Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb.,
o směnečném poplatku, se mění
a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 2, odst. 1 úvodní věty
a č. 1 a 2 znějí:
"(1) Směnky jsou podrobeny poplatku z částky,
na kterou znějí (směnečný peníz),
a to:
1. směnka, ze které lze bezpečně zjistiti, že je splatná do 3 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení uvedeného na ní,
1 Kčs z každých třebas jen začatých
2.000 Kčs;
2. směnka, která dospívá ve lhůtě delší 3 měsíců a 5 dnů, nikoliv však delší 6 měsíců a 5 dnů ode dne vystavení,
2 Kčs z každých třebas jen začatých
1.000 Kčs."
2. Ustanovení § 2, odst. 2 zní:
"Směnky splatné na viděnou nebo určitý
čas po viděné jsou podrobeny poplatku jako
směnky uvedené v odstavci 1, č. 1, není-li
z nich zřejmo, že dospívají ve lhůtě
delší 3 měsíců a 5 dnů
ode dne vystavení; je-li z nich zřejmo, že
jsou splatny po 3 měsících a 5 dnech, jsou
podrobeny poplatku podle ustanovení odstavce 1, č.
2, po případě 3 (§ 6, odst. 2). O směnkách
splatných na viděnou nebo určitý čas
po viděné platí také ustanovení
odstavce 1, č. 3 o hypotékární doložce."
3. V § 4 se připojuje další odstavec 7,
který zní:...
"(7) Podle ustanovení odstavce 1 se posuzuje také
směnka, která sice není označena jako
směnka na viděnou, na niž se však podle
směnečného práva hledí jako
na směnku na viděnou proto, že v ni chybí
údaj o času, kdy má býti placeno."
4. V § 12, č. 1 se nahrazuje tečka. za ustanovením
písm. C) středníkem.
5. V § 12, č. 1 se vsunuje další ustanovení
písm. D), které zní:
"D) přímým zapravováním,
které lze povoliti na žádost peněžním
ústavům."
Zrušuje se použivatelnost vládního nařízení
ze dne 19. prosince 1940, č. 112 Sb. z. a n. z roku 1941,
kterým se mění zákon o směnečném
poplatku.
Tento zákon nabývá účinnosti
15. dnem po vyhlášení; provedou jej ministři
financí a spravedlnosti.
Po vyhlášení směnečného
zákona ze dne 13. prosince 1927, č. 1/1928 Sb. byl
vydán zákon o směnečném poplatku
ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb., jehož předpisy
platily na celém státním území
beze změny až do r. 1941. Za okupace byl vydán
vládním nařízením ze dne 19.
prosince 1940, č. 111/41 Sb. jednotný směnečný
řád, který měl některá
nová ustanovení o směnkách na viděnou.
Byl proto zákon o směnečném poplatku
č. 48/1928 Sb. doplněn vládním nařízením
ze dne 19. prosince 1940, č. 112/41 Sb. Za okupace platilo
od 1. prosince 1942 vládní nařízení
ze dne 20. listopadu 1942, č. 385 Sb., o směnečné
dani, které pozbylo použivatelnosti dne 16. března
1946, t. j. od účinnosti zák. č. 32/1946
Sb., o sjednocení a úpravě některých
poplatkových předpisů. Tím byla obnovena
platnost zák. č. 48/1928 Sb. o směnečném
poplatku; současně však byla zachována
použivatelnost vl. nař. č. 112/41 Sb.
Rovněž na Slovensku byl vydán za okupace nový
směnečný zákon ze dne 20. listopadu
1941, č. 255 Sl. z. Po jeho vyhlášení
byl však vydán i nový zákon o.směnečném
poplatku ze dne 27. I. 1942, č. 15 Sl. z., který
měl o směnkách na viděnou stejná
ustanovení jako vlád. nařízení
č. 112/41 Sb. Slovenský zákon o směnečném
poplatku však rovněž pozbyl použivatelnosti
od účinnosti zák. č. 32/46 Sb. a také
na Slovensku byla od 16. března 1946 obnovena platnost
zákona č. 48/1928 Sb.
Sazby směnečného poplatku nebyly od let dvacátých
změněny. Potřeba levných peněz,
snížení úvěrových nákladů
a hospodářský zájem na rozvoji používání
směnky jsou nyní podnětem pro snížení
směnečného poplatku. Zamýšleného
účelu se však dosáhne, když se
sníží poplatek jen ze směnek tříměsíčních,
kdežto beze změny zůstanou poplatky ze směnek
s delší dobou oběhu, neboť tříměsíční
směnky jsou z důvodů jak hospodářských
tak měnových zvlášť vhodným
nástrojem k poskytování směnečného
úvěru.
Poplatek ze směnek splatných do 3 měsíců
a 5 dní se snižuje na polovinu dosavadní sazby.
Současně se jak u těchto směnek, tak
u směnek, které dospívají ve lhůtě
delší 3 měsíců a 5 dnů,
nikoliv však delší 6 měsíců
a 5 dnů, stanoví počáteční
sazba celými korunami. Tisk úředních
směnečných blanketů s haléřovými
kolkovými známkami by zatěžoval finanční
správu nepřiměřeně k hodnotě
vybraných poplatků.
Přejímají se ustanovení vl. nař.
č. 112/41 Sb.
Tímto ustanovením se umožní, aby peněžní
ústavy platily směnečný poplatek zjednodušeným
způsobem.
Provedení zákona si nevyžádá
žádného nákladu. Finanční
správa očekává, že úbytek
příjmů v důsledku snížení
poplatku z tříměsíčních
směnek bude z větší části,
případně i zcela nahrazen větším
používáním směnek k poskytování
úvěru.