hospodářských plánů ve stavebnictví
s ohledem na normalisaci, typisaci a mechanisaci ve stavebnictví.
Je nutné, aby - pokud to zvláštní poměry
ve stavebnictví dovolují - i znárodnění
stavebních podniků a organisace nových národních
podniků ve stavebnictví byly provedeny co možná
stejným způsobem jako znárodnění
v jiných hospodářských odvětvích
a aby navazovalo na znárodnění provedené
již dekretem presidenta republiky ze dne. 24. října
1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů
a některých průmyslových podniků.
V důsledku toho navazuje předkládaná
osnova i legislativně technicky na dekret č. 100/1945
Sb. a na jeho novelisaci prováděnou současně
osnovou zákona o znárodnění některých
dalších průmyslových a jiných
podniků a závodů a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků.
To platí zejména o ustanoveních, vyjímajících
ze znárodnění podniky družstev, podniky
svazků lidové správy a podniky určené
k zastavení (§ 1, odst. 6), o hlášení
vlastníků, držitelů a správců
znárodňovaného majetku (§ 2), o disposici
se znárodněným majetkem (§ 3), o rozsahu
znárodnění (§ 4), o závazcích
znárodňovaných podstat (§§ 5 a
6), o odporovatelnosti právním jednáním
(§ 7), o náhradách (§§ 8 a 9), o
zařazení a vyjmutí podniků zřízených
podle jiných právních předpisů
(§§ 14 a 15), o zmocnění vlády
k vydání podrobných předpisů
organisačních a dozorčích (§
16), o právních a platových poměrech
zaměstnanců (§ 17), o ustanoveních rázu
finančního (§§ 21 a 22) a o ustanoveních
trestních (§§ 23 až 27).
Odlišně od svého vzoru (dekretu č. 100/1945
Sb.) upravuje osnova organisaci znárodněného
podnikání.
Znárodňují se totiž podniky provádějící
stavební práce jakéhokoli druhu
a) dnem 1. ledna 1948, dosáhly-li kdykoli po 1. lednu 1946
počtu padesáti zaměstnaných nebo činných
osob (§ 1, odst. 1),
b) dnem určeným ministrem techniky, splní-li
se podmínky pro znárodnění po dni
účinnosti zákona (§ 1, odst. 2).
Totéž platí i v případě
spojení dvou nebo více stavebních podniků
za účelem společného provedení
jedné nebo více staveb (konsorcia), pokud se tímto
spojením zvýší počet osob zaměstnaných
nebo činných na padesát (§ 1, odst.
3).
Z takto znárodněných stavebních podniků
zřizuje se jediný národní podnik stavební
pro celé území státu (§ 10).
Tato konstrukce byla zvolena proto, aby začlenění
znárodněných podstat.a jejich zorganisování
mohlo být provedeno co nejrychleji a aby vlastní
provádění stavebních prací
nebylo rušeno ani přípravou organisace více
národních podniků ani jejím prováděním.
Osnova pamatuje však na to, aby postupně mohly být
zřizovány další národní
podniky dělením jediného národního
podniku (§ 13, odst. 1), bude-li to vyžadovati praktická
potřeba. Při tom se počítá
jednak se zřízením stavebních podniků
regionálních s výrobou všeobecné
povahy, které budou krýti běžnou stavební
potřebu v krajích, jednak se zřízením
stavebních podniků specialisovaných podle
výrobního zaměření.
Očekáváme, že tímto způsobem
bude možno zvládnout organisaci zcela nově
znárodňovaného hospodářského
sektoru v nejkratší době.
Jak je výše uvedeno, zřízení
jediného stavebního podniku - s oblastní
správou v Bratislavě - upravuje § 10 a jeho
další možné dělení §
13, odst. 1. Stane-li se tak, bude třeba zříditi
i ústřední a oblastní orgán
(§ 13, o.dst. 2) po vzoru dekretu č. 100/1945 Sb.,
při čemž jejich úkoly bude obstarávati
národní podnik podle § 10 do té doby,
než tyto orgány budou zřízeny (§
13, odst. 3). Také tímto ustanovením bude
usnadněn hladký vývoj národního
stavebního podnikání.
V organisaci národních podniků se osnova
úzce přimyká k dekretu č. 100/1945
Sb. (viz § 10, odst. 3, § 13, odst. 6) tím, že
i na národní podniky podle ní zřizované
aplikuje přiměřeně ustanovení
citovaného dekretu o právním postavení
a organisaci národních podniků průmyslových.
Předmět činnosti národního
podniku jest v § 10, odst. 2 osnovy upraven tak, aby podnik
mohl co nejlépe a nejúčelněji plniti
úkoly připadající mu ve stavebnictví.
Kromě provádění stavebních
prací jakéhokoliv druhu, projektování
a provádění kalkulací a výzkumnictví
[§ 10, odst. 2, písm. a), b) a f)] má národní
podnik stavební vyrábět montované
a polomontované stavby, stavební konstrukce, stavební
dílce a tvárnice [§ 10, odst. 2, písm.
c)]. Tyto výroby budou tímto zákonem znárodněny
jen, jsou-li akcesoriem znárodňovaných podniků
stavebních.
Pokud jsou tyto výroby hlavním předmětem
podnikání některého znárodňovaného
podniku anebo akcesoriem jiného znárodněného
průmyslového podniku, budou znárodněny
podle § 1, odst. 1, č. 15 osnovy zákona o znárodnění
některých dalších průmyslových
a jiných podniků a závodů a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků a do národního
podniku stavebního budou převedeny podle části
II, č. 29 (§ 12, odst. 4 dekretu), po případě
podle ustanovení části II, č. 41 (§.
32 dekretu) téže osnovy.
Důvodem této konstrukce jest, aby při znárodňování
nebyl způsoben zmatek, protože organisační
různost jednotlivých znárodňovaných
podniků nedovoluje, aby byla předem vedena jasná
hranice mezi tím, co znárodňuje ministerstvo
techniky a co ministerstvo průmyslu. Teprve znárodněné
majetkové podstaty bude možno rozdělit a začlenit.
Není zamýšleno, aby národní podnik
stavební vyráběl železné montované
konstrukce a mosty, jezové konstrukce, stavební
kování a pod. Do podnikové činnosti
národního podniku stavebního patří
posléze "nabývat, pronajímat, opravovat
a zcizovat stavební stroje", takže podnik nastoupí
na místo inventárny stavebních strojů,
jejíž zřízení bylo připravováno
ministerstvem techniky.
Je třeba zdůraznit, že národní
podnik stavební nemá prováděti pouze
holé stavební konstrukce, nýbrž že
má provádět i veškeré řemeslné
práce, jichž je třeba k úplnému
dokončení stavby.
Při zřizování národních
podniků při začleňování
majetkových podstat do národních podniků
(§ 11, od.st. 3), při převodech podle §
3 a při jakýchkoliv jiných organisačních
opatřeních ministra nebo ministerstva techniky,
bude ministr, resp. ministerstvo techniky postupovati vždy
v dohodě s ministrem (ministerstvem), jehož zájmy
budou dotčeny, i když tato součinnost není
výslovně normována. Tak je tomu na příklad
v § 3, kde bude dána příslušnost
ministra vnitra, pokud jde o podniky svazků lidové
správy.
V § 12 je nutno s.lovům "přiměřeně
podle předpisů platných pro příděl
konfiskovaného majetku" rozuměti tak, že
obdobně bude použito ustanovení vládního
nařízení č. 106/1947 Sb., o přídělu
drobných živnostenských podniků.
Kromě těchto zásadních ustanovení
se upozorňuje na § 8, odst. 3, podle něhož
se při určení náhrady nepřihlíží
k majetkovým částem, získaným
na černém trhu nebo sloužícím
k obcházení platných předpisů
a na § 20, který váže udělování
nových oprávnění stavebních
živností, oprávnění civilních
techniků stavebních směrů a zakládání
nových podniků v těchto odvětvích
na souhlas ministerstva techniky proto, aby bylo zabráněno
nezdravému tříštění ve
stavebnictví.